Český trh práce vykazuje odolnost vůči zpomalování průmyslu, příští rok ale bude hůř. Míra nezaměstnanosti v listopadu setrvala na samém dně probíhajícího národohospodářského cyklu. Vykázala úroveň 2,6 procenta, stejně jako v říjnu a předtím i v květnu a červnu. Nachází se tak na svém minimu za období posledních více než dvaceti let. Zvláště v oblasti průmyslu, například automobilového, jsou ale patrné znaky jistého ochlazování přehřátého trhu práce.
V listopadu ale obecně trval silný zájem zaměstnavatelů o nové zaměstnance, což se projevilo i nárůstem počtu evidovaných volných pracovních míst, a to o více než 1200 pozic. Opět se ovšem jedná z drtivé většiny o pozice vyžadující jen velmi nízkou úroveň kvalifikace, což svědčí o tom, že trh práce se zatím neposouvá směrem k vyššímu podílu pozic s vyžadujících vyšší kvalifikaci, a tedy otevírajících prostor vyšším maržím a konečně i vyšším mzdám. Mzdový růst v Česku tak do určité míry stále musí pohánět růst mzdy minimální a v souvislosti s tím mezd zaručených, k němuž dojde i v roce 2020.
Sezonní práce v listopadu ještě neustaly, tak se pravidelně děje až v prosinci, kvůli nástupu mrazivého počasí. Zaměstnavatelé měli v listopadu největší zájem tradičně o dělníky na stavbu budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče, řidiče kamionů, skladníky, svářeče nebo pomocné kuchaře. Tradičně velká poptávka je také po technických profesích napříč všemi obory.
Na přelomu roku dojde jako obvykle k růstu míry nezaměstnanosti kvůli nástupu zimy a ukončování sezonních prací. Půjde však pouze o sezonní pohyby, které nemá smysl přeceňovat. Faktem je, že nezaměstnanost už v podstatě nemá kam dál klesat. Je zhruba třetinová v porovnání s průměrem EU.
Podle aktuálních mezinárodně srovnatelných dat má ČR stále nejnižší míru nezaměstnanosti nejen mezi zeměmi Evropské unie, ale také v rámci zemí organizace OECD. Z těchto zemí vykazují srovnatelnou, byť o něco vyšší míru nezaměstnanosti, už jen Japonsko a Island.
Za celý letošní rok vykáže míra nezaměstnanosti úroveň 2,8 procenta, v roce 2020 ale už stoupne na 3,1 procenta. Důvodem bude ochlazování pracovního trhu zejména v průmyslových segmentech, které jsou vysoce závislé na mezinárodní situaci, jako je ocelářský nebo automobilový průmysl.
Český průmysl padá k zemi, automobilky chystají snižovat početní stavy zaměstnanců o desetitisíce
Český průmysl se v říjnu propadl v souladu s očekáváním trhu, o tři procenta v neočištěném vyjádření. V očištěné podobě byl jeho výkon meziročně pouze o 0,4 procenta nižší. Letošní říjen měl totiž o jeden pracovní den méně než ten loňský. I tak je zřejmé, že na tuzemský průmysl stále tíživěji doléhají nepříznivé zahraniční tlaky. Projevují se zejména v odvětvích, která jsou vysoce cyklická a vysoce závislá na plynulosti mezinárodního obchodu. Silný propad vykazuje například hutnictví. To je citelně zasaženo zaváděním cel ze strany Spojených států a odvetnými kroky dalších ekonomik, včetně přesměrování obchodních toků, například v oblasti oceli z Turecka do zemí EU.
Geograficky je český průmysl silně navázaný na ten německý, který se v říjnu dle neočištěného údaje propadl meziročně o 5,3 procenta, tedy nejvýrazněji od krizového roku 2009. Německý průmysl je rovněž zasažen nárůstem světového protekcionismu. Zhoršování mezinárodních podmínek se v říjnu v Česku projevilo silným, sedmiprocentním poklesem objemu zahraničních zakázek tuzemskému průmyslu.
Podmínky v tuzemském průmyslu se zhoršují po celý letošní rok. Příslovečné světlo na konci tunelu zatím vidět není, na tuzemský průmysl totiž stále tíživěji doléhá nejistý vývoj globální ekonomiky a potíže v oblasti automobilové výroby, například přechod na elektromobilitu, nutné investice do výzkumu a vývoje autonomního řízení či nutnost vypořádat se se stále přísnějšími environmentálními a emisními regulacemi.
Špatná nálada a vyhlídky tuzemských průmyslníků tak poznamenají průmyslovou výrobu i v roce 2020, kdy lze očekávat zrychlení tempa snižování početních stavů zaměstnanců. V listopadu oznámila propouštění řada významných firem z více či méně přímými vazbami na český podnikový sektor. Jedná se například o výrobce pneumatik Continental, který je největším zaměstnavatelem na Zlínsku, kde dává práci pěti tisícům lidí. Do roku 2028 firma celosvětově zruší právě zhruba tolik pracovních pozic. Automobilka Audi zruší do roku 2025 bezmála 10 tisíc pracovních míst. Obdobný počet pracovních pozic zruší už během tří let automobilka Daimler. Automobilky celosvětově v příštích letech zruší dle výpočtu agentury Bloomberg minimálně 80 tisíc pracovních míst, dost možná ale mnohem více. Výrobu v listopadu omezil nošovický automobilový závod Hyundai. Jeho zaměstnanci zůstávají každé druhé pondělí do konce letoška doma, se 70 procenty platu.
Je zřejmé, že pokud se situace na globálních trzích nezlepší, na přechodná opatření tohoto typu navážou opatření trvalejšího rázu, včetně propouštění. Ve druhé polovině příštího roku proto v Česku vzroste míra nezaměstnanosti, jejíž růst budou pohánět právě zejména potíže hutnictví a autoprůmyslu.
Za celý letošní rok vykáže průmyslová výroba „černou nulu“, tj. poroste meziročně tempem do 0,5 procenta, v roce příštím pak vykáže naopak „červenou nulu“, tj. pokles, který však nebude hlubší než jednoprocentní.
Češi za vánoční stromky letos utratí 850 milionů korun, o 40 milionů více než loni. Cena stromků ale zůstává už řadu let neměnná
Češi letos za vánoční stromky utratí dohromady zhruba 850 milionů korun. Stát tak z prodeje vánočních stromků a příslušné DPH letos bude mít zhruba 111 milionů korun.
707 milionů dají Češi za nejoblíbenější jedle, které jsou ovšem často, až z 80 procent, ze zahraničí, hlavně z Dánska, resp. z Polska. Oblíbené jsou jedle hlavně proto, že neopadávají. 88 milionů utratí letos Češi za smrky pichlavé a 55 milionů korun za další druhy smrků a za borovice. U smrků a borovic existuje mnohem větší, takřka stoprocentní pravděpodobnost, že pochází z České republiky.
V Česku se každoročně prodá 1,2 až 1,3 milionu vánočních stromků. Stromeček si tak zakoupí necelá třetina tuzemských domácností. Část domácností má však umělý stromeček, který preferuje zhruba patnáct procent Čechů, a některé z domácností získávají stromeček mimo maloobchodní síť, například ve vlastním lese nebo z náletu. Mimo maloobchodní síť Češi každoročně pořídí 200 až 250 tisíc stromečků.
Cena vánočních stromků se přitom v posledních několika letech prakticky nemění, s výjimkou vysokých stromků. Letošek nebude výjimkou, takže ceny letos budou srovnatelné třeba s rokem 2015, kdy se pohybovaly od 300 do 1300 korun. Češi jsou ale díky ekonomické prosperitě letos ochotni utrácet více za dražší varianty vánočního stromku, například za vyšší jedli. Takže i když počet prodaných stromků se i letos bude pohybovat ve zmíněném v rozsahu od 1,2 do 1,3 milionu kusů, jako v minulých letech, celkový objem výdajů za stromky vzroste. Loni Češi za stromky vydali zhruba 810 milionů korun, tedy o zhruba pět procent méně, než utratí letos.
Vánočních jedlí býval dříve nedostatek, takže velcí pěstitelé – především z Dánska, které je největším evropským producentem vánočních stromků – před několika lety založili na severu Polska nové plantáže. Stromky z těchto plantáží rozšiřují nabídku jedlí i na českém trhu, a i díky nižším dopravním nákladům drží jejich cenu na zmíněné prakticky neměnné úrovni. Růst kupní síly Čechů se tak projevuje zejména tím, že pořizují dražší varianty stromků. Před lety vyháněl cenu jedlí vzhůru jejich nedostatek, ale tomu učinil přítrž právě zmíněný vznik plantáží na severu Polska.
Jedle kavkazské letos vyjdou v ČR na 550 až 900 korun, smrk pichlavý na 400 až 500 korun, smrk ztepilý na 300 až 400 korun a borovice budou stát od 400 do 550 korun.
Zahraniční obchod v říjnu mírně zklamal
Zahraniční obchod České republiky v říjnu mírně zklamal. Vykázal horší než předpokládanou výslednou bilanci, když dosáhl přebytku 7,2 miliardy korun, zatímco trh ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s přebytkem 13,3 miliardy. Zhoršování mezinárodních obchodních podmínek, nárůst protekcionismus a související zpomalování čínské nebo německé ekonomiky tedy po průmyslu začíná doléhat také na český zahraniční obchod. Ten až do září opakovaně, měsíc za měsícem, překonával sám sebe, když překvapivě vzdoroval uvedeným potížím.
Zahraniční obchod vykázal v říjnu horší než očekávaný výsledek zejména kvůli ztrátě dynamiky domácí průmyslové výroby, která je zřetelně patrná i z dnešních údajů za říjen. Zahraniční obchod drží nad vodou zejména přebytek bilance obchodu se stroji, svědčí mu ovšem také například zlevnění cen ropy na světových trzích, které snižuje objem českého dovozu.
Příznivý je nejen zářijový výsledek zahraničního obchodu ČR, nýbrž celkový vývoj od začátku roku. Přebytek zahraničního obchodu totiž meziročně za těchto deset měsíců narostl o dalších takřka 58 miliard korun. Vývoz meziročně stoupá v procentuálním vyjádření více dvakrát rychleji než dovoz, což je potěšitelné samo o sobě, ale zejména po přihlédnutí k faktu, že tahounem české ekonomiky je momentálně spotřeba. Právě rostoucí spotřeba se pochopitelně týká nejen domácího, ale právě i dováženého zboží, jehož import by tak měla podněcovat. Pokud však i tak vzestupná dynamika exportu předčí dynamiku dovozu, jedná se vzhledem k mezinárodním podmínkám, ztěžujícím export, o velice solidní výsledek.
Za celý letošní rok vzroste vývoz o 3,5 procenta, dovoz pak o jedno procento. V příštím roce bude jak vývoz, tak dovoz stagnovat na letošní úrovně, podobně jako celková bilance zahraničního obchodu.
Stavebnictví naráží na nedostatek kapacit – bytů se letos začalo stavět nejvíce od roku 2009
Stavební produkce se v říjnu po zářijovém vzepětí vrátila k meziročnímu propadu. Částečně kvůli poměrně vysoké srovnávací základně října loňského roku.
Loni v říjnu základnu navyšoval loňský celkový boom stavebnictví. Ten způsobil, že stavebnictví relativně záhy narazilo na své limity. Právě s tím se nyní stále vypořádává, což také z části vysvětluje říjnový meziroční pokles.
Například počet zahájených bytů je letos za období od ledna do října nejvyšší od roku 2009. Kapacity stavebních firem jsou tím však do značné míry již vyčerpány, kvůli předchozím takřka deseti dosti hubeným létům, jimiž stavebnictví prošlo. Na současný „nášup“ z poptávkové strany zkrátka stavebnictví není připraveno.
Nedostává se mu například vhodné pracovní síly, kterou mu ve velkém „odčerpal“ průmysl. Nyní však dochází k postupnému nárůstu počtu zaměstnanců ve stavebnictví, takže se zdá, že přece jenom zpomalujícímu průmyslu „přetahuje“ pracovníky, které lze využít v obou segmentech, například manuálně pracující dělníky. V průmyslu totiž, na rozdíl od stavebnictví, dochází po celý letošní rok k setrvalému meziročnímu poklesu počtu zaměstnanců, který se navíc postupem roku dále prohlubuje.
Za celý rok si stavebnictví polepší o 3,5 procenta, v příštím roce se však mírně propadne.
Zdražování v Česku je nejvýraznější za posledních více než sedm let, listopadová inflace překonala očekávání trhu i centrálních bankéřů
Míra inflace vykázala v listopadu úroveň 3,1 procenta meziročně, tempo růstu spotřebitelských cen tak oproti říjnu citelně zrychlilo. Meziměsíčně, tedy v porovnání s letošním říjnem, cenová hladina vzrostla o 0,3 procenta.
Míra inflace tak po dlouhých letech překonává horní mez tolerančního pásma inflačního cílování České národní banky, v rozporu s její vlastní prognózou listopadové meziroční inflace ve výši 2,9 procenta i s předpoklady z první poloviny roku, kdy se obecně očekával její sestup k úrovni inflačního cíle ještě před koncem letoška. Inflační tlaky silně podporuje stále poměrně vysoká jádrová inflace, v níž se zejména promítá citelný růst mezd. Nadále svižně rostou ceny bydlení, ale na vyšší úrovni zůstává také dynamika cen v oblasti energie, zejména elektřiny, nebo některých potravin typu brambor, vepřového či cukru, což jsou tradičně kolísavé složky, které se neřadí do jádrové inflace.
Naopak protiinflačně působí vývoj v mezinárodním prostředí. Polevují totiž tlaky v oblasti dovozu, a to kvůli nejistotám v globálním ekonomickém prostředí, které jsou odrazem obchodní války mezi USA a Čínou, stále nedořešeného brexitu, nárůstu protekcionismu, ale také otazníků v oblasti environmentálních opatření týkajících se energetického nebo automobilového průmyslu. Zásadní součástí dovozu je i ropa a ropné produkty, jejichž cena zůstala v listopadu meziročně níže, což korigovalo tlaky na obecný růst cen.
Za celý letošní rok by inflace měla vykázat tempo 2,9 procenta, k cíli ve výši dvou procent se bude shora přibližovat postupně během prakticky celého příštího roku. Letos už Česká národní banka nastavení svých základních sazeb nejspíše měnit nebude, neboť zahraniční protiinflační tlaky podle ní výhledově kompenzují rychlejší než cílovaný tuzemský růst spotřebitelských cen. Prosincové jednání bankovní rady ČNB bude ale poměrně „horké“. Lze čekat, že několika radních bude i kvůli rychlejší než předpokládané listopadové inflace pro zvýšení základní úrokové sazby.
Proč inflace nečekaně zrychlila? Co stojí za zdražováním cukru, vepřového, uzenin, ovoce, brambor a mouky
Inflace v Česku nečekaně silně roste. Tempo růstu spotřebitelských cen bylo v listopadu v meziročním vyjádření nejvýraznější za celé období od října roku 2012, tedy za posledních více než sedm let. Poprvé od října 2012 také míra inflace překonala horní mez tolerančního pásma inflačního cílování České národní banky.
Tuzemská centrální banka od ledna 2010 cíluje inflaci na úrovni dvou procent, ovšem hodnoty od jednoho do tří procent se nacházejí právě v takzvaném tolerančním pásmu. Toleranční pásmo je odrazem určité nevyzpytatelnosti, která při náročném a komplexním procesu cílování vždy nastává. Českou národní banku tedy hodnoty inflace spadající do tolerančního pásma nijak zvlášť neznepokojují.
Jiná situace může ovšem nastat, pokud inflace opustí toleranční pásmo. Když se tak stalo v říjnu 2013, kdy inflace toleranční pásmo „podstřelila“ (vykázala tehdy hodnotu 0,9 procenta), byl to pro ČNB jeden z argumentů při následném intervenčním režimu, který udržovala od listopadu 2013 do dubna 2017. V jeho rámci uměle oslabovala korunu, aby tak dodatečným uvolněním měnových podmínek zabránila hrozící deflaci a pomohla inflaci výš. Pod úrovní tolerančního pásma inflace setrvávala po podstatnou část doby trvání intervenčního režimu, konkrétně od ledna 2014 do října 2016.
Nyní ovšem nastává situace opačná, kdy inflace naopak toleranční pásmo „přestřeluje“. Tak se v tomto desetiletí dělo zatím jen v období od ledna do října roku 2012. Českou národní banku však tehdejší cenové tlaky nevedly ke zpřísnění měnové politiky, protože se potýkala s efekty nepříznivé mezinárodní situace, poznamenané důsledky světové finanční krize a probíhající evropskou dluhovou krizí.
Podobné je to i nyní. V tom smyslu, že nepříznivá mezinárodní situace brání České národní bance zasáhnout proti přestřelení tolerančního pásma tak, jako by jinak bylo očekávatelné, tedy zvýšením klíčových úrokových sazeb. I když takové zvýšení už na prosincovém zasedání bankovní rady ČNB nelze vyloučit, pravděpodobnější je, že centrální banka ponechá základní sazbu na stávající úrovni dvou procent. Hlasování bankovní rady však rozhodně nebude jednomyslné. Během menověpolitického zasedání bankovní rady lze čekat ještě bouřlivější debatu, než jaká byla ta z počátku listopadu. Bankovní rada se počátkem listopadu poměrem hlasů 5:2 rozhodla ponechat sazby na stávající úrovni, nicméně jednání se protáhlo, takže jeho výsledek byl oznámen se zpožděním oproti oznámenému řádnému termínu.
Citelné zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen mezi říjnem a listopadem letošního roku bylo ovlivněno zejména vývojem cen potravin. Následuje podrobnější vysvětlení těch z nejkřiklavějších cenových nárůstů právě v oblasti potravin.
Cukr (v listopadu zdražoval meziročně o 13,6 procenta)
Výnosy cukrové řepy jsou sice letos mírně lepší než loni, avšak zůstávají pod pětiletým průměrem. Sklizeň cukrové řepy nepříznivě ovlivnily časté srážky na konci léta a houbová choroba, jež se rozvinula zejména na Moravě a ve Slezsku a která snižuje cukernatost. Výnos cukrové řepy nepříznivě ovlivnili také hraboši, kteří se na řepná pole přesunuli z obilních lánů, kde škodili předtím, během léta. Podprůměrný výnos cukrové řepy je klíčovým zdrojem zdražování cukru, společně s poklesem zásob cukru napříč Evropskou unií.
Vepřové (o 13,3 procenta), uzeniny (o 10,2 procenta)
Světové ceny potravin v listopadu vyskočily na své dvouleté maximum. Vyplývá to z čerstvých údajů Organizace spojených národů, podle nichž stouply celosvětově ceny potravin meziročně o takřka deset procent. Důvodem je hlavně zdražování masa, které podle OSN podražilo mezi letošním říjnem a listopadem o 4,6 procenta, což je nejvyšší nárůst za posledních více než deset let. Zdražování masa (a uzenin), zejména vepřového, pociťuje právě také Česko.
České domácnosti se musí ještě ve zbytku letošního roku a v roce příštím připravit na další zdražování vepřového. Důvodem je silná čínská poptávka po vepřovém. Letos v říjnu podle dat zveřejněných koncem listopadu Čína meziročně zdvojnásobila dovoz vepřového do země, oproti září byl dovoz výše o desetinu.
Vepřové je v Číně oblíbenou součástí jídelníčku. V zemi však od loňska zuří epidemie afrického moru prasat, takže chovy jsou rozsáhle vybíjeny, aby se šíření nemoci zamezilo. Vzniklý výpadek kompenzuje Čína právě vyšším dovozem. A to nejen vepřového, ale i jiných druhů mas. Import hovězího v říjnu meziročně stoupl o 63 procent. Právě proto celosvětové ceny hovězího rostou rovněž citelně.
V důsledku zvýšené čínské poptávky po dováženém vepřovém rostou světové ceny prasat i právě vepřového, a to i v Česku. Kilogram vepřové pečeně v Česku dle dat ČSÚ zdražil během letoška z lednové ceny pod 120 korunami na současnou úroveň 141,40 Kč, letošní nárůst tak dosahuje bezmála dvaceti procent.
Je třeba přitom počítat s dalším zdražením. Čínu čekají koncem ledna příštího roku oslavy nového roku. Před jeho příchodem tradičně stoupá poptávka po vepřovém, což si vynutí i vyšší úroveň dovozu. Zdražování vepřového přitom už v říjnu způsobilo v Číně nejvyšší inflaci za posledních sedm let. Cenové tlaky v oblasti vepřového zesílí tedy ještě minimálně v první polovině příštího roku celosvětově. V ČR je třeba počítat se zdražením vepřového o dalších patnáct až dvacet procent.
Africký mor prasat se ale z Číny postupně rozšířil až do Evropy, ohrožuje také chovy přímo v České republice. Ohrožený je například Liberecký kraj. Krajská veterinární správa v Libereckém kraji se proto v těchto dnech připravuje na možný výskyt afrického moru prasat. Nákaza se totiž vyskytla jen ve 120 kilometrů vzdáleném polském městě Nowa Sól. Notně tedy stoupá riziko zavlečení této nákazy právě na území Libereckého kraje.
Do Česka vzlínání cen masa přichází ale hlavně z Německa, neboť zemědělský trh obou zemí je značně propojen. Výkupní cena prasat v Česku letos postupně znatelně roste, tuzemské masokombináty proto zvyšují cenu vepřového. Německý potravinářský svaz BVDF vyhlásil „řízkovou nouzi“, situace totiž může vyústit ve značné zdražování oblíbeného (středo)evropského pokrmu.
Zákazníci se podle BVDF musí připravit na značné zvýšení cen slaniny, klobás, uzenin či řízků. Podle svazu se evropští producenti už teď musí vyrovnávat s trojnásobným růstem cen některých produktů v prostředí těžké konkurence na trhu. Krize vepřového dotlačila podle BVDF mnoho německých firem na pokraj bankrotu a zvyšování cen je tak nevyhnutelné.
Ovoce (o 16,2 procenta)
Stále zřetelněji se ukazuje, že se se týče úrody ovoce, byl loňský rok v Česku vskutku výjimečný. Ovocné stromy se doslova prohýbaly nadúrodou plodů. Bohatá sklizeň se promítla do cen. Třeba kilogram višní mezi červencem 2017 a červencem 2018 zlevnil z 19,30 na 8,90 koruny, tedy o 53,9 procenta. Ve stejném období zlevňovaly také třeba meruňky, švestky či třešně. Suchý a teplý rok 2018 sice nepřál pěstitelům zeleniny, ale sadařům a ovocnářům většinou ano.
Letos to bylo dost jiné. Ovoce meziročně citelně zdražilo. Z nejnovějších údajů ČSÚ plyne, že konzumní jablka v říjnu 2019 zdražovala meziročně o 25,4 procenta, hrušky dokonce o 59,3 procenta a švestky o osm procent. Meruňky v červenci 2019 meziročně zdražovaly o 11,6 procenta, třešně o 24 procent, a višně dokonce o 83,3 procenta. Důvodem je nejen horší než loňská úroda, ale také obecný růst mezd – které pochopitelně rostou také sadařům a ovocnářům – či zdražování energií.
Svoji roli sehrají i letošní jarní mrazíky a obecněji výkyvy počasí, včetně opět sucha nebo krupobití. Ty způsobily například letošní špatnou úrodu zmíněných jablek. Do ceny pro konečného spotřebitele se v případě jablek ale promítá také třeba efekt levné polské konkurence.
Právě i kvůli horší úrodě ovoce v ČR letos zdražují pálenky, meziročně zatím o pět až deset procent. Důvodem je kromě relativního nedostatku ovoce k pálení opět také růst cen energií a vody a dalších nákladů. Lze očekávat, že cena pálenek může nakonec letos vyskočit meziročně o deset až patnáct procent.
Brambory (o 23,5 procenta), mouka (o 7,1 procenta)
Brambory zůstávají meziročně cenově výše. Letošní úroda brambor sice byla lepší než ta loňská, katastrofálně špatná, ale přesto ještě letošní sklizeň nestačí na to, aby meziroční tlak na růst cen brambor polevil zcela. Z podobného důvodu jako brambory zdražuje také mouka. Obiloviny zaznamenaly loni velmi špatnou úrodu, také kvůli suchému a teplému počasí. Letos to bylo sice lepší, nicméně pořád žádná sláva. Zdražování mouky v kombinaci se zdražováním cukru bude klíčovým důvodem, proč si lidé letos připlatí za vánoční pečivo. (10.12.2019)
