I přes mírné zpomalení si udržuje česká ekonomika solidní růstové tempo. Podle předběžného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt (očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy) ve 3. čtvrtletí 2019 meziročně o 2,5 %, zatímco ve 2. čtvrtletí o 2,8 p. b. Mezičtvrtletní růst HDP zpomalil na 0,3 % z 0,7 % ve 2. kvartále. Mírné zvolnění už naznačovala statistika průmyslu. Index průmyslové produkce (očištěný o kalendářní vlivy) se ve 3. čtvrtletí propadl do červených čísel, na meziroční pokles o 0,6 %. Na domácí průmysl negativně působí zejména setrvalé snížení aktivity u našich hlavních obchodních partnerů. Ani aktuální zahraniční data příliš optimismu nenabízí. Podle statistiky Eurostatu průmyslová produkce (po očištění o vliv počtu pracovních dnů) v září 2019 v eurozóně meziročně klesla o 1,7 %, z toho v Německu o 5,3 %. Německý index ekonomického sentimentu ZEW by však mohl signalizovat zastavení sestupného trendu, když index v listopadu zmírnil pokles na -2,1 bodu z -22,8 bodu v říjnu. „Vzhledem k vysoké otevřenosti české ekonomiky považuji hospodářské zpomalování eurozóny a zejména hospodářství Německa, jako našeho největšího obchodního partnera, za výrazné riziko dalšího vývoje. Je pravděpodobné, že slabá čísla německého průmyslu se začnou stále více projevovat i na výsledcích tuzemských firem“, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Zvolnění ekonomické aktivity již v delším časovém horizontu signalizují konjunkturální indikátory. Říjnový index nákupních manažerů v průmyslu (PMI) společnosti IHS Markit nepřinesl pro českou ekonomiku nejpovzbudivější zprávy. Ačkoli se nepatrně zvýšil, stále se nachází pod hranicí 50 bodů, která od sebe odděluje růst od poklesu. Pokles aktivity způsobilo další, ač pomalejší, snížení objemů výroby i nových zakázek, které bylo ovlivněno nižším odbytem u exportních partnerů i u zákazníků z automobilového sektoru.
Z hlediska poptávky předpokládáme, že rozhodující příspěvek k vyššímu výkonu ekonomiky i nadále zajišťovala domácí poptávka, a to především konečná spotřeba. Spotřeba je dlouhodobě stabilizačním prvkem, protože domácnosti jsou vesměs pozitivně naladěny a vlivem zlepšené příjmové situace více utrácejí. Potvrzují to i výsledky prodejů v maloobchodě, podle kterých se tržby maloobchodu bez motorových vozidel (očištěné o kalendářní vlivy) za 3. čtvrtletí 2019 meziročně reálně zvýšily o 3,7 %. „Tuzemská hospodářská expanze se veze zejména na vlně domácí spotřeby, což svědčí o stále pozitivní náladě spotřebitelů, podporované rychlým růstem příjmů a rekordní mírou ekonomické aktivity“, doplnil Havlíček.
Na vnější sektor zatím výrazněji nedolehlo zpomalení ekonomické aktivity v eurozóně, se kterou ČR realizuje rozhodující část své obchodní výměny. Meziroční růst eurozóny ve 3. čtvrtletí 2019 zvolnil na 1,1 % proti 1,2 % ve 2. kvartálu. Nicméně českému zahraničnímu obchodu se daří a meziročně zvyšuje kladné saldo v bilanci obchodu se zbožím. „Příznivý vývoj zahraničního obchodu se zbožím potvrzují také zářijová data. Meziročně vyšší byl objem vyvezeného a dovezeného zboží, a předstih růstu vývozu před dovozem vedl k meziročnímu zvýšení přebytku obchodní bilance. Aktuální data naznačují, že výsledky zahraničního obchodu v letošním roce budou opět rekordní“, doplnil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
V celoročním výsledku nadále očekáváme meziroční zvýšení hrubého domácího produktu zhruba o 2,5 %. Tuzemský hospodářský růst bude pravděpodobně nadále stát na službách, poháněných zejména rostoucí kupní silou obyvatel. Mírné zvolnění ve zbytku roku pak vychází z předpokladu, že domácí ekonomika nezůstane vůči útlumu globálního obchodu zcela imunní. (15.11.2019)
