Komentář Lukáše Kovandy: Změna dividendové politiky ČEZ je primárně součástí kompromisu mezi Hradem a premiérem Babišem

Společnost ČEZ ode dneška mění svoji dividendovou politiku. Zužuje poměr pro výplatu dividendy z dosavadních hodnot v rozmezí od 60 do 100 procent konsolidovaného čistého zisku očištěného o mimořádné vlivy na hodnoty v rozmezí od 80 do 100 procent téhož. 
Firma tak činí primárně z politických důvodů, ačkoli jako hlavní příčinu uvádí omezení zahraničních investic. Jenže právě i toto omezení je výsledkem politického tlaku, ponejvíce ze strany premiéra Andreje Babiše, který je dlouhodobým kritikem zahraniční expanze ČEZ. Odkaz na její neúspěšnost používá i v politickém boji, když kritizuje „staré pořádky“ před svým vstupem do politiky. Zahraniční expanzi, zejména na Balkán, rozjel ČEZ z velké části v minulém desetiletí, před Babišovým vstupem do politiky (hnutí ANO vzniklo v roce 2011). 
Současné vedení ČEZ ovšem politicky „chrání“ prezident Miloš Zeman, jenž je současně Babišovým politickým spojencem. Takže zúžení výplatního poměru pro výplatu dividendy lze číst jako součást kompromisu mezi Hradem a premiérem: stávající vedení ČEZ zůstane, ale už nebude pokračovat v rozmáchlé expanzi, a místo toho bude více ze svého zisku odvádět státu.
ČEZ, jehož většinovým, takřka sedmdesátiprocentním vlastníkem stát je, v polovině května zaskočil trh nízkým návrhem dividendy. Společnost chce akcionářům rozdělit ze svého zisku pouze 24 korun na jednu akcii. Naposledy nižší dividendu vyplácela v roce 2007, kdy činila dvacet korun na akcii. V roce 2010 činila dividenda 53 korun na akcii a od té doby se postupně snižuje právě až na zmíněnou navrhovanou úroveň 24 korun, která je ani ne poloviční. Stát by měl na základě tohoto návrhu dostat z ČEZ pouze něco málo přes devět miliard korun. Loni přitom inkasoval takřka o tři a půl miliardy více, když mu ČEZ poslal 12,4 miliardy korun. Citelné snížení dividendy, vyšší, než s jakým trh počítal, je překvapivé i ve světle rostoucích cen elektřiny. Cena elektřiny domácnostem roste meziročně o více než deset procent. Další zdražování přitom přijde už letos a v dalších letech.
Peníze z dividend ČEZ, které stát inkasuje, míří na takzvaný privatizační účet. Ministerstvo financí přitom letos z privatizačního účtu převedlo do rozpočtu nezvykle velkou částku, a to ještě navíc nezvykle brzy. Už v březnu ministerstvo převedlo historicky dosud nejvyšší roční částku z privatizačního účtu do příjmů státního rozpočtu (konkrétně do příjmu kapitoly všeobecné pokladní správy). Příslušná částka odpovídá osmnácti miliardám korun. K přesunu těchto prostředků mezi privatizačním účtem a rozpočtem také letos došlo nezvykle brzy, už právě v březnu. Obvykle totiž k přesunu prostředků dochází v druhé polovině roku, v měsících září až listopadu.
Podmínkou pro přesun prostředků bylo do loňského roku záporné saldo hospodaření systému důchodového pojištění. Prostě to, že na virtuálním důchodovém účtu výdaje převyšovaly příjmy. To se po roce 2008 dělo každoročně až do roku 2017. V loňském roce důchodový účet vykázal přebytek. To podle ministerstva financí vedlo k „absurdní“ situaci, kdy by kvůli přebytkovému hospodaření v oblasti důchodů mělo na privatizačním účtu nechat peníze ležet ladem.
Loni koncem roku ale parlament schválil Novelu zákona o zrušení Fondu národního majetku ČR, což mimo jiné znamená, že ministerstvo financí (nástupnický orgán někdejšího Fondu národního majetku) letos již může převést prostředky z takzvaného privatizačního účtu do státního rozpočtu, i když předpokládá přebytkové hospodaření důchodového účtu. A v letošním roce by hospodaření důchodového účtu podle prognóz ministerstva financí přebytkové být mělo. Letos v březnu této nové zákonné možnosti ministerstvo financí tedy využilo.
Už v roce 2012 byla uzákoněna možnost převádět prostředky z privatizace, z onoho takzvaného privatizačního účtu (v současnosti se jedná zejména právě o dividendy ČEZ), do státního rozpočtu. V letech 2012 až 2018 objem převedených prostředků činil ročně průměrně 8,6 miliardy korun. Převáděné prostředky byly v letech 2012 až 2017 vykazovány jako kompenzace deficitu důchodového účtu, ačkoli je pravdou, že kvůli pouze virtuální – nikoli faktické – existenci důchodového účtu po převodu do státního rozpočtu splývaly s ostatními zdroji rozpočtu, kupříkladu daňovým inkasem.
Letošní zmíněný osmnáctimiliardový převod je tedy více než dvojnásobkem průměrné hodnoty. Dosud nejvyšší roční částka byla v letech 2012 až 2018 převedena hned v roce 2012, kdy v září toho roku došlo k převodu 14,4 miliardy korun.
V loňském roce z výše uvedeného důvodu k převodu mezi privatizačním účtem a státním rozpočtem nedošlo, od roku 2012 vůbec poprvé. Letošní nadprůměrnou částku převodu tak lze chápat jako „kompenzaci“ právě za loňský rok, a to včetně jejího načasování, jak je zmíněno, nezvykle na první čtvrtletí roku.
Jak vidno, peníze, které státu plynou ze zisku ČEZ, jsou penězi ze samé podstaty věci zpolitizovanými. Proto ani změna dividendové politiky ČEZ, k níž dochází, nemůže – a není – být prosta silného politického vlivu, který je v tomto případě jejím primárním spouštěčem.
 
Výsledky eurovoleb z hlediska trhů: žádné zemětřesení se nekoná, největším překvapením je úspěch stran zelených
Výsledky voleb do europarlamentu vysílají z hlediska trhů jasný signál: žádné zemětřesení se nekoná. Euro dokonce vůči dolaru během oznamování předběžných výsledků posilovalo, za poslední tři obchodní dny je nahoře o 0,2 procenta. Nenaplnil se scénář zlomového triumfu antisystémových stran. Takový scénář by byl z hlediska trhů zvláště nepříznivý, neboť výraznější posílení antisystémových stran by zvýšilo pravděpodobnost drolení Evropské unie či eurozóny. Drolení Unie by vedlo k závažné nejistotě ohledně budoucího politického a ekonomického uspořádání převážné části Evropy, která by ochromila investice podniků, a snížila tak konkurenceschopnost evropských zemí v globálním pohledu.
Ačkoli ve Francii uspěla Marine Le Penová, její vítězný náskok není tak významný, aby trhy negativně zaskočil. Překvapením je tak spíše výrazný úspěch stran zelených v několika evropských zemích, včetně Německa. Zelení sice převážně nejsou vnímáni jako antisystémová strana, nicméně jejich úspěch zvyšuje pravděpodobnost dalších striktních regulací typu těch, které loni zpřísnily emisní kritéria pro automobilový průmysl a které zčásti stojí za zpomalením německé ekonomicky. Výrazný triumf zelených v některých evropských zemích tak trhy nebude vnímán příliš příznivě.
Výnosy z desetiletých vládních dluhopisů dnes v převážné části zemí EU klesají, což značí uklidnění situace, resp. nenaplnění obav trhu z triumfu antisystémových stran. Ty výrazněji uspěly v Itálii a také v některých z nových zemí EU. Dluhopisové výnosy v těchto zemích dnes i proto mírně rostou. Naopak ve skandinávských zemích, ve Francii či Německu a vlastně ve všech starých zemích EU s výjimkou zmíněné Itálie dnes výnos z desetiletých dluhopisů klesá.
Výsledek eurovoleb nepředstavuje žádné zemětřesení v ČR, byť opoziční strany nyní budou mít silnější pozici než dosud, zatímco strany koaliční zase o něco slabší. Koalice by měla však dál vydržet. Nástup antisystémových stran se nekoná ani v ČR. Koruna nezaznamenává výraznější pohyb. (27.5.2019)