Komentář Lukáše Kovandy: Fialovo snížení schodku pod 300 miliard je málo ambiciózní, snížení by mělo být alespoň na 200 miliard

Provizorium takto může být zbytečným rizikem.

Snížení plánovaného schodku ze stávajících necelých 377 miliard korun na méně než 300 miliard korun, které navrhuje pravděpodobný budoucí premiér Petr Fiala, je stále spíše jen symbolickým gestem. Zůstává tak otázkou, zda kvůli němu riskovat rozpočtové provizorium. Během provizoria by totiž v příštím roce vláda hospodařila každý měsíc s dvanáctinou celkových výdajů schválených pro letošní rok, což odpovídá 157 miliardám korun. 

Provizorium by vycházelo z výdajů původně rozpočtovaných na letošek. Výdaje letos měly dosáhnout maximálně 1,89 miliardy korun, a to při deficitu až 500 miliard korun. Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu pro příští rok nyní počítá se schodkem čítajícím zmíněných necelých 377 miliard korun a s výdaji 1,92 miliardy korun. Pod dobu provizoria by se tak mohla uplatňovat dvanáctina částky 1,89 miliardy korun, což je od částky 1,92 miliardy z hlediska praxe veřejných rozpočtů prakticky takřka nerozlišitelná suma. 

Při provizoriu se ovšem omezuje možnost vypisovat nové dotační tituly. Také v provizoriu nelze zvyšovat platy státních zaměstnanců. Babišova vláda přitom koncem září rozhodla o navýšení platů ve státní správě plošně o 1400 korun. Tyto peníze mají dostat třeba hasiči, policisté, zdravotníci, vojáci nebo pracovníci v sociálních službách.  

Paradoxně by tak v některých ohledech mohla být nová vláda – pokud tou dobu již bude u moci – při provizoriu výdajově ještě rozmáchlejší, než pokud by pokračovala dle již nyní schváleného rozpočtu pro příští rok. Ušetřila by totiž při prakticky stejném výdajovém rámci právě třeba na platech státních zaměstnanců, takže takto ušetřené peníze by teoreticky mohla uplatnit na navýšení výdajů v jiných oblastech. 

Zejména ale snížení plánovaného schodku na příští rok z původních 390 na 376,6 miliardy korun a nyní tedy možná až pod 300 miliard jakkoli zásadněji nezlepšuje vyhlídky českých veřejných na dosažení udržitelné dráhy svého dalšího vývoje. Aby bylo možné hovořit o započetí ozdravování veřejných financí, musel by schodek na příští rok činit nejvýše 200 miliard korun.

Stěžejním problémem českých veřejných financí i nadále zůstává neexistence věrohodné, důsledně propracované třeba desetileté strategie jejich postupného ozdravování. S ní končící vláda bohužel nepřišla. Ve svých předvolebních programech ji ovšem neměla dostatečně rozpracovánu žádná z politických stran či uskupení, které nyní bude tvořit pravděpodobnou vládní koalici.

Podíl Čechů ohrožených chudobou během pandemie poklesl, v EU se naopak zvýšil

V ČR byl loni tento podíl nejnižší jak v historii země, tak v rámci EU.

Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Eurostat (zde). V roce 2020 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 11,5 procenta obyvatel České republiky, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU a také nejnižší podíl v historii ČR. Česko tak v tomto ukazateli překonává i skandinávské země typu Finska (15,9 procenta) nebo Dánska (16,8 procenta), které představují učebnicový příklad poměrně rovnostářských a zároveň hospodářsky výkonných, sociálně-tržních ekonomik.

V Evropské unii jako celku přitom ukazatel narostl, a to z hodnoty 21,1 procenta na 21,9 procenta. Nejvíce jsou chudobou a sociálním vyloučením ohrožení v Rumunsku a Bulharsku, kde se jedná o více než třetinu populace, přesněji 35,8, resp. i 33,6 procenta.

Česko si velmi dobře stojí také v ukazateli materiální deprivace, který je mezinárodně lépe srovnatelný než ukazatel ohrožení chudobou, neboť udává podíl lidí, kteří si při dané příjmové a cenové hladině v konkrétní zemi nemohou dovolit základní materiální zajištění (viz vysvětlivka níže). V ČR byla v roce 2019 těžce materiálně deprivována pouze 5,3 procenta obyvatel, zatímco údaj za celou EU činil 12,1 procenta. Méně materiálně deprivovaných lidí bylo předloni v EU už jen v Lucembursku, ve Švédsku, ve Finsku a v Nizozemsku. Nejvíce materiálně deprivovaných lidí je opět v Bulharsku a v Rumunsku.

Zmíněná data svědčí o tom, že Česko je rovnostářskou zemí, a to i na poměry EU, přičemž jeho sociální systém účinně krotí možné excesivní sociální vyloučení. Ukazatel těžké materiálně deprivace je dobře mezinárodně srovnatelný, protože vyjadřuje, co reálně si lidé mohou za svůj příjem pořídit, přičemž se jedná v podstatě o stejné zboží napříč EU – a i v tomto ukazateli ČR obstává.

Podíl lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením zachycuje tu část obyvatel dané země EU, kteří jsou buď ohrožení chudobou, nebo těžce materiálně deprivováni, nebo žijí v domácnosti s nízkou úrovní pracovní intenzity.

Podíl lidí ohrožených chudobou pak zachycuje tu část obyvatel dané země EU, jejichž čistý příjem (tedy hrubý příjem po odečtení daní a případném přičtení sociálních dávek) je nižší než 60 procent mediánového čistého příjmu v dané zemi. Těžká materiální deprivace značí stav, kdy si daná osoba nemůže dovolit zaplatit alespoň čtyři z následujících devíti položek: nájem (nebo splátka hypotéky či účet za energie), dostatečně vytápěný byt, nečekaný výdaj, pravidelná konzumace masa nebo bílkovin, dovolená, televizor, pračka, automobil, telefon.

Bitcoin míří k novému rekordu. V USA totiž už nejspíše v pondělí spustí první bitcoinový fond pro širokou veřejnost

Bitcoin míří k novému cenovému rekordu. Cena nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny se včera přehoupla dokonce přes hodnotu 62 500 dolarů za kus. Vyšších cen dosahoval bitcoin za celou svoji historii od roku 2009 pouze v jediném týdnu letos v polovině dubna. Rekordní cena, které dosáhl letos 14. dubna, představuje necelých 65 tisíc dolarů. Už o tomto víkendu nebo v příštím týdnu bitcoin tuto „cenovku“ může trumfnout. Už v pondělí totiž pravděpodobně bude v USA spuštěn první tamní burzovně obchodovaný fond umožňující investice do termínových kontraktů na bitcoin.

Spuštěním fondu společnosti ProShares by skončila osmiletá etapa dohadů a debat ohledně spuštění fondu, který umožňuje poměrně snadné investování do bitcoinu konvenčním způsobem. To by k investování od bitcoinu přivedlo další investory, kteří se dosud zdráhají do kryptoměny investovat, neboť si například nechtějí sami zakládat bitcoinové peněženky nebo překonávat jiné výzvy plynoucí stále z poměrně slabé uživatelské přívětivosti kryptoměn. Konvenční bitcoinový fond by navíc kryptoměnu v očích odborné i širší veřejnosti dále legitimizoval.

Společnost ProShares včera později během dne aktualizovala prospekt ke uvedenému fondu, který podala americké Komisi pro burzy a cenné papíry. Pondělní datum, 18. října, je v dokumentu uvedeno jako předpokládaný termín spuštění fondu. První žádost o spuštění bitcoinového fondu byla u Komise pro burzy a cenné papíry podána už v roce 2013. Komise ale dosud všechny žádosti „smetla ze stolu“, s širokou paletou zdůvodnění, od obav z cenové manipulace po pochybnosti nad ověřováním objemu vlastnictví kryptoměny v majetku toho či onoho fondu.

Ve Spojených státech se konvenčně obchoduje s termínovými kontrakty na bitcoin, avšak zatím nejsou činné žádné fondy, jež se na ně specializují. To se nyní tedy podle všeho změní. Jedná se o vysoce příznivou, přelomovou událost, takže rozhodně nelze vyloučit, že cena bitcoinu v blízké době překoná svoji zmíněnou rekordní úroveň z letošního dubna.

Kdo je po Bohemia Energy a Kolibřík Energie další na řadě? Rozhodne Kreml a počasí  

Další čeští dodavatelé energií ukončují svoji činnost. V krátkém sledu tak činí společnosti Kolibřík Energie, jež dodává elektřinu a plyn bezmála 30 tisícům odběratelů, a také společnost A-Plus, která dodávky plynu přerušuje svým 150 klientům.

Ukončování činnosti energetických dodavatelů signalizuje, že tuzemský trh se stále zmítá v chaotické situaci a jeho stabilizace zatím nenastává. V nadcházející době tak mohou přijít další podobná ukončení činnosti, zejména pak malých dodavatelů. Je nyní ovšem nepravděpodobné, že by činnost ukončil dodavatel velikosti Bohemia Energy s necelým milionem odběratelů, to byl spíše mimořádný případ.

Pravděpodobnost pádu dalších dodavatelů energie v ČR ovlivňují v tuto chvíli zejména dvě věci. To, jak se v Evropě bude v nejbližší době vyvíjet počasí, a neméně podstatně to, kolik plynu přiteče na starý kontinent z Ruska. Čím chladnější počasí v Evropě v nadcházejících dnech a týdnech bude a čím skromnější budou ruské dodávky, tím vyšší je pravděpodobnost nastání pádu nějakého dalšího dodavatele energií v ČR.

Náměstek ruského premiéra Alexander Novak dnes uvedl, že plynárenský podnik Gazprom je připraven obnovit svůj krátkodobý exportní prodej evropským zemím, jakmile doplní zásobníky v Rusku. Zatímco své dlouhodobé závazky vůči evropským odběratelům Gazprom plní, krátkodobý trh má dává možnost preferovat domácí před vývozním trhem. A tuto možnost Gazprom využívá. V minulém týdnu se jeden z jeho čelných představitelů nechal slyšet, že podle ruské pranostiky bude letos tuhá zima, neboť se urodilo hodně jeřabin. Vyhlídka na třeskuté mrazy stupňuje tlak na Gazprom, aby ve svých dodávkách upřednostňoval domácí trh před exportem.

Evropě se tak i proto nedaří doplňovat své plynové zásobníky. Ty jsou pro tuto část roku nejzávažněji vyprázdněné minimálně od roku 2009. Starý kontinent totiž také přes léto zradily obnovitelné zdroje energie. V zemích, jako je Německo, foukal vítr jen podprůměrně. V Norsku zase poměrně málo pršelo. Větrníky či hydroelektrárny tak nezajistily dostatečnou výrobu elektřiny, pročež ta musela být zvýšeně produkována prostřednictvím plynu. Což jen zpomalilo naplňování zásobníků, které byly poměrně citelně vyprázdněny kvůli loňské dlouhé zimě.

Gazprom stáhl některé ze svých krátkodobých nabídek plynu evropským zemím už koncem srpna. Krátce poté, co soud v německém Düsseldorfu rozhodl, že nedávno dokončený plynovod Nord Stream 2 nemůže obejít regulaci EU, jež vyžaduje, aby producent plynu byl právně oddělený od jeho přepravce. Obejití regulace by urychlilo zprovoznění plynovodu. Plynovod Nord Stream 1, zprovozněný v roce 2011, danou regulaci EU nesplňuje, protože je právně pojatý jako spojka, nikoli jako potrubí zajišťující přímé dodávky. Ve skutečnosti jde zjevně o to, že v roce 2011 bylo Rusko v EU vnímáno jako mnohem menší bezpečnostní hrozba (pokud vůbec hrozba) než dnes.

Ač Gazprom označil těsnou časovou souslednost zmíněného soudního verdiktu a omezení nabídky plynu Evropě za shodu okolností, na trhu se od té doby čile rojí spekulace, že přiškrcováním dodávek se plynárenský gigant, většinově ovládaný Kremlem, snaží dostat Evropu pod tlak. Tak, aby co nejdříve mohl být zprovozněn právě plynovod Nord Stream 2, jenž plyn povede z Ruska přímo do Německa.

Novakova zmíněná dnešní slova naznačují, že od listopadu by se mohly zvýšit ruské dodávky plynu Evropě. Pokud evropský trh získá větší jistotu, že se tak opravdu stát může, ceny plynu velkoobchodně prodávaného v EU klesnou. To by ulevilo i českým dodavatelům plynu či elektřiny. Zdražující plyn totiž zdražuje také právě elektřinu, neboť její podstatná část se vyrábí právě jeho prostřednictvím.

Lze přepokládat, že někteří z českých dodavatelů plynu či elektřiny nyní napjatě, „jako na smilování“, čekají na možný pokles cen velkoobchodně prodávaných energií. Pokles by kromě navýšení dodávek z Ruska mohlo přinést také oteplení. V příštím týdnu by podle meteorologické předpovědi měly teploty napříč Evropou – v Londýně, Paříži či Berlíně – stoupat až nad 20 stupňů Celsia. Poměrně teplé počasí by pak mělo vydržet i ve zbytku října. Pokud předpověď vyjde, nadějeme se zřejmě i citelného poklesu velkoobchodních cen plynu či elektřiny, což taktéž sníží pravděpodobnost pádu některého z dalších tuzemských dodavatelů energií. (17.10.2021)