Český zahraniční obchod se v říjnu dle očekávání citelně propadl, v národním pojetí činila jeho bilance minus 18,2 miliardy, což je meziročně o takřka padesát miliard korun horší výsledek. Trh citelně záporné saldo očekával, ale přece jenom ne až takto hluboké. Ve střední hodnotě se analytici oslovení agenturou Bloomberg, tuzemští i mezinárodní, shodli na tom, že saldo vykáže hodnotu minus 14,5 procenta.
Klíčovým důvodem výrazněji záporného salda je horší než očekávaný výkon průmyslu. Ten v říjnu podal nejhorší výkon od loňského května, především kvůli zastavení produkce automobilů. To nastalo v důsledku světové přepravní a výrobní krize, zejména pak takzvaného čipového hladomoru. Hlavně ve druhé polovině října došlo k úplnému zastavení výroby například v automobilce Škoda Auto.
Zásadním důvodem výrazněji záporného salda je také dramatické zdražení ropy, k němuž na světových trzích v uplynulém více než roce došlo. Česká republika letos v říjnu dovážela ropu a ropné produkty tudíž citelně dráže, a navíc ještě kvůli po pandemickému otevírání ekonomiky naší i zahraničních ve znatelně vyšším objemu. Oboje má samozřejmě výrazně negativní dopad do bilance zahraničního obchodu, jelikož ČR je čistým dovozcem ropy a ropných produktů.
Letos od ledna do října tak přebytek zahraničního obchodu představuje hubených zhruba deset miliard korun, přičemž loni od ledna do října přebytek činil 132 miliard korun. Přebytek loni celkově činil 180 miliard korun, letos může být i jen desetinový, v krajně nepříznivém případě nelze vyloučit „přetočení“ do schodku. Jednalo by se o první schodek zahraničního obchodu ČR od roku 2010. Zahraniční obchod nyní stěžejním způsobem stahuje dolů celou českou ekonomiku.
Stavebnictví je „nejvíce nemocným mužem“ české ekonomiky
Popandemická „rekonvalescence“ stavebnictví probíhá pomaleji, než je tomu u zbytku české ekonomiky. A ani ta není kdovíjak rychlá, zejména kvůli zadrhávání autoprůmyslu a zdražování průmyslových vstupů, včetně pracovní síly. Stavebnictví je „nejvíce nemocným mužem“ české ekonomiky.
Klíčovým zdrojem zdražování pracovní síly je její nedostatek, který je zvláště kritický v sektorech typu právě stavebnictví. Stavebnictví totiž více než jiné sektory ekonomiky doplácí na pandemický odliv zahraničních pracovníků, například ukrajinských, který ještě prohloubil celkovou nejistotu v sektoru. Ta oslabuje investiční činnost, takže výkon stavebnictví byl v říjnu o 4,5 nižší než v říjnu 2019, tedy ještě před propuknutím pandemie.
Stavebnictví doplácí nejen na nedostatečné investice soukromého sektoru, dané především uvedenou nejistotou, ale také na to, že se vládě tak úplně nepodařilo se z pandemie „proinvestovat“.
Pozitivem je tak alespoň počet stavebních povolení, který meziročně narostl o enormní takřka desetinu, ačkoli z velké části z důvodu loňské citelně ponížené základny meziročního srovnání. Stavebnictví po říjnovém meziročním růstu v očištění o 3,7 procenta vykáže za celý letošní rok zřejmě jen růst odpovídající „černé nule“, tedy oproti loňsku si polepší jen nepatrně.
Český průmysl se propadá nejvíce za skoro rok a půl, důvodem je čipový hladomor a zastavení výroby
Tuzemská průmyslová výroba se v říjnu dle očekávání citelně propadla, meziročně o 7,4 procenta v neočištěném vyjádření. Trh citelný propad očekával, ale přece jenom ne až takto hluboký. Ve střední hodnotě se analytici oslovení agenturou Bloomberg, tuzemští i mezinárodní, shodli na propadu čítajícím 6,8 procenta. V očištění o odlišný počet pracovních dní klesla výroba pouze o 4,9 procenta, protože loňský říjen měl o jeden pracovní den více než ten letošní.
Důvodem propadu, nejhlubšího od loňského května, je především zastavení produkce automobilů, jež nastalo v důsledku světové přepravní a výrobní krize, zejména pak takzvaného čipového hladomoru. Hlavně ve druhé polovině října došlo k úplnému zastavení výroby například v automobilce Škoda Auto.
Propad české průmyslové výroby, hlubší než očekávaný, kontrastuje naopak s lepším než předpokládaným výkonem průmyslu německého. Ten v říjnu přidal 2,8 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali růst pouze jednoprocentní. Společně se dnešními údaji z Číny, která v listopadu vykázala historicky rekordní objem dovozu i vývozu to dává jistou naději do budoucna i pro průmysl český. Čínský výsledek je totiž překvapivě pozitivní, zejména co se vzestupu tamního dovozu týče. Čínská ekonomika se totiž ocitá pod oslabujícím tlakem prohlubujícího se útlumu jejího nemovitostního sektoru. Ochabnutí čínské ekonomiky je nepříznivou zprávou také pro český průmysl, jehož výkon je silně ovlivněn německou poptávkou, jež je pro změnu silně ovlivněna poptávkou právě čínskou. Pokud tedy ta by nakonec tolik neoslabila, jde o příznivou zprávu i pro Česko.
I tak zejména kvůli problémům s čipy český průmysl za letošní rok vykáže růst 7,5 procenta, což je po loňském více než sedmiprocentním propadu, jenž dramaticky ponížil základnu meziročního srovnání, zklamání. Nebýt čipového hladomoru a obecně problému v mezinárodní přepravě, mohl tuzemský průmysl letos vykázat více než 20procentní růst.
Emisní povolenky EU pokořily další rekord, 85 eur za kus
Vzhůru jejich cenu žene „ruská zima“ v Evropě i tlak USA na Německo, aby případně zastavilo projekt plynovodu Nord Stream 2.
Emisní povolenky EU dnes pokořily další rekord, 85 eur za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší. Důvodem je citelný růst poptávky po energiích, jejž způsobují tuhé mrazy, které aktuálně udeřily zejména v severní části Evropy, ve Skandinávii. K růstu cen povolenek ovšem přispívá také poměrně napjatá geopolitická situace. Spojené státy tlačí na Německo, aby v případě invaze Ruska na Ukrajinu zastavilo projekt Nord Stream 2.
Spojené státy budou žádat Německo, aby se zavázalo, že zastaví projekt kontroverzního plynovodu, jestliže Rusko napadne Ukrajinu. Zprávu dnes přináší agentura Bloomberg, která cituje nejmenovaného představitele americké administrativy. Americký prezident Joe Biden právě prostřednictvím online spojení hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Nord Stream 2 je plynovod, jenž má vést surovinu z Ruska přímo do Německa a jehož stavba byla dokončena letos v září, přičemž nyní čeká na certifikaci ze strany německých úřadů. Konečné slovo ale může mít Brusel. Pokud by stavba získala certifikaci, začne jí tedy proudit plyn z Ruska přímo do Německa, což je dlouhodobě „trnem v oku“ Spojeným státům, ale také zemím jako Ukrajina nebo Polsko. Zejména Ukrajina by v důsledku zprovoznění plynovodu ztratila podstatnou část své vyjednávací síly ve vztahu k Rusku, kromě jiného v otázce stanovování poplatků za tranzit plynu přes své území stávajícími plynovody.
Tlak Washingtonu na Berlín je součásti širšího ekonomického působení, jež má Rusko přimět k tomu, aby invazi na Ukrajinu nepodniklo. Moskva na hranicích s Ukrajinou soustředí své vojsko a panuje obava, že by jej začátkem příštího roku mohla využít k vpádu. Putin cokoli takového odmítá. Washington kromě tlaku na Německo ve věci Nord Streamu 2 také zvažuje uvalení dodatečných sankcí, a to na ruské banky a ruský surovinový vývoz.
Zmíněné tuhy mrazy, které udeřily na severu Evropy, vedly dnes v ranní špičce třeba k tomu, že ve Finsku se na okamžitém trhu elektřina prodávala za více než 1000 eur za megawatthodinu. To je více než desetinásobek běžné ceny. Švédsko zase včera muselo nahodit ropnou elektrárnu, která představuje „elektrárnu poslední záchrany“. Její elektřina by měla pomoci Polsku, jemuž hrozí závažné výpadky dodávek elektřiny.
Velkoobchodní cena plynu dnes v EU roste o více než pět procent až na takřka 97 eur za megawatthodinu. Trhy se obávají, že v případě tuhé zimy a dalšího stupňování konfliktu na ukrajinsko-ruské hranici nebude mít EU v nadcházející době dostatek plynu. To by dále prodražilo výrobu elektřiny, jelikož její podstatná část se prostřednictvím plynu vyrábí. Také by to vedlo k dalšímu růstu cen emisních povolenek, neboť blízkou náhražkou plynu je uhlí, k jehož spalování jsou povolenky potřeba ve větším objemu než při výrobě elektřiny z plynu.
Obtížné dostupné a zdražující zdroje pro výrobu elektřiny mohou letos v zimě způsobit na četných místech EU rozsáhlé blackouty. V Česku mohou způsobit krachy dalších alternativních dodavatelů energií, ale už menších než Bohemia Energy. Tyto krachy by přispěly k dalšímu růst cen elektřiny a plynu pro mnohé české domácnosti. (7.12.2021)
