Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek středoevropského času rozhodl o prodloužení příměří v obchodní válce s Čínou. To znamená, že v pátek žádná dodatečná cla na čínské zboží neuvalí. Trhy si oddechly. Je to z jejich hlediska nepochybně dobrá zpráva, jakkoli je stále na místě značná míra střízlivosti. Pořád se toho může hodně pokazit.
Asijské akcie zareagovaly růstem, nejvíce ty čínské. Polepšily si také akcie japonské, neboť právě i Japonsko je obchodní válkou zprostředkovaně negativně zasaženo.
Trump odložil zavedení dodatečných cel, neboť – jak říká – vidí v dosavadních jednáních s Čínou posun. A to v klíčových oblastech ochrany duševního vlastnictví, technologického transferu, zemědělství, služeb či v měnových otázkách.
Již od minulého týdne se šušká, že Čína se zavázala k odkupu dodatečných třiceti miliard ročně americké zemědělské produkce. Uvážíme-li, že třeba v roce 2017 odpovídal celkový zemědělský export Spojených států do Číny nějakým 24 miliardám dolarů, jednalo by se o významnou vzpruhu americkým zemědělcům, z jejichž řad se rekrutuje podstatná část Trumpových voličů. Čína by mohla v opětovně navýšených objemech dovážet například sójové boby a olej z nich, kukuřici, drůbež či bavlnu.
Peking prý už také souhlasil s tím, že bude udržovat stabilní hodnotu čínské měny renminbi a nebude se tedy snažit jejím oslabováním zmírňovat dopad uvalených amerických cel.
Trhu tak během dnešního dosavadního obchodování trochu pokazila náladu až čínská státní tisková agentura Nová Čína, která varovala, že v poslední fázi budou vzájemné negociace Pekingu a Washingtonu obtížnější.
Střízlivý pohled sdílí i většina ekonomů oslovených agenturou Bloomberg. Z 29 respondentů jich jen jedenáct míní, že Trump už žádná dodatečná cla na čínské zboží neuvalí. Osmnáct ekonomů však stále soudí, že ano, a to nejčastěji se zpožděním více než tří měsíců za termínem 1. března, kdy mělo příměří původně končit.
Nálada v českém průmyslu se zlepšuje. Navzdory elektřině zdražující nejvýrazněji za deset let i navzdory ochablé německé ekonomice
Ceny výrobců v lednu rostly meziročně zejména v zemědělství a stavebnictví. Zemědělství se potýká s důsledky loňské celoevropské špatné úrody, způsobené suchem. Dlouho nevídaným tempem, o více než dvanáct procent, tak rostou ceny zejména v oblasti rostlinné produkce. Ceny zeleniny jsou o více než osmdesát procent výše než loni touto dobou, brambory pak zdražují o bezmála padesát procent. Naopak o více než padesát procent klesají ceny ovoce, na něž sucho zdaleka tak negativně nedolehlo.
Ve stavebnictví rostou výrobní ceny zejména z důvodu konjunktury celého sektoru, jíž je vzpruhou čerpání prostředků z fondů EU. Tyto peníze míří zhusta na financování infrastrukturních projektů. Po hubených letech však je stavebnictví kapacitně vyprahlé, což umocňuje tlak na růst cen jak stavebních prací, tak i materiálů.
Průmysl se zase potýká s růstem cen elektřiny, meziročně o více než devět procent, který byl v lednu meziročně i meziměsíčně nejvýraznější od roku 2009. Zdražování elektřiny je dáno zdražováním emisních povolenek a uhlí.
Nálada v průmyslu se však navzdory růstu cen energií a hrozbě ochabující zahraniční poptávky v únoru oproti lednu zlepšila, což je dobrý signál, že se tuzemský průmysl dokáže popasovat s poklesem německé ekonomiky, která balancuje na hraně recese. V únoru se však zhoršila nálada podnikatelů ve stavebnictví a obchodě, což souvisí se ztrátou růstové dynamiky stavebnictví, jež je částečně dána zmíněným kapacitním omezením, a se stále ponurými vyhlídkami v mezinárodním obchodě, kde nyní hrozí i obchodní válka Spojených států s EU.
Horší náladu měli v porovnání s lednem také spotřebitelé. Na ně dolehlo právě zdražování energií, zejména elektřiny, které zasáhlo nejen výrobní sféru, ale také domácností. Energie a bydlení zdražuje začátkem roku nejvýrazněji od roku 2012, takže lidem zbývá méně peněz na jiné výdaje. To zhoršuje jejich náladu, byť ta se z dlouhodobého hlediska drží stále poměrně vysoko. (25.2.2019)
