Komentář Lukáše Kovandy: Za vojenské mise v Afghánistánu vydala ČR v letech 2004 až 2020 celkem 16,4 miliardy korun

Za vojenské mise v Afghánistánu vydal český stát v letech 2004 až 2020 celkem 16,44 miliardy korun. Vyplývá to z údajů v jednotlivých příslušných sněmovních tiscích každoročně vyhodnocujících nasazení sil ministerstva obrany na zahraničních misích.

Suma nezahrnuje náklady na vyslání 6., resp. 11 polní nemocnice, jejichž lékařské týmy plnily v Afghánistánu své úkoly už v letech 2002 a 2003. Včetně polního chirurgického týmu je tvořilo více než 290 vojáku. Suma také nezahrnuje náklady střežení zastupitelského úřadu ČR v Kábulu, které od roku 2017 zajišťovala vojenská policie.

Jinak jsou ale zahrnuty všechny výdaje na afghánské mise, jež ministerstvo obrany za léta 2004 až 2020 vykázalo. Jedná se například o náklady zajištění působení skupiny speciálních sil, která v Afghánistánu operovala v letech 2004 až 2009 v rámci operace Trvalá svoboda. Nebo o náklady na vybudování a vedení vlastního provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru v letech 2008 až 2013.

Průměrně roční výdaje na zajištění afghánských vojenských misí činily v období 2004 až 2020 celkem 967 milionů korun. Nejvyšší výdaje byly vykázány za rok 2009, tehdy dosahovaly 2,3 miliardy korun. Tehdy se časově překryly klíčové mise českých vojáků v Afganistánu, tedy zmíněné působení v rámci operace Trvalá svobody a působení lógarského týmu. Od roku 2009 měly roční výdaje trendově sestupnou tendenci (viz graf níže).

České daňové poplatníky vyšly afghánské vojenské mise posledních takřka dvaceti let na nezanedbatelnou sumu přes šestnáct miliard korun. Vše ale nelze přepočítávat čistě na peníze. Česko plnilo svoji spojeneckou roli. Zlepšovalo si svoji pověst ve světě. Stavělo se za určité hodnoty.

Navíc, vrátíme-li k přepočítávání na peníze, necelá miliarda korun ročně, což je průměrný náklad misí, je z hlediska přínosů nakonec přijatelnou sumou. Takové peníze si Česko, tedy Češi, bude umět zase poměrně snadno vydělat. Co už vrátit bohužel nelze, jsou ztráty na životech českých vojáků, kteří během těch dvaceti let v Afghánistánu zahynuli.

Ropa padá, ale české čerpací stanice nezlevňují a navyšují si zisk. Využívají prostředí obecně rapidní inflace

Cena pohonných hmot v Česku stagnuje. Navzdory tomu, že ropa na světových trzích citelně zlevňuje. Dnes se cena ropy Brent propadla na úroveň 67,06 dolaru za barel, nejníže od konce letošního května.

I když dnes tedy ropa stojí stejně jako koncem května, české čerpací stanice prodávají benzín průměrně za 33,80 koruny za litr, tedy o 1,70 koruny dráže než tehdy. Nafta nyní vyjde na 31,63 koruny za litr, což je rovněž o zhruba 1,70 koruny vyšší cena než tehdy. Čerpací stanice si evidentně navyšují své marže a zisk. Nahrává jim k tomu prostředí obecně rapidní inflace a mediálních zvěstí o ní. Ty používají jako záminku a zdůvodnění svého zdražování, ačkoli ve skutečnosti sami žádné přílišné inflaci nečelí. Právě proto, že ropa znatelně zlevňuje.

Od začátku srpna ropa Brent zlevnila o více než devět dolarů na barel, tedy o dvanáct procent, ale toto zlevnění se zatím ani náznakem neodrazilo ve zlevňování pohonných hmot v ČR. Benzín i nafta jsou dokonce dražší než začátkem srpna, i když je nepatrně, o sedm haléřů, resp. o jeden haléř na litr.

Je pravda, že koruna za začátku srpna vůči dolaru oslabila, avšak toto oslabení je příliš mírné na to, aby mohlo objektivně opodstatnit současnou cenovou politiku čerpadlářů.

Pohonné hmoty přesto v příštích sedmi dnech konečně zlevní, neboť je k tomu přiměje konkurenční tlak. Zlevnit by měly v rozsahu kolem patnácti haléřů na litr. Definitivně tak zvrátí trend, který trval od počátku letošního roku. Ceny rostly až do konce července.

Ropa zlevňuje vlivem šíření delta mutace covidu v asijských zemích, jako je Čína či Japonsko. To je stále kritičtější. Související omezení dopravy v zemích jako je právě Japonsko či Čína, jež patří k největším světovým dovozcům ropy, vytváří citelný tlak na pokles ropných cen. Ty tlačí dolů také postupné navyšování limitů těžby, němž minulý měsíc rozhodli klíčoví světoví těžaři z kartelu OPEC a jejich spojenci. Těžaři v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem dojednali pravidelné, každoměsíční navyšování těžby, přičemž s navyšováním začínají již nyní v srpnu.

Pohonné hmoty budou v příštích sedmi dnech zlevňovat i v dalších zemích, do nichž často cestují čeští řidiči. Benzín nyní natankují levněji než v Česku ve Slovinsku, v Maďarsku, v Polsku a tradičně v Rumunsku a Bulharsku. V Rakousku je cena benzínu srovnatelná. Na Slovensku, v Chorvatsku, v Německu, v Itálii či Řecku je pak benzín dražší.  Naftu natankují čeští řidiči levněji opět v Bulharsku a Rumunsku, ale také v Polsku. Srovnatelné ceny se dočkají v Rakousku a na Slovensku. V Maďarsku, ve Slovinsku, v Německu, v Itálii i v Řecku je pak její cena vyšší. Cenu nafty v ČR snižuje letošní snížení spotřební daně z ní. (19.8.2021)