O tomto víkendu se opět odehraje změna času, jež už vůbec neměla být. Evropští poslanci už před dvěma lety podpořili plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času právě v roce letošním. Jenže kvůli pandemii koronaviru se rušení střídání času odkládá.
V noci ze soboty na neděli přetočíme často už jen pomyslnou ručičku o hodinu dozadu, takže víkend bude o 60 minut delší. Umělé prodlužování víkendu (a jeho umělé zkracování na jaře) zatím nekončí.
Ale mělo by. Domněnka, že střídání času šetří energii, je v 21. století už mylná. Desítky vědeckých článků na dané téma se shodují na jednom: průměrné úspory energie jsou prakticky nulové.
Přechodem na letní čas se před pandemií v Česku ušetřilo elektřiny zhruba za 50 milionů korun ročně. To je ovšem údaj, jenž platí za celý rok a za celou republiku. Z hlediska jednotlivce je to velká suma, z hlediska státu „plivnutí do moře“. Ta suma je totiž významná zhruba tak, jako je významný padesátihaléř pro člověka s měsíčním příjmem 60 tisíc korun. Změní se nějak jeho život, když bude mít v daném měsíci o padesátihaléř více nebo méně, pokud jeho příjem bude oněch 60 tisíc? Nezmění. Ani si toho nevšimne.
Naopak se ukazuje, že v některých zemích umělé posouvání času spotřebu elektřiny jasně zvyšuje. Nehledě na to, že jarní změna času způsobuje řadě lidí nejen nepohodlí, ale i zdravotní problémy, které vedou jak k nižší pracovní produktivitě, tak k častějším infarktům a dopravním nehodám. Je prokázáno, že střídání času tímto způsobem každý rok zabije desítky lidí. Letní čas má víc obětí než třeba klíšťová encefalitida.
Opravdu úspora „50 haléřů při příjmu 60 tisíc korun“ stojí za to? Kvůli takové úspoře by přece nevraždil snad ani ten nejotrlejší a nejnechutnější vrah, co kdy světem kráčel. Střídání času takovým „vrahem“ je. Pomyslně. Má na svědomí nikoli jednu „vraždu“, ale desítky.
Je tedy opravdu nejvyšší čas s umělým střídáním času v Evropě přestat, stejně jako to v posledních desetiletích udělaly desítky zemí po celém světě. Samozřejmě se všichni neshodnou, jestli po celý rok ponechat současný čas zimní, nebo letní. Někdo bude chtít, aby bylo večer déle světlo, jiný zase, aby se dřív rozednívalo.
Náš „zimní“ (tedy pravý středoevropský) čas je nastaven ideálně pro člověka, který chodí spát v osm večer a budí se ve čtyři ráno. Půlnoc našeho pravého času je střed období tmy, a člověk se spánkem centrovaným na půlnoc tedy nejlépe využije denní světlo. Ale ruku na srdce, kdo z nás chodí pravidelně spát v osm hodin? Pokud jde typický Čech do postele v deset a budí se v šest pravého času, byl by pro něj dokonce ideální dvojitý letní čas, se kterým už také některé země experimentovaly. Samozřejmě by to znamenalo, že v zimě bude dopoledne tma, ale v průměru za celý rok by bylo využití denního světla nejlepší. Každopádně současný systém umělého střídání je nejhorší možný a měli bychom se ho co nejrychleji zbavit.
Miliardář Křetínský je blízko koupi podílu ve West Ham United FC
Český miliardář Daniel Křetínský zvažuje koupi 27procentního vstupního podílu v britském fotbalovém klubu West Ham United FC. Postupně by měl svůj podíl navýšit, přidává sportovní server The Athletic, který dnes s informací přišel.
Na trhu se již delší dobu spekuluje, že Křetínský by mohl koupit menšinový podíl v některém z významných, nejspíše právě britských klubů. Už v roce 2017 se v některých tuzemských médiích šířily zvěsti, že by mohl pořídit rovněž klub britské Premier League, FC Southampton.
Letos v červnu se Miroslav Pelta, někdejší Křetínského sportovní ředitel ze Sparty Praha a také exšéf Fotbalové asociace ČR, nechal v médiích slyšet, že Křetínský zvažuje koupi menšinového podílu v jistém předním evropském fotbalovém klubu. Pelta tehdy uvedl, že to bude „bomba“.
Otázkou zůstává, zda by Křetínský mohl získat ve West Hamu podíl většinový, jak spekuluje The Athletic. To proto, že pravidla evropské fotbalové asociace UEFA zapovídají v evropských fotbalových soutěžích účast více týmů s jedním většinovým majitelem. Od jara roku 2019 je Křetínský většinovým majitelem klubu Sparta Praha. Akvizicí části klubu britské Premier League, jedné z nejprestižnějších fotbalových soutěží světa, by Křetínský výrazně upevnil své postavení v evropském fotbalu, což by se například z reputačního hlediska příznivě promítlo v dalších oblastech, v nichž mezinárodně podniká.
Britská televize Sky uvedla, že Křetínského podíl ve West Hamu by měl mít hodnotu zhruba 700 milionů liber, tedy přibližně 21,3 miliardy korun.
Čipový a hořčíkový hladomor mohou srazit letošní růst české ekonomiky pod úroveň tří procent
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí podala výkon, jenž zaostal za většinou očekávání. Nedá se však říci, že by vzhledem k očekávání zcela „pohořela“. Podle prvního předběžného odhadu, jejž dnes zveřejnil ČSÚ, přidala meziročně 2,8 procenta. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali s růstem 3,2 procenta, někteří však předpokládali expanzi jen mírně nad úrovní jednoho procenta.
Českou ekonomiku táhla vzhůru v prvé řadě spotřeba domácností a pak také investice. Růst podpořily i vládní výdaje. Naopak dolů tuzemské hospodářství stahoval zahraniční obchod. Pokles zahraniční poptávky po českém vývozu se promítl do výkonu ekonomiky výrazně nepříznivě.
V popsaném vývoji se odráží příznivý dopad popandemického otevření ekonomiky na spotřebu domácností. Tu kromě otevření obchodů a ukončení dalších pandemických restrikcí podpořilo také zrušení superhrubé mzdy, tedy snížení daně z mezd zaměstnanců, které milionům lidí v ČR nechává v kapse více peněz k vlastní spotřebě. Někteří lidé se rovněž snaží uspíšit své nákupy, neboť se obávají výrazného nárůstu cen v blízké budoucnosti.
Vláda podpořila ekonomiku poměrně intenzivní investiční činností, jejímž odrazem je ovšem také enormně rostoucí veřejné zadlužení, které české hospodářství zatíží v nadcházejících letech. V důsledku globální výrobní a přepravní krize, která zvláště citelně doléhá například na autoprůmysl, však zásadně trpí český export. Krize autoprůmyslu souvisí zejména s globálním nedostatkem čipů, nověji také hořčíku, bez nichž nelze vozy kompletovat.
Kvůli krizi autoprůmyslu hrozí, že česká ekonomika vykáže za celý letošní rok růst jen těsně pod třemi procenty, což by bylo jistě zklamáním. Nejpravděpodobněji však bude její růst činit za letošní rok 3,1 procenta, což ovšem také není „žádná sláva“, vzhledem k tomu, že základna meziročního srovnání byla loni dramaticky ponížena dopady pandemie. (29.10.2021)
