Koordinace protidrogové politiky

 
Srovnání České republiky, Německa, Nizozemska a Velké Británie (Anglie a Walesu)
 
Úvod
Tato práce se zabývá právní úpravou koordinace protidrogové politiky v České republice, Německu, Nizozemsku a Velké Británii (Anglie a Wales). Práce se zaměřuje i na další klíčové orgány a instituce plnící úkoly protidrogové politiky v uvedených zemích.
 
Česká republika
Odpovědnost za tvorbu a naplňování protidrogové politiky České republiky nese podle § 28 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, vláda. Koordinačním a poradním orgánem vlády v otázkách protidrogové politiky je Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP). Hlavní náplní činnosti RVKPP je vytváření národní strategie protidrogové politiky a akčních plánů a koordinace v nich obsažených aktivit na meziresortní a mezioborové úrovni. Koordinační role RVKPP je dále uplatňována, prostřednictvím sekretariátu RVKPP, 
v oblasti financování protidrogové politiky a služeb prevence a léčby pro uživatele návykových látek a patologické hráče 
a v oblasti systémů ověřování kvality těchto služeb.
RVKPP má v současné době 18 členů, předsedá jí premiér ČR, jejím výkonným místopředsedou je národní protidrogový koordinátor, další členové zahrnují ministra zdravotnictví, ministryni práce a sociálních věcí, ministra školství, mládeže a tělovýchovy, ministra vnitra, ministra spravedlnosti, ministryni financí, ministra zahraničních věcí, ministryni obrany, ministra zemědělství, ministra průmyslu a obchodu, zástupce Asociace krajů ČR (1. náměstek hejtmana Ústeckého kraje), předsedu Společnosti pro návykové nemoci ČLS J. E. Purkyně, předsedkyni Asociace nestátních organizací poskytujících adiktologické a sociální služby pro osoby ohrožené závislostním chováním, experta jmenovaného předsedou RVKPP, prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR a předsedu České asociace adiktologů.
Součástí odboru protidrogové politiky Úřadu vlády České republiky, který plní roli Sekretariátu RVKPP je Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS). Základní úkoly NMS jsou zakotveny ve Statutu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky a zahrnují koordinaci tzv. drogového informačního systému na národní úrovni, sběr, analýzu, interpretaci a distribuci dat o drogách a závislostech v ČR, monitoring intervencí, politik a strategií v oblasti prevence, snižování rizik, léčby, sociální reintegrace a prosazovaní práva, distribuci informací o situaci v ČR v oblasti závislostí, koordinaci celostátního Systému včasného varování před novými psychoaktivními látkami a další. NMS je národním kontaktním místem Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) za Českou republiku.1
Na místní úrovni je protidrogová politika zakotvena v krajských (a v případě zejména statutárních měst i obecních) strategiích a akčních plánech protidrogové politiky 
a koordinována prostřednictvím krajských či místních protidrogových koordinátorů a poradních orgánů pro oblast protidrogové politiky. Podle § 29 zákona č. 65/2017 Sb. provádí kraj v samostatné působnosti protidrogovou politiku na území kraje; za tím účelem kraj přijímá nejméně jednou za 10 let krajskou strategii protidrogové politiky a za účelem koordinace protidrogové politiky může zřídit funkci krajského koordinátora pro protidrogovou politiku. Obec v samostatné působnosti provádí protidrogovou politiku na území obce. V případě potřeby může zřídit funkci místního koordinátora pro protidrogovou politiku.
Role a odpovědnosti klíčových subjektů protidrogové politiky v České republice jsou podrobně popsány v Národní strategii protidrogové politiky na období 2010 až 2018, schválené usnesením vlády č. 340 dne 10. května 2010, ve znění usnesení vlády č. 1060 ze dne 15. prosince 2014 a č. 54 ze dne 25. ledna 2016.2
 
Německo
Odpovědnost za protidrogovou politiku sdílejí v Německu federální vláda, spolkové země a obce. Podle německé ústavy má legislativní pravomoc v oblasti drog, trestního práva a sociálního zabezpečení federace a spolkové země.3 Úřad federálního komisaře pro drogy (Drogenbeauftragter der Bundesregierung) koordinuje protidrogovou politiku federální vlády. Jeho hlavní odpovědností je rozvíjet politiky, které propagují a podporují iniciativy a aktivity zaměřené na závislosti a drogovou prevenci a rozvíjejí nové metody a oblasti zájmu v oblasti závislostí a drogové prevence s cílem zmírnit zdravotní, sociální a mentální problémy. Úřad federálního komisaře pro drogy je od roku 1998 připojen k federálnímu ministerstvu zdravotnictví.
Federální komisař pro drogy předsedá Národní radě pro drogy a závislosti (Drogen und Suchenrat – DSR). DSR je poradním orgánem federální vlády, který sleduje federální opatření a hodnotí jejich naplňování. DSR se skládá ze zástupců federálních ministerstev a agentur, ministrů spolkových zemí, střechové organizace obcí, Německého penzijního fondu, Federální agentury zaměstnanosti, střechové organizace poskytovatelů zdravotního pojištění a zúčastněných stran v oblasti podpory boje proti závislosti, prevence závislosti a výzkumu. V roce 2015 ustavila DSR dvě pracovní skupiny: Prevence závislostí ve věkové skupině mladých dospělých a Účast na pracovním životě a jeho udržení.
Německé monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (Die Deutsche Beobachtungsstelle für Drogen und Drogensucht - DBDD) je národním kontaktním místem EMCDDA. Na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví podporují jeho činnost:
- Federální centrum pro zdravotní výchovu (odpovědné za plánování a realizaci preventivních kampaní)
- Německé centrum pro problémy závislosti (odpovědné za léčbu závislostí a politiky zmírňování následků)
- Institut pro terapeutický výzkum IFT (administruje celkovou koordinaci a řízení německého národního kontaktního místa)
Federální institut pro léčivé přípravky a zdravotnické prostředky (Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte, BfArM) je odpovědný za povolování léčiv. Součástí BfArM je Federální agentura pro opium (Bundesopiumstelle, BOPST), která mimo jiné uděluje licence pro obchod s omamnými látkami a prekurzory a monitoruje obchod s omamnými látkami a prekurzory mezi držiteli licencí. V roce 2017 byla v souvislosti se zavedením možnosti předepisování léčebného konopí v rámci BfArM zřízena národní Agentura pro konopí (Cannabisagentur).
Vlastní implementace federálních zákonů je odpovědností zejména spolkových zemí. Spolkové země mají dále legislativní pravomoc v oblasti vězeňství a vymáhání práva 
a v souvisejících oblastech, jako je školství, zdravotní péče a další vzdělávání. Odpovědnost za naplňování protidrogové politiky, zejména její financování, leží na spolkových zemích a obcích, které si tak mohou nastavit jiné priority v rámci zákonných ustanovení a společných cílů protidrogové politiky. Koordinace mezi federální vládou a spolkovými zeměmi probíhá na mezirezortních konferencích a pracovních skupinách.
Nizozemsko
Ministerstvo zdravotnictví, sociálních věcí a sportu je pověřeno koordinací nizozemské protidrogové politiky, jelikož je na užívání drog pohlíženo primárně jako na problém zdraví. Ministerstvo je odpovědné zejména za veřejné zdraví, prevenci návykových látek a léčbu závislosti (léčení a zmírňování následků). Ministerstvo je odpovědné za zajištění dostupnosti spolehlivých informací a jeho úkolem jsou inovace v oblasti zvyšování povědomí, prevence a péče a zajištění výzkumu a monitorování. V rámci uvedeného ministerstva je za oblast drog odpovědný Odbor výživy, ochrany zdraví a prevence. Ministerstvo je gestorem zákona o opiu z 12. května 1928 (Opiumwet4) ve znění pozdějších předpisů.
Ministerstvo spravedlnosti a bezpečnosti je odpovědné za vymáhání práva a snižování dostupnosti drog, tzn. za boj proti trestné činnosti spojené s užíváním drog. Ministerstvo zahraničních věcí je odpovědné za otázky viru HIV a syndromu AIDS na mezinárodní úrovni. Spolupráce probíhá prostřednictvím setkávání vedoucích protidrogové politiky uvedených ministerstev.
Podle článku 13b zákona o opiu mohou starostové obce dočasně uzavřít objekty, ve kterých jsou nalezeny, prodávají se, nebo kam jsou dodávány drogy. Obce mohou stanovit další podmínky pro zřizování tzv. coffe shopů (mohou např. stanovit povinnou minimální vzdálenost od vzdělávacích institucí apod.)
Další klíčovou organizací v Nizozemsku je výzkumný ústav pro duševní zdraví a závislosti nazvaný Trimbos Institut. Experti z Trimbos Institutu uvádějí výzkumné poznatky do praxe, aby podpořili politiky, pedagogy a odborníky, kteří poskytují služby duševního zdraví a boje proti závislostem. Odbor pro sledování a politiku v oblasti drog v rámci Trimbos Institutu je zodpovědný za vydávání Národní zprávy o drogách a je národním kontaktním střediskem EMCDDA pro Nizozemsko. Trimbos Institut je neziskovou organizací financovanou Ministerstvem zdravotnictví, sociálních věcí a sportu, Nizozemskou organizací pro zdravotnický výzkum a rozvoj a několika obcemi. Dalšími sponzory jsou nadace, charity a případně další organizace.
 
Velká Británie
Anglie
Na provádění protidrogové strategie dohlíží Mezirezortní skupina pro drogy složená ze zástupců klíčových ministerstev, které předsedá Ministerstvo vnitra.
Za koordinaci naplňování protidrogové strategie a zveřejňování ročních zpráv, které podrobně popisují pokrok dosažený při plnění cílů strategie, je jménem vlády odpovědné Ministerstvo vnitra (Home Office). Ministerstvo je ve své činnosti podporováno různými ministerstvy a organizacemi, které zahrnují např. Ministerstvo práce a důchodů, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo komunit a místní samosprávy, Ministerstvo školství, Národní agenturu pro kriminalitu a Ministerstvo spravedlnosti.
Poradní rada pro zneužívání drog (Advisory Council on the Misuse of Drugs, ACMD) je nezávislým odborným orgánem, odpovědným za poskytování rad Ministerstvu vnitra v záležitostech týkajících se drog. ACMD byla založena na základě zákona o zneužívání drog z roku 1971 (Misuse of Drugs Act 19715). ACMD je, mimo jiné, odpovědná za vydávání doporučení o kontrole nebezpečných nebo jinak škodlivých drog, včetně klasifikací a plánování podle zákona o zneužívání drog z roku 1971 a provádění důkladných šetření zaměřených na vznikající hrozby a výzvy, které vyvolávají obavy.
Národní agentura pro kriminalitu (National Crime Agency, NCA) je vládním rezortem, odpovědným Ministerstvu vnitra. Cílem NCA je ve spolupráci s policií, pohraniční stráží a mezinárodními spolupracovníky bojovat proti závažné a organizované trestné činnosti, včetně omezení dovozu drog do Spojeného království.
Ministerstvo zdravotnictví (Department of Helath, DH) je odpovědné za zdravotnictví jako celek, jeho činnost podporují zejména následující agentury: Národní zdravotní služba Anglie (NHS England), Veřejné zdraví Anglie (Public Helath England), Komise pro kvalitu péče (Care Quality Commission) a dále Národní institut pro excelenci v oblasti zdraví a péče (National Institute for Health and Care Excellence). Úkoly každé z těchto institucí se dotýkají provádění opatření protidrogové politiky. Národním kontaktním místem EMCDDA je Public Helath England, které úzce spolupracuje s Ministerstvem vnitra dalšími rezorty.
Ministerstvo spravedlnosti (Ministry of Justice) je odpovědné za ochranu veřejnosti, omezování trestné činnosti a dohled nad soudy, věznicemi a probační službou. Ministerstvo práce a důchodů (Department for Work and Pensions) zajišťuje, aby osoby v léčení dostávaly veškeré dávky, na které mají nárok a aby se navracely do pracovního procesu. Ministerstvo pro společenství a místní správu (Department for Communities and Local Government) podporuje orgány místní správy při zajištění jejich efektivního fungování a Ministerstvo školství (Department for Education) odpovídá za vzdělávání a služby pro děti v Anglii. Od roku 2013 je v Anglii vzdělávání o drogách povinnou součástí vzdělávacích programů pro vědní obory.
Místní správa je odpovědná za poskytování zdravotních služeb uživatelům drog na jejich území podle zákona o zdravotní a sociální péči z roku 2012 (Health and Social Care Act 20126), včetně zajišťování služeb léčby drogové a alkoholové závislosti, které nejlépe odpovídají potřebám místních obyvatel. Za tímto účelem zřizují místní správy ze zákona Rady pro zdraví a dobré životní podmínky (Health and wellbeing boards), jejímiž členy jsou zástupci místní správy, sociálních služeb pro dospělé, sociálních služeb pro děti, poskytovatelů zdravotních služeb, pacientských organizací a další. Odpovědností rady pro zdraví a dobré životní podmínky je celkové strategické směřování v oblasti dobrých životních podmínek; za tímto účelem vypracovává rada strategické dokumenty.
 
Wales
Na Wales jsou devolvovány pravomoci v oblasti politiky zdravotnické, vzdělávací, bydlení a sociální péče.
Národní rada partnerství pro zneužívání návykových látek (Substance Misuse National Partnership Board) vykonává dohled nad Strategií pro zneužívání návykových látek7 a doprovodného plánu plnění. Rada má za úkol řídit a sledovat pokrok a usnadnit koordinaci mezi velšskou vládou, orgány veřejné správy a nevládním sektorem.8
Poradní panel pro zneužívání návykových látek (Advisory Panel on Substance Misuse) je nezávislým expertním panelem financovaným velšskou vládou. Je poradním orgánem Ministra sociálních služeb a veřejného zdraví v oblasti prevence a snižování zneužívání návykových látek, souvisejících zdravotních a sociálních škod a jejich snižování a předcházení a revize velšské Strategie pro zneužívání návykových látek. Panel se schází třikrát za rok.9
Partnerství pro bezpečnost společenství (Community Safety Partnerships) jsou zřízeny v každé z 22 hlavních správních oblastí Walesu; jejich členy jsou zástupci policie, místních samospráv, občanů, NHS, hasičských a záchranných služeb a dobrovolných organizací. Cílem partnerství je snížení kriminality a rušení veřejného pořádku tím, že stanovují priority řešení problémů v každé oblasti, po konzultaci s místními obyvateli. Partnerství jsou mimo jiné odpovědná za zabezpečení služeb pro osoby zneužívající návykové látky na svém území.
Oblastní plánovací rady (Area Planning Boards) jsou odpovědné za plánování a koordinaci financování služeb pro osoby zneužívající návykové látky na úrovni regionů. Členy rady jsou zástupci místních zdravotních rad, místní samosprávy, policie, vězeňství, probační služby, sociálních služeb, poskytovatelů služeb a klientů služeb.
Místní zdravotní rady (Local Health Boards) zajišťují zdravotní služby ve věznicích veřejného sektoru, včetně protidrogové léčby.
 
Závěr
Každá ze zkoumaných zemí přistupuje k otázce koordinace protidrogové politiky jiným způsobem. V České republice je primárně odpovědná vláda, která si zřídila poradní orgán a funkci národního protidrogového koordinátora. V Německu je zřízena speciální funkce Federálního komisaře pro drogy a rovněž poradní orgán při Ministerstvu zdravotnictví, v Nizozemsku je za koordinaci protidrogové politiky odpovědné Ministerstvo zdravotnictví a ve Velké Británii leží tato odpovědnost na Ministerstvu vnitra. Ve všech zemích však probíhá spolupráce mezi zainteresovanými rezorty.
 
Zdroje
GUTHEIL, Mirja et al. A review and assessment of EU drug policy [online]. Listopad 2016 [cit. 2018-01-03]. DOI: 10.2861/757475. ISBN 978-92-846-0347-3. Dostupné z: https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2016/571400/IPOL_STU(2016)571400_EN.pdf
GERMANY 2017 Report of the national REITOX Focal Point to the EMCDDA (Data year 2016/2017): Drug Policy [online], [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: https://www.dbdd.de/fileadmin/user_upload_dbdd/05_Publikationen/PDFs/REITOX_BERICHT_2017_EN/WB_01_Drug_Policy_Germany_EN.pdf
United Kingdom Drug Situation: Focal Point Annual Report 2016 [online]. Březen 2017 [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: https://www.nta.nhs.uk/uploads/2905931ukdrugsituation2016webaccessible.pdf
European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction (EMCDDA): Country profiles [online], [cit. 2018-01-04]. Dostupné z: https://www.emcdda.europa.eu/emcdda-home-page_en
 
Další zdroje uvedené v poznámkách
1Úkolem EMCDDA je poskytovat Evropské unii a jejím členským státům faktický přehled o evropských problémech v oblasti drog a spolehlivou znalostní základnu na podporu diskuse o drogách.
2Dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogova-politika/NSPP_revize_II.pdf. Str. 21 a násl.
3Souběžnou legislativní pravomoc upravuje čl. 72 a násl. Základního zákona Německa. V záležitostech souběžných legislativních pravomocí mají spolkové země pravomoc vydávat právní předpisy, pokud Federace nevykoná svou legislativní pravomoc přijetím zákona. Federace má právo přijímat zákony v záležitostech souběžných legislativních pravomocí, pokud vytvoření rovných životních podmínek na celém federálním území nebo zachování právní nebo hospodářské jednoty činí federální regulaci nezbytnou v národním zájmu.
4Dostupný z: https://wetten.overheid.nl/BWBR0001941/2017-05-25
5Dostupné z: https://www.legislation.gov.uk/ukpga/1971/38
6Dostupné z: https://www.legislation.gov.uk/ukpga/2012/7/contents/enacted
7Dostupná z: https://gov.wales/dsjlg/publications/commmunitysafety/strategy/strategyen.pdf?lang=en
8Welsh Government: Substance Misuse National Partnership Board (SMNPB) [online], [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: https://gov.wales/topics/people-and-communities/communities/safety/substancemisuse/governance/board/?lang=en
9Welsh Government: The Advisory Panel on Substance Misuse (APoSM) [online]. [cit. 2018-01-04]. Dostupné z: https://gov.wales/topics/people-and communities/communities/safety/substancemisuse/governance/advice/?lang=en
 
Barbora Mičicová, Parlamentní institut, březen 2018