Doba po covidu a nyní i kvůli následkům sankcí vůči Rusku je komplikovanější než před několika lety a v útlumu je nejen naše hospodářství, ale i obyvatelstvo, takže se méně staví a renovuje, a tudíž i vystavuje. Proto bylo od PVA Praha – Letňany velmi rozumné, že pospojoval několik dříve samostatných veletrhů – FOR PASIV, FOR WOOD, FOR THERM, STŘECHY PRAHA, SOLAR PRAHA, ŘEMESLO PRAHA dohromady, čímž se mu podařilo zaplnit výstavní prostory zajímavými exponáty od 300 vystavovatelů, takže návštěvníci, kterých přišlo přes 24 000, často ani nevěděli, na jaké výstavě vlastně právě jsou.
Popsat v krátkosti tak široký záběr souběhu těchto výstav lze jen těžko, a proto jsem vybral jen několik zajímavostí, majících vliv na současnou situaci, tedy především na úspory na všech frontách.
Co se týče izolačních stavebních materiálů, tak cihelné bloky se rozšířily již minimálně na tloušťku 50 cm, pěnový polystyren podobně jako vláknité minerální izolace na 15 cm, běžně se začínají více používat i kvalitnější izolace s lepšími tepelněizolačními hodnotami jako pěnový polystyren s grafitem. Je ale škoda, že na výstavě chyběly izolace na bázi rozvlákněných plastů (flís), která snesou i teploty až do 110 oC, nebo Puren PIR, který nejenže snese vysoké teploty a statické zatížení (stlačení), ale je navíc i nehořlavý (bohužel ale i podstatně dražší). Kupodivu oproti ostravské výstavě INFOTHERMA chyběly tepelné izolace na bázi reflexních vrstev či vakuové izolace a oproti hornorakouské výstavě úspor energií ve Welsu i izolace na bázi rostlinné (konopí) či živočišné (ovčí vlna). Odborníci sice o nich vědí, ale občané bohužel ne, takže je nepožadují.
K izolačním materiálům však patří též sklo v okenních a střešních otvorech. Málokdo si totiž uvědomuje, že právě v současné energetické situaci nejrychlejším a nejlevnějším způsobem, jak ušetřit energii na vytápění, je právě zateplení těchto otvorů. Jde sice oproti zateplení stěn či podlah a stropů o menší plochu, ale zatímco u nich se zlepší únik tepla jen 2x až 3x, tak u oken 4x až 5x. A to není vše – oproti neprůvzdušným stěnám stará okna mají velkou průvzdušnost, která je odpovědná až za třetinu všech tepelných ztrát, a ta se novými okny s několikanásobným těsněním může snížit až k nule.
Proto zde bylo několik firem specializovaných na střešní okna, které vystavovaly různé druhy dřevěných či plastových střešních nebo balkonových oken a jejich doplňky, jejichž výměnou je možné nejrychleji dosáhnout úspor energií. Uspořit energie se však dá nejen izolacemi, ale i omezením nutnosti svícení, tedy např. použitím tubusových světlovodů, a především stropními vodorovnými okny do plochých střech. Ty „bubliny“ z polykarbonátu na plochých střechách mnozí z nás znají již 50 let, ale že existují kvalitní skleněné s až čtyřsklem a elektricky ovládané, a některé dokonce i pochozí, které vyrábí a dodává společnost FAKRO Czech s.r.o. (foto FAKRO stropní okna) jsem se dozvěděl až zde.
A když jsme se dostali až k plochým střechám, tak každý ví, že se dělí na 2 typy: ty, které tečou a ty, které potečou. Ale najít tu dírku na ploché střeše bývá to nejkomplikovanější. Tedy pokud nemáte ten „smetáček“ či pro větší plochy to hrablo od slovenské firmy ELIS TECH s.r.o. (foto Elisdetect), kterými stačí projet nad podezřelým místem a jiskry hned ukážou, kde nechal tesař (či izolatér) díru.
A že lešení, kterým se dostaneme na střechu, už dávno nemusí být jen ve tvaru starých rezavých trubek, ale pěkné pozinkované a pojízdné předvedla firma SpedCom spol. s.r.o.. A aby pracovníci z něj nepadali, tak se stačí spojit s firmou Moravia Spectrum a.s., která má spoustu záchranných pomůcek a obleků.
.jpg)
Z oboru komunální techniky byly dále k vidění různé stroje a nástroje, ulehčující práci nebo zajištující bezpečnost pracovníků. Každý z nás jistě má špatné zkušenosti s utahováním vrutů, kdy se buď strhne křížový prolis ve vrutu nebo naopak se ojede bit ve šroubováku. Tomu má zabránit aku rázový utahovák od známé firmy FLEX (dala název „flexkám“) na principu známého rázového utahováku kol aut. A k ulehčení práce by měla přispět i novinka – akufréza na okapové háky, která během pár vteřin vyfrézuje do trámu drážku potřebných rozměrů pro okapové háky.
Jinak kotle, krby a kamna se příliš nevystavovaly, což bylo pravděpodobně způsobeno jednak nepravdivými informacemi o jejich budoucím zákazu a též vysokou cenou při nedostatku některý paliv, zvláště pak pelet. Nicméně ceny u solidních obchodníků, např. firmy Waldera, oproti cenám některých supermarketů klesly již na polovinu a žádný zákaz spalování dřeva nehrozí, takže pokud topíme vlastním dřevem, tak je nám i podle stejnojmenných kotlů firmy BLAZE. O to více se však zájem přesouvá k různým rekuperacím, ať již stěnovým, např. od firmy v-systém s.r.o., nebo dražším centrálním. Ale šetřit peníze pomocí dřeva lze nejen při jeho spalování, ale též při projektování komplikovaných příhradových nosníků střech dřevostaveb, které mohou nahradit drahé a energeticky náročné ocelové, jak předváděly firmy První chodská a TESARIO s.r.o.
Z elektrického vytápění pak byly k vidění různé systémy podlahového vytápění, ale zcela chyběly elektrokotle s akunádržemi, což je chyba naší dotační politiky. Začínají se však prosazovat keramické designové přímotopy, např. od firmy RETAP, které obsahují proti těm klasickým teplovzdušným i sálavou složku tepla, takže stačí vytápět místnosti na menší teplotu.
Několik firem nabízelo solární fotovoltaické panely i s montáží a dodávkou střídačů a akumulátorů. Chybné ale je, že se spousta občanů i firem nechala nalákat při vidině tučné státní dotace ke koupi fotovoltaické elektrárny s připojením do veřejné sítě, což je ale vhodné jen u větších instalací, např. v rámci tzv. komunitní fotovoltaiky, kde existuje poučená osoba, která se o ni též umí pravidelně a odborně starat. Pokud ale jde o menší instalace na rodinných domech fandy fotovoltaiky, pak sice mohou fungovat, ale pokud do jejich ekonomiky započítáme jejich nezbytnou angažovanost odbornou i časovou, pak je jejich návratnost na hraně. A prohlášení prodejních či instalačních firem o jejich životnosti až 40 let je třeba brát s velkou rezervou, protože platí pouze na samotné panely (a to ještě s poklesem jejich účinnosti na 80 %), a životnost elektroniky nezbytných drahých střídačů málokdy přesáhne kvůli vysychání jejich elektrolytických kondenzátorů 10 let stejně jako velmi drahých Li-ion akumulátorů.
Z tohoto pohledu je nutno též hodnotit i zajímavý počin společnosti Česká síť s.r.o. s jejími precizními propočty ideálních řešení od zapadlých chat až po milionová řešení pro firmy. Reálný život bohužel není nikdy ideální a současné super štědré státní dotace na fotovoltaiku, vyplývající ze zoufalé snahy naší vlády o splnění neuvážených slibů daných EU, nepotrvají věčně (ostatně právě proto jsou tyto programy vždy vyhlašovány jako výzvy na pevné, obvykle 3leté období) a pak se tyto projekty a jejich návratnost zhroutí jak domeček z karet.
Daleko lepší službu udělají levnější (tedy bez střídačů, baterií, povolení) a blbuvzdorné klasické teplovodní kapalinové kolektory. Jejich účinnost sice silně závisí na teplotě okolí a nahřívaného media, ale pokud jsou vestavěné do střechy (a nemají tak ochlazovanou zadní část) a ohřívají např. chladnou zpátečku z podlahového topení či z výměníku teplé vody, tak mají oproti fotovoltaickým panelům až několikanásobnou účinnost a za méně peněz.
Ale i u nabídek teplovodních solárních soustav je třeba si dát pozor. Veliký zájem návštěvníků totiž budil malý stánek firmy VOBMAT z Jeseníku, která mimo jiné nabízela „retro“, tedy přenosný tlakový systém slunečního ohřevu užitkové vody. Oproti podobným beztlakovým systémům před 30 lety však tento měl tlakovou nádrž z leštěné nerezové oceli izolované PUR pěnou na stojanu lisovaném též z nerezu a místo dříve obvyklého plochého nezaskleného kolektoru byl osazen 10 moderními vakuovými tepelnými trubicemi a elektrickým přihříváním. A to vše za necelých 20 000 Kč – no nekupte to! Při bližším zkoumání, soudě podle „kostrbaté“ češtiny prospektu, obalu v angličtině a „cizokrajného“ značení jakosti nerezové oceli, jde o výrobek z východní Asie, podobně jako trubice, které určitě nejsou z Rumunska, jak jsem byl mylně informován, a tudíž v našich podmínkách po větším krupobití či horší údržbě lze akorát tak zamést střepy a vysypat je do sběrného kontejneru. Takže na chalupě přes léto jistě mohou pár let fungovat, nicméně podobnou službu udělá za pár korun i bez kolektorů jakýkoliv válec natřený na černo, jak to již léta dělají naši kutilové.
