Slevovým hitem bude spíše oblečení a kosmetika, naopak elekronika někdy i zdraží, pozor na podvody.
Už za necelých čtrnáct dní, 26. listopadu, nastane letošní Black Friday. Den plný slev, importovaný z USA, se v Česku uchytil v necelém posledním desetiletí zejména v oblasti internetového nakupování. Letos však nebude, jak tomu bývalo, tolik ve znamení zlevněné elektroniky, jako spíše zlevněného oblečení či kosmetiky. Elektronika totiž v některých případech dokonce i zdraží. Důvodem je především světová čipová krize.
Black Friday s menším počtem slev na elektroniku či bílou techniku ale nebude Čechům zase tolik vadit. Řada z nich si spotřebiče nakupovala už loni, během pandemických uzávěr. Ani Česku se loni nevyhnul třeba růst sháňky po herních konzolích, které lidem pomáhaly krátit čas během lockdownů. Prudký loňský nárůst poptávky po playstationech a dalších konzolích je jedním z důvodů současné čipové krize.
Lze tedy říct, že elektronikou jsou nyní Češi poměrně dobře vybaveni, takže i vzhledem k nepříliš výrazným slevám se jejich zájem během letošního Black Friday přesune jinam. Hlavně k oblečení či kosmetice.
Slevové akce během Black Friday hodlají k výhodnému internetovému nakupování – zejména právě oblečení či kosmetiky – využít více než dvě třetiny Čechů, vyplývá z průzkumu společnosti Proficio. To je historicky rekordní číslo. Celkově ale budou slevy slabší než jindy. Nejen v oblasti elektroniky, ale obecně, tedy i v segmentu oblečení či kosmetiky.
Rapidní inflace – která v době letošního Black Friday už bude přesahovat šestiprocentní úroveň – letos slevové šílenství poněkud utlumí. Prodejcům zboží rostou náklady, včetně těch přepravních nebo nákladů na pracovní sílu či energie, takže si nemohou dovolit jít s cenami tolik dolů jako v minulých letech.
Black Friday byl do Česka importován ze Spojených států, do širšího povědomí se dostal po roce 2013, v souvislosti s rozvojem online nakupování. Pro zákazníky je lákavou možností, jak využít slev a zároveň se vyhnout narvaným obchodním centrům a souvisejícím frontám u pokladny.
Nákupy během „Černého pátku“ – jak v e-shopech, tak z menší části také už i v kamenných obchodech – podniká v průměru posledních let zhruba 60 procent Čechů, obvykle si koupí tří produkty. Ženy letos utratí v průměru 3500 korun, muži 4000 korun. Muži běžně nakupují hlavně elektroniku (což se tedy letos výjimečně změní), ženy oblečení a obuv. Obecně populární je také nákup kosmetiky, dětského zboží a domácích spotřebičů.
Tak jako v minulých letech i letos ovšem musí být lidé během „Černého pátku“ obzvláště na pozoru. Prodejci totiž s oblibou klamou zákazníky přemrštěnými či falešnými slevami, až v desítkách procent případů. Obchodníci například těsně před slevovým obdobím, třeba před začátkem „Black Weeku“, tedy celého týdne slev, jenž vrcholí „Černým pátkem“, ceny výrazně nadsadí. Opticky pak sleva vypadá mnohem větší. Prodejci také uplatňují trik nabízení „speciálních sad“, přičemž v balení, ve kterém zákazník zboží dostane, chybí část obvyklého vybavení a příslušenství (k mobilu tak třeba nedostane propojovací kabely, sluchátka nebo baterie).
Pokud se zákazník nechce stát obětí triku, měl by využívat internetových srovnávačů cen, případně na webových stránkách České obchodní inspekce ověřovat, zda ten či onen e-shop není rizikový.
Podle analýzy nákupního rádce Heureka.cz vždy neplatí, že by bylo v listopadu zboží levnější než v jiných měsících roku. Někteří prodejci i po padesátiprocentní slevě nabízejí zboží za cenu, za kterou se dá sehnat i u ostatních prodejců, a to třeba i bez slevové akce.
Triky se slevou jsou zákonem zakázány. Za porušení zákona o ochraně spotřebitele může Česká obchodní inspekce uložit pokutu až do výše pěti milionů korun.
Nákupního šílenství se letos snaží zneužít podvodníci, ba přímo zločinci. Třeba přes komunikační aplikaci WhatsApp nebo sociální síť Facebook se k českým uživatelům v minulých letech šířily podvodné zprávy vydávající se za poukazové akce Teska, Penny nebo Lidlu. Od lidí lákaly osobní údaje, mobilní platby i přístup k bankovnímu účtu.
Black Friday následuje každoročně po Dni díkuvzdání v USA, který připadá na čtvrtý čtvrtek v listopadu. Od počátku 30. let minulého století jde v USA o začátek vánoční nákupní sezóny. Kamenné obchody tam od té doby každoročně otevírají velmi brzy a mají otevřeno i ve večerních hodinách.
Od poloviny nultých let jde v USA kvůli nástupu e-shopů o nejrušnější obchodní den v roce. Jeho význam však v posledních letech klesá, neboť prodejci zahajují vánoční sezónu nově už dříve. Letos jeho význam dále umenší pandemické situace a světová čipová krize. Časově omezené akční slevy či zvýhodněné nabídky už nejsou záležitostí jediného dne, ale prodejci je rozkládají o do celých týdnů (viz „Black Week“), či dokonce měsíců, listopadu i prosince.
Původ názvu se datuje do počátku 60. let ve Filadelfii, kdy tamní ulice byly pod náporem aut i nakupujících rušné, až černaly. Existuje ale i alternativní vysvětlení: prodejci se dostávají z červených do černých čísel, tedy ze ztráty do zisku.
Energetická krize v otázkách a odpovědích
Překotný odklon od jádra a uhlí v EU je jedním z klíčových zdrojů současné rapidní inflace v ČR.
* Dělalo se něco v rámci prevence, když měl stát už několik let detekováno, kde hrozí nástrahy v souvislosti s cenami energií?
Ne, nedělalo. Pro politiky i úředníky je současný růst cen energií studenou sprchou. Budíčkem. A nejen v ČR. Celoevropsky se ukazuje, že nejsme absolutně připraveni na to provozovat naši ekonomiku a domácnosti s citelně menším zastoupením fosilních zdrojů energie. Nejsme zkrátka se zelenými zdroji tak daleko, abychom se mohli na ně více spolehnout. Výsledkem překotného odvracení se od neobnovitelných zdrojů, včetně jádra, je právě současná situace. Za dramatickým růstem cen elektřiny či plynu stojí jistě i jiné příčiny, nicméně pokud bychom v uplynulém desetiletí postupovali s odklonem od uhelné, a zejména jaderné energetiky celoevropsky uvážlivěji, dnes bychom situaci zvládali mnohem lépe, s daleko slabším neblahým dopadem na peněženky zejména těch sociálně nejzranitelnějších. Je to výstraha. Pokud se nepoučíme, přijdou další, a závažnější energetické, a potažmo sociální krize a otřesy.
* Lze říci, o kolik letos vyrostly náklady na energie v porovnání s příjmy domácností? A jakou roli v celkovém mixu hraje růst jiných nákladů než těch na energie?
Ceny energií rostou některým domácnostem velmi výrazně už letos, jiným ale porostou spíše až od příštího roku. Proto je třeba brát v potaz oba ty roky. Letos i příští rok by mzdy měly růst nominálně pětiprocentním tempem. V příštím roce podle České národní banky poroste inflace tempem 5,6 procenta a podle ministerstva financí pak tempem dokonce zhruba šestiprocentním. To znamená, že i přes pětiprocentní růst mezd lidé reálně zchudnou. Kupní síla jejich výdělků se totiž i přes jejich nárůst sníží. Nárůst výdělků nebude totiž stačit na to, aby pokryl inflaci. Stěžejním způsobem budou inflaci pohánět právě rapidně rostoucí ceny energií. Třeba ČEZ zdraží svým odběratelům cenu elektřiny o zhruba třetinu a ceny plynu o zhruba dvě třetiny. Ceny energií tedy porostou průměrně zhruba desetinásobně rychleji než příjmy domácností. Klíčovým zdrojem současné inflace v ČR je prostě příliš překotný odklon EU do uhelné, a zejména jaderné energetiky.
* Roztahuje se ohrožení energetickou chudobou i na relativně movité domácnosti, minimálně v několika příštích měsících?
Energetickou chudobou jsou v Česku v důsledku Green Dealu EU ohroženy zhruba čtyři miliony lidí. Tyto miliony jsou ohroženy tedy právě i v důsledku již léta trvajícího celoevropského odvracení se od uhelné a jaderné energetiky, které není kompenzováno dostatečným rozvojem energetiky zelené. Jedná-li se o čtyři miliony lidí, je jasné, že fatálně budou drahými energiemi zasaženy i domácnosti ze středních vrstev. Ty také budou navíc muset ze svých daní platit energie chudým domácnostem, a to skrze „vládní pomoc sociálně zranitelným“. Vláda totiž sama žádné peníze nevydělává. Vše, co má, jsou daně a dluh, přičemž dluh jsou jen budoucí daně. Neblahý dopad na střední vrstvy se však převážně teprve dostaví, nebude záležitostí už této topné sezony.
* Lze se nazdát, že se po Novém roce situace zklidní a narovná?
Částečně se situace uklidní. A zejména s příchodem jara. Výrazně navýšené však mohou ceny energií zůstat i po celý rok 2022 a částečně i v roce 2023. Ale ani po tom se situace nemusí nijak zásadně zlepšit. Právě proto, že energie místo dopadu pandemie budou v ještě vyšší míře než dnes zdražovat opatření prosazovaná v rámci zelené agendy EU, tedy v rámci Green Dealu.
* Jaká opatření by pomohla krátkodobě?
Vláda je částečně činí. Jde třeba o zastropování záloh pro platby dodavatelům poslední instance, odpuštění DPH na energie nebo poplatku za obnovitelné zdroje. Daň a poplatky by ale v příštím roce neměly být odpouštěny již plošně jako ještě letos, ale cíleně. Cíleně by měly pomáhat sociálně zranitelným, nikoli plošně všem. Stejně tak výnos z prodeje povolenek by měl být částečně rozdělený mezi sociálně zranitelné. Zároveň si ale musí střední vrstvy a bohatí být vědomi toho, že to není žádná pomoc politiků, ale prostě přesun bohatství od středních vrstev a od bohatých právě k chudším. Střední vrstvy a bohatí zaplatí za zboží či služby vyšší cenu, právě i proto, že v ceně zaplatí emisní povolenku, přičemž část z takto navýšené ceny poputuje skrze vládu jako příspěvek na energie chudým.
* Co je potřeba udělat v dlouhodobém horizontu?
Zejména revidovat Green Deal tak, aby nebyl tak překotný, aby vyhovoval specifikům české ekonomiky, jež je tradičně silně průmyslově orientovaná. Také je třeba prosadit na úrovni EU jadernou energii jako bezemisní zdroj a začít rychle stavět nové jaderné bloky.
* Vedle domácností, může, má a bude mít situace dopad i na byznys a průmysl? Jaký?
Ano, bohužel. I z důvodu drahých energií bude letos ekonomický růst ČR výrazně pomalejší, než se čekalo, jen zhruba dvouprocentní. A v příštím roce zrychlí jen do pásma tří až čtyř procent. Nic moc.
Blíží se nejdražší a nejchudší Vánoce, nebude třeba elektronika. Na myčku se čeká i rok
Kvůli markantnímu růstu cen, nejrychlejšímu za posledních třináct let, budou letošní Vánoc nejdražší v historii. Zároveň budou ovšem i nejchudšími za uplynulá dlouhá. Poměrně chudý totiž bude z důvodu mezinárodní výrobní a přepravní krize sortiment obchodů. Už od srpna je zřejmé, že letos bude více než kdy jindy platit, že lidé by neměli své vánoční nákupy nechávat na poslední chvíli.
Kritická začíná být situace už nyní například v oblasti elektroniky. Kdo chce své blízké pod stromečkem potěšit třeba levnějším druhem notebooku nebo nějakým novým modelem mobilem, měl by si do obchodu pospíšit už nyní. K sehnání nemusí být také grafické karty nebo herní konzole typu PlayStation 5. V lepším případě je čekací době na nový playstation třeba několik týdnů.
Na bílou techniku, třeba na myčky, si ovšem zákazníci mohou počkat řadu měsíců, ba až rok. Nedostupnost zboží umožňuje prodejcům navyšovat si u jednotlivého zboží marže nad rámec ceny, kterou by nastavili, pokud by byl trh standardně zásobován. To jen umocňuje inflační tlaky napříč ekonomikou. Elektronika, třeba tablety, tak nezřídka zdražuje meziročně třeba i o desítky procent.
Benzín v ČR už stojí přes 37 korun za litr, je nejdražší za posledních více než devět let
Zastavit zdražování může sílící koruna a prezident Biden.
Benzín Natural 95 u českých čerpacích stanic prodával v průměru za 37,13 koruny za litr, plyne z dat CCS dne 11. 11. Je tak nejdražší za celé období od října 2012, tedy za více než devět let. Nafta den předtím stála 36,05 koruny za litr. Nafta je tak nejdražší od října 2014. Její cena je z historického hlediska níže než cena benzínu, neboť vláda letos snížila spotřební daň z motorové nafty, což její cenu o několik desítek haléřů stlačuje.
Pohonné hmoty v Česku zdražují prakticky soustavně od začátku letošního roku, kdy se ještě litr benzínu prodával za méně než 27,90 koruny a litr nafty vyšel dokonce na méně než 27,20. Během druhé poloviny listopadu ale jejich zdražování ustane. V následujících sedmi dnech se dostaví jen nepatrný růst cen, v jednotkách haléřů na litr. Klíčovým důvodem je zastavení, ba zvrácení trendu oslabování koruny vůči dolaru, který byl patrný od první poloviny září. Koruna má nyní tendenci vůči americké měně, v níž se ropa obchoduje, spíše zpevňovat, což odráží razantní zvyšování úrokových sazeb v podání České národní banky. K němu opět došlo v minulém týdnu a trhy nyní sází na to, že už během tří měsíců se základní úroková sazba ČNB dostane na úroveň 3,75 procenta, tedy o další procentní bod nad úroveň stávající.
Růst cen pohonných hmot ovšem v ČR ustane i proto, že se pozastavil vzestup ceny ropy Brent. Ta se nyní prodává o zhruba čtyři dolary na barel levněji než ve druhé polovině října, kdy její cena dosáhla úrovně nad 86 dolary za barel – tedy prakticky maxima od roku 2014.
Růst cen ropy ustal, neboť trh nyní sází na to, že americká administrativa uvolní část barelů ze svých strategických rezerv. Jedenáct demokratických senátorů již tento týden v dopise vyzvalo prezidenta Joea Bidena, aby provedl kroky ke zmírnění inflace, zejména v oblasti cen energií. Zdražování pohonných hmot v USA může stát Bidenovu administrativu cenné politické body. Trh se nyní kloní k tomu, že poté, co Biden minulý týden neuspěl s tlakem na Saúdskou Arábii a další tradiční těžaři, a ti tak svoji těžbu nezvýší, uchýlí se nyní Bílý dům právě k čerpání ze strategických rezerv. To by vytvořilo dodatečnou nabídku ropy ve světě, a stlačilo tak její cenu. Přitom pokud se cena Brentu nevrátí nad 85 dolarů za barel, je další zdražování pohonných hmot v ČR prakticky vyloučené, leda by citelně oslabila koruna.
Růst cen pohonných hmot v Česku by měl ustat už v polovině listopadu. Zatím tak nelze počítat s tím, že by se cena benzínu či nafty přiblížila hranici 40 korun za litr jako v roce 2012, kdy byly pohonné hmoty v ČR historicky vůbec nejdražší. Benzín se tehdy, v polovině září 2012, prodával průměrně za více než 38,50 koruny za litr, nafta stála až 37,20 koruny za litr.
Růst cen pohonných hmot by měl během listopadu ustat také v dalších sousedních či blízkých zemích. Benzín je aktuálně levnější než v ČR tradičně v Polsku a pak také ve Slovinsku či v Maďarsku. V Rakousku je jeho cena srovnatelná. V Chorvatsku, na Slovensku či v Německu je dražší. Nafta je levnější v Polsku. Na Slovensku, v Rakousku, v Maďarsku, v Chorvatsku, ve Slovinsku a samozřejmě i v Německu vyjde nafta dráž než v Česku. (13.11.2021)
