V Evropské unii jako celku klesá počet lidí zaměstnaných v poštovních službách. Česka se však tento vývoj zatím příliš netýká. Mezi lety 2008 a 2018 klesla zaměstnanost v poštovních službách v zemích EU o 12,5 procenta, jak plyne z čerstvých údajů Eurostatu. V roce 2008 pracovalo v poštovnictví v EU 48 osob na každých 10 tisíc obyvatel, loni to bylo v průměru už jenom 42 osob na každých 10 tisíc obyvatel.
Česko vykazuje nejvyšší podíl osob zaměstnaných v poštovnictví ze všech zemí EU. Tedy pomineme-li Británii, která už tento měsíc Evropskou unii dost pravděpodobně opustí. V Česku loni dávaly poštovní služby práci zhruba 60 osobám na každých 10 tisíc obyvatel. Po Česku následovalo Slovensko (58), Maďarsko (55) a Slovinsko (51). Naopak nejméně pošťáků mají v Portugalsku, Řecku a na Kypru (vesměs 17 osob na každých 10 tisíc obyvatel).
Statistika Eurostatu zahrnuje jak poštovní, tak zásilkové služby. Nicméně zrcadlí se v ní ve významné míře nadprůměrný počet zaměstnanců, který v porovnání se svými protějšky v jiných zemích EU vykazuje státní podnik Česká pošta. I ve světle aktuálních čísel Eurostatu je tady zjevné, že rozhodnutí zeštíhlit podnik a postupně jej zbavit sedmi tisíc pracovních míst je sice sociálně a politicky citlivé, avšak v současných podmínkách – a to i mezinárodních – správné.
Jedinou zemí stávající EU, kde pracuje v poštovnictví větší podíl lidí než v ČR, je Británie (jedná se o 61 osob na každých 10 tisíc obyvatel). Tamní Královská pošta zaměstnává 162 tisíc osob. GLS, dceřiná společnost britské Královské pošty zaměřující se na balíkové služby, působí v řadě evropských zemí včetně Česka a také v části Spojených států. Britská Královská pošta vykazuje poměrně vysokou spokojenost svých zákazníků, aktuálně 78 procent.
Češi stále nakupují s gustem, od elektroniky po potraviny. Jejich útraty táhnou ekonomiku, ochlazení přijde příští rok
Češi stále nakupují s gustem, od elektroniky po potraviny. Jejich útraty táhnou ekonomiku, ochlazení přijde příští rok. Prakticky všechny klíčové segmenty maloobchodu vykázaly v srpnu citelnou ztrátu meziroční dynamiky v porovnání se situací v červenci. Jednou z mála výjimek je segment ubytování. Zvláště markantní je ztráta dynamiky v motoristickém segmentu.
Jedná se však do značné míry pouze o efekt kalendářních vlivů. Po očištění o kalendářní vlivy rostl maloobchod v srpnu solidním meziročním tempem 4,6 procenta, tedy úplně stejně jako po očištění v červenci. Zatímco letošní červenec měl o dva pracovní dny více než ten loňský, letošní srpen měl naopak o jeden pracovní den méně než srpen loňský.
Maloobchodní tržby tak stále vykazují solidní úroveň a prokazují, že spotřeba domácností letos je a bude klíčovým tahounem celé ekonomiky. Růst maloobchodu je poháněn vzestupem reálných mezd, tedy kupní síly obyvatelstva, která letos vzroste o zhruba čtyři procenta.
Spotřebitelé mají stále docela dobrou náladu, což plyne z konjunkturálních šetření ČSÚ, byť jsou si v jisté a rostoucí míře vědomi možných rizik. Míra úspor domácností je za letošní první pololetí přece jenom o něco výše než ve stejném období loňska i předloňska, za čímž je alespoň zčásti právě i opatrnostní spoření.
Dokud ale trh práce nezačne vykazovat znatelnější známky slábnutí, spotřebitelský optimismus Čechů zůstane na poměrně vysoké úrovni. K obratu na trhu práce dochází zřejmě právě v těchto měsících, neboť v září došlo k nejvýraznějšímu poklesu počtu volných pracovních míst za poslední léta. Další měsíce potvrdí, zda šlo o pouhé zakolísání, nebo zda přehřátý trh práce opravdu soustavněji ochlazuje.
V příštím roce by každopádně měla míra nezaměstnanosti stoupnout z letošní očekávané úrovně 2,8 procenta na 3,3 procenta, což pochopitelně dolehne i na spotřebitelský apetýt. Maloobchod by za celý letošek měl přidat 4,5 procenta, v příštím roce však poroste již tempem jen přibližně polovičním.
V Česku ubývají volná pracovní místa nejvýrazněji za poslední léta, přehřátý trh práce ochlazuje
Míra nezaměstnanosti se v září držela u dna probíhajícího národohospodářského cyklu. Setrvala na srpnové úrovni 2,7 procenta. Stále se tak nachází v blízkosti svého minima za období posledních více než dvaceti let.
Zvláště v oblasti průmyslu, například automobilového, jsou patrné znaky jistého ochlazování přehřátého trhu práce. Evidenční počet zaměstnanců v průmyslu klesá v meziročním vyjádření v letošním roce měsíc co měsíc, přičemž pokles se postupně prohlubuje. Aktuálně ten počet klesá o 1,5 procenta, což zadělává na nejvýraznější čtvrtletní pokles od krizového roku 2013.
Jisté ochlazování vysoce přehřátého trhu práce je zřejmé také z čísel k volným pracovním místům. Jejich počet v září klesl v absolutním vyjádření nejvýrazněji za poslední léta, o více než pět tisíc pozic, na 345 400 pozic. Stále se však drží blízko svého historického rekordu, na nějž dosáhl letos v srpnu překonáním úrovně 350 tisíc volných pracovních míst.
V září skončilo období dovolených a vrcholné období letních brigád a sezónního zaměstnávání a firmy naplno rozjely výrobu. Trh práce absorboval převážnou část zbývajících čerstvých absolventů. Působení těchto faktorů celkově způsobilo právě stagnaci míry nezaměstnanosti na srpnové úrovni.
Míra nezaměstnanosti už prakticky nemá kam klesat a v příštím roce začnou výrazněji sílit tlaky na její růst, který bude způsoben předně nepříznivou situací v zahraniční, například v Německu, na němž jsme ekonomicky notně závislí. Za celý letošní rok vykáže míra nezaměstnanosti úroveň 2,8 procenta, v příštím roce pak vzroste na 3,3 procenta. I tak však bude nadále nejnižší v rámci celé EU
Eurostat: České nemovitosti stále zdražují více než dvojnásobným tempem v porovnání s EU
Růst cen nemovitostí v ČR ve druhém letošním čtvrtletí podle Eurostatu zmírnil. Meziroční tempo růstu zvolnilo z 9,6 procenta v prvním kvartále na 8,7 procenta. Česko se ruku v ruce s tím zároveň propadlo v pomyslném žebříčku Eurostatu dle právě tempa zdražování nemovitostí.
V prvních třech měsících letošního roku zdražovaly tuzemské reality druhým nejrychlejším tempem v celé EU, rychlejší růst vykazovalo jedině Maďarsko. Ve druhém čtvrtletí však Českou republiku předběhlo kromě Maďarska také Lucembursko, Chorvatsko, Portugalsko a Lotyšsko. Česká republika se tak ocitá až na šestém místě v rámci EU, což však stále odpovídá více než dvojnásobnému růstu cen nemovitostí v porovnání s vývojem cen realit v Evropské unii jako celku. V celé EU totiž ve druhém kvartále meziroční tempo růstu cen nemovitostí zrychlilo na 4,2 procenta.
Klíčovým důvodem citelně nadprůměrného růstu cen nemovitostí v ČR je omezená nabídka bydlení při pokračující silné poptávce, dané obecnou prosperitou české ekonomiky a znatelným růstem kupní síly obyvatelstva. Nabídku omezuje zejména nedostatečná výstavba. Ta plyne z dlouhých stavebních řízení a také z toho, že stavebnictví v současnosti v ČR naráží na svá kapacitní omezení. Například počet zahájených bytů je letos za období od ledna do srpna nejvyšší od roku 2009, když dosahuje hodnoty takřka 25 500. Kapacity stavebních firem jsou tím však do značné míry již vyčerpány, kvůli předchozím takřka deseti dosti hubeným létům, jimiž stavebnictví prošlo. Na současný „nášup“ z poptávkové strany zkrátka stavebnictví není připraveno.
Nedostává se mu například vhodné pracovní síly, kterou mu ve velkém „odčerpal“ průmysl. Nyní však dochází k postupnému nárůstu počtu zaměstnanců ve stavebnictví, takže se zdá, že stavebnictví přece jenom zpomalujícímu průmyslu „přetahuje“ pracovníky, které lze využít v obou segmentech, například manuálně pracující dělníky. V průmyslu totiž, na rozdíl od stavebnictví, dochází po celý letošní rok k setrvalému meziročnímu poklesu počtu zaměstnanců, který se navíc postupem roku dále prohlubuje.
Tlak na růst cen nemovitostí v ČR bude z výše uvedených faktorů pokračovat i v příštích čtvrtletích. S očekávaným zpomalením české ekonomiky však tento tlak zmírní. Zejména nemovitosti v lukrativních oblastech, jako jsou centra krajských měst, budou ovšem dále zdražovat. Mírnou korekci cen lze v případě zásadnějšího útlumu české ekonomiky očekávat v méně atraktivních lokalitách, jako jsou například periférie měst či strukturálně zasažené regiony typu Ústeckého nebo Moravskoslezského kraje.
Zahraniční obchod České republiky překonává sám sebe a překonává očekávání
V srpnu vykázal výrazně lepší než předpokládanou výslednou bilanci, když dosáhl přebytku 8,6 miliardy korun, zatímco trh počítal s mírným schodkem.
Pro připomenutí, loni vykázal zahraniční obchod schodek v obou prázdninových měsících, kdy tradičně dochází k jistému zkreslení bilance vinou odlišného časování celozávodních dovolených v tuzemských podnicích, včetně těch exportně orientovaných. Úplnější verdikt tedy bude možné vyřknout, až budou známa zářijová data.
Nicméně je zřejmé, že zahraniční obchod zůstává zatím odolný jak vůči zhoršujícím se mezinárodním obchodním podmínkám, tak vůči ztrátě dynamiky domácí průmyslové výroby, která je patrná i ze statistických údajů za srpen. Zahraniční obchod drží nad vodou zejména vyšší přebytek bilance obchodu s auty, svědčí mu ovšem také například zlevnění cen ropy na světových trzích, které snižuje objem českého dovozu.
Příznivý je nejen srpnový výsledek zahraničního obchodu ČR, nýbrž celkový vývoj od začátku roku. Přebytek zahraničního obchodu totiž meziročně za těchto osm měsíců narostl o dalších více než čtyřicet miliard korun. Vývoz meziročně stoupá v procentuálním vyjádření přibližně dvakrát rychleji než dovoz, což je potěšitelné samo o sobě, ale zejména po přihlédnutí k faktu, že tahounem české ekonomiky je momentálně spotřeba. Právě rostoucí spotřeba se pochopitelně týká nejen domácího, ale právě i dováženého zboží, jehož import by tak měla podněcovat. Pokud však i tak vzestupná dynamika exportu předčí dynamiku dovozu, jedná se vzhledem k mezinárodním podmínkám, ztěžujícím export, o velice solidní výsledek.
Stavebnictví naráží na nedostatek kapacit - bytů se letos začalo stavět nejvíce od roku 2009
Stavební produkce v srpnu vykázala svůj druhý letošní meziroční propad. První nastal hned v lednu. V srpnu jako v lednu stál za propadem z části efekt navýšené základny meziročního srovnání. Ta byla loni v lednu navýšena nadprůměrně teplou zimou, která umožnila poměrně intenzivně stavět i v době, kdy to jinak kvůli klimatickým podmínkám není v takové míře možné.
Loni v srpnu pak základnu navyšoval loňský celkový boom stavebnictví. Ten způsobil, že stavebnictví relativně záhy narazilo na své limity. Právě s tím se nyní vypořádává, což také z části vysvětluje zmíněný srpnový propad.
Například počet zahájených bytů je letos za období od ledna do srpna nejvyšší od roku 2009, když dosahuje hodnoty takřka 25 500. Kapacity stavebních firem jsou tím však do značné míry již vyčerpány, kvůli předchozím takřka deseti dosti hubeným létům, jimiž stavebnictví prošlo. Na současný „nášup“ z poptávkové strany zkrátka není připraveno.
Český průmysl srdnatě čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst
Propad německého průmyslu a další nepříznivé zahraniční faktory v srpnu stáhly tuzemský průmysl do červených čísel. Výsledek průmyslu je však v prázdninových měsících rok co rok zkreslován odlišným časováním celozávodních dovolených, pročež je třeba na úplné zhodnocení rozsahu dopadu neblahého zahraničního vývoje vyčkat, až budou známa i zářijová data.
I pokud se však zaměříme na delší než jen kolísavé prázdninové období, je letošní ztráta dynamiky průmyslu markantní. Vždyť za období od ledna do srpna přidala průmyslová produkce meziročně pouze 0,4 procenta, a to přitom v průběhu roku dynamika spíše ještě dále slábne.
Relativně vysokou odolnost vykazuje v těchto náročnějších časech automobilový segment průmyslové výroby. Výroba aut vzrostla navzdory propadu průmyslu jako celku meziročně o 4,5 procenta. Navíc výrobci aut registrují meziroční nárůst objemu nových zakázek, a to navzdory poklesu objemu nových zakázek v průmyslu jako celku o takřka jedno procento.
V srpnu se nedařilo zejména odvětví výroby elektroniky a počítačů, v němž se citelně propadá jak samotný objem produkce, tak i objem nových zakázek. Tento segment zvláště trpí nejistou mezinárodního obchodního prostředí, na kterou již delší dobu zadělávají probíhající či hrozící obchodní války, stále nedořešený brexit nebo možné citelné zpomalení klíčových ekonomických celků v čele s Čínou, eurozónou, a dokonce Spojenými státy.
Ztráta dynamiky tuzemského průmyslu se promítá také do zaměstnanosti v něm. V srpnu se evidenční počet zaměstnanců v průmyslu snížil o 1,5 procenta. Pokles počtu zaměstnanců se prohlubuje po celý letošní rok. Naposledy ke srovnatelným poklesům docházelo v krizovém roce 2013, byť tehdy pokles nastával z již notně ponížené základny meziročního srovnání, zatímco v současnosti je míra nezaměstnanosti v ekonomice stále blízko svého více než dvacetiletého minima. Průmyslová výroba za celý letošní rok vykáže růst zhruba 0,5 procenta. (9.10.2019)
