Koruna nyní vůči dolaru oslabuje na červencové minimum

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Donald Trump totiž přitvrzuje se svými cly; zatím je uvalil na Japonsko a Jižní Koreu, další oznámí záhy, včetně těch na EU.

Koruna nyní vůči dolaru oslabuje na své červencové minimum (viz graf Bloombergu níže). Americký prezident Trump totiž přitvrzuje se svými cly; zvyšuje je totiž dokonce nad rámec těch, jež zavedl během „dne osvobození“ 2. dubna a po týdnu na 90 dní zase pozastavil.

Na dovoz z Japonska nyní – s platností od 1. srpna – uvaluje 25procentní clo, zatímco 2. dubna to bylo „jen“ 24procentní clo. Na Jižní Koreu uvaluje clo rovněž 25procentní, stejné na ni uvalil 2. dubna.

Cla na další země a ekonomiky, včetně EU, oznámí během 48 hodin, než tuto středu vyprší termín oné 90denní přestávky. Část investorů se obává, že clo na dovoz z EU může být ještě vyšší než to 20procentní, uvalené na ni při „dni osvobození“. Proto koruna ztrácí.

Český průmysl roste nejvýrazněji od roku 2022

I kvůli obavě z Trumpových cel, vůči nimž je ale zatím odolný

Česká průmyslová výroba vykázala letos v květnu poměrně výrazný meziměsíční pokles, a to o 1,6 procenta v sezónním očištění. Výrazněji průmysl meziměsíčně klesl naposledy v květnu 2024, tedy přesně o rok dříve. Letos v květnu se dostavilo odeznění efektu předzásobování z přechozích měsíců, které bylo způsobeno obavou z vyhrocené světové obchodní války. Ta se ale zatím nedostavila, neboť americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa začátkem dubna rozhodla odložit účinnost mimořádně vysokých cel na dovoz prakticky z celého světa o 90 dní.

V únoru až dubnu letošního roku tak z podstatné části právě kvůli efektu předzásobování vykazoval tuzemský průmysl meziměsíční nárůsty.

Meziročně však v květnu průmyslová v produkce vykázala poměrně solidní růst o 2,2 procenta. Jedná se o nejvýraznější meziroční nárůst od prosince 2022.

Solidní květnový meziroční růst průmyslu zlepšil průmyslníkům náladu natolik, že v červnu se pak podle nich podmínky v českém zpracovatelském průmyslu meziměsíčně zlepšily, poprvé od května 2022, tedy za více než tři roky.

Průmyslníci hlásí lepší podmínky v průmyslu, neboť registrují prudký nárůst objemu výroby a také navýšení objemu nových zakázek. Nárůst objemu výroby je nejprudší od února 2022. Tedy prakticky od posledního měsíce před ruskou invazí na Ukrajinu. K ní došlo na konci února 2022 a zapříčila dramatický nárůst cen energií. S ním se potýkal český, ale třeba i německý průmysl. Nyní je tedy zřejmé, že se český průmysl z tohoto šoku do značné míry již „otřepal“. Vykazuje značnou odolnost vůči hrozbě obchodních válek a i pokračujícímu geopolitickému napětí. Pokud by ve druhém letošním pololetí hrozba obchodních válek opadla, což nelze vyloučit, bude to vzpruhou jak německému průmyslu, tak zprostředkovaně dále také tomu českému.

Průmyslníkům v ČR k lepším podmínkám ovšem pomáhá také setrvalé snižování zaměstnanosti, jež pokračovalo také letos v červnu. To jim umožňuje šetřit výdaje a zefektivňovat výrobu. Výsledkem je mírný nárůst míry nezaměstnanosti v ČR. Za celý letošní rok by průmyslová výroba v ČR měla přidat zhruba jedno procento.

Podíl EU na globálních emisích klesne do roku 2030 pod 5 %

Stane se tak i pokud už od teď nebudou zavedena žádná nová zelená opatření typu povolenek pro domácnosti. EU ale s poklesem k 5 % hrozí zdražování, deindustrializace a blackouty, při mizivém dopadu na globální klima

Podíl EU na globálních emisích oxidu uhličitého klesl mezi lety 2017 a 2023 z 8,66 % na 6,64 % (viz graf níže). Do roku 2030 její podíl pravděpodobně klesne pod 5 %, i pokud nebudou uplatněna žádná nová opatření v této oblasti, například emisní povolenky pro domácnosti nebo uhlíkové clo.

Opravdu velcí znečišťovatelé jako Čína či USA své klimatické závazky totiž neplní.

Čína hrubě neplní závazky Pařížské klimatické dohody soustavně od roku 2020, jak konstatuje finský institut CREA (zde). Spojené státy od ní s nástupem Trumpovy administrativy rovnou odstoupily.

Dává tedy ekonomický smysl, aby EU se všemi svými novými klimatickými opatřeními přestala, pozastavila je, a pokračovala v jejich zavádění až tehdy, začne-li její zmíněný globální podíl narůstat, byť třeba jen nepatrně. Protože to bude příznak, že i ostatní ekonomiky s ní v tempu ozeleňování a/či likvidace průmyslu srovnaly tempo.

Uvažme, že obnovitelné zdroje jsou z hlediska evoluce energetiky v jistém smyslu krokem zpět. Lidstvo dlouho budovalo řiditelné zdroje elektřiny, ale nyní se otáčí – pod vlivem zelené ideologie – k těm neřiditelným. Které ale stejně, právě proto, vyžadují zálohu, zhusta fosilní.

Neřiditelnost, tedy závislost na rozmarech počasí, také zvyšuje nároky na přenosovou soustavu. Tedy vyžaduje další obrovské investice, v rámci EU se dle nedávné analýzy agentury Reuters odhadují na 22 bilionů korun (zde). To je skoro trojnásobek ročního výkonu české ekonomiky! A také cena, za niž by bylo možné postavit více než 100 nových jaderných bloků v ceně, za niž jihokorejská strana slibuje postavit ty dukovanské.

Hrozí tedy, že výsledkem přepjaté, zideologizované otočky EU vstříc obnovitelným zdrojům, kterou neuskutečňuje řádný jiný ekonomický celek světa, bude hlavně jen všeobecné zdražování, deindustrializace a blackouty, s prakticky žádným příznivým dopadem na globální klima. (8.7.2025)