Komentář Lukáše Kovandy: Češi si příští rok „utáhnou opasky“ dost možná nejvíce od 90. let

Více než šestiprocentní inflace zmírní zdražování realit, úrok na hypotékách totiž vylétne k úrovni pěti a více procent.
Proti polskému zlotému je koruna dnes nejsilnější v historii, i tak čeká Čechy ekonomicky jeden z nejobtížnějších roků novodobé historie. Jejich kupní síla bude klesat nebývalým tempem.
Vrcholné hospodářskopolitické instituce v ČR definitivně přestávají předpokládat, že nynější rapidní tuzemská inflace je pouze přechodnou záležitostí. Ministerstvo financí ve své nové, dnes zveřejněné prognóze počítá pro příští rok s průměrnou inflací 6,1 procenta.
Více než šestiprocentní inflace by znamenala, že se životní úroveň Čechů v příštím roce sníží nejvýrazněji od krizového roku 2013. Podle říjnového pravidelného šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky totiž průměrná nominální mzda poroste v příštím roce pětiprocentním tempem. Reálná mzda českých pracovníků by se tak snížila o více než jedno procento. Výraznější ztrátu kupní síly utrpěli Češi v tomto miléniu pouze jednou, a sice ve zmíněném krizovém roce 2013. Tehdy reálná mzda poklesla dokonce o 1,5 procenta.
Ovšem ani pokles reálné mzdy přesahující dokonce i úroveň 1,5 procenta nelze pro příští rok vyloučit. To by znamenalo, že Češi si budou muset „utáhnout opasky“ nejvýrazněji od 90. let.
Ministerstvo financí totiž dosud předpokládalo inflaci v roce 2022 čítající 3,5 procenta. Svoji prognózu tak upravilo vydatně směrem vzhůru, o 2,6 procentního bodu. Jestliže během pár měsíců došlo k navýšení odhadu z 3,5 na více než šest procent, nikdo není psáno, že nemůže dojít ještě k navýšení na 6,5, či dokonce až sedm procent. Pokud by se inflace pohybovala v pásmu od 6,5 do sedmi procent, přičemž by mzdy narostly nominálně opravdu jen o pět procent, Češi by si reálně pohoršili vskutku nejvýrazněji od zmíněných 90. let.
Úpravou svého odhadu ministerstvo financí následuje Českou národní banku, která již v minulém týdnu rovněž upravila svůj odhad průměrné inflace v příštím roce výrazně směrem vzhůru. Místo 2,8procentního průměrného meziročního růstu hladiny spotřebitelských cen nyní ČNB prognózuje vzestup dvojnásobný, 5,6 procenta.
Průměrná inflace tak v příštím roce bude zhruba trojnásobně překonávat inflační cíl České národní banky ve výši dvou procent. V takovém případě lze již jen těžko hovořit o přechodnosti.  Vždyť už letos ve druhém čtvrtletí činila průměrná inflace 4,1 procenta. A pokud vyjde předpoklad nově zveřejněné prognózy ČNB, v letošním čtvrtém čtvrtletí vykáže inflace průměrnou úroveň 5,3 procenta. Takže to v souhrnu znamená, že by inflace převyšující cíl ČNB dvoj- až trojnásobně byla realitou po dobu půldruhého roku. Letos ve druhém pololetí a po celý příští rok. To už má k přechodnosti vskutku poměrně daleko.
ČNB předpokládá, že inflace se vrátí do tolerančního pásma inflačního cílování, tedy do pásma od jednoho do tří procent, teprve v prvním čtvrtletí 2023, kdy by inflace měla průměrně činit 2,3 procenta. Ještě v posledním čtvrtletí roku 2022 to ale budou podle její nové prognózy průměrně 4,1 procenta.
Česká měna během dnešního obchodování zpevnila podle dat Bloombergu až na úroveň 25,165 za jedno euro. Ocitla se tak na své nesilnější úrovni od doby před loňským propuknutím pandemie v ČR, přesněji za celé období od loňského 24. února. Například proti polskému zlotému dnes zpevnila na svoji nejsilnější úroveň v historii, když jeden zlotý vyšel i na méně než 5,476 koruny, jak plyne rovněž z dat Bloombergu.
Koruna zpevňuje nejen v důsledku razantnějšího než očekáváného zvýšení základní úrokové sazby ČNB, ale také v očekávání dalšího jejího zvyšování. Trh nyní sází na to, že už během tří měsíců by mohla základní sazba činit až 3,5 až 3,75 procenta. To by znamenalo, že ČNB svoji základní sazbu zvýší na nejbližších měnověpolitických zasedáních dohromady ještě o další až jeden procentní bod. Takřka jisté je, že už na svém prosincovém zasedání zvýší ČNB základní sazbu nejspíše o 0,5 procentního bodu. K dalšímu navýšení v by pak přistoupila na první zasedání v roce 2022, dost možná by sazbu navyšovala opět o 0,5 procentního bodu
Posilující koruna by měla postupně zlevňovat dovoz, což se projeví protiinflačně. Je to jeden ze způsobů, jak se ČNB snaží zvyšováním sazeb, obecněji zpřísňováním měnových podmínek, krotit právě inflaci.
Nicméně horizont měnové politiky ČNB činí 12 až 18 měsíců, takže centrální banka je s to ovlivnit inflaci převážně až v tomto období, tedy nejdříve na přelomu let 2022 a 2023. Na přelomu roku letošního a roku 2022 je třeba navzdory aktuálnímu razantnímu zvyšování sazeb a navzdory zpevňování koruny počítat s až osmiprocentní inflací, nejvyšší od roku 2008. Nelze ale vyloučit ani inflaci až osmiprocentní, klíčovou roli bude hrát vzestup cen energií.  Osmiprocentní inflace by znamenala nejvýraznější růst cena od roku 1998.
Ačkoli tedy prosincové zvýšení základní sazby ČNB zřejmě bude i výrazně slabší než to listopadové, banky musí se sazbami na úvěrech, včetně hypoték, citelně nahoru. Průměrná sazba hypoték v ČR tak poměrně rychle vzroste z nynějších zhruba 2,5 na více než čtyři procenta, a pak až na pět a více procent. Takový nárůst znamená, že splátka hypotéky se pro typického dlužníka může navýšit třeba i o tři tisíce měsíčně. V Česku je přitom zhruba milion domácností, které hypotéku mají, a další skoro milion, které o ni uvažují. Pokud splátka hypotéky trvaleji naroste o tisícovky měsíčně, přinese to zmírnění růst cen nemovitostí. Zřejmě ale nelze čekat zastavení, ba propad cen realit. Zvolnění jejich pandemického citelného zdražování ovšem ano. Alespoň něco.
 
Jeden bitcoin bude stát tři miliony korun ještě letos, říká analytik, který se zatím nemýlil
Bitcoin 9. 11, nad ránem středoevropského času stál bez několika málo tisíc 1,5 milionu korun. To je jeho historicky nejvyšší cena v české měně. Nebýt razantního zvýšení základní úrokové sazby v podání České národní banky z minulého týdne, už nyní by bitcoin vyšel na víc než právě půldruhý milion korun. Nejstarší o nejrozšířenější kryptoměna je tedy rekordně drahá nejen v dolarech, ale také právě v korunách. V dolarech se dnes cena bitcoinu vyhoupla už na více než 68 500.
Růst ceny bitcoinu nyní pohání umocněný obnovený zájem jak institucionálních hráčů typu nejrůznějších zavedených fondů, tak drobných investorů.
Podle prognózy pseudonymního nizozemského analytika, vystupujícího jako PlanB, se do konce listopadu vyhoupne cena bitcoinu na 98 tisíc dolarů za kus a do konce letošního roku pak na zhruba 135 tisíc dolarů. Částka 135 tisíc dolarů odpovídá dle dnešního kursu přibližně třem milionům korun.
Prognózy analytika PlanB přitom stojí za zvýšenou pozornost. Poprvé je publikoval letos v červnu, když bitcoin vyšel na méně než 40 tisíc dolarů. Jeho prognózy pro konec měsíců srpna a září se prakticky „do puntíku“ vyplnily, když odchylka činila méně než třetinu procenta. Odchylka analytikovy prognózy od říjnové uzavírací ceny pak činila zhruba dvě procenta, což se stále poměrně solidní výsledek.
Sám PlanB ovšem upozorňuje, že naplnění jeho prognóz zásadně ohrožuje možná „černá labuť“, což je označení pro zcela nečekanou událost, která má zároveň na daném trhu, v tomto případě trhu s bitcoinem, závažný, ba až transformativní dopad. PlanB uvádí, že takovou událostí může být závažný regulatorní zásah pro kryptoměnám, opětovně citelně zvýšené šíření covidové nákazy nebo třeba vážný geopolitický otřes typu vážného vyhrocení napětí mezi USA a Čínou.
 
Němci letos povážlivě ztratili zájem o turistiku v Česku, bojí se nezvládnutého covidu
Díky historicky rekordní domácí turistice Čechů ale byla letošní letní sezóna čtvrtá nejúspěšnější v historii.
Letošní léto bylo rekordní z hlediska zájmu o ubytování v tuzemských hotelech, hostelech i kempech ze strany obyvatel ČR. Od července do září se v nich totiž uskutečnilo 16,2 milionu přenocování obyvatel ČR. Zahraniční hosté vykazují za stejnou dobu zhruba 3,2 milionu přenocování, což je pochopitelně stále hluboce pod dlouhodobým průměrem. Vždyť v předpandemických letech se v ČR v červenci až září uskutečňovalo zhruba 7 až 8,5 milionu přenocování zahraničních návštěvníků.
Právě značný zájem o cestování a ubytovávání se v domovině, tedy zájem Čechů o tuzemský turistický ruch, je hlavní příčinou toho, proč letošní léto je z hlediska počtu přenocování v ubytovacích zařízeních v ČR čtvrté nejúspěšnější v historii. Úspěšnější jsou z daného hlediska pouze letní sezóny předpandemických let 2017, 2018 a 2019. Ale třeba v letech 2015 nebo 2016 byl už celkový počet přenocování v měsících červenci a září nižší než letos ve témže období roku.
Zájem Čechů o domácí „luhy a háje“ tedy opravdu ve vysoké míře dokázal kompenzovat úbytek zahraničních hostů. Ti sice vykázali více přenocování než v kritickém loňském roce, ale stále to nestačilo na návrat do normálu. Celkový objem návštěvnosti tak letos v létě skončil na úrovni 90 procent v porovnání s předcovidovým rokem 2019, což je vzhledem k podmínkám uspokojivý výsledek. Je klíčovým důvodem, proč dosud neregistrujeme rozsáhlejší krachy a ukončení činnosti gastronomických podniků nebo ubytovacích zařízení, jichž se během pandemických uzavírek mnozí obávali.
Velký skok oproti loňskému létu zaznamenala z regionálního hlediska v turistické návštěvnosti zejména Praha. Zatímco loni v létě utíkali lidé do přírody, takže například kempy „praskaly ve švech“, letos se již tolik neobávali návštěvy velkých měst včetně právě české metropole, a to platí jak pro české, tak zahraniční turisty. Zatímco tedy kempy zaznamenaly letos od července do září takřka čtyřprocentní meziroční pokles turistických příjezdů, Praha vykazuje nárůst turistického zájmu o více než 40 procent. S postupujícím očkováním a zlepšováním pandemické situace zkrátka už lidé necítí takovou potřebu uchýlit se do přírody, „utéci z města“, a minimalizovat tak riziko nákazy.
Zájem o návštěvu ČR ale oproti loňskému létu povážlivě ztratili Němci, kterých se ubytovalo o takřka deset procent méně než loni. Loni pro ně bylo blízké, sousední Česko často „volbou z rozumu“, a to právě pro svoji blízkost a relativní láci. Letos už se Němci nebáli cestovat do vzdálenějších míst, takže paleta jejich možného výběru, kam zamířit, byla pestřejší. Navíc Česko pandemii loni na podzim a letos na jaře v mezinárodním kontextu příliš nezvládalo, což pošramotilo jeho pověst právě i v povědomí německých turistů. Ti tak mnohdy raději zvolili destinaci s méně zhoršenou reputací, protože samozřejmě i letos – navzdory postupujícímu očkování – zvažovali riziko nákazy. (10.11.2021)