Jen pár dnů nazpět varovala Isabel Schnabelová z vedení Evropské centrální banky (ECB) před takzvanou zelenou inflací, neboli „greenflation“. Jedná se o dosud nejhlasitější varování zpoza zdí ECB, že nynější vysoké ceny energií napříč eurozónou, a potažmo EU včetně Česka, tu budou celé roky, a že se ještě dost možná budou průběžně výrazně zvyšovat. Jsou totiž daní za zelenou transformaci EU a za její snahu dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.
Jedním z nejlepších způsobů, jak své úspory před zelenou inflací chránit, je pro ty, co si to mohou dovolit, investování do akcií, které z vysokých cen energií těží. Které na nich vydělávají. Pak také do akcií, které těží z obecně rapidní inflace, neboť tu bude zelená inflace roztáčet i nadále, a ještě silněji.
Akcie evropských národních šampionů, bank i energetických společností, se tak zdají být ternem. Energetické společnosti navyšují zisk v prostředí „greenflation“, banky zase v obecně inflačním prostředí. Ano, ale… I tato investiční sázka na evropské národní šampiony, energetické a bankovní, má své trhliny a trhlinky.
Trhlinu hlavně jednu: Électricité de France, EDF.
EDF v pátek minulý týden ztratila pětinu tržní hodnoty poté, co francouzská vláda představila plán zastropování cen elektřiny, kterou EDF vyrábí. Jak říká, snaží se chránit domácnosti. Zejména jde pochopitelně o ochranu vlastních politických bodů, neboť Francii za tři měsíce čekají prezidentské volby.
Francouzská vláda má takřka 70% podíl v EDF. Její podíl je tedy podobný jako ten vlády české v ČEZ. Akcionáři polostátních energetik, nejen ČEZ, musí počítat s tím, že příklad EDF nemusí zůstat nenásledován. Zrovna akcie ČEZ na zásah francouzské vlády do ziskovosti EDF (hrubý zisk EDF bude dle odhadů ponížený o cca osm miliard eur) prakticky nereagovaly. Ovšem pokud se energetická krize v EU neuklidní, budou politiky i u nás napadat různé věci. I akcie ČEZ, stále vrchovatě těžící z růstu cen energií uplynulých měsíců, by tak mohly dostat nepříjemný zásah. A zelená inflace, jak víme, znamená, že ceny energií pro domácnosti opravdu dlouhá léta jen tak neklesnou, právě naopak. To politici zkrátka nenechají jen tak být, jinak totiž padnou.
Energetická krize EU žene nahoru nejen ceny energií a energetických akcií, ale i obecnou inflaci. Na ni centrální banky reagují utlumováním extrémně expanzivní měnové politiky, a nakonec i zvyšováním základní úrokové sazby. V USA nyní sílí volání po tom, aby tamní centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na svém zasedání v březnu hned o 0,5 procentního bodu. Šlo by o první zvýšení v takovém rozsahu od roku 2000.
Zpřísňování měnové politiky napříč světem vede k růstu dluhopisových výnosů a otevírá prostor k růstu úrokových výnosů, což oboje podporuje vzestup ziskovosti bank. I když Evropská centrální banka zatím zpřísňování měnové politiky signalizuje jen krotce, podávají akcie bankovního segmentu v Evropě letos zatím nejlepší výkon ze všech odvětví (viz graf: bíle – evropské bankovní akcie, modře – celý trh). Evropské bankovní akcie zažily svůj nejlepší vstup do nového roku v historii.
Evropské banky dlouhá léta patřily k akciovým poraženým. Deptaly je nízké, ba záporné dluhopisové výnosy, neustálý regulatorní tlak – důsledek finanční krize roku 2008 – či skandály s praním špinavých peněz. To vše zdá se být pryč – a bankovní tituly jsou přitom stále „ve slevě“. Jsou „ve slevě“, a nejsou (ještě) sexy. Ideální doba k nákupu.
Varování v jejich případě nepřichází z Elysejského paláce či od vlád, ale ze zámoří. Před víkendem rozčarovaly investory výsledky Citigroup a JP Morgan, tedy největší americké banky. Očekávání nenaplnily zejména proto, že pohořel jejich trading. Obchodování na finančních trzích totiž prostředí utahující se měnové politiky moc nepřeje.
To by však nemělo tolik trápit evropské bankovní národní šampiony typu BNP Paribas, kteří budou nejvíce těžit z pravděpodobné nadcházející vlny konsolidace stále poměrně roztříštěného bankovnictví starého kontinentu.
Sečteno, podtrženo, akcie evropských národních šampionů, bankovních a energetických, představují nyní stále jeden z nejlepších způsobů, jak se ochránit před zelenou inflací. Zřejmě tomu tak bude i v příštích letech. Jen musí člověk brát v potaz politické riziko, zejména u těch energetických společností, kterým do byznysu může hodně mluvit stát. Protože „greenflation“ znamená velké chudnutí chudých lidí a lidí z nižších středních vrstev, kteří si akciové investování dovolit nemohou. Přičemž ovšem představují početnou voličskou skupinu – jejich početnost a ochota v krajním případě se bouřit v ulicích je jejich „dividendou“. Na to politici uslyší. Případ EDF není totiž posledním, kdy se berou peníze akcionářům, tedy vyšším středním vrstvám a bohatým, aby ti chudší nevyšli do ulic.
Ceny v českém zemědělství rostou nejvýrazněji za více než deset let, letos i proto rekordně zdraží potraviny
Půjde o klíčový sociální problém letošního roku.
V prosinci stouply ceny zemědělských producentů v ČR meziročně o 18,8 procenta. Jde o nejvýraznější meziroční zdražení v zemědělství za posledních více než deset let, za celé období od srpna 2011. Citelně zdražují například obiloviny. Letos je tak třeba počítat s enormním zdražením potravin v obchodech. Ceny zemědělců zvedá růst cen energií, obecná inflace, ale také vzestup výdělků spojený s nedostatkem pracovní síly, včetně zahraniční.
Potraviny letos výrazně zdraží i proto, že loni jejich cena prakticky nevzrostla. Potraviny (a nealkoholické nápoje) zdražily loni jen o 0,8 procenta. Tedy takřka neznatelně. Ze základních položek typu bydlení, energií, oblečení a obuvi, dopravy, zdraví, stravování a ubytování, rekreace a kultury, bytového vybavení a dalších takřka všechno loni zdražovalo výrazněji než právě potraviny. Loňské stojaté ceny potravin, výrazně se vymykající obecné rapidně zrychlující inflaci v ekonomice jako celku, představují příslovečné „ticho před bouří“. Před letošní cenovou bouří v oblasti cen potravin.
V období od roku 2000 rostly zatím ceny potravin v ČR nejvýrazněji v roce 2008, a to o 8,1 procenta. Při tehdejší celkové inflaci 6,3 procenta. Letošní celková inflace se přiblíží celoročně průměrně úrovni sedmi procent. Potraviny přitom budou muset „dohánět“ to, že loni prakticky nezdražily, zatímco ve zbytku ekonomiky ceny často velmi výrazně rostly. Letos se například do cen potravin v ČR „propíší“ už loni zdražující energie nebo plasty a další materiály na výrobu potravinářských obalů. Ale také problémy ve světové přepravě nebo loňská špatná úroda třeba takové kávy.
Zdražující energie v čele se zemním plynem znamenají, že třeba výroba hnojiv je stále nákladnější. Dražší hnojiva nutně prodražují zemědělskou produkci, zvedají tak třeba ceny obilovin, tedy i mouky a nakonec pečiva. Pekárenské výrobky poměrně citelně zdražovaly už v prosinci a letos bude růst cen pečiva pokračovat. Pečivo tak může letos zdražit o deset až patnáct procent, někteří pekaři varují až před třetinovým růstem cen pečiva. K
V podobném rozsahu, o minimálně deset až patnáct procent, zdražují či ještě podraží mléčné výrobky. Řada výrobců mění své ceny až nyní v lednu.
Do cen potravin se také letos promítne výrazné zdražování cen základních potravin ve světě, k němuž docházelo již loni. Prodejci budou muset jít letos s cenami nahoru i proto, že doprodají zásoby nakoupené ještě poměrně levně, což může být třeba případ zmíněné kávy. Máloco loni na burzách ve světě zdražovalo tolik jako právě káva. Růst její ceny způsobuje kromě problémů v mezinárodní přepravě zejména špatná úroda v Brazílii, způsobená nebývalými výkyvy počasí.
Sečteno, podtrženo, nelze vyloučit, že potraviny letos podraží nejvýrazněji v tomto miléniu, tedy za celou dobu od roku 2000. Jejich zdražení může činit celoročně až deset procent, což by byla obrovská rána zejména pro hospodaření sociálně zranitelných domácností, jako jsou ty seniorů či samoživitelek. V roce 2008, kdy potraviny zažily v Česku své zmíněné rekordní zdražování tohoto milénia, ve světě také jako nyní vrcholil nebývalý růst cen energií, tehdy v čele s ropou. Letos se situace může v mnohém opakovat, zejména právě v dopadu rostoucích cen energií a surovin do cen potravin. (17.1.2022)
