1) Lidi i firmy momentálně drtí hlavně rostoucí ceny energií. Existuje nějaké „světlo na konci tunelu“? Odhad, kdy by ceny plynu a možná i elektřiny mohly klesat?
Ano, ale to světlo je zatím docela daleko. V březnu či dubnu příštího roku. Letošní zima bude z hlediska cen energií celá napjatá. Na jaře budeme sčítat celkové škody. V příštím roce se možná nadějeme i citelného poklesu cen energií, jenže dlouhodobě, v řádce následujících let elektřina i plyn budou domácnostem celkem soustavně zdražovat, ačkoli na tak prudce jako v těchto týdnech a jako ještě v lednu 2022. Spíše v rozsahu pěti až deseti procent ročně.
2) Pokaždé, když ceny energií rostou, domácnosti se snaží všemožně šetřit. Už nyní se například zvedají prodeje klasických kamen. Povede nynější krize k návratu k topení pevnými palivy, nebo třeba naopak k zájmu o solární panely?
Lidé už nyní hledají alternativy. Finančně hůře situované domácnosti zřejmě spíše než na solární panely vsadí na spalování třeba i PET lahví v klasických kamnech. Pokud domácnost tak tak se svým rozpočtem vyjde, těžko bude nějak zásadněji dbát environmentálních ohledů. Toto si bohužel mnozí stoupenci Green Dealu EU a dalších podobných opatření zatím nechtějí příliš připustit. Pokud prostě bude ústup do fosilních paliv příliš překotný, zejména hůře situovaní lidé se budou kvůli propadu do energetické chudoby – a v Česku může jít až o miliony lidí – uchýlit k využívání ještě mnohem špinavějších zdrojů energie, než jaké používají nyní.
3) Kromě energií jsou citlivou položkou v rodinném rozpočtu i ceny pohonných hmot. Už říjnu jste varoval, že cena Naturalu se může dotknout až 40korunové hranice, což se nyní téměř děje. Kdy se dočkáme korekce cen benzinu a nafty?
Korekcí, byť částečnou, procházíme právě v těchto dnech. Vzestup cen pohonných hmot, který trvá prakticky soustavně od začátku roku, nyní ustává. Otázkou je, zda ustává trvaleji, ba zda dojde k poklesu cen. Ve světě nyní zuří „ropná válka“. Spojené státy a některé další země včetně Číny či Indie uvolňují – či se uvolňovat chystají – barely ze svých strategických rezerv, čímž vytvářejí tlak na celosvětový pokles cen ropy. Tradiční těžaři v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem hrozí, že svoji těžbu v reakci omezí, což by mohlo navzdory uvolnění ropy z rezerv vést k dalšímu jejímu zdražování, a tedy i zdražování pohonných hmot v ČR. Stále tak nelze vyloučit, že se průměrná cena benzínu v ČR na přelomu roku ocitne velmi blízko zmíněné úrovně 40 korun za litr.
4) Zdražování různých komodit rozhoupalo i ČNB, která razantně zvedá úroky, čímž ale zdraží i hypotéky a obecně úvěry. Cíl ČNB je stále stejný: dostat inflaci ze stávajících skoro šesti na dvě procenta. A to nejlépe už v příštím roce. Podaří se jí to?
Inflace bude v příštích měsících ještě zrychlovat, a to až k úrovni osmi procent. Od druhého čtvrtletí 2022 by ale měla viditelněji zvolňovat, přičemž ovšem k dvouprocentnímu cíli České národní banky se její úroveň přiblíží nejdříve až v prvním čtvrtletí 2023. Prakticky po celý příští rok zůstane inflace na dvoj- až trojnásobku inflačního cíle. Nezapomeňme, že z důvodu setrvačnosti svými současnými kroky může ČNB ovlivnit úroveň inflace převážně teprve v horizontu 12 až 18 měsíců. Její nynější kroky tedy převážně ovlivňují až cenovou hladinu na přelomu let 2022 a 2023.
5) Centrální banka mimo jiné předvídá, že česká koruna zpevní, nejspíše z 25 na 24 korun za euro. To by lidem mohlo zlevnit dovolenou či dovozové zboží. Můžeme se tedy v záplavě zdražování (všeho) těšit aspoň na levnější cestování?
Shoda na globálních finančních trzích je nyní taková, že koruna trvaleji prolomí hranici 25 korun za euro teprve v září nebo říjnu příštího roku. Tedy jisté zpevnění čekat lze, ale nikterak výrazné. Navíc průlom psychologické hranice 25 korun nastane až po vrcholné sezóně dovolených. Takže obecně dovolené příliš levnější nebudou. Pokud ale někdo zamíří třeba do Turecka, může se dočkat atraktivních cen. Mají tam sice zhruba 20procentní inflaci, ale současně turecká lira dramaticky oslabuje, a to i vůči koruně. Takže například zatímco v létě 2016 stálo pivo v Turecku v přepočtu průměrně 50 korun, v těchto dnech i přes zmíněnou tamní inflaci vyjde jen zhruba na 25 korun.
Češi za vánoční stromky dají letos přes 900 milionů korun
Letos podraží až o deset procent, rekordní bude nákup přes e-shopy.
Češi letos za vánoční stromky utratí dohromady přes 900 milionů korun, nejvíce v historii. Na vině je zejména obecná inflace, růst nákladů na energie, přepravu a pracovní sílu. Stromky tak letos oproti loňsku podraží až o desetinu.
Sumu přibližně 740 milionů korun dají Češi za nejoblíbenější jedle, které jsou ovšem často, až z 80 procent, ze zahraničí, hlavně z Dánska, resp. z Polska. Oblíbené jsou jedle hlavně proto, že neopadávají. V souhrnu zhruba 100 milionů utratí letos Češi za smrky pichlavé a 65 milionů korun za další druhy smrků a za borovice. U smrků a borovic existuje mnohem větší, takřka stoprocentní pravděpodobnost, že pochází z České republiky.
V Česku se každoročně prodá 1,2 až 1,3 milionu vánočních stromků, nejinak tomu bude letos. Další vlna pandemie sice jako loni změní časování nákupu, takže lidé letos nakoupí v poměrně velkém množství hned zkraje adventu, avšak celkově by prodané množství stromků nemělo vybočovat z dlouhodobého průměru. Vánoční stromek si prostě lidé pořídí bez ohledu na to, zda panuje pandemická situace či ne. Starším lidem, kteří jsou k nákaze náchylnější, jej mohou pořídit a donést až do bytu děti či vnoučata. Historicky rekordní letos bude prodej stromečků přes internet, prostřednictvím některého z e-shopů. Těm nynější další vlna pandemie hraje do karet.
Stromeček si tak zakoupí necelá třetina tuzemských domácností. Část domácností má však umělý stromeček, který preferuje zhruba patnáct procent Čechů, a některé z domácností získávají stromeček mimo maloobchodní síť, například ve vlastním lese nebo z náletu. Mimo maloobchodní síť Češi každoročně pořídí 200 až 250 tisíc stromečků.
Cena vánočních stromků se přitom v uplynulých několika letech prakticky neměnila, s výjimkou vysokých stromků. Letošek však bude výjimkou, takže ceny letos budou až o deset procent výše než v letech 2015 až 2020, kdy se pohybovaly od 300 do 1300 korun. Češi jsou ovšem díky postupnému růstu své kupní síly ochotni utrácet více za dražší varianty vánočního stromku, například za vyšší jedli.
Letos však kvůli obavám ze inflace, ztráty kupní síly a obecně zhoršení finanční situace v příštím roce tento přesun vstříc dražším variantám stromkům ustane. Zatímco v roce 2018 Češi za stromky vydali zhruba 810 milionů korun, tedy o zhruba pět procent méně, než utratili v roce 2019, loni se jejich výdaje meziročně nenavýšili. Utratili tedy zhruba 850 milionů. Letos to bude přes zmíněných 900 milionů. Počet prodaných stromků se i letos bude pohybovat ve zmíněném rozsahu od 1,2 do 1,3 milionu kusů, jako v minulých letech.
Vánočních jedlí býval dříve nedostatek, takže velcí pěstitelé – především z Dánska, které je největším evropským producentem vánočních stromků – před několika lety založili na severu Polska nové plantáže. Stromky z těchto plantáží rozšiřují nabídku jedlí i na českém trhu, a i díky relativně nižším dopravním nákladům. Růst kupní síly Čechů se tak v uplynulých letech projevoval zejména tím, že pořizovali dražší varianty stromků. Před lety vyháněl cenu jedlí vzhůru jejich nedostatek, ale tomu učinil přítrž právě zmíněný vznik plantáží na severu Polska.
Jedle kavkazské letos vyjdou v ČR na 600 až 950 korun, smrk pichlavý na 450 až 550 korun, smrk ztepilý na 330 až 430 korun a borovice budou stát od 420 do 570 korun. (30.11.2021)
