Princ Harry a jeho choť Meghan Markleová v týdnu šokovali oznámením, že se stahují do ústraní a že chtějí být finanční nezávislí. Zkrátka a dobře, šlechtický život chtějí vyměnit za život, který je blíže tomu, jejž vede obyčejný smrtelník. Z ekonomického hlediska je to však nesmysl. Značka britské královské rodiny je tak mocná a výnosná, že může dávat dobře vydělat i „vyděděncům“ ještě dlouho poté, co ti se rádoby stáhnou do ústraní a budou se snažit vést údajně finančně nezávislý život.
Dost dobře to není možné, každý ví, že manželé Harry a Maghan nikdy tak úplně vyděděni nebudou. Vždy budou patřit do královské rodiny. A vždy tak tedy budou moci díky své příslušnosti ke královské rodině vydělávat peníze, o nichž se běžnému smrtelníkovi ani nesní. Finanční nezávislost obou dvou je nedosažitelná, zejména zůstanou-li spolu jako manželé, neboť závislost už si vypěstovali, a to závislost vlastně doživotní. Harry svým samotným narozením, Meghan pak provdáním se za něj.
Tak například princ Harry si může za jeden konferenční projev říci o zhruba půl milionu dolarů, tedy přibližně 11,5 milionu korun. Tolik zhruba pobírá za své vystoupení například bývalý americký prezident Barack Obama. Pokud by Obama prohlásil, že od teď chce být finančně nezávislý, a rozejít se s předchozí dráhou amerického prezidenta, ťukali by si lidé na čelo nebo by to považovali za vrchol pokrytectví či neloajality. Právem, samozřejmě. I Obama už bude nadosmrti závislý – a to i finančně závislý – na tom, že byl americkým prezidentem. To už mu nikdo neodpáře, i kdyby tisíckrát chtěl. Je možné, že výdělek za jeho konferenční vystoupení bude postupně klesat, vždy však zůstane vysoce nadprůměrný, ba astronomický v porovnání s výdělkem řadového konferenčního řečníka.
A jak dále vypočítává Jeff Jacobson z agentury Talent Bureau, jež podobné osobnosti zastupuje, za pouhou účast na společenské akci si pak Harry s Meghan jako pár mohou účtovat více než sto tisíc dolarů, což odpovídá 2,5 milionu korun.
Pokud se pár rozhodne coby „influencer“ kapitalizovat desetimilionovou „armádu“ odběratelů svého instagramového účtu, může si říci o dalších zhruba 34 tisíc dolarů, neboli takřka 800 tisíc korun, za to, že prostřednictvím sociální sítě zpropaguje dané zboží či službu, odhaduje web InfluencerMarketingHub.
Harry s Meghan tedy mohou celkem pohodlně vydělávat desítky milionů korun měsíčně. Ovšem pokud by neexistovala vazba na britskou královskou rodinu, nemusí to být ani koruna. Vždyť Harry, i když absolvoval vojenskou akademii a „udělal si řidičák“ na vrtulník, nemá vysokoškolské vzdělání. Jsou tací, třeba úspěšní sportovci, kteří se i bez vlastnictví vysokoškolského diplomu mohou živit vystupováním na konferencích a společenských akcií, třeba jako motivační řečníci. Ale musí za sebou opravdu něco mít. Například pokoření řady osmitisícovek nebo vítězství na olympiádě. Nic takového za sebou Harry ani Meghan nemají. Mají za sebou – vlastně pořád s sebou – právě „jen“ příslušnost k britské královské rodně, dost možná nejprominentnější rodině světa. V téhle „loterii Osudu“ vyhráli na celé čáře a jednou provždy – se vším, co k tomu patří.
Finanční nezávislost Harryho a Meghan je sci-fi. Není možná. Pohádkově bude oběma vydělávat příslušnost k britské královské rodině, i když budou omílat farizejské fráze o své nezávislosti dnem i nocí, do omdlení.
A to ani nepočítáme Harryho zděděný majetek, který v přepočtu odpovídá zhruba 900 milionům korun. To už je suma, která i při dnešních rekordně nízkých úrocích teoreticky umožňuje celkem pohodlný a bezpracný „život jen z úroků“.
Češi loni rekordně utráceli za alkohol, takřka 90 miliard korun. Za čtvrtstoletí narostly jejich výdaje za alkohol na dvojnásobek
V roce 2018 utratili Češi za alkoholické nápoje rekordní sumu. Za pivo, víno a lihoviny dali při svých nákupech v obchodech celkem 85,9 miliardy korun, plyne z aktuálních údajů Eurostatu. V roce 2017 to přitom bylo 81,8 miliardy korun.
Vzhledem k vývoji cenové hladiny v oblasti alkoholických nápojů a vývoji spotřebitelských tržeb v daném segmentu v roce 2019 lze předpokládat, že v loňském roce 2019 se útraty Čechů za alkohol přiblížily úrovni 90 miliard korun, tudíž překonaly rekord roku 2018.
Češi tak loni za alkohol utratili zhruba dvojnásobek toho, co v polovině 90. let, kdy se jejich výdaje za pivo, víno a lihoviny pohybovaly v tehdejších cenách kolem úrovně 45 miliard korun, jak dále plyne z dat Eurostatu.
Od poloviny 90. let však klesl podíl výdajů za alkoholické nápoje na celkových spotřebitelských výdajích Čechů. V roce 1995 tento podíl činil 5,4 procenta, do roku 2008 pak poklesl na rovná tři procenta. Poté však došlo k jeho opětovnému navýšení, takže v roce 2018 činil 3,3 procenta.
Pokles podílu alkoholu na spotřebitelských výdajích, k němuž v posledním čtvrtstoletí došlo, lze jen zčásti připsat zdravějšímu životnímu stylu, kteří dnes Češi nepochybně vedou.
Mnohem více než v půli 90. let se dnes stravují v restauracích a hospodách. Vždyť loni utratili dle odhadu na základě dat Eurostatu v restauracích, hospodách a kavárnách rovněž rekordní sumu 175 miliard korun, tedy o 100 miliard korun více než ještě v roce 2000. Jejich výdaje za restaurace, hospody či kavárny tedy narůstají citelně rychleji než výdaje za alkoholické nápoje v obchodech. Přitom lze předpokládat, že podstatnou část výdajů za alkohol, které by před čtvrtstoletím realizovali ještě v obchodu pro domácí spotřebu, dnes realizují právě v některém z veřejných stravovacích zařízení. Místo lahváče v obchodu na rohu si dnes zkrátka častěji než před čtvrtstoletím dávají „jedno“ v restauraci.
Podíl alkoholu na celkových spotřebitelských výdajích Čechů je přitom stále jeden z nejvyšších v celé Evropské unii. Čechy předčí jen pobaltské národy. Estonci v roce 2018 dávali na alkohol pět procent svých spotřebitelských výdajů, Lotyši 4,5 procenta a Litevci 3,7 procenta. Pak už následují Češi – společně s Poláky – s uvedeným podílem 3,3 procenta. (12.1.2020)
