Lidé, kteří se chystají do starobního důchodu letos na přelomu roku, letos musí být obzvláště obezřetní. Správným načasováním odchodu si totiž mohou „přihrát“ stovky až tisíce korun měsíčně na důchodu navíc, a to až do konce života. Naopak špatným načasováním se o stovky až tisíce měsíčně zbytečně připraví, opět až do konce života.
Na přelomu roku bude na rozdíl třeba od loňska platit, že základní chybou je nechat si důchod přiznat už v roce 2021. Lidé by proto s přiznáním důchodu měli posečkat, a nechat si jej přiznat ideálně k 1. lednu 2022. Důchody přiznané v roce 2022 totiž budou výrazně vyšší než důchody přiznané do konce roku 2021 a následně valorizované k 1. lednu 2022.
V praxi to znamená, že lidé, kteří dosáhnou důchodového věku ke konci roku 2021, by si měli posunout datum přiznání penze na první dny roku 2022. V práci by tedy měli takzvaně přesluhovat. To by v době, kdy Česko trpí rekordním nedostatkem pracovní síly, neměl být problém.
Jeden příklad za všechny. Člověku platícímu důchodové pojištění 46 let, který ještě v zaměstnání pobíral přesně průměrnou mzdu letošního druhého čtvrtletí, 38 275 korun, byl ve třetím letošním čtvrtletí přiznán důchod 18 376 korun. Po valorizaci bude tento důchod v příštím roce činit 19 219 korun. Pokud ale ten samý člověk počká s přiznáním důchodu ideálně na 1. ledna 2022, bude měsíčně pobírat 20 173 korun, tedy o 954 korun více než kolik činí valorizovaný důchod přiznaný v roce 2021.
Lidé s nadprůměrnou mzdou, kolem 60 tisíc, si přijdou správným načasováním přiznání důchodu dokonce na dodatečných zhruba 1300 korun měsíčně na penzi, o něž by jinak přišli, pokud by si důchod nechali přiznat už v roce 2021.
Je samozřejmě pravda, že lidé, kteří se rozhodnou přesluhovat, aby si zajistili přiznání důchodu až v roce 2022, se připraví od penze v roce 2021. Ideální je proto v roce 2022 přiznání důchodu už nijak neprotahovat a uchýlit se k němu hned 1. ledna.
I pokud by ale lidé, kteří se rozhodnou pro přesluhování, přesluhovali v roce 2021 jeden nebo dva měsíce, stejně se jim zpravidla bohatě vyplatí počkat si s přiznáním důchodu do roku 2022. Připraví se sice o důchod za měsíc či dva měsíce roku 2021, ale to obvykle stihnou „dohnat“ – a pak „předehnat“ – během své penze.
Vyjděme z našeho příkladu výše. Pokud si uvedený člověk počká s přiznáním důchodu na 1. leden 2022, připraví se třeba i o dvě výplaty penzí, jestliže mu na ni vznikl nárok už třeba pro měsíce listopad a prosinec roku 2021. Připraví se tedy o 2 x 18 376 korun, tedy o 36 752 korun. Zato ale získá v roce 2022 a dále měsíční penzi navýšenou o uvedených 954 korun. Pokud takto navýšenou penzi bude pobírat alespoň 39 měsíců, je pro něj výhodnější opravdu jít důchodu až v roce 2022, přestože se připraví o penze ve dvou měsících roku 2021. To proto, že 39 x 954 = 37 206 > 36 752 korun. Kdo tedy bude v penzi 39 měsíců, tedy tří a čtvrt roku, a více, tomu se vyplatí posečkat s přiznáním na 1. leden 2022. Pokud by se přesluhováním připravil třeba jen o prosincovou penzi, a nikoli o listopadovou, vyplatí se mu to tím spíše. Neboť mu, vyjdeme-li z příkladu výše, bude stačit být v penzi pouze 19 měsíců, tedy lehce přes půldruhý rok, aby „manko“ dohnal.
Zatímco tedy loni se lidem vyplácelo jít do předčasného důchodu už v roce 2020, i když jim nárok na výplatu řádné penze vznikal až začátkem roku 2021, letos na přelomu roku se spěch rozhodně nevyplatí. Naopak, spěchem lidé prodělají. Daleko výnosnější bude trpělivost.
Koruna v očekávání dalšího zvedání úroků ČNB zpevňuje na nejsilnější úroveň od doby před pandemií
Pod hrozbou až osmiprocentní inflace prolamuje úroveň 25,20 za euro.
Česká měna dnes odpoledne (5.11.) středoevropského času zpevnila pod úroveň 25,20 za jedno euro. Je tak nesilnější od doby před propuknutím pandemie v ČR loni na přelomu února a března. Podle údajů agentury Bloomberg dnes posílila až na 25,183 koruny za euro, tedy na nejsilnější úroveň od 24. února 2020.
Koruna zpevňuje nejen v důsledku včerejšího razantnějšího než očekáváného zvýšení základní úrokové sazby ČNB, ale také v očekávání dalšího jejího zvyšování. Trh nyní sází na to, že už během tří měsíců by mohla základní sazba činit až 3,25 procenta. To by znamenalo, že ČNB svoji základní sazbu zvýší ještě o další 0,5 procentního bodu. Takřka jisté je, že už na svém prosincovém zasedání zvýší ČNB základní sazbu až právě o 0,5 procentního bodu.
Posilující koruna by měla postupně zlevňovat dovoz, což se projeví protiinflačně. Je to jeden ze způsobů, jak se ČNB snaží zvyšováním sazeb, obecněji zpřísňováním měnových podmínek, krotit inflaci.
Nicméně horizont měnové politiky ČNB činí 12 až 18 měsíců, takže centrální banka je s to ovlivnit inflaci převážně až v tomto období, tedy nejdříve na přelomu let 2022 a 2023. Na přelomu roku letošního a roku 2022 je třeba navzdory aktuálnímu razantnímu zvyšování sazeb a navzdory zpevňování koruny počítat s až sedmiprocentní inflací, nejvyšší od roku 2008. Nelze ale vyloučit ani inflaci až osmiprocentní, klíčovou roli bude hrát vzestup cen energií.
Zvýšení minimální mzdy o 1000 korun je chybou, může podvázat ekonomické oživení. Současně také působí inflačně
Minimální mzda stoupne od příštího roku o tisíc korun na 16 200 korun. Tedy o osm procent. Průměrná mzda přitom poroste jen tempem pěti procent, jak vyplývá z říjnového šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky. Minimální mzda by tak podroste tempem citelně rychlejším než mzda průměrná. Jinými slovy, stát firmy a podniky a další zaměstnavatele nutí zvýšením minimální mzdy přidávat nejhůře placeným zaměstnancům citelně výraznějším tempem, než jakým jsou připraveni přidávat v průměru svým zaměstnancům jako celku.
Zvýšení minimální mzdy o osm procent signalizuje, že jak řada politiků, si odmítá přiznat ekonomickou realitu. Vláda látáním výpadku koronavirové krize zatížila hlavně živnostníky, firemní sféru, banky, ale také kraje a obce. A pochopitelně – prostřednictvím citelného navýšení dluhu – všechny daňové poplatníky.
Osmiprocentní růst minimální mzdy, který 5. 11. kabinet schválil, přitom dále zatíží firemní sféru, neboť se od výše minimální mzdy odvozuje například i výše mezd zaručených. Ty stanovují minimální mzdu pro jednotlivé profesní skupiny. Jenže zaměstnavatelé firemní sféry už během pandemie do značné míry finančně „vykrváceli“ a nyní musí své náklady osekávat.
Důvod, proč dosud výrazněji neosekávají personální náklady, a proč tedy nepropouští, spočívá zejména v záchranných programech vlády, jako je Antivirus. Jenže ty v důsledku zaplatí opět daňový poplatník. Vláda na jedné straně tedy z kapsy daňového poplatníka udržuje uměle – a nutno říci že i za cenu výraznější inflace – zaměstnanost, motivuje zaměstnavatele k tomu, aby ještě nepropouštěli, na straně druhé jim přidá další břímě v podobě navýšení mzdy minimální a mezd zaručených.
Situace, kdy minimální mzda roste rychleji než mzda průměrná, je částečně obhájitelná ještě tak v době prosperity, pokud panuje širší společenská shoda na tom, že minimální mzda je příliš nízká. Ovšem v ekonomicky náročném čase zcela ztrácí své opodstatnění a její obhajoba je čirým populistickým nátlakem, motivovaným nyní i blížícími se volbami, který postrádá špetku ekonomické racionality a je bezohledný k jiným socioekonomickým skupinám v čele se zaměstnávajícími podnikateli a obecně zaměstnavateli. A rovněž je bezohledný k obcím a krajům, které růst minimální mzdy a mezd zaručených rovněž poškozuje, neboť pochopitelně zvyšuje mzdovou úroveň i ve sféře veřejné, například v oblasti veřejných služeb, jež města a obce hradí ze svých rozpočtů.
Česká národní banka šokuje Česko i svět, nečekaně razantně zvyšuje základní úrokovou sazbu
Hypotéky prudce zdraží, v průměru až nad čtyři procenta.
Česká národní banka šokuje Česko i svět. Česká národní banka se 4. 11. rozhodla zcela nečekaně razantním způsobem navýšit základní úrokovou sazbu. Na svém zasedání bankovní rada ČNB rozhodla o zvýšení základního úroku o 1,25 procentního bodu. A to ze stávající úrovně 1,5 procenta.
Jedná se o nejvýraznější jednorázové zvýšení základní úrokové sazby ČNB od června 1997. Centrální banka tedy velmi rozhodným způsobem „sundává nohu z plynu“ a snaží se rychle vrátit měnovou politiku do normálního režimu. Čeští analytici čekali růst o 0,5, maximálně pak o 0,75 procentního bodu. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg pak čekali růst sazeb o jeden procentní bod.
Základní sazba ČNB tak bude s platností od 5. 11. nejvyšší za celé období od prosince roku 2008. Tehdy ČNB snižovala základní sazbu v důsledku probíhající světové finanční krize, která kulminovala po pádu investiční banky Lehman Brothers v září 2008.
V těchto dnech ČNB sazbu prudce zvyšuje, neboť se s rostoucí a nečekanou vehemencí snaží mírnit zejména inflační očekávání. Hrozí totiž, že se současný rychlý obecný růst cen skrze právě navýšená očekávání promítne do mzdových vyjednávání, takže by pak rapidní inflace definitivně ztratila svoji přechodnou povahu. Hrozilo by, že ČNB nebude uspokojivě plnit svůj zákonný mandát zdržování cenové stability.
Koruna v reakci na krok ČNB prudce posílila z více než 25,55 pod 25,40 za euro.
Lze předpokládat, že pro letošek ČNB se zvyšováním sazeb neskončila, ačkoli prosincové zvýšení už zřejmě bude výrazně slabší, takže sazba by letošek zakončila na úrovni rovných tří procent. Na takový růst základní sazby budou muset reagovat také banky, a to třeba prudkým zdražením hypoték. Průměrná sazba hypoték v ČR tak poměrně rychle vzroste z nynějších zhruba 2,5 na více než čtyř procenta.
Fialova vláda sleví z předvolebních slibů ohledně osekání dluhu, euro rozumně nepřijme
Uniklé fragmenty programového prohlášení vlády v ekonomické oblasti naznačují, že pravděpodobná Fialova vláda poněkud sleví z razance předvolebních slibů obou koalic, které ji tvoří, a to přímo v klíčové oblasti veřejných financí.
Zatímco koalice Spolu před volbami chtěla snižovat schodek veřejných financí na úroveň 1,5 procenta HDP do roku 2025 a koalice PirStan pod tři procenta HDP, Fialova vláda se chce spokojit se snížením na úroveň tří procent. Musí tedy najít úspory za zhruba sto miliard korun, což je realistický cíl.
Snížení schodku na úroveň tří procent HDP by Česku umožňovalo od roku 2025 plnit toto maastrichtské kritérium pro přijetí eura. Pokud by plnila i kritéria další, což je poměrně pravděpodobné, mohla by další vláda tedy po roce 2025, v dalším řádném volebním období, zahájit proces vstupu do eurozóny.
Pro nyní nastupující vládu Fialovu však tato otázka nebude aktuální, jak se opakovaně v těchto dnech vyjadřují zejména zástupci koalice Spolu. To je rozumný postoj. A nejen proto, že ČR nesplňuje a ještě minimálně několik let splňovat nebude právě některá maastrichtská kritéria. Česká ekonomika v tuto chvíli by vstupem do eurozóny nic zásadního nezískala, naopak s přijetím eura jsou spjata některá rizika, jako je třeba těsnější sdílení dluhu s často vysoce předluženými zeměmi eurozóny nebo ztráta nezávislé měnové politiky.
ČEZ zdraží elektřinu o takřka 84 procent, na faktuře si domácností připlatí zhruba třetinu
Zhruba 2,5 milionu odběratelů elektřiny od společnosti ČEZ, jejího největšího dodavatele v ČR, si od Nového roku pořádně připlatí. Elektřina v nejběžnější sazbě D02 totiž zdraží z 1700 na 3120 korun bez DPH za jednu megawatthodinu, tedy o takřka 84 procent.
Sazba D02 je určena pro domácnosti, které elektřinu využívají ke svícení nebo pro provoz běžných spotřebičů, jako je lednička, pračka nebo myčka. Domácnosti, které využívají elektřinu také třeba pro ohřev vody nebo k vytápění bytu, nepatří mezi nejběžnější klientelu ČEZ a uplatňují jiné sazby.
Zdražení elektřiny o 84 odráží růst velkoobchodní elektřiny. Její cena letos stoupá v řádu až stovek procent. ČEZ přenáší na zákazníky nižší nárůst, neboť z důvodu dřívějšího předkoupení energie v době nižších cen nemusí zatím na zákazníka přenášet zdražení kompletně. Pokud však budou vyšší velkoobchodní ceny na burzách přetrvávat, bude muset promítat toto zdražení do cen pro maloodběratele postupně i v dalších letech.
Celková platba za elektřinu však pro běžnou domácnost odebírající elektřinu ČEZ vzroste nikoli o 84 procent, ale „jen“ zhruba o třetinu. Důvodem je to, že cena velkoobchodní elektřiny tvoří na finální účtu pouze zhruba 35 procent ceny (viz tabulka níže).
Složky regulované Energetickým regulačním úřadem tvoří více než polovinu finální platby za elektřiny. Úřad své nové ceny pro příští rok teprve ještě zveřejní, neměly by se však příliš lišit od letošních. Proto je v ilustrativní tabulce níže uvedený zatím pouze odhad cen v regulovaných jednotlivých položkách. Tabulka také nepředpokládá, že by v příštím roce byla například snižována sazba DPH, odpouštěn příspěvek za obnovitelné zdroje či podnikány jiné kroky ze strany vlády ke zmírnění dopadu prudce zdražujících energií na peněženku konečného odběratele.
Kolik zaplatí odběratel elektřiny ČEZ v roce 2022
► sazba D02, roční spotřeba 1,3 megawatthodiny, spotřeba elektřiny za cca 14 190 Kč ročně včetně DPH
►ceny včetně DPH
Neregulovaná složka (daná vývojem ceny elektřiny na burze, ovlivnitelná třeba fixováním):
Silová elektřina (proud vyrobený v elektrárně) 35,3 % - 5024 Kč
Pevná platba za odběrné místo - 9,1 % - 1292 Kč
Složka regulovaná Energetickým regulačním úřadem (odhad)
Distribuční poplatky - 33,2 % - 4718 Kč
Poplatek za příkon - 10,4 % - 1481 Kč
Příspěvek na obnovitelné zdroje elektřiny - 9,3 % - 1318 Kč
Platba provozovateli přenosové soustavy - 1,5 % - 206 Kč
Platba státu za organizaci trhu s energiemi - 0,5 % - 74 Kč
Daňová složka
Ekologická daň z elektřiny (28,3 Kč/MWh) - 0,5 % - 75 Kč
(6.11.2021)
