Kraje a obce hospodařily loni s velkým přebytkem

Komentář Lukáše Kovandy

Metropole Praha s druhým největším v historii. Ale i proto, že Praha málo investuje, na což upozorňují i ratingové agentury.

Kraje a obce České republiky loni hospodařily s třetím největším přebytkem v historii, a to 32,8 miliardy korun. Takřka polovinu z tohoto přebytku má však na svědomí metropole Praha, která za rok 2022 skončila „v plusu“ 15,5 miliardy korun. Údaje ministerstva financí zveřejnila Česká televize.

Praha tak loni hospodařila s nominálně vůbec druhým největším přebytkem v historii. Vyššího přebytku dosáhla jen v roce 2021. Tehdy činil 16 miliard korun. Letošní přebytek Prahy a souhrnně i krajů a obcí je zejména vzhledem k výzvám loňského roku – energetické drahotě či mimořádné obecné inflaci – příznivou zprávou. Ale jen do určité míry. Za vysokými přebytky stojí zčásti také nedostatečná investiční činnost. Kvůli této nedostatečnosti tak samosprávným celkům užírá ona mimořádná inflace z jejich rezerv více, než by bylo zdrávo. Na což upozorňují i světově významné ratingové agentury.

Příkladem je hlavní město. Hospodaření Prahy si u světově významných ratingových agentur stojí dobře. Například u agentury Moody’s má nyní Praha rating Aa3. To znamená čtvrtou nejlepší „známku“ na stupnici od jedné do dvaceti. Praha má stejný rating jako celá Česká republika.

Stejně jako Česku i jeho metropoli Moody’s loni v srpnu zhoršila ratingový výhled, ze „stabilního“ na „negativní“. To ovšem nesouvisí ani tak s hospodařením Prahy, jako spíše s možným negativním dopadem energetické krize EU na veřejné finance České republiky. Energetická krize však nakonec v této topné sezóně nedolehla na EU, ani na Česko, zdaleka tak tíživě, jak se loni v létě i mnozí experti obávali. Vždyť referenční burzovní cena plynu v EU se od konce loňského srpna propadla o takřka 90 procent.

Přitom i ratingové agentury loni sdílely obavu, že výrazné zhoršení fiskální pozice Česka, plynoucí z potenciálně nezvládnuté energetické krize, by zhoršily také možnosti financování Prahy. Protože se předpokládá, že pokud by se Praha ocitla v opravdu značných finančních těžkostech, tak či onak by jí z nich pomáhal stát. Tomu je ale nyní metropole na hony vzdálena. Proto její rating je velmi dobrý. Má u Moody’s stejný rating jako třeba – na úrovni států – Belgie, Británie nebo Katar.

Negativní výhled totiž neplyne ani tak ze zhoršení hospodaření města, jako spíše z energetické krize EU. Nelze vyloučit, že pokud by se i díky jejímu mírnějšímu průběhu zlepšily vyhlídky hospodaření celé České republiky, ratingový výhled Prahy (i Česka) se změní zpět na „stabilní“.

Ratingové agentury hodnotí hospodaření Prahy pozitivně. Metropole podle nich vytváří výrazné a soustavné provozní přebytky hospodaření. Vždyť schodek vykázala naposledy v roce 2011. Zároveň vykazuje nízkou a dále klesající úroveň zadlužení. Za tento příznivý vývoj může zčásti ovšem i zmíněná nedostatečná investiční aktivita metropole, která může být problémem hlavně do budoucna. Nyní ale tato nedostatečná investiční aktivita dále podporuje solidní stav finančního zázemí Prahy.

Praha je tedy bohaté a málo zadlužené město. Daleko větší starosti je třeba si dělat o hospodaření celého Česka, nikoli Prahy samotné. I pokud by Praha výrazně přidala na investiční činnosti, což je žádoucí, do žádných zásadnějších problémů s financováním se velmi pravděpodobně nedostane. Rating se Praze může zhoršit tehdy, pokud by se zhoršil rating celé České republiky, což vzhledem ke stavu veřejných financí na celostátní úrovni určitě nelze vyloučit, zejména v dlouhodobém ohledu.

Česká pošta zruší stovky poboček

Když to zvládly banky, zvládne to i ona – a to banky zrušily přes 700 poboček.

Česká pošta se odhodlala ke kroku, který je v její nepříznivé hospodářské situaci prakticky nezbytný: zruší přibližně tři stovky svých poboček. Už se také ví, které to jsou. Dotčené obce a jejich starostové se samozřejmě ozývají. Nelíbí se jim to. Což je pochopitelné. Lidé v obci či městě zrušení pobočky pošty leckdy přičtou ke zlu místnímu starostovi mnohem spíše než vedení podniku, nebo dokonce ministerstva vnitra, „tam někde daleko v Praze“.

V uplynulé době však svoji pobočkovou síť dramaticky redukuje také soukromý sektor, a to konkrétně v případě bankovních poboček. Tento počet se snižuje prakticky nepřetržitě od poloviny roku 2014, jak vyplývá ze statistiky České národní banky (viz graf níže).

V půli roku 2014 bylo v Česku celkem 2235 fyzických bankovních míst. Zejména kvůli nástupu online bankovnictví však jejich počet do konce loňska klesl na 1526. Banky tak za tu dobu zrušily celkem 706 svých poboček. A žádné společenské otřesy kvůli tomu nenastaly. A nenastal ani přeliv klientely k těm bankám, které by se snad s rušením poboček záměrně „zdržely“, aby situace využily a přetáhly klienty konkurenci. Naopak, svoji konkurenceschopnost si drží ty banky, které jsou ochotny pobočky poměrně rázně škrtat.

Pravda, nyní chystané rušení poštovních poboček je poněkud rychlejší, než jaké dosud bylo tempo rušení poboček bankovních. Vždy třeba za celý loňský rok se v Česku zrušilo 70 bankovních míst. Poštovních poboček má být o ony tři stovky méně už k letošnímu 1. července, tedy během tří měsíců.

I tak je krok České pošty ekonomicky opodstatněný a smysluplný. Banky na „novou dobu“, zejména rozmach online prostředí, reagují už od zmíněného roku 2014. Kdyby své zeštíhlování už tehdy zahájila také Česká pošta, mohlo být mnohem postupnější a pozvolnější, jako je tomu u bank. Podstatou problému tak je opět neakceschopnost minulých managementů České pošty, dosazovaných zhusta na základě politického klíče, nikoli na základě schopností nebo odbornosti. (2.4.2023)