Komentář Lukáše Kovandy: Zahraniční obchod ČR vykázal nejslabší lednový výsledek od roku 2013. Propadá se export do Německa, Británie i Číny

Zahraniční obchod České republiky vykázal v prvním měsíci letošního roku nejslabší lednové kladné saldo od roku 2013, a sice 12,1 miliardy korun. Důvodem je výraznější meziroční růstová dynamika dovozu než vývozu. K takovému stavu značně přispívá rapidně rostoucí kupní síla Čechů, v jejímž vzestupu se stále odráží loňský nejrychlejší růst reálných mezd od roku 2002.
Rychle rostoucí kupní síla Čechů zesiluje jejich poptávku pochopitelně také po dováženém zboží, například po elektronice a komunikačních technologiích typu mobilních telefonů.  
V případě vývozu však Česko naráží na realitu nasycujícího se trhu s automobily, zejména v západních zemích EU, ale také na realitu zpomalování podstatné části eurozóny v čele s Německem. Do zemí EU jsme i tak letos v lednu vyvezli 85,5 procenta našeho veškerého exportovaného zboží. Dynamika vývozu ČR do jednotlivých zemí EU je značně odvislá také od jejich vlastní ekonomické kondice.
Vývoz do Německa meziročně klesá, o 1,3 procenta, z důvodu zpomalení tamní ekonomiky, silně závislé na kondici ekonomiky čínské. Export do Británie se meziročně propadá o více než šest procent kvůli nejistotě spjaté s brexitem. Naopak tuzemský export do Španělska roste meziročně o více než 25 procent, do Nizozemska o více než patnáct procent a na Slovensko o více než dvanáct procent.
Patrná je pak zhoršující se kondice takzvaných rozvíjejících se trhů, které loni trpěly kvůli obchodní válce Spojených států a Číny a souvisejícímu odlivu kapitálu z investorsky rizikovějších zemí. Tuzemský vývoz do Číny se meziročně propadá o takřka čtrnáct procent a export do Turecka pak dokonce o bezmála padesát procent. Nutno však říci, že v případě těchto zemí je absolutní objem vývozu řádově nižší, než je tomu u klíčových obchodních partnerů v čele s Německem. V průběhu letošního roku by se růstová dynamika dovozu a vývozu měla srovnat. Zahraniční obchod by měl i letos podat solidní výkon, když jak export, tak dovoz porostou přibližně šestiprocentním tempem.
 
Citelné zdražování trápí Čechy i nadále. V únoru rapidně rostly ceny bydlení, elektřiny, ale také brambor nebo zeleniny
Míra inflace vykázala v únoru v meziročním vyjádření úroveň 2,7 procenta. Jako v lednu tak opět převýšila hodnotu z aktuální prognózy České národní banky. Ta odpovídá 2,4 procenta. Inflace tedy dále zrychluje oproti lednu, kdy už přitom svojí razancí překvapila. Mnohé příčiny únorového růstu cen byly patrné už v lednu. Ceny potravin se už loni v listopadu odrazily od svého cenového dna a od té doby postupně přidávají na růstové dynamice. Značnou roli hraje loňská špatná úroda, kterou způsobilo nadprůměrně suché a teplé počasí. Špatná úroda – jež nebyla zdaleka omezena jen na Českou republiku, ale představovala prakticky celoevropskou záležitost – se týkala například brambor nebo některých druhů obilovin či zeleniny. U těchto položek v současnosti pozorujeme nejrapidnější cenové nárůsty. Brambory jsou nejdražší od června roku 2013, zelenina jako celek zdražuje meziročně takřka o čtvrtinu. Zdražují také pekárenské výrobky. K tomu všemu se přidává poměrně vysoké tempo zdražování bydlení a energií v čele s elektřinou, které způsobuje zejména růst cen uhlí na světových trzích a rapidní zdražení emisních povolenek v zemích Evropské unie. V únorové inflaci se projevuje ovšem také růst cen služeb, kde se projevuje razantní mzdový nárůst. Česká národní banka z důvodu poměrně nejisté zahraniční ekonomické situace nebude navzdory rychlejší než předpokládané inflaci alespoň v první polovině roku příliš pospíchat se zpřísňováním své měnové politiky. Celkově letos nelze čekat více než dvě zvýšení sazeb. Za celý rok by se míra inflace měla v průměru pohybovat na úrovni 2,3 procenta. (11.3.2019)