Masivní spalování uhlí se totiž nyní v EU vyplácí až do ceny povolenky 105 eur, kde ještě ani není.
Končící ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček bude po Evropské komisi požadovat, aby „do oběhu“ vrátila 400 milionů emisních povolenek, které dříve stáhla. Příliv povolenek na trh by pak měl stlačit jejich cenu, která v uplynulém týdnu vystoupala na historický rekord, více než 90 eur tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší.
Evropská unie je ve věci reformy povolenkového systému rozpolcena, a to zhruba „padesát na padesát“. Nejostřeji se vyjádřilo Polsko, které od minulého týdne hrozí vystoupením ze systému obchodování s povolenkami.
Zhruba polovina států EU však stávající systém podporuje, neboť podle nich teprve nyní, při vyšších cenách, plní svůj účel. Má totiž motivovat k přechodu na čistší zdroje energie.
Vyšší ceny povolenek, a tedy vyšší ceny neobnovitelné energie totiž činí nákladnější obnovitelnou energii konkurenceschopnou. Třeba technologie zachytávání a ukládání oxidu uhličitého se vyplácí instalovat při ceně povolenky kolem 75 eur. Potíž tkví v tom, že cena musí zůstat na takové úrovni dva nebo tři roky, aby k žádoucím zeleným investicím došlo plošněji. Podobné je to s vodíkovými technologiemi, jež se vyplácí pořizovat při ceně povolenky 80 až 120 eur za kus. Až tak vysoko se ovšem cena povolenky může dostat již záhy.
Ještě do konce letoška by se totiž mohla vyšplhat na 100 eur za kus, v prvním čtvrtletí roku 2022 pak až na 150 eur. V nadcházejících letech by pak dosáhla ceny 200 eur.
Pokud však zatím není k dispozici dost zelených zdrojů energie, nezbývá než se uchýlit k těm neobnovitelným. Klíčovou příčinou růstu cen povolenek je letošní dramatické zdražení zemního plynu v EU. Jeho cena je právě nyní kolem 120 eur za megawatthodinu, což je prakticky nejvýše v historii – s výjimkou dvou dní letos začátkem října. Týden po dosažení těchto maxim přitom došlo k pádu největšího alternativního dodavatele energií v ČR, Bohemia Energy. Což podtrhuje, že zejména v průmyslových a relativně chudších zemích EU, jako jsou zmíněné Česko nebo Polsko, se z drahých energií stává závažný sociální, a tedy také závažný vnitropolitický problém.
Při současných cenách termínových kontraktů na plyn na rok 2023 platí, že se uhlí vyplácí využívat více než plyn až do ceny povolenky na úrovni kolem 105 eur za kus.
Pokud cena zůstane pod touto úrovní, bude EU v následujících dvou letech intenzivně spalovat uhlí. Jestliže se Havlíčkovi a dalším podaří v tomto či příštím týdnu na úrovni EU svůj návrh prosadit, bude se ovšem uhlí v EU spalovat ještě intenzivněji – a s menší ochotou elektráren, tepláren či velkých podniků přecházet na zelené zdroje. Právě proto budou země typu Německa nebo Nizozemska Havlíčkovu návrhu patrně velmi zarytě oponovat.
Česko opět vymírá. Nedostatečná imigrace je stále palčivější ekonomickou brzdou, přispívá k rekordní inflaci
Na konci letošního září mělo Česko o takřka 20 tisíc obyvatel méně než na začátku roku. Pandemická nadúmrtnost je ale na vině jen zčásti. Projevovala se zejména v prvním letošním čtvrtletí, kdy se nákaza onemocněním covid-19 šířila ještě z velké části neproočkovanou populací. Česko tak bohužel navázalo na nejsmrtelnější rok ve své historii, rok 2020, kdy zemřelo přes 129 tisíc osob, nejvíce od roku 1993.
V letních měsících letoška pak ale úbytek obyvatelstva způsobilo také to, že počet vystěhovalých osob převýšil počet přistěhovalých.
Zahraniční migrace způsobila ve třetím letošním čtvrtletí ztrátu 1,5 tisíce osob. Takovéto saldo migrace je značně nepříznivé z ekonomického hlediska.
Obtížné podmínky zaměstnávání cizinců, například Ukrajinců, které jsou klíčovou příčinou vzniku negativního salda, totiž dále utahují podmínky na již tak utaženém tuzemském trhu práce. Ten vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, a dokonce v zemích OECD.
Nízká míra nezaměstnanosti následně zásadním způsobem přispívá k citelnému růstu mezd, který ovšem zase pohání inflaci. Ta tudíž v příštím roce může vystoupat na maxima od roku 1998, přičemž v lednu bude atakovat hodnotu kolem deseti procent.
Zdražování vody v ČR příští rok nabere na tempu, nejen v Praze, některá města zvažují zastropování její ceny
Důraz na šetření vodou lze čekat spíše od žen než od mužů.
Příští rok si lidé v Česku výrazněji připlatí kromě elektřiny či plynu také za vodu. Její cenový růst se bude pohybovat v pásmu od pěti do deseti procent. Třeba Pražanům vzrostou ceny vodného a stočného o šest procent, jak dnes schválil radní metropole. Důvodem je obecná inflace, která prodražuje položky, bez nichž se vodohospodáři prostě neobejdou.
Třeba chemikálie potřebné pro dočišťování stočných vod příští rok zdraží (nejen) v Praze o devět procent, ceny trubního materiálu až o deset procent, stavební práce již letos zdražily o více než deset procent.
Letos v říjnu podle ČSÚ narůstala cena vodného a stočného napříč ČR meziročně o 5,5 procenta. Tuzemské domácnosti se tedy musí připravit převážně na zrychlení zdražování vody.
Některá města, v nichž je cena vody dlouhodobě dražší, proto netradičně zvažují dokonce i zastropování její ceny. Jedná se například o Ústí nad Labem. Během zhruba dvou týdnů by Severočeská vodárenská společnost, jež dodávky vody v Ústí zajišťuje, měla rozhodnout, zda přistoupí na návrh města, jednoho z jejích akcionářů, které zastropování zdůvodňuje zejména rostoucími cenami energií. Ve spádové oblasti Severočeské vodárenské společnosti, kam patří kromě Ústecka i část Libereckého kraje, platí odběratelé už dnes za vodu 104,8 koruny za metr krychlový. Celorepublikový průměr přitom letos činí 93 korun.
Existují však i místa, kde voda zdraží v rozsahu pouze do pěti procent. To znamená, že zdražení vody zaostane za obecnou inflací, odhadovanou pro příští rok v rozmezí od 5,5 do 6,5 procenta.
Třeba ve Vyškově zdraží voda, resp. tedy vodné a stočné, v roce 2022 meziročně o 3,9 procenta, jak vyplývá z již schváleného výměru. Odběratelé zaplatí bez jednoho haléře sto korun za metr krychlový. Českobudějovická rada města zase včera schválila navýšení čítající 3,8 procenta. Jihočeská metropole má cenu vody dlouhodobě nižší než jiná srovnatelná tuzemská města. Při spotřebě vody 80 litrů měsíčně si odběratel v roce 2022 připlatí v Budějovicích necelých sedm korun, což při současné i očekávané rapidní inflaci je opravdu poměrně drobné navýšení.
V Brně se cena vody zvedne dokonce ještě nepatrněji, jen o 2,2 procenta. Cena vodného zůstane stejná jako letos, stočné stoupne o 1,90 koruny. Brňané v roce 2022 zaplatí za vodu 87,10 koruny za metr krychlový, tedy o zhruba šest korun méně, než kolik činí již letošní celorepublikový průměr.
Kvůli citelné inflaci a růstu cen vodného a stočného budou domácnosti v ČR vehementněji než dosud usilovat o šetření vodou. Aktivnější v tomto ohledu budou podle všeho spíše ženy než muži. Podle průzkumů a analýz pro značku Finish vnímají totiž ženy plýtvání vodou jako problém více než muži a při mytí nádobí spotřebovávají v průměru o téměř jednu desetinu vody méně.
Průzkum společnosti Stem Mark pro značku Finish odhalil, že 30 procent mužů si nemyslí, že Češi plýtvají vodou, zatímco u žen tento názor sdílí pouhá pětina. Něžné pohlaví také považuje téma šetření vodou v České republice za důležité. Rozhodně souhlasí dvě třetiny žen. U mužů jde o 56 procent.
Tato data potvrzují i analýzy společnosti Ipsos. Z nich vychází, že v domácnostech s myčkou muži o více než 20 procent častěji myjí nádobí v ruce namísto vložení do myčky a při mytí nádobí spotřebovávají o téměř jednu desetinu vody více než ženy. Když už ale myčku použijí, ženy v o 6 procentech více případů předmývají nádobí před tím, než ho vloží do myčky.
Světově významná ratingová agentura Fitch potvrzuje Česku rating
Rizikem může být příliš nesourodá koalice Fialovy nastupující vlády, provizorium samo o sobě ne.
Světově významná ratingová agentura Fitch Ratings opět potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni AA-. Naposledy tak učinila koncem letošního června.
Agentura předpokládá, že nastupující vláda premiéra Petra Fialy přikročí k ozdravování veřejných financí a stabilizaci vývoje veřejného zadlužení. V této souvislosti je podle agentury pravděpodobné, že Česko vkročí do roku 2022 v režimu rozpočtového provizoria. Vyjednávání o podobě rozpočtu na příští rok může podle ní komplikovat fakt, že vládní koalice sestává z většího počtu stran, jež nemusí mít v oblasti veřejných financí shodný zájem.
Zásadně rozdílný zájem v oblasti veřejných financí dokládá například to, že jedna ze stran koalice, ODS, loni koncem roku podpořila takzvané zrušení superhrubé mzdy, tedy snížení daně ze mzdy, resp. daňový balíček, jehož bylo opatření součástí. Tato daňová reforma připraví podle agentury Fitch letos a v příštím roce české veřejné finance o zhruba 100 miliard korun, tudíž se jedná o významnou položku. Další stany nastupující vládní koalice přitom zrušení superhrubé mzdy nepodpořily.
Fitch předpokládá, že nastupující vláda by se nakonec pro léta 2022 a 2023 měla dohodnout na výraznějším snížení veřejných výdajů, včetně redukovaného navyšování platů státních zaměstnanců.
Redukované navyšování platů může ovšem vyvolat sociální tenze v době rapidní inflace, která v roce 2022 může být nejvýraznější od konce 90. let. Státní zaměstnanci jsou přitom z uplynulých let „zvyklí“ na poměrně razantní nárůst svých reálných výdělků, který je ostatně jednou z příčin nyní tak stoupající inflace. Těžko si tak budou zvykat naopak na snížení reálných výdělků, které se dostaví tehdy, když rapidní inflaci nebude navyšování platů ve státní sféře kompenzovat, což je pravděpodobný scénář příštího roku.
Rozpočtové schodky v poměru k hrubému domácímu produktu se tak i proto v příštích dvou letech podle agentury nepodaří snížit tak, aby již dále nevykazovaly úroveň vyšší, než je ta odpovídající střední hodnotě zemí, které Fitch celkově hodnotí srovnatelně jako ČR. Veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu však v ČR po celé období let 2022 až 2025 zůstane pod úrovní střední hodnoty zmíněné skupiny srovnatelně hodnocených zemí.
Poněkud překvapivě Fitch očekává pro příští rok inflaci v ČR pouze ve výši tří procent. To je o více než polovinu nižší odhad, než jaký předkládá ministerstvo financí, které počítá s průměrnou inflací v příštím roce 6,1 procenta. Česká národní banka vyhlíží také výrazně rychlejší tempo zdražování než Fitch, a sice na úrovni 5,6 procenta.
Česko ovšem i nadále vykazuje stejný stupeň spolehlivosti svého zadlužení jako Belgie, Spojené království nebo jako Estonsko, což je nejméně zadlužená země EU.
ČR tak v hodnocení tří světově významných ratingových agentur – vedle Fitch Ratings ještě Moody’s a Standard & Poor’s – zůstává nejlépe hodnocenou zemí ze všech států bývalého sovětského bloku. Zmíněné Estonsko totiž hůře než ČR hodnotí agentura Moody’s. Česko si svůj nynější rating od agentury Fitch Ratings udržuje od srpna 2018, kdy mu jej agentura zlepšila po více než deseti letech setrvalého hodnocení stupněm A+.
Agentura Fitch Ratings ve svém aktuálním hodnocení zachovává nejen stávající rating, ale také výhled. To znamená, že nepředpokládá v oblasti veřejných financí vývoj, který by mohl vést ke zhoršení ratingu. Výhled udržitelnosti českých veřejných financí, a tedy i úvěrové spolehlivosti, považuje za stabilizovaný.
Hodnocení zmíněných světově významných ratingových agentur bedlivě sledují investoři po celém světě. Zhoršení ratingu nebo i výhledu zpravidla vytváří tlak na růst úroku, za který si vláda dané země na mezinárodních trzích půjčuje. Vláda pak musí dávat více peněz právě na splátky úroků, takže ji méně zbývá na příslovečné školy, dálnice, nemocnice a železnice.
Zachování ratingu i výhledu ze strany agentury Fitch Ratings je tedy pro Českou republiku pozitivní zprávou, a to zvláště v této náročné době. Hodnocení agentury Fitch Ratings tak znamená, že agentura nevyhlíží „rozvrat veřejných financí“, před kterým někteří čeští ekonomové a politici varovali v souvislosti se schválením zmíněného daňového balíčku, zejména pak s takzvaným zrušením superhrubé mzdy.
Hypotéky v Česku zdražují nejrychleji v historii, nejdražší budou příští rok
Lidem se proto vyplatí počkat do roku 2024, hypotéky pak budou levnější dokonce než dnes.
Průměrná sazba hypoték v ČR stoupla v listopadu na 3,75 procenta, a to z říjnové hodnoty 3,1 procenta. Jedná se o nejvýraznější meziměsíční zdražení hypoték v historii, jak vyplývá ze statistik společnosti Golem Finance.
Na běžné hypotéce, kterou si lidé vezmou nyní, tak zaplatí nejčastěji o 2000 až 3000 korun měsíčně více, než pokud by si ji vzali před rokem. Loni v listopadu totiž průměrná sazba hypoték činila 1,97 procenta.
Během tohoto prosince se průměrná sazba dostane k úrovni čtyř procent. I proto, že Česká národní banka na svém zasedání 22. prosince opět přikročí ke zvýšení své základní úrokové sazby. Nejpravděpodobnějším scénářem nyní je, že bankovní rada ČNB většinově rozhodne o navýšení základní sazby o 0,5 procentního bodu na 3,25 procenta (viz graf níže).
Stane-li se tak, v lednu se pak hypoteční sazby v průměru přiblíží úrovni pěti procent. Během prvního pololetí se základní sazba ČNB nejspíše vyhoupne až na 3,75 procenta, takže hypotéky budou mít tendenci dále zdražovat i po lednu.
V druhé polovině roku 2022 se však situace stabilizuje a koncem roku 2023 už by základní sazba ČNB měla být níže, než je nyní – na úrovni 2,5 procenta.
Kdo tedy nepotřebuje hypotéku hned teď nebo v nejbližších dvou letech, udělá lépe, když si ji sjedná až třeba začátkem roku 2024, kdy už by měla být levnější nejen než v roce 2022 a 2023, ale dokonce než nyní. (13.12.2021)
