Britská premiérka Theresa Mayová utrpěla v úterý večer historickou porážku – nejvýraznější porážku vládního kabinetu za poslední století. Plán vystoupení Británie z Evropské unie, který hájila, je tím v podstatě mrtvý. Neúspěch Mayové se čekal, bookmakeři sázkových kanceláří mu přičítali pravděpodobnost zhruba 97 procent a připraveny na něj byly do značné míry i trhy. Omračující je ovšem porážka i tak, a to kvůli počtu poslanců, kteří hlasovali proti. Jejich počet převyšuje o 230 počet těch, kteří hlasovali pro návrh. Takové číslo je na horní hranici těch odhadů, které byly z hlediska Mayové vůbec nejpesimističtější. Zároveň tak výrazná porážka nedává příliš šancí, že by mohl být na půdorysu stávající dohody učiněn ještě nějaký kompromis mezi Bruselem a Londýnem.
Libra v reakci na výraznou porážku Mayové dle očekávání oslabuje, o zhruba procento. Lze předpokládat, že takto výrazná porážka poznamená negativně americké a asijské burzy a zítra také burzy evropské. Premiérka Mayová má nyní tři dny na to, aby předložila alternativní plán brexitu. Bude ovšem čelit enormnímu tlaku jak opozice, tak vlastních a koaličních poslanců. A také pochopitelně médií a veřejnosti. Způsob, jakým Mayová prohrála, není dobrou zprávou pro evropskou, ani pro českou ekonomiku. Zvyšuje se pravděpodobnost takzvaného brexitu bez dohody. V silně polarizovaném britském parlamentu bude obtížné najít smysluplnou shodu. Brexit bez dohody je přitom ekonomicky nejbolestivější variantou, a to i z hlediska České republiky, pro niž je Británie pátým největším exportním odbytištěm.
Brambory jsou nejdražší za skoro šest let, zřejmě dále zdraží. Rychlý růst cen ve výrobě je patrný nejen v zemědělství, ale i ve stavebnictví
Bramborové saláty vyšly o nedávných Vánocích docela draho. Cena brambor byla v porovnání s prosincem 2017 o bezmála 52 procent vyšší. Kilogram konzumních brambor se v prosinci prodával průměrně za více než 20 korun, konkrétně 20,20 koruny. Ještě v listopadu přitom stál jen 15,60. A v prosinci 2017 ještě méně, pouze 14,40 koruny. Brambory jsou tak nejdražší od července 2013. Připomeňme, že například v říjnu 2014 se kilogram brambor prodával jen za 8,50 koruny. Právě citelné zdražení brambor přispělo v prosinci k výraznému, více než desetinovému zdražení rostlinné zemědělské výroby. Ještě výrazněji než brambory, meziročně o více než 77 procent, zdražovala čerstvá zelenina. Důvodem je loňské suché počasí v celé Evropě, které zapříčinilo slabou úrodu. V ČR byla loni sklizeň například právě brambor třetí nejhorší v historii sledování od roku 1920.
Výrobní ceny rostou nejen v zemědělství, ale také ve stavebnictví. Meziročně vylétly o více než čtyři procenta. Důvodem je rozmach stavebnictví, poháněný projekty financovanými z evropských peněz, na který sektor po hubených letech není kapacitně tak úplně připravený. To vytváří tlak na růst cen. Rostoucí tlak na ceny je patrný také v segmentu služeb, a to kvůli enormnímu růst mezd napříč ekonomikou. Naopak cenová dynamika zvolňuje v oblasti cen průmyslových, neboť na průmysl neblaze doléhá zpomalení německé ekonomiky. Ta loni rostla podle předběžných údajů nejpomaleji za posledních pět let a podmínky v německém průmyslu se zhoršují soustavně od začátku roku 2018. Zhoršování podmínek v tamním i českém průmyslu způsobuje oslabení cenových tlaků.
Česká národní banka tak bude aktuální data k výrobním cenám vnímat se smíšenými pocity. Efekty mzdového růstu jsou stále patrné, nicméně známky zpomalení – které je z povahy věci protiinflační – také. Letos proto přistoupí ke zvýšení sazeb jen dvakrát.
Hypotéky v prosinci zdražily nejvýrazněji za více než deset let. Opravdu prohloupil ten, kdo si ji nesjednal včas?
Průměrná sazba hypoték v ČR – ukazatel Fincentrum Hypoindex – vylétla mezi listopadem a prosincem 2018 z úrovně 2,78 na 2,91 procenta, tedy o 0,13 procentního bodu. Jedná se o její nejvýraznější meziměsíční nárůst za celé období od srpna roku 2008, čili za více než deset let. Hypotéka je tak pro stále více a více Čechů luxusem a nedostupným zbožím.
Banky rychlým podzimním a zimním zdražováním hypoték loni koncem roku „napravovaly“ situaci, ve které se ocitly předtím v létě. Rozpětí mezi průměrnou sazbou hypoték a dvanáctiměsíční sazbou mezibankovního trhu PRIBOR se tehdy ztenčilo na svoji nejnižší úroveň minimálně od začátku roku 2003, od kdy Fincentrum Hypoindex svůj ukazatel sestavuje. Jinými slovy, banky na hypotékách vydělávaly nejméně za posledních více než patnáct let. Stálo jim to ovšem za to. Udržováním nízkých sazeb hypoték ukořistily či alespoň udržely tržní podíl v době, kdy Češi pospíchali s žádostí o hypotéku z důvodu říjnového zpřísnění podmínek jejich poskytování. V říjnu Češi sjednali historicky druhý nejvyšší měsíční objem nových hypoték, přesahující 24 miliard korun. I v listopadu byl objem nadále na loňské poměry nadprůměrný, čítající takřka 19,5 miliardy korun, a to navzdory již citelně rostoucím sazbám. Jednalo se stále o efekt zmíněného uspíšení žádosti o hypotéku v souvislosti se zpřísněním podmínek jejich poskytování, protože jednotlivé banky přecházely na přísnější podmínky postupně. Ve statistice se zpřísnění podmínek a s ním související ochlazení zájmu o hypotéky projevuje naplno až právě nyní. V prosinci 2018 už si klienti sjednali podprůměrný objem hypoték – alespoň tedy v kontextu roku 2018 –, a to ve výší necelých patnácti miliard korun.
V letošním roce lze čekat další ochlazování zájmu o hypotéky, které bude pramenit jak z jejich přísnějších podmínek, tak z pokračujícího růstu úrokových sazeb a stále zdražující nemovitostí. Reality zdražují kvůli pomalé výstavbě. Růst úrokových sazeb by však nakonec nemusel být tak výrazný, jak se ještě nedávno zdálo. Tržní úrokové sazby, od nichž se sazby hypoték odvíjí, totiž v posledních týdnech překvapivě klesají. Souvisí to s obavami ze zpomalení globálního ekonomického růstu a s hrozbou další eskalace napětí v mezinárodních obchodních vztazích. Tyto nálady zmírňují inflační očekávání a částečně také dávají celému středoevropskému regionu vyniknout jako svého druhu bezpečnému útočišti v časech nejistoty. To pak vede ke snížení výnosů dluhopisů a v důsledku i ke zmírnění tlaku na růst tržních sazeb a výhledově tedy i sazeb hypotečních. Česká národní banka letos přistoupí nakonec nejspíše jen ke dvěma zvýšením sazeb. Její opatrnější postoj ke zpřísňování měnové politiky rovněž zmírní tlak na růst hypotečních sazeb. Ty se tak letos vyšplhají maximálně k úrovni 3,6 procenta, při zhoršení globálních ekonomických podmínek nelze ale vyloučit ani jejich stagnaci kolem nynější úrovně, a dokonce mírný pokles. Kdo si hypotéku nestihl sjednat před nynějším zdražením, zatím nemusí nutně smutnit.
Autor je hlavní ekonom CZECH FUND (16.1.2019)
