Ceny průmyslových výrobců v listopadu vyrovnaly svůj strmý říjnový růst, meziročně čítající 3,9 procenta, který je nejvýraznější od ledna 2012. Podniky se potýkají s růstem cen výrobních surovin a paliva, zejména ropy a ropných produktů, a pochopitelně také s růstem nákladů na pracovní sílu. Výrobci však pokračující růst cen vstupů adekvátně nepromítají do růstu cen svých produktů. To ve výhledu podvazuje jejich ziskovost a dále snižuje optimismus ohledně budoucnosti. Důvodem toho, že se zdráhají své ceny promítat plně do finálních cen, je tíseň, jež svírá německý průmysl a zásadním způsobem se neblaze promítá do poklesu zahraničního odbytu české průmyslové výroby. Tento pokles byl v listopadu nejvýraznější od roku 2012. Stejně tak sentiment českých průmyslníků je na nejhorší úrovni za posledních šest let.
V zemědělské výrobě v listopadu citelně, o 6,9 procenta meziročně, rostly ceny v oblasti rostlinné produkce. Klíčovým důvodem je letošní sucho, které zasáhlo podstatnou část Evropy a které způsobilo slabou úrodu obilovin v čele s pšenicí nebo ječmenem, ale také třeba brambor či některých druhů zeleniny, jako je květák, rajčata nebo mrkev. Naopak suché klima vedlo k dobré úrodě ovoce typu jablek nebo švestek. Ve výsledku tak ceny zeleniny meziročně v listopadu rostly o více než padesát procent, zatímco ceny ovoce zase o více než padesát procent zlevňovaly. Meziročně je růst celkových cen v oblasti zemědělské produkce přijatelný nejen z důvodu zlevňování ovoce, ale také proto, že znatelně klesají ceny živočišné produkce a hospodářských zvířat. V ČR se naštěstí do cen výrazněji nepromítl ani africký mor prasat, protože například ceny jatečných prasat listopadu klesaly meziročně o 12,4 procenta.
Ceny stavebních prací v listopadu dále zrychlily své meziroční růstové tempo. V průměru v letošním roce meziročně stoupají nejvýrazněji od roku 2008. Tehdy rostly za celý rok o 4,5 procenta, letos zatím o 3,1 procenta. V prosinci tento celoroční růst ještě zesílí. Stavební práce zdražují podobně jako ceny průmyslu kvůli růstu mezd a růstu cen energií. Nezanedbatelnou roli hraje také nedostatek některých stavebních materiálů a z něho plynoucí tlak na růst cen. Meziročně stavební materiály zdražovaly v listopadu o více než pět procent.
Inflační tlaky v oblasti výroby však zatím nejsou tak silné, aby Českou národní banky přiměly k dalšímu zpřísnění své měnové politiky. Úrokové sazby ČNB tak po čtvrtečním měnověpolitickém zasedání centrální banky s největší pravděpodobností zůstanou na stávající úrovni, byť rozhodnutí bankovní rady zřejmě nebude úplně jednohlasné.
Druhé referendum o brexitu? Dobrá zpráva pro českou ekonomiku
Pravděpodobnost vypsání druhého referenda o brexitu nebyla dosud nikdy tak vysoká jako v těchto dnech. Důvodem je vnitropolitický chaos v Británii. Konkrétně to, že žádná z možností, které jsou nyní na stole, nemusí získat dostatečnou podporu britského parlamentu. V takovém případě by politici dost možná přenesli odpovědnost za kruciální rozhodnutí opět na lid.
V týdnu lídři menších opozičních stran vyzvali britskou vládu, aby druhé referendum vzala v potaz jako jednu z možností dalšího vývoje. Sama premiérka Theresa Mayová připouští, že druhé referendum může být nakonec vyústěním současné složité situace. V jejím případě však může jít o součást vyjednávací taktiky. Dnes ostatně možnost druhého referenda odmítla.
Po druhém referendu volá také bývalý britský premiér Tony Blair. V týdnu dokonce navštívil Brusel, kde tuto variantu hlasitě prosazoval. Za to se dočkal poměrně ostré kritiky od Mayové, která má jeho čin za podkopávání britského vyjednávání. Dokonce i Nigel Farage, de facto hlavní strůjce brexitu, možnost druhého referenda nevylučuje. Je prý třeba se na tento „nejhorší možný scénář“ připravit.
Druhé referendum převážně prosazují ti, kteří se přejí zvrátit výsledek referenda prvního, v němž britský lid v červnu 2016 rozhodl o vystoupení země z Evropské unie. Část stoupenců druhého referenda se však rekrutuje i z řad těch, kteří míní, že by ukončilo současný vnitropolitický chaos. Míní, že by jasně dalo najevo, že alternativou k současnému návrhu brexitové dohody Londýna s Bruselem je pouze to, že k žádnému brexitu nedojde a že na stole není žádná „třetí cesta“.
Pokud by Britové volili mezi současným návrhem premiérky Mayové, tedy takzvaným „měkkým brexitem“, a setrváním v EU, je to pro českou ekonomiku dobrá zpráva. Obě dané varianty jsou totiž z hlediska českých ekonomických zájmů mnohem přijatelnější než takzvaný „tvrdý brexit“, tedy brexit bez dohody Londýna s Bruselem.
„Tvrdý brexit“ může ve svém důsledku připravit o práci až 40 tisíc Čechů, zejména těch zaměstnaných v automobilovém průmyslu. Česká ekonomika by také přišla až o 60 miliard korun. Letos český vývoz do Británie meziročně klesá o 3,4 procenta, zatímco na trhy ostatních klíčových vývozních odbytišť naopak roste. V případě „tvrdého brexitu“ by byl propad ještě mnohem citelnější, neboť by ke konci března 2019 vstoupila v platnost řada překážek vzájemnému česko-britského obchodu, které by jej znatelně podvázaly.
Autor je hlavní ekonom CZECH FUND (17.12.2018)
