Hospodaření státního rozpočtu ke konci listopadu vykázalo schodek 38,6 miliardy korun. Taková suma je velice blízko rozpočtovanému schodku čtyřiceti miliard korun, takže vláda stojí v posledním měsíci roku před velkou výzvou, aby rozpočtovaný schodek naplnila. Předpokládáme, že vládě se nakonec podaří splnit rozpočtovaný schodek, resp. zajistit, aby nedošlo k hlubšímu než rozpočtovanému schodku. Loni koncem listopadu státní rozpočet také vykazoval poměrně citelný schodek, a sice 21,6 miliardy korun, aby za celý rok 2018 nakonec vykázal přebytek, konkrétně necelé tři miliardy korun.
Letos posun do kladného pásma čekat nelze, nicméně vláda by měla docílit právě toho, že státní rozpočet nevykáže schodek hlubší než rozpočtovaných čtyřicet miliard.
Oproti minulým létům, kde se vládě dařilo dosahovat až o desítky miliard lepšího závěrečného výsledku svého hospodaření, než jaký byl na státní úrovni rozpočtován, tak bude letošek znamenat zásadní změnu. Vláda letos žádné výrazné zlepšení oproti rozpočtovanému stavu nevykáže. Jde především o důsledek pomalejšího ekonomického růstu, než s jakým při sestavování rozpočtu na rok 2019 počítala. Důvodem je ovšem také to, že letos vládě nepomohly tolik jako loni jednorázové příjmy prostředků z fondů EU. Ty loni zlepšily výsledek hospodaření státního rozpočtu o skoro 21 miliard korun.
Vládě se kvůli horšímu výkonu ekonomiky letos nedaří dle plánu vybírat například daň z přidané hodnoty. Počítala s meziročním navýšením inkasa této daně o 6,8 procenta, avšak ke konci listopadu činilo navýšení jen necelá čtyři procenta.
To je ovšem způsobeno i tím, že spuštění třetí a čtvrté vlny EET bylo přesunuto na rok 2020, ačkoli rozpočet počítal s tím, že dodatečné příjmy zajištěné třetí a čtvrtou vlnou EET budou do státní kasy proudit již letos.
Celkově je zřejmé, že vláda svým letošním hospodařením ostudu neudělá. Měla by však vzhledem ke zpomalování ekonomiky krotit své výdaje a být do budoucna opatrnější při sestavování rozpočtu, včetně toho na příští rok, byť jeho rámec již byl schválen.
Jak Češi loni jedli a pili? Stále více jako Francouzi, více vína, těstovin i ovoce, ovšem méně zeleniny
Spotřeba většiny potravin v Česku v roce 2018 meziročně narůstala, vyplývá z dnes zveřejněných čísel ČSÚ. Důvodem byla obecná ekonomická prosperita ČR, růst kupní síly Čechů a příznivý cenový vývoj některých potravin, například vajec, másla či ovoce. Roli v některých případech hrálo také příznivě nastavené zdanění, což je případ zejména vína v porovnání s jinými alkoholickými nápoji. Obecně se Češi dlouhodobě ve svém jídelníčku orientují na zdravější, méně kalorické pokrmy, takže z něj ustupuje třeba červené maso nebo zvěřina, zatímco roste spotřeba drůbežího nebo ryb.
Loňský růst spotřeby většiny druhů potraviny závěr souzní s údaji k meziročnímu vývoji maloobchodních tržeb v oblasti potravinářského zboží, které vzrostly ve stálých cenách o 2,1 procenta. Loni meziročně narůstaly také tržby v oblasti stravování a pohostinství, a to o 1,4 procenta ve stálých cenách. Češi si tedy díky obecné ekonomické prosperitě, svižnému růstu mezd a své kupní síly loni dopřávali zvýšené množství většiny potravin. Byl opět patrný určitý posun ke způsobu stravování, které je typické pro oblast Středozemního moře. Češi znatelně navýšili svoji spotřebu těstovin, meziročně o více než pět procent, přičemž o takřka tři procenta vzrostla spotřeba ryb. Markantně vzrostla konzumace vína, a to o necelých pět procent, a minerálních vod, kde nárůst čítal dokonce třináct procent.
Méně než jednoprocentní meziroční nárůst nastal v případě piva a lihovin. Konzumaci vína evidentně nahrává také ten fakt, že je zatíženo nižší spotřební daní než pivo a zejména než lihoviny. Vláda přitom od příštího roku daňové postavení vína v porovnání s lihovinami dále zvýhodní zvýšením spotřební daně právě na „tvrdý alkohol“.
Zásadní výjimku potvrzující pravidlo představovala loni zelenina, jejíž spotřeba v hodnotě čerstvé meziročně klesla o více než jedno procento. Češi sice stále očividněji dbají na zdravou výživu, o čemž svědčí zmíněný posun blíž ke středomořskému, či dokonce přímo francouzskému způsobu stravování, avšak v případě zeleniny a brambor jim loni do cesty vstoupila jejich vyšší cena, patrná zejména v druhé půli roku. Tu způsobila špatná úroda, zapříčiněná prakticky celoevropskou vlnou veder a suchého a teplého počasí. Loňský teplý rok ale naopak svědčil řadě druhů ovoce, jehož příznivá cena tak Čechy motivovala k vyšší konzumaci zejména ovoce mírného pásma, jako jsou jablka, hrušky či švestky, jehož vzrostla o bezmála šest procent.
Loňské zvýšení spotřeby másla, meziročně o dvě procenta, souvisí s odezněním „máselné krize“ druhé půle roku 2017 a následným poklesem cen. Odeznění způsobila ztráta růstové dynamiky čínského hospodářství, jehož rostoucí poptávka po mléčných produktech či smetaně vedla v roce 2017 k citelnému růstu ceny másla na mezinárodních trzích. Za loňským růstem spotřeby vajec v ČR, meziročně o 3,5 procenta, stojí odeznění takzvané fipronilové aféry a související pokles cen. Fipronilová aféra propukla v létě roku 2017, kdy se v několika evropských zemích objevila vejce obsahující toxický fipronil, načež musely být rozsáhle vybíjeny chovy nosnic.
Český průmysl se varovně propadá, a bude hůř. Propouštění oznámily Continental, Audi, Daimler, výrobu omezuje nošovický závod Huyndai
Intenzita zhoršování provozních podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu v listopadu opět nabrala nepříjemně na síle. Podmínky se zhoršovaly dvanáctý měsíc v řadě, a to prakticky nejintenzivněji za celé období od poloviny krizového roku 2009. Vyplývá to z dnes zveřejněných listopadových čísel indexu nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu, který sestavuje společnost Markit.
I když se od srpna do října mohlo zdát, že zhoršování podmínek nebude dále nabírat na intenzitě, listopadový údaj hovoří o opaku. Z šetření společnosti Markit plyne, že tuzemské průmyslové podniky se potýkají se zrychlující ztrátou dynamiky výroby i nových zakázek, jak tuzemských, tak zahraničních, a čelí stále náročnějším podmínkám na tuzemském i zahraničních trzích. Příslovečné světlo na konci tunely zatím vidět není, na tuzemský průmysl totiž stále tíživěji doléhá nejistý vývoj globální ekonomiky a potíže v oblasti automobilové výroby.
Špatná nálada a vyhlídky tuzemských průmyslníků tak poznamenají průmyslovou výrobu i v roce 2020, kdy lze očekávat zrychlení tempa snižování početních stavů zaměstnanců. V listopadu oznámila propouštění řada významných firem z více či méně přímými vazbami na český podnikový sektor. Jedná se například o výrobce pneumatik Continental, který je největším zaměstnavatelem na Zlínsku, kde dává práci pěti tisícům lidí. Do roku 2028 firma celosvětově zruší právě zhruba tolik pracovních pozic. Automobilka Audi zruší do roku 2025 bezmála 10 tisíc pracovních míst. Obdobný počet pracovních pozic zruší už během tří let automobilka Daimler. Výrobu v listopadu omezil nošovický automobilový závod Hyundai. Jeho zaměstnanci zůstávají každé druhé pondělí do konce letoška doma, se 70 procenty platu.
Je zřejmé, že pokud se situace na globálních trzích nezlepší, na přechodná opatření tohoto typu navážou opatření trvalejšího rázu, včetně propouštění. Ve druhé polovině příštího roku proto v Česku vzroste míra nezaměstnanosti, jejíž růst budou pohánět právě zejména potíže autoprůmyslu.
Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí vzrostla nejspíše o čtyři procenta
Průměrná hrubá měsíční mzda rostla ve třetím letošním čtvrtletí dle našeho předpokladu reálně meziročně o čtyři procenta. Její tempo tak sice oproti druhému čtvrtletí mírně zvolnilo, stále však zůstává velice solidní. Za celý letošní rok reálná mzda vzroste rovněž zhruba o čtyři procenta nebo mírně více. Právě svižný růst reálných mezd – tedy kupní síly obyvatelstva – i ve třetím čtvrtletí poháněl domácí spotřebu a udržoval silnou dynamiku maloobchodních tržeb. Domácí spotřeba byla klíčovým tahounem celé ekonomiky. Růst mezd podporovala ve třetím kvartále nadále napjatá situace na trhu práce, který vykazoval nejnižší míru nezaměstnanosti od druhé poloviny 90. let a rovněž nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci zemí EU i OECD. Růst mezd navíc podporuje letošní nárůst minimální mzdy, a tedy i mezd zaručených, a letošní plošné přidávání státním zaměstnancům. (2.12.2019)
