Akcie představují zajištění proti zdražujícím energiím i hypotékám, ale jen pro někoho.
Hlavní ukazatel pražské burzy vykazuje letos nejlepší výkonnost ze všech hlavních indexů burz evropských zemí. Jen šest burz v zemích Asie a Afriky letos zaznamenává vyšší celkové zhodnocení akcií, s nimiž se na nich obchoduje, než právě pražská burza (viz tabulka níže). Pražské burze pomáhá hlavně dramatické zvyšování úrokových sazeb v podání České národní banky, jehož další pokračování se odehrálo právě, a také nebývalý růst cen energií a emisních povolenek EU.
Hlavní index pražské burzy, PX, zhodnotil letos od 1. ledna do dnešního dopoledne středoevropského času celkově o 37,8 procenta. V přepočtu do dolarů se tedy jedná o sedmou nejlepší celkovou výkonnost (tedy po zahrnutí dividend) mezi všemi primárními burzovními ukazateli světa. Česko je tak v TOP 10 jediným zástupcem skupiny ekonomicky vyspělých, jak je definuje Mezinárodní měnový fond.
Pražské burze v globálním měřítku nadmíru svědčí to, že v jejím primárním indexu jsou silně zastoupeny bankovní tituly (Komerční banka, Erste Bank a Moneta) a také ČEZ. Bankovním akciím se totiž daří z důvodu zvyšování základní úrokové sazby v podání České národní banky, které je razantní také právě z celosvětového hlediska. Vyšší úroky ČNB umožňují bankám dosahovat vyšších rozdílů mezi úroky na svých půjčkách a úroky na přijatých vkladech, tedy vyšších úrokových výnosů. Ty se pak promítají ve zvýšené ziskovosti, která tedy znamená také vyšší výnos pro akcionáře bank.
Akcie ČEZ zase rostou z rekordního vzestupu ceny emisních povolenek EU. Ty tento měsíc pokořily historický rekord dokonce přes 90 eur za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší. Povolenky si musí nakupovat například uhelné či v menší míře plynové elektrárny, aby mohly elektřinu vyrábět. Zdražování povolenek tedy znamená růst cen elektřiny, a tudíž také růst ziskovosti podniků typu ČEZ.
Lidé, kteří mají své peníze v akciích pražské burzy, se tedy poměrně vhodně zajišťují proti dvěma klíčovým výzvám letošního roku: zdražujícím energiím a rostoucím úrokům.
Komu kvůli růstu úroků zdražuje hypotéka, ten se může zajistit investicí do bankovní akcie a vydělávat tak na tom samém růstu úroků. Kdo strádá kvůli rostoucím platbám za elektřinu či plyn, ten může investovat do akcií ČEZ a část těchto navýšených plateb si v podobě zhodnocování příslušných akcií a dividend „přihrát“ zpět.
Potíž je v tom, že do akcií investují spíše celkově majetnější lidé. Lidé, kteří jsou zdražujícími energiemi, příp. rostoucími úroky zasaženi nejvíce, tj. nízkopříjmoví, se skrze akciové investování pochopitelně příliš zajišťovat nemohou. Což ovšem přispívá k rozevírání příjmových nůžek a nůžek bohatství v celé společnosti.
Pořadí zemí s nejlépe vynášejícími burzami roku 2021 (výkonnost jejich primárního burzovního ukazatele v období od 1. 1. do 22. 12. 2021, 11:00 středoevropského času, včetně dividend, v přepočtu do USD, v procentech)
Mongolsko - 121,4
Zambie - 104,6
Abú Dhabí - 74,3
Srí Lanka - 65,9
Libanon - 51,5
Ghana - 44,9
Česko - 37,8
Kazachstán - 37,6
Vietnam - 36,4
Argentina - 35,2
ČNB opět překvapila, základní sazbu zvyšuje na 3,75 procenta
Vyšší byl základní úrok naposledy před dvaceti lety, hypotéky vyletí k pěti procentům.
Bankovní rada České národní banky na svém dnešním měnověpolitickém zasedání rozhodla zvýšit základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na úroveň 3,75 procenta. Jde o překvapení, i když mírnější než posledně – obecně se čekal růst úroku na 3,25 nebo 3,5 procenta.
Základní úrok ČNB byl naposledy vyšší než 3,75 procenta před takřka dvaceti lety, v roce 2002. V roce 2008 základní sazba činila také právě 3,75 procenta. Od té doby však takto vysoko nikdy nebyla. Kromě jiného to znamená, že průměrná sazba hypoték v ČR se v prvním čtvrtletí příštího roku zvýší k pěti procentům. ČNB pravděpodobně zvýší sazby také na svém prvním zasedání v roce 2022, nejspíše na úroveň 4,25 procenta.
Dnes jde o třetí nadstandardní zvýšení základní sazby v řadě za sebou, jelikož ČNB stále cítí potřebu razantně tlumit potenciálně rapidně se zvyšující inflační očekávání. Obavy obyvatel ČR z inflace jsou nejvyšší v historii příslušného sledování. Nejvyšší inflaci v historii ČR pak vykazuje průmyslová výroba, přičemž tento cenový nárůst se z velké části ještě teprve přenese do spotřebitelských cen.
Stěžejním důvodem k nadstandardnímu zvýšení sazeb je stále výrazněji se zvyšující tempo jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé položky typu cen potravin a energií. Tato inflace v listopadu zrychlila na úroveň 7,8 procenta v meziročním vyjádření, a to z říjnové úrovně 6,6 procenta.
Takový nárůst je v celém období od 90. let bezprecedentní, stejně jako vlastní výše listopadové jádrové inflace. Pokud takto roste jádrová inflace, je obtížnější hledět na celkovou inflaci jako na přechodnou nebo jen „dovezenou“. Rapidní inflace totiž v ČR evidentně není jen důsledkem přechodného popandemického zvýšení cen energií či potravin, kterým například Evropská centrální banka zdůvodňuje své přesvědčení, že výrazná inflace v eurozóně není trvalého rázu.
Inflační situace v ČR je zkrátka historicky mimořádná a žádá si mimořádná opatření, pročež ČNB tedy právě bude pokračovat se zvyšováním základní sazby i v příštím roce, v jehož prvním čtvrtletí by ale její úroveň měla kulminovat na úrovni 4,5 procenta. Tam se stabilizuje a v horizontu zhruba jednoho roku započne svůj sestupný cyklus. (22.12.2021)
