Akcie představují zajištění proti zdražujícím energiím i hypotékám, ale jen pro někoho.
Hlavní ukazatel pražské burzy se v tomto týdnu ocitl v první světové desítce letos nejlépe zhodnocujících burz. Jen devět zemí světa vykazuje dle Bloombergu ještě vyšší dosavadní výkonnost svého primárního burzovního ukazatele než Česká republika (viz tabulka a obrázek níže). Pražské burze pomáhá k postupu do TOP 10 hlavně dramatické zvyšování úrokových sazeb v podání České národní banky a také nebývalý růst cen energií a emisních povolenek EU.
Hlavní index pražské burzy, PX, zhodnotil letos od 1. ledna do čtvrtka celkově o 43,2 procenta. V přepočtu do korun se tedy jedná o desátou nejlepší celkovou výkonnost (tedy po zahrnutí dividend) mezi všemi primárními burzovními ukazateli světa. V EU je pak na druhém místě, po estonské burze, jež letos hlásí výkonnost jen nepatrně vyšší, 43,7 procenta.
Pražské burze v globálním měřítku nadmíru svědčí to, že v jejím primárním indexu jsou silně zastoupeny bankovní tituly (Komerční banka, Erste Bank a Moneta) a také ČEZ. Bankovním akciím se totiž daří z důvodu zvyšování základní úrokové sazby v podání České národní banky, které je razantní také právě z celosvětového hlediska. Vyšší úroky ČNB umožňují bankám dosahovat vyšších rozdílů mezi úroky na svých půjčkách a úroky na přijatých vkladech, tedy vyšších úrokových výnosů. Ty se pak promítají ve zvýšené ziskovosti, která tedy znamená také vyšší výnos pro akcionáře bank.
Akcie ČEZ zase rostou z rekordního vzestupu ceny emisních povolenek EU. Ty tento týden pokořily historický rekord, když předevčírem přesáhly cenovou úroveň dokonce 90 eur za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší. Povolenky si musí nakupovat například uhelné či v menší míře plynové elektrárny, aby mohly elektřinu vyrábět. Zdražování povolenek tedy znamená růst cen elektřiny, a tudíž také růst ziskovosti podniků typu ČEZ.
Lidé, kteří mají své peníze v akciích pražské burzy, se tedy poměrně vhodně zajišťují proti dvěma klíčovým výzvám letošního roku: zdražujícím energiím a rostoucím úrokům.
Komu kvůli růstu úroků zdražuje hypotéka, ten se může zajistit investicí do bankovní akcie a vydělávat tak na tom samém růstu úroků. Kdo strádá kvůli rostoucím platbám za elektřinu či plyn, ten může investovat do akcií ČEZ a část těchto navýšených plateb si v podobě zhodnocování příslušných akcií a dividend „přihrát“ zpět.
Potíž je v tom, že do akcií investují spíše celkově majetnější lidé. Lidé, kteří jsou zdražujícími energiemi, příp. rostoucími úroky zasaženi nejvíce, tj. nízkopříjmoví, se skrze akciové investování pochopitelně příliš zajišťovat nemohou. Což ovšem přispívá k rozevírání příjmových nůžek a nůžek bohatství v celé společnosti.
Pořadí zemí s nejlépe vynášejícími burzami roku 2021
(výkonnost jejich primárního burzovního ukazatele v období od 1. 1. do 9. 12. 2021, včetně dividend, v přepočtu do českých korun, v procentech)
Mongolsko - 124,3
Zambie - 110,4
Abú Dhabí - 92,9
Srí Lanka - 67,7
Libanon - 61,3
Ghana - 51,1
Argentina - 47,8
Kazachstán - 46,2
Estonsko - 43,7
Česko - 43,2
Inflace v Česku dále roste
Nebýt snížení DPH na elektřinu a plyn činila by už nyní 7 %, v lednu může být až desetiprocentní.
Míra inflace v ČR dosáhla v listopadu úrovně rovných šesti procent v meziročním vyjádření. Zhruba se tak trefila do očekávání trhu. Z hlediska běžného spotřebitele je pozitivní alespoň to, že tentokrát tak nepříjemně nepřekvapila svojí výší jako v uplynulých měsících. I tak se jedná o nejvyšší inflaci od roku 2008. Naposledy byla inflace vyšší v září 2008, kdy dosáhla 6,6 procenta.
Nutno však jedním dechem dodat, že pokud by vláda nepřistoupila ke snížení sazby DPH na elektřinu a plyn, činila by inflace nikoli šest, ale rovnou sedm procent. Snížení sazby DPH totiž způsobuje zpomalení meziroční inflace právě o jeden procentní bod. DPH na energie je přitom snížena pouze na měsíce listopad a prosinec. Stále je tak možné, že v lednu dosáhne inflace tempa až desetiprocentního. Je totiž otázkou, zda Fialova vláda bude v příštím roce s praxí nulové sazby DPH pokračovat, neboť s ní její představitelé vyjadřují nesouhlas z důvodu přílišné plošnosti.
Meziročně táhnou ceny nahoru zejména o skoro třetinu zdražující pohonné hmoty, které jsou důsledkem až o sto procent vyšší korunové ceny barelu ropy na světových trzích, a také rostoucí ceny automobilů. U nich se zásadně projevuje světová přepravní krize a nedostatek komponent, zejména čipů. Tradičně se připojuje alkohol a tabák, zdražující zejména kvůli rostoucí spotřební dani o více než dvanáct procent. Zdražuje také obuv a oblečení, o takřka třináct procent, neboť zejména kamenní obchodníci se snaží dohnat výpadky příjmů z doby pandemie. Z potravin poměrně mocně k cenovému růstu přispívají o více než čtvrtinu zdražující máslo nebo o více než pět procent dražší brambory. Elektřina byla díky snížení DPH v listopadu o bezmála 14 procent levnější než loni a zemní plyn o zhruba devět procent levnější.
V příštích měsících se tempo růst cen dále zrychlí. V lednu nelze vyloučit až desetiprocentní inflaci, zejména kvůli růstu cen energií. Je ale otázkou, jak na tento růst zareaguje Fialova vláda, resp. nová Sněmovna. Dojde-li k dalším úlevám, celkový růst cen až tak dramatický nebude. V průběhu příštího roku bude inflace postupně zmírňovat, ke dvouprocentnímu cíli ČNB by se měla přiblížit v prvním pololetí 2023.
Pohonné hmoty letos poprvé výrazněji zlevňují, do Vánoc ještě spadnou
Pád cen ropy kvůli omikronu se ale zastavil.
Pohonné hmoty poprvé v letošním roce výrazněji zlevňují. Cena benzínu Natural 95 klesla v uplynulém týdnu o 28 haléřů na cenu 36,75 koruny za litr, která je nejnižší od začátku letošního listopadu. Nafta ve stejném období zlevnila o deset haléřů a vyjde na 35,69, což je její nejnižší cena od konce letošního října.
Důvodem poklesu ceny pohonných hmot je propad cen ropy na světovém trhu. Ropa Brent v uplynulém měsíci zlevnila z ceny kolem 83 dolarů za barel na zhruba 76 dolarů barel, tedy o přibližně osm procent. Drtivá většina tohoto poklesu se odehrála v posledních zhruba dvou týdnech, pročež pohonné hmoty v ČR budou nadále zlevňovat i v příštích sedmi dnech. I vzhledem k tomu, že v uplynulých dvou týdnech se taktéž zvrátil trend předchozího oslabování koruny vůči dolaru, v němž se ropa obchoduje, a koruna vůči americké měně zpevnila zhruba o 1,4 procenta, v příštích sedmi dnech tempo zlevňování pohonných hmot ještě nabere na obrátkách. Benzín tak zlevní o zhruba 50 haléřů na litr a nafta o 40 haléřů.
Ropa v uplynulých dvou týdnech zlevňovala zejména v důsledku stupňujících se obav z dopadu šíření nové varianty covidu, omikron. Její šíření hrozilo opět ochromit dopravu i průmysl ve světě, což by poptávku po ropě oslabilo. Nyní se ale ukazuje, že omikron by nemusel být tak nebezpečný, jak se zpočátku zdálo. Ropa Brent proto od pondělí opět zdražuje, zatím se ale prodává stále i tak o více než deset dolarů na barel levněji než v říjnu, když atakovala mnohaletá maxima na úrovni přesahující 86 dolarů za barel. Znamená to ovšem, že do Vánoc by zlevňování pohonných hmot v ČR mělo ustat. Na přelomu roku se tak benzín bude nejspíše prodávat za cenu kolem 36 korun za litr a nafta bude stát kolem 35 korun za litr.
Dnes budou (9. 12.) obchodníci s ropou bedlivě sledovat jednání západních mocností v čele s USA a Íránu ohledně jeho jaderného programu. Případný signál přiblížení nové jaderné dohody je rovněž znamením ukončení sankcí Washingtonu vůči Teheránu, které by znamenalo zlevnění ropy a pohonných hmot, neboť by se na světový trh dostala nyní sankcionovaná íránská ropa. K tomu ale nedojde dříve než příští rok. Pomáhá to však vysvětlit, proč tradiční těžaři v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem jen poměrně neochotně navyšují svoji těžbu. Nechtějí dopustit, aby v příštím roce pod vlivem přílišného zaplavení světového trhu ropou její cena citelně klesla. A protože tito tradiční těžaři jsou s navyšováním těžby skoupí, po uvedené předpokládané vánoční stabilizaci ceny ropy lze po Novém roce 2022 sázet na opětovný růst její ceny, a tedy také na růst cen pohonných hmot v ČR. Mírnit by jej mohlo zpevňování koruny vůči dolaru, jež může nastat v důsledku zvýšení základní úrokové sazby České národní banky na jejím předvánočním měnověpolitickém zasedání 22. prosince.
V příštích sedmi dnech pohonné hmoty výrazněji zlevní nejen v ČR, ale i v dalších okolních zemích. V Maďarsku, v Polsku, ve Slovinsku a tradičně také v Rumunsku či v Bulharsku je nyní v prosinci benzín levnější než v ČR. V Rakousku a Chorvatsku je jeho cena srovnatelná. Na Slovensku a tradičně v Německu i Itálii je jeho cena vyšší než v ČR. Nafta je levnější opět v Rumunsku a Bulharsku, ale také v Polsku a Maďarsku. Na Slovensku je její cena srovnatelná. V Rakousku, Chorvatsku, ve Slovinsku, v Německu či Itálii je nafta dražší než v ČR.
Nezaměstnanost v ČR klesá
Trh práce během pandemie ani nestačil vychladnout, což dnes přispívá k citelné inflaci.
Nezaměstnanost v ČR v listopadu dle očekávání klesla na 3,3 procenta, z říjnových 3,4 procenta. Nižší byla nezaměstnanost naposledy loni v březnu. Znamená to, že trh práce prakticky již překonal útlum způsobený pandemickou situací.
Na úřady práce se evidentně v nijak významné míře nehlásí ani pracovníci gastronomie, ubytování či služeb, což jsou sektory pandemií zvláště tíživě dotčené. Buď tedy tito lidé nacházejí novou práci velmi rychle, nebo se s těžkou situací dokážou vyrovnat, aniž by museli hledat nové zaměstnaní.
Trh práce v ČR tak během pandemie nestačil „vychladnout“, což představuje klíčový inflační tlak současnosti. Trh práce je stále přehřátý, o čemž svědčí takřka rekordní počet volných pracovních míst, takřka 345 tisíc.
V prosinci lze očekávat mírný nárůst míry nezaměstnanosti, na 3,4 procenta, který bude souviset s nástupem vrcholné zimní sezony a útlumem prací v exteriéru. Další tlak na růst míry nezaměstnanosti pak v lednu vytvoří ukončování úvazků k 31. prosinci. S koncem zimy a nástupem jara pak míra nezaměstnanosti klesne, a to dokonce pod svoji listopadovou úroveň. (10.12.2021)
