Zdražující bydlení, elektřina, ale také třeba vepřové, cukr nebo tvrdá alkohol, to vše vede k nejvýraznějšímu zdražování v ČR od roku 2012. Poměrně rychlý růst cen zpevňuje korunu, protože zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka zvýší úrokové sazby již poměrně brzy.
Míra inflace v prosinci zrychlila na úroveň 3,2 procenta meziročně. Byla tak nejvyšší od roku 2012. Zdražování v posledních měsících roku 2019 bylo nejrychlejší za více než sedm let a se vstupem do roku 2020 se situace nezmění – citelný růst cen pokračuje, i kvůli zavedení spotřební daně z tabáku či alkoholu a dalším novoročním změnám.
Koncem roku 2019 tak míra inflace zůstala nad horní mezí tolerančního pásma inflačního cílování, v rozporu s předpoklady z první poloviny roku, kdy se obecně očekával její sestup k úrovni inflačního cíle ještě před koncem loňska. Inflační tlaky silně podporuje stále poměrně vysoká jádrová inflace, v níž se zejména promítá citelný růst mezd. Nadále svižně rostou ceny bydlení, ale na vyšší úrovni zůstává také dynamika cen v oblasti energií, zejména elektřiny, dále lihovin nebo některých potravin, jako je vepřové či cukr, což jsou tradičně kolísavé složky, které se neřadí do jádrové inflace.
Naopak protiinflačně působí vývoj v mezinárodním prostředí. Polevují totiž tlaky v oblasti dovozu, a to kvůli nejistotám v globálním ekonomickém prostředí, které jsou odrazem obchodní války mezi USA a Čínou, stále nedořešeného brexitu, nárůstu protekcionismu, ale také otazníků v oblasti environmentálních opatření týkajících se energetického nebo automobilového průmyslu. Zásadní součástí dovozu je i ropa a ropné produkty, jejichž cena zůstala v prosinci meziročně níže, což korigovalo tlaky na obecný růst cen.
K cíli ve výši dvou procent se bude míra inflace letos shora přibližovat postupně během prakticky celého letošního roku. Za celý letošní rok vykáže inflace úroveň 2,7 procenta. Nelze vyloučit, že Česká národní banka zvýší i v reakci na vyšší než očekávanou inflaci své úrokové sazby, a to už během prvního letošního čtvrtletí. Ostatně koruna na oznámené výsledky za prosincovou inflaci reagovala posílením, což svědčí o tom, že část devizových obchodníků přisuzuje nyní vyšší pravděpodobnost už poměrně brzkému zvýšení úrokových sazeb ČNB. Podmínkou ovšem je, aby se nadále zlepšovaly mezinárodní ekonomické podmínky, a tedy zmírňovaly mezinárodní protiinflační tendence. Že by zmírňovat mohly, naznačuje postupné zmírňování napětí ve vztahu USA a Íránu, ale také na polovinu nadcházejícího týdne chystaný podpis dílčí obchodní úmluvy USA a Číny.
Fiasko povánočního úklidu: sběrné suroviny v ČR už nevykupují papír
Zbavit se krabic, kartónů a obecně papírů, třeba i toho balícího na dárky, je letos po svátcích obtížnější než v minulosti. Pro firmy i domácnosti. Na řadě míst ČR totiž pozastavují sběr papíru. Děje se tak kvůli výraznému snížení ceny odpadového papíru. Za něj může rozhodnutí Číny omezit dovoz odpadu.
V Evropě jsou v souhrnu recyklační kapacity nedostatečné. Tento stav doléhá také právě na trh se sběrným papírem v Česku, které dlouhodobě vykazuje nedostatek recyklačních kapacit, a je tak v podstatné míře závislé na vývozu sběrného papíru; v Česku se ročně sebere zhruba milion tun papíru, recykluje se ovšem zhruba jen pětina.
Poptávka po sběrném papíru pro účely jeho recyklace v ČR sice dlouhodobě postupně narůstá, ale v tuto chvíli pomaleji než jeho nabídka – právě proto, že přebytečnou nabídku už neodčerpává v takové míře jako v minulosti Čína. Čína svůj dovoz omezuje postupně od konce roku 2017, nyní je tak situace dosud nejkritičtější, co se výkupu papíru v ČR týče.
Čína svým zmíněným rozhodnutím reagovala na situaci, kdy se stávala „odpadkovým košem světa“, protože Západ – nejen evropské země, ale zejména Spojené státy – vyvážel do říše středu sběrný papír spíše té horší kvality.
Nedostatek recyklačních kapacit v ČR, který je závažný, způsobuje zejména ta skutečnost, že tu v uplynulých letech investoři nevybudovali dostatek příslušných závodů. Zvolili raději okolní země typu Maďarska, Polska či Německa. Zásadním důvodem jim bylo to, že stavební a povolovací řízení jsou v ČR nejen v případě výstavby recyklačních závodů velmi zdlouhavá, což snižuje výnosnost investice, resp. prodlužuje časový horizont její návratnosti.
Češi v listopadu navýšili své útraty méně, než se čekalo. Utrácí ovšem stále solidně, jejich nákupní apetýt zeslábne letos, i kvůli obavě z propouštění
Češi stále nakupují docela s gustem, od oblečení přes mobily až po elektroniku. Jejich útraty táhnou ekonomiku, jisté ochlazení však již přichází. Růst maloobchodních tržeb v listopadu 2019 opět úplně nenaplnil očekávání analytiků, byť za střední hodnotou jejich odhadu meziročního růstu ve výši tří procent zaostal jen nepatrně.
Maloobchodní tržby v Česku v listopadu zaostaly za očekáváním, byť mírně, jako tomu bylo v říjnu. Bez zahrnutí motoristického segmentu rostly meziročním tempem 2,9 procenta, zatímco trh ve střední hodnotě analytických odhadů počítal právě se vzestupem o rovná tři procenta. Slabší růst částečně vysvětluje poměrně vysoká srovnávací základna předloňského listopadu. Svoji roli sehrály i objektivní faktory. Například meziroční pokles cen pohonných hmot, způsobený levnější ropou na světových trzích, vedl v listopadu k meziročnímu poklesu objemu jejich maloobchodního prodeje. Pohonné hmoty byly loni během listopadu u českých čerpacích stanic meziročně o jednu až dvě koruny levnější.
Maloobchodní tržby však celkově stále vykazují solidní úroveň a prokazují, že spotřeba domácností loni byla klíčovým tahounem celé ekonomiky. Růst maloobchodu je poháněn vzestupem reálných mezd, tedy kupní síly obyvatelstva, která loni vzrostla dle předpokladu o více než čtyři procenta.
Spotřebitelé mají stále docela dobrou náladu, což plyne z konjunkturálních šetření ČSÚ, byť jsou si v jisté a rostoucí míře vědomi možných rizik a v určité míře sílí jejich obava z vývoje vlastní finanční situace, zejména pod tlakem zpráv z médií o snižování počtu pracovníků v jistých segmentech průmyslové výroby. Mezi prosincem a listopadem 2019 se navíc nálada spotřebitelů zlepšila nejvýrazněji za uplynulých více než pět let, což by se mělo projevit svěžím růstem maloobchodu za měsíc prosinec.
Dokud ale trh práce nezačne vykazovat znatelnější známky slábnutí, spotřebitelský optimismus Čechů zůstane na poměrně vysoké úrovni. Ke snížení dynamiky maloobchodu dojde příští rok, kvůli slabšímu růstu mezd a kvůli růstu míry nezaměstnanosti, byť mírnému. Za celý rok 2019 porostou tržby v maloobchodě bez zahrnutí motoristického segmentu o 5,1 procenta, v příštím roce růst zpomalí na úroveň tři procent. (13.1.2020)
