Vláda v pondělí (11. 5.) projedná návrh novely zákona, která v důsledku zdraží drobné zboží, jež si Češi objednávají z e-shopů v Číně a dalších zemích mimo EU. Dosud totiž platí výjimka, takže malé zásilky v hodnotě do 22 eur jsou od DPH osvobozeny. Od 1. ledna 2021 však po pravděpodobném schválení novely, reagující na legislativu EU, už takto osvobozeny nebudou.
Češi takto objednávají například kabely nebo kryty, nabíječky, ochranná sklíčka, sluchátka či další příslušenství mobilních telefonů.
Pokud si tedy nyní objedná zákazník v ČR v čínském e-shopu určitý druh příslušenství k mobilu, řekněme za 10 eur, tedy v přepočtu dle aktuálního kursu za zhruba 270 korun, žádné DPH neplatí. Od příštího roku to ale bude nejspíše jinak. Dokonce i dané zboží za 10 eur bude podléhat DPH.
To by však ještě nebyl ten největší problém. DPH na takové zboží totiž činí zhruba 57 korun. Zákazník by tedy nově platil místo 270 korun 327 korun.
Hlavní problém spočívá v tom, že konec osvobození od DPH znamená, že na všechny zásilky včetně právě těch drobných se bude vztahovat celní deklarace a bude se vybírat DPH a poplatek za celní deklaraci.
Pokud se uvedený zákazník čínského e-shopu, který si objednal zboží za v přepočtu 270 korun, nechá v celním řízení zastupovat Českou poštou, což bude nejčastější případ, musí k ceně zboží připočítat poplatek za službu celní deklarace. Ten činí 200 korun, a navíc se započítává do základu pro výpočet DPH.
Do výpočtu DPH se započítává, zaprvé, vlastní hodnota zboží, v našem případě tedy zhruba oněch 270 korun, zadruhé poštovné, které však v případě čínských e-shopů zpravidla plně dotuje čínská vláda, zatřetí clo, pokud je vyměřeno (i po 1. lednu 2021 bude vyměřeno pouze u zboží v hodnotě nad 150 eur), a konečně, začtvrté, právě služba celní deklarace.
To znamená, že po 1. lednu 2021 uvedený zákazník, který nyní platí 270 korun, zaplatí za to samé zboží 569 korun.
To proto, že k 270 korunám bude třeba připočíst poplatek za celní deklaraci ve výši 200 korun a ze vzniklého základu 470 korun pak vypočítat 21procentní DPH, jež odpovídá zhruba 99 korunám. Ze den na den tak cena příslušenství k mobilu z čínského e-shopu vzroste o 111 procent, tedy z 270 na 569 korun.
Kadeřnictví a další provozovny služeb osobní péče přišly za uplynulé měsíce o zhruba dvě miliardy korun. Od zítřka čekají nával, takže ostříhání a jiné služby mohou zdražit
Za splnění zvláštních hygienických opatření mohou zítra otevřít holičství a kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária, kosmetické, masérské, regenerační nebo rekondiční služby. Vláda jim to povoluje v rámci další vlny uvolňování podmínek boje s koronavirovou nákazou. K jejich nucenému zavření došlo 14. března, tedy před takřka dvěma měsíci.
V roce 2018 lidé v ČR utratili v za kadeřnictví a za služby dalších zařízení osobní péče v přepočtu na obyvatele 1033 korun, jak plyne z údajů ČSÚ. Při takřka dvouměsíčním výpadku tržeb tak tato zařízení přišla celkem 1,96 miliardy korun.
Část těchto ztrát pokryjí podpůrná a záchranná opatření státu, ta však nejsou dostačující. Zařízení osobní péče tak musela sáhnout do svých finančních rezerv, případně si jejich pracovníci vydělávali v rámci šedé ekonomiky poskytováním svých služeb, například ostříhání, v bytech a dalších objektech v majetku zákazníka samotného. Tím malou část ztrát kompenzovali. Další částečnou kompenzaci lze čekat od zítřka v několika týdnech, kdy kadeřnictví a zařízení osobní péče zaznamenají bezprecedentně zvýšený nápor klientely. Budou však narážet na kapacitní omezení, umocněná ještě navíc nutnými zvláštními hygienickými opatřeními, takže nelze vyloučit přechodný nárůst cen jejich služeb.
Hospody či restaurace přišly za uplynulé skoro dva měsíce o zhruba 23 miliard korun. Od zítřka budou díky otevření zahrádek ztráty menší
Od zítřka mohou mít hospody či restaurace opět otevřeno, i když jen částečně. Vláda jim v rámci další vlny uvolňování podmínek v rámci boje s koronavirovou nákazou povoluje otevřít alespoň zahrádky. Interiéry však musí zůstat nadále zavřené. Pohostinská zařízení tak sníží tempo, v jakém v posledních zhruba dvou měsících inkasují ztráty. K jejich nucenému zavření došlo 14. března od osmé večerní, tedy před takřka dvěma měsíci.
Hospody, restaurace a kavárny od té doby zaznamenaly v souhrnu ztrátu zhruba 23 miliard korun. To je suma peněz, o kterou na tržbách přišly, jelikož nemohly v plné míře inkasovat peníze od hostů. Mohly nápoje či pokrmy prodávat přes výdajové okénko nebo prostřednictvím rozvážkové služby. Tuto možnost však využil jen zlomek pohostinských zařízení.
V roce 2019 lidé v ČR utratili za stravování mimo domov historicky rekordní sumu více než 175 miliard korun, jak plyne z výpočtu na základě údajů Eurostatu za rok 2018.
V restauracích, kavárnách, po hospodách a v dalších veřejných stravovacích zařízeních nechali lidé v ČR v roce 2018 přes 168 miliard korun. Vzhledem k makroekonomickému vývoji v loňském roce, zejména vzhledem k citelnému růstu cenové hladiny v oblasti stravování a vzhledem k velmi svižnému růst růstu mezd, ale i spotřebitelských výdajů, lze předpokládat, že v roce 2019 útraty Čechů v restauracích překonaly rekord roku 2018, když tedy právě přesáhly úroveň 175 miliard korun.
Měsíční výpadek v tržbách v letošním roce v měsících březnu až dubnu lze tedy na základě odhadnout na 11 až 12 miliard korun.
Část těchto ztrát pokryjí podpůrná a záchranná opatření státu, ta však nejsou dostačující. Po odeznění koronavirové krize tak znova neotevře 10 až 30 procent podniků, což odpovídá dvěma až šesti tisícům pohostinských zařízení. (10.5.2020
