Průměrná hrubá měsíční mzda rostla ve třetím letošním čtvrtletí v souladu s očekáváním trhu reálně meziročně o čtyři procenta. Její tempo tak sice oproti druhému čtvrtletí mírně zvolnilo, stále však zůstává velice solidní.
Průměrná nominální mzda se zvýšila výrazněji, o 6,9 procenta, než nominální mzda mediánová. Letos tedy nedochází tak jako po převážnou část loňského roku k tomu, že by růst mediánové mzdy převyšoval růst mzdy průměrné. Z tohoto titulu tedy nedochází tak jako loni k přivírání příjmových nůžek v české společnosti.
Ani z geografického hlediska se příjmové nůžky ve třetím čtvrtletí příliš nepřivíraly. I ve třetím čtvrtletí totiž byla průměrná mzda nejvyšší v Praze, činila 41 720 korun, avšak v metropoli současně průměrná mzda rostla ze všech krajů meziročně nejpomaleji, o necelých šest procent. Celorepublikově přitom průměrná mzda rostla o necelých sedm procent. To je však dáno vyšším základem, ze kterého mzda v metropoli roste. V absolutním vyjádření totiž průměrná mzda v Praze vzrostla o 2308 korun, což je z celorepublikového hlediska nadprůměrný údaj. Z absolutního pohledu dostali nejméně přidáno pracovníci na Karlovarsku, meziročně o 1965 korun více, takže Karlovarský kraj zůstal navzdory svižnému, sedmiprocentnímu meziročnímu růstu průměrné mzdy jediným krajem ČR s průměrnou mzdou nižší než 30 tisíc korun.
Citelný růst mezd láká do Prahy další pracovníky, takže tam došlo ze všech krajů ČR k nejvýraznějšímu přírůstku evidenčního počtu zaměstnanců. S výjimkou Prahy a Královéhradeckého kraje v ostatních částech země docházelo ve třetím čtvrtletí naopak k úbytku evidenčního počtu zaměstnanců. Nejvýraznější byl tento úbytek v Karlovarském kraji, i kvůli zmíněným nejnižším mzdám v ČR.
Za celý letošní rok reálná mzda v ČR vzroste v rozsahu mírně převyšujícím čtyři procenta. Právě svižný růst reálných mezd – tedy kupní síly obyvatelstva – i ve třetím čtvrtletí poháněl domácí spotřebu a udržoval silnou dynamiku maloobchodních tržeb. Domácí spotřeba byla klíčovým tahounem celé ekonomiky. Růst mezd podporovala ve třetím kvartále nadále napjatá situace na trhu práce, který vykazoval nejnižší míru nezaměstnanosti od druhé poloviny 90. let a rovněž nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci zemí EU i OECD. Růst mezd navíc podporuje letošní nárůst minimální mzdy, a tedy i mezd zaručených, a letošní plošné přidávání státním zaměstnancům.
Automobilky celosvětově zruší minimálně 80 tisíc pracovních míst. Česko kvůli svižnému růstu mezd ztrácí konkurenceschopnost – nezůstane ušetřeno
V nadcházejících letech automobilky celosvětově zruší minimálně 80 tisíc pracovních míst, vyplývá z aktuálních čísel agentury Bloomberg. Z hlediska české ekonomiky je varovné, že podstatná část těchto pozic bude zrušena v Německu. Na tamním automobilovém průmyslu je česká ekonomika silně závislá. Ve velkém se pracovní místa budou rušit také v automobilových závodech v USA či Británii.
Jen v minulém týdnu oznámily německé automobilky Daimler, vyrábějící mercedesy, a Audi, že dohromady v příštích letech zruší zhruba 20 tisíc pracovních míst. Japonská automobilka Nissan zase svůj provoz zeštíhlí o 12 500 pracovních míst.
Důvodem je celosvětově slábnoucí poptávka a po automobilech a přechod na environmentálně šetrnější způsob pohonu, zejména elektromobilitu. Globální poptávku oslabují růst protekcionismu, zavádění cel, zpomalování růstu čínské i světové ekonomiky, ale také nástup online přepravních platforem typu Uberu. Ziskovost automobilek nahlodává kromě slabší poptávky také nutnost vyšších investic do výzkumu a vývoje autonomního řízení a dalších technologií, včetně těch environmentálně šetrnějších, které vyžaduje striktnější regulace zaváděná v rámci boje s klimatickými změnami.
Letos se celosvětově vyrobí 88,8 milionů osobních aut (včetně vozů typu van nebo SUV), což je meziročně o takřka šest procent méně, plyne z dat společnosti IHS Markit. Automobilky musí osekávat své náklady, což v příštích letech budou řešit právě i poměrně masivním rušením pracovních míst. Uvedená suma 80 tisíc pracovních míst podle všeho není zdaleka konečná.
Svižný růst mezd, který stále vykazuje česká ekonomika, je tak právě i z důvodu oslabování globálního autoprůmyslu neudržitelný. Česká republika patří k největším světovým producentům aut s tradičním pohonem na obyvatele, takže se jí problémy autoprůmyslu, zejména pochopitelně toho německého, dříve či později zásadně dotknou.
Podle dat ČSÚ rostly mzdy v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně o čtyři procenta po očištění o inflaci. Takový vzestup má lví podíl na citelném nárůstu reálných jednotkových nákladů práce. To je ukazatel, který vyjadřuje nákladnost práce při zohlednění změny v úrovni produktivity. Produktivita práce sice v Česku loni rostla v rámci EU nadprůměrným tempem, avšak její nárůst nestačil ke kompenzaci růstu pracovních výdělků. Loni rostly jednotkové náklady práce v celé EU rychleji než v ČR pouze v Rumunsku. Letos podle podzimní prognózy Evropské komise porostou jednotkové náklady práce v ČR reálně meziročně o 1,1 procenta, zatímco v EU jako celku jen o 0,4 procenta. Stále nadprůměrný růst české pracovní síly tedy sráží její konkurenceschopnost na mezinárodním poli, což v příštích letech uspíší nevyhnutelné rušení míst také i v českém autoprůmyslu.
CK Neckermann v Česku končí, problémy číhají i na další tuzemské cestovky. Výzvou je nástup sólo cestování, AirBnb a obecně online prostředí, ale také lepší jazyková vybavenost mladých
Cestovní kancelář Neckermann nenašla nového investora a do konce roku ukončí v Česku svoji činnost. Osudovým se jí stal zářijový bankrot obří britské cestovky Thomas Cook, jejíž byla součástí. Konec Neckermannu v Čechách a krach Thomase Cooka ovšem symbolizuje nastupující éru, která je a bude pro cestovky obecně náročná a mnohé z nich ji zřejmě nepřežijí.
Trendem posledních let je jednoznačně citelný a setrvalý nárůst sólo cestování. Ať už se zaměříme na Čínu, nebo třeba na Británii, všude je tento trend patrný. Mimochodem, nejvyhledávanější destinací je mezi sólo cestovateli Austrálie. Podobné faktory, které přivedly britskou cestovku Thomas Cook ke krachu, stojí právě i za rozmachem single-cestování. Online komunikace, aplikace a platformy mobilních telefonů dnes umožňují mnohem flexibilnější cestování než ještě před několika lety. Lidé už tak nejsou odkázáni na zájezdové balíčky cestovních kanceláří jako v minulosti, ale mohou si cestování zařídit levněji a na míru svépomocí a po své vlastní ose, například prostřednictvím AirBnb, online prodejců letenek či hotelů. Dobře poslouží také různé srovnávače. Orientaci pak usnadňují on-line mapy a navigace. Cestovatelským společníkem se tak řadě lidí stává místo druhého člověka z masa a kostí prostě jenom chytrý telefon. S ním jsou zároveň flexibilnější, než pokud by cestovali s partnerem či ve skupině lidí, kdy každý má přece jenom odlišné chutě, tužby a preference. Chytrý mobilní telefon se zato vždy podřídí přáním a tužbám svého majitele. Mladší generace je také obecně jazykově lépe vybavená než generaci středního a vyššího věku, takže cestovatelé se v rostoucí míře nemusí spoléhat jako dříve na služby delegátů nebo průvodců hovořících rodným jazykem, jejichž služby jsou nezřídka součástí balíčku nabízeného typickou cestovní kanceláří.
Cestovní kanceláře a hotely na růst trendu sólo cestování reagují, ale zatím jen pomalu a pouze v některých případech. Standardem je například mnohdy stále povinný příplatek za jednolůžkový pokoj. Pro cestovky pochopitelně není trend sólo cestování obzvláště vítaný, neboť cestování v jednom neumožňuje tolik navyšovat marži. Při dostatečně velké poptávce single-cestovatelů však pochopitelně cestovky zareagují viditelněji, protože budou muset, a to rozšířením nabídky pro sólo cestovatele a snížením ceny. Zatím ale sólo cestovatelé musí počítat s tím, že zaplatí o deset až dvacet procent více, než pokud by cestovali ve skupině. Nejde jen o povinné příplatky, ale třeba také o nemožnost vždy rozpočítávat náklady za přepravu. To však částečně lze řešit právě prostřednictvím různých aplikací a platforem sdílené ekonomiky, kdy cestovatel sdílí například auto nebo minibus s jinými cestujícími, které předtím neznal. Pro řadu single cestovatelů je tak cestování vítanou možností k seznámení, což poptávku po sólo turistice jen dále umocňuje.
Sólo cestovatelé se rekrutují nejčastěji z řad mladých lidí kolem 30 let. Zastoupeni jsou ale také lidé nad 60 let, například i vdovci či vdovy. V jednom či jedné se vydávají ovšem i cestovatelé středního věku, kteří doma nechávají svoji rodinu. Využívají tak flexibility sólo cestování nebo prostě jenom reflektují to, že zbytek rodiny prostě v daném období z pracovních či jiných důvodů cestovat nemůže. (4.12.2019)
