.jpg?s3=1)
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Hrozí ale, že „padne do jámy, kterou kopala někomu jinému“, totiž vládě vznikající
Dosluhující vláda se umoudřila a pošle návrh státního rozpočtu na rok 2026 do nové Sněmovny. Mělo by se tak stát už toto pondělí, jakmile si nová Sněmovna zvolí předsedu. Uvedl to ministr zemědělství Marek Výborný.
Končící kabinet se zdráhal předložit návrh rozpočtu nové Sněmovně zjevně proto, že se obával související rozpravy na parlamentní půdě. V ní totiž nejspíše bude muset vysvětlit, jak je možné, že v návrhu rozpočtu například chybí zhruba čtyři desítky miliard korun na připravené dopravní stavby.
Odcházející vláda mohla sázet na to, že pokud tyto peníze nezahrne, bude moci vykázat uměle ponížený schodek. Což také učinila, když těsně před volbami předložila ještě staré Sněmovně návrh rozpočtu se schodkem „jen“ 286 miliard korun. Zároveň s tím mohla sázet na to, že pokud se vyhne předložení návrhu rozpočtu nové Sněmovně, zahrne do návrhu rozpočtu připravené dopravní stavby už až kabinet nový. Načež jej hned vzápětí nová opozice, nynější dosluhující vláda, nařkne z rozpočtové neodpovědnosti a z přehnanosti předvolebního slibování. I když by nově vzniklý kabinet vlastě třeba jen řádně zahrnul připravené dopravní stavby do návrh rozpočtu, jak to měla učinit ještě vláda odcházející.
Ta nyní tedy nejspíše bude fakticky muset říci, kde se mají na připravené dopravní prostředky vzít ony desítky miliard, aniž by došlo k navýšení schodku nad 300 miliard, tedy do pásma, kde již je deficit v kolizi se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
Vážně tedy nyní dosluhující vládě hrozí, že „padne sama do jámy, kterou kopala jinému“, totiž vládě nastupující, a bude to právě končící kabinet, na němž ulpí cejch rozpočtově neodpovědného.
Nová česká vláda chce spropitné jako oficiální, přitom nezdaněný příjem zaměstnanců
Jde v Trumpových šlépějích, ovšem spropitné se daňově zvýhodňuje stále zřetelněji nejen v USA, ale i v jiných zemích
Součástí návrhu programového prohlášení vznikající vlády je i změna v oblasti spropitného. To by se nově – ať už zaplacené kartou, nebo v hotovosti – mělo stát oficiálním příjmem zaměstnanců. Spropitné by přitom mělo mít nulovou daň z příjmu a neměly by se na něj vztahovat ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.
„Dýška zaplacená kartou i v hotovosti se stanou čistým, oficiálním příjmem zaměstnanců – což zásadně posílí pozici zaměstnanců v gastronomii před úřady, bankami i dalšími institucemi a zrovnoprávní jejich postavení s ostatními zaměstnanci ve službách,“ stojí podle médií v prohlášení.
Uvolňování daňových podmínek v oblasti zdanění spropitného je širším, mezinárodním trendem, jak dokazují příklady zemí USA, Německa, Rakouska, Itálie či Chorvatska:
USA
Ve Spojených státech se za zrušení federální daně ze spropitného pro pracovníky v odvětví služeb postavil sám prezident Donald Trump. Byl to důležitý bod jeho loňské prezidentské kampani, i když opatření kvitovala také protikandidátka Kamala Harrisová. Zatímco Trump v kampani představil pouze obecné návrhy, v lednu 2025 předložil republikánský kongresman Vern Buchanan spolu s dalšími zákonodárci návrh zákona No Tax on Tips Act, který by umožnil osvobodit příjmy ze spropitného až do výše 25 000 dolarů ročně od federální daně z příjmu. Tento odpočet by byl dostupný pouze pro profese, které tradičně a obvykle dostávají spropitné. Zákon No Tax on Tips Act se nakonec stal součásti Trumpova známého balíku opatření One Big Beautiful Act, který Kongres schválil letos na jaře.
Německo
V Německu je spropitné plně osvobozeno od daně už roku 2002, a to bez ohledu na jeho výši, přičemž zároveň nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
Rakousko
V Rakousku je spropitné dokonce už od roku 1999 osvobozeno od daně z příjmu a neexistuje žádná horní hranice. Cílem tohoto nařízení bylo snížit finanční zátěž zaměstnanců a zjednodušit administraci spropitného. Nicméně spropitné podléhá povinnosti odvádět příspěvky na sociální a zdravotní pojištění podle tamního Zákona o všeobecném sociálním pojištění.
Itálie
V Itálii od ledna 2023 byla v sektorech cestovního ruchu a hotelnictví zavedena snížená sazba daně ve výši 5 procent na spropitné, pokud celková výše spropitného nepřesáhne 25 procent ročního příjmu zaměstnance a zároveň jeho roční příjem nepřekročí hranici 50 000 eur. Zákon o rozpočtu na rok 2025 rozšířil okruh osob oprávněných k využití zvýhodněného daňového režimu. Klíčové změny zahrnují zvýšení maximálního ročního příjmu zaměstnance pro uplatnění daňového zvýhodnění na 75 000 eur a zvýšení limitu pro aplikaci snížené daně na 30 procent ročního příjmu zaměstnance. Spropitné spadající do tohoto zvýhodněného režimu je zároveň osvobozeno od odvodů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Pokud však dojde k překročení stanovených limitů, je spropitné zdaňováno podle standardního daňového režimu včetně povinných odvodů.
Chorvatsko
V Chorvatsku od ledna 2024 podléhá spropitné takzvané fiskalizaci. Poskytovat spropitné tudíž lze nejen v hotovosti, ale i bezhotovostně. Spropitné je daňově zvýhodněno – příjem do výše 3 360 eur ročně na zaměstnance je osvobozen od daně z příjmu. Částka přesahující tento limit podléhá 20procentntní sazbě. Povinnost fiskalizace se vztahuje pouze na podniky, které spropitné běžně přijímají, zatímco ostatní subjekty nejsou povinny svůj systém upravovat. Významnou výhodou je také osvobození spropitného od odvodů na sociální a zdravotní pojištění, a to i při překročení uvedeného limitu.
Ekonomické body programového prohlášení nové vlády dávají z velké části smysl
Výzvou však bude deklarované udržení deficitu veřejných financí „bezpečně pod 3 % HDP“
Ekonomické body programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů dávají z velké části smysl. Otázkou však je, zda se podaří deficit veřejných financí udržet „bezpečně pod úrovní 3 % HDP”, které formující se kabinet v prohlášení rovněž deklaruje.
Jakýmsi „leitmotivem“ celého prohlášení je asertivnější přístup k řadě zásadních politik a přístupů Evropské unie. V prohlášení tak rodící se vláda deklaruje, že odmítne zavedení emisních povolenek pro domácnosti, EU ETS2, a také migrační pakt EU a že nepřijme euro, a naopak navrhne ukotvení české koruny do Ústavy České republiky.
Takové kroky jsou z národohospodářského hlediska České republiky opodstatnitelné. Emisní povolenky pro domácnosti totiž představují další nárůst přerozdělování, které je ekonomicky obvykle méně efektivní než rozdělování kapitálu na bázi tržních principů. Migrační pakt by zase mohl mít nepříznivý dopad na tuzemské veřejné finance, protože zahrnuje kompenzaci případného nepřijetí migrantů dle daného klíče finančním odvodem. Konečně náklady eura v současnosti z hlediska české ekonomiky převyšují jeho benefity a nezdá se, že by se to mělo v dohledné době změnit.
Prohlášení obsahuje také řadu bodů, které povedou k vyšší zátěži tuzemských veřejných financí, takže je vskutku otázkou, zda se podaří deficit veřejných financí udržet „bezpečně pod úrovní 3 % HDP”, jak prohlášení deklaruje. Jde například o obnovení výraznější valorizace důchodů, která by jejich příjemcům zaručila lepší podmínky například v době citelné inflace. Deklarované zastropování věku odchodu od důchodu na 65 letech by nemělo mít za působení rodící se vlády dopad na veřejné finance, protože český penzijní systém je stále ve stádiu postupného navyšování věku do důchodu pod touto úrovní. Do penze by se ve věku 65 let a vyšším mělo podle úpravy prosazené končící vládou odcházet až ve druhé polovině 30. let, tedy řadu let po skončení funkčního období vlády vznikající.
Zátěží pro veřejné finance bude však už za vlády rodícího se kabinetu navýšení rodičovského příspěvku. Mezinárodní zkušenost však napovídá, že navýšení o 50 tisíc korun nezajistí vyšší porodnost.
Dalším zásadním ekonomickým závazkem prohlášení je slib nezvyšovat žádné daně. Nová vláda tudíž nehovoří jen o tom, že nebude zvyšovat složenou daňovou kvótu, tedy poměr daňového inkasa k HDP, což prostor určitému navyšování daní otevírá, nepřevyšuje-li jeho míra míru růstu celého hospodářství. Nová vláda tedy deklaruje vskutku nezvyšování daní jako takových. Přitom firemní daň deklaruje dokonce snížit, zpět na 19 %. Navíc rozšiřuje okruh slev na dani, například na druhého z manželů či na studenty. K navýšení porodnosti hodlá motivovat výraznou slevou na dani za čtvrté a další dítě, přičemž ovšem ani od tohoto kroku nelze očekávat nastartování porodnosti.
Veřejné finance by naopak nemělo zatížit zestátnění energetického podniku ČEZ, které nová vláda hodlá uskutečnit za jeho vlastní prostředky. Vláda se v energetické oblasti rovněž zavazuje udržet některé uhelné elektrárny při výrobě elektřiny, dokud nebude k dispozici dostatek stabilních zdrojů energie. To může pomoci stlačit ceny elektřiny v ČR, ale zároveň jde o další bod, jehož plnění může českou vládu dostat do kolize s Evropskou komisí.
Radost z pádu burzovních cen povolenek pro domácnosti je předčasná, často plyne z neznalosti
Náklady pro české domácnosti se naopak ještě zvýší, Brusel to totiž s politiky „sehrál“ lišácky
Emisní povolenky pro domácnosti jsou ve volném pádu. Přesně v polovině října uzavřel termínový kontrakt na ty s termínem vypořádání v roce 2027 na lipské energetické burze na ceně přes 90 eur, vyplývá z dat agentury Bloomberg. V poslední říjnový den skončily obchodování na ceně necelých 61 eur (viz graf Bloombergu níže). Takřka třetinový pokles má na svědomí zejména bruselský summit z minulého týdne.
Jeho závěry část domácí politické reprezentace vykládá jako úspěch, neboť se prý podařilo eliminovat riziko výrazných cenových nárůstů cen povolenek EU ETS2. Odkazuje se na příslib Evropské komise z minulého týdne, že ta bude, nejspíše ovšem jen v letech 2027 až 2029, razantněji, než měla v úmyslu dosud, tlumit cenové nárůsty při překročení hranice 45 eur za povolenku.
Nepoučená část veřejnosti tomuto výkladu uvěřila a popsaný vývoj na burze jako by byl dalším potvrzením. Někteří dokonce uvěřili, že došlo k zastropování ceny povolenek. Omyl. Je to docela naopak. Brusel totiž na summitu učinil lišácké kroky, které tuzemští politici zatím, zdá se, neprohlédli, tím méně ona nepoučená veřejnost. Češi si tak v jeho důsledku spíše nakonec celkově ještě připlatí, místo aby jim summit náklady snižoval, jak někteří politici sugerují.
Nízké ceny v prvních letech existence povolenek EU ETS2 jsou novým manévrem Bruselu, který má zajistit, že se veřejnost členských zemí EU proti povolenkám nevzbouří. Vzhledem k tomu, že minulý týden bylo na summitu v Bruselu rovněž pokročeno ke zpřísnění Green Dealu, jsou s jeho plněním nízké ceny povolenek v o to větší kolizi. Zpřísnění má spočívat v tom, že 90 procent Green Dealu bude muset být splněno už do roku 2040. Do roku 2040 by tedy měly emise v EU klesnout o 90 procent v porovnání s rokem 1990. Dosud byl přitom stanoven jen cílový rok 2050.
Takové zpřísnění fakticky znamená, že dekarbonizační úsilí firem i domácností bude muset být vtěsnáno do kratšího časového úseku. Což tedy značí, že emisní povolenka pro domácnosti bude muset být ještě dražší, než se předpokládalo před bruselským summitem.
Opravdu intenzivní dekarbonizační úsilí ale přijde později, až ve 30. letech. Kdy ale emisní povolenky budou muset být dražší, než se předpokládalo do bruselského summitu, a to hned ze dvou důvodů.
Prvním je uvedené zpřísnění Green Dealu a jeho „stlačení“ do kratšího časového úseku, které takřka z definice vede k vyšší ceně povolenky. Druhým pak skutečnost, že ve 30. letech bude třeba kompenzovat nedostatečné dekarbonizační úsilí konce 20. let, kdy sice již budou emisní povolenky v Česku zdražovat vytápění či pohonné hmoty, tedy i zvyšovat celkovou inflaci, avšak budou tak činit z hlediska plnění Green Dealu nedostatečně, kvůli zmíněnému přechodnému tlumení cen Bruselem, pravděpodobně ale jen v letech 2027 až 2029. Právě tato nedostatečnost v prvních letech existence povolenek pro domácnosti je oním manévrem Bruselu, který má zajistit, že se veřejnost členských zemí nevzbouří.
Navrch si Brusel na summitu vše pojistil návrhem zahájení prodeje emisních povolenek pro domácnosti již v polovině roku 2026, tedy o půl roku dříve, než se dosud plánovalo. Tím vlastně Evropská komise docílí toho, že se celý systém rozjede, ještě než lidé v EU začátkem roku 2027 pocítí první efekty zdražení. Toto předsunutí zahájení prodeje aukčního prodeje povolenek také umožní „uplatit“ veřejnost členských zemí distribucí raných výnosů z povolenek.
Navzdory klesajícím burzovním cenám – ovšem pro rok 2027! – je třeba počítat s tím, že Brusel učiní pro rozjezd povolenek pro domácnosti opravdu hodně. A všimněme si, nikdo, ani Evropská komise, ani čeští politici, ani vzdáleně nepřibližuje, jaké budou ceny povolenek ve 30. letech. Patrně vědí proč. Také termínové kontrakty na 30. léta se zatím na burzách neobchodují. Přitom právě v příští dekádě se podle všeho bude lámat chleba.
