Krize v mlékárenství a propad cen obilovin drtí zemědělce napříč Evropou. Agrární organizace V4 vyzvaly Brusel ke spuštění krizové rezervy

Hromadění mléka na evropském trhu, které mělo původně směřovat do Číny, vyvolalo krizi napříč kontinentem. Surovinu není komu prodávat za reálné ceny, zatímco náklady na produkci dále rostou. Představitelé zemědělských organizací zemí Visegrádské skupiny se během dvoudenního jednání v Loučni na Nymbursku shodli, že mlékárenskému sektoru hrozí nevratné strukturální změny. Problémům čelí také pěstitelé obilovin a olejnin, protože rentabilita jejich produkce dlouhodobě klesá. Organizace se proto ve společném komuniké zavázaly obrátit na Evropskou komisi s požadavkem na neprodlenou aktivaci krizové rezervy a zároveň vyzvaly, aby budoucí Společná zemědělská politika EU po roce 2027 nezatěžovala chovatele a pěstitele nadměrnou byrokracií a nepřiměřenými environmentálními požadavky.

Zástupci zemědělských organizací Visegrádské skupiny, Agrární komory České republiky, Slovenské zemědělské a potravinářské komory, Národní rady zemědělských komor Polska a Maďarské agrární komory, se sešli ve dnech 14. a 15. května v Loučni, aby jednali o aktuální situaci na trzích jednotlivých zemí i o tématech národní a evropské politiky. Mezi hlavní body jednání patřily prohlubující se negativní trendy na evropském trhu, které dopadají nejen na mlékárenský sektor, obiloviny a olejniny, ale také na další odvětví živočišné a rostlinné výroby. Situaci navíc zhoršují vysoké náklady způsobené geopolitickým napětím a nestabilními cenami energií v kombinaci s nízkými výkupními cenami.

„Pomyslné nůžky mezi náklady a výkupními cenami se neustále rozevírají, což dopadá na zemědělce všech velikostí, výrobních zaměření i právních forem. Situace se stává neudržitelnou a je třeba ji řešit na národní i evropské úrovni. Intenzivně proto jednáme s Ministerstvem zemědělství a jsem rád, že jsme se s partnery ze Slovenska, Polska a Maďarska shodli na společném apelu směrem k Evropské komisi. Pokud připustíme pokračující útlum zemědělství, ohrozíme tím potravinovou bezpečnost našich zemí, což by v dnešní geopolitické situaci představovalo značné riziko,“ uvedl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal, který je zároveň viceprezidentem evropské nadnárodní organizace COPA.

Agrární organizace proto ve společném komuniké vyzvaly k aktivaci mechanismů intervenčních nákupů, přijetí opatření ke stabilizaci vnitřního trhu a usnadnění exportu mimo země Evropské unie. Zároveň požadují okamžitá i dlouhodobá opatření na úrovni EU, která povedou k omezení nadměrného růstu výrobních nákladů a regulatorní zátěže zemědělců. Současně apelovaly na vytvoření zvláštního evropského fondu pro obtížně pojistitelná rizika zahrnující dopady klimatických změn, nákaz zvířat a rostlin i tržních šoků.

S tím souvisejí také pokračující debaty o budoucím víceletém finančním rámci na období 2028 až 2034 a o podobě Společné zemědělské politiky EU pro toto období. Právě proti jejímu směřování protestovaly v loňském roce tisíce zemědělců se stovkami kusů těžké zemědělské techniky napříč Evropou. Agrární organizace zemí Visegrádské skupiny nadále požadují zachování silného zemědělského rozpočtu a skutečně společné, zjednodušené a předvídatelné politiky, která zároveň dokáže pružně reagovat na vývoj světových trhů. Současně požadují stejné podmínky pro dovoz potravin ze třetích zemí, jako jsou Ukrajina, státy sdružené v uskupení Mercosur nebo Austrálie, kterým Evropská unie prostřednictvím obchodních dohod stále více otevírá svůj trh.

Samostatným bodem jednání byly také zákazy účinných látek v přípravcích na ochranu a ošetřování rostlin na evropské úrovni, za které často neexistují odpovídající náhrady. Škůdci a další škodlivé organismy si tak postupně vytvářejí rezistenci vůči zbývajícím povoleným látkám. Rostliny oslabené stále častějšími jarními mrazy a nedostatkem vody v půdě pak pěstitelé nedokážou dostatečně chránit před škodami, což se následně negativně projevuje na objemu úrody. Agrární organizace Visegrádské skupiny proto ve společném komuniké vyzvaly k přepracování systému hodnocení rizik a ke zrychlení schvalovacích procesů přípravků. V samostatném společném dopise zároveň vyzvaly Evropský parlament a Radu EU k okamžitému řešení situace.

Jednání k tématu přípravků na ochranu rostlin se zúčastnila také odbornice ze slovenského Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova Bronislava Škarbová, ředitel Odboru přípravků na ochranu rostlin Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Pavel Minář a zástupci profesních sdružení – předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy Monika Nebeská a tajemník Ovocnářské unie České republiky Roman Chaloupka.

Dvoudenní jednání bylo zakončeno exkurzí u předního českého producenta zeleniny Bramko CZ v Semicích a společným pracovním obědem. Komuniké se závěry jednání bude předáno Evropské komisi a organizaci Copa-Cogeca.

Komuniké ze setkání zástupců zemědělských komor zemí Visegrádské skupiny (V4)

Loučeň, 14.–15. května 2026

Ve dnech 14.–15. května 2026 se v Loučni v České republice uskutečnilo setkání zástupců zemědělských komor zemí Visegrádské skupiny (V4). Setkání se zúčastnili zástupci Národní rady zemědělských komor Polska, Agrární komory České republiky, Slovenské zemědělské a potravinářské komory a Maďarské agrární komory.

Cílem setkání bylo zhodnotit nejnovější vývoj ovlivňující zemědělství v regionu a znovu potvrdit společné priority ve vztahu k probíhajícím jednáním o budoucích politikách Evropské unie, zejména o Víceletém finančním rámci na období 2028–2034 a Společné zemědělské politice po roce 2027.

Příjmy zemědělců, situace na trhu a výzvy související s počasím a klimatem v zemích V4

Účastníci vyjádřili vážné znepokojení nad tím, že negativní trendy pozorované na začátku roku 2026 se v posledních měsících dále prohloubily. Pokračující pokles výkupních cen syrového mléka spolu s přetrvávajícími nízkými cenami obilovin a olejnin dále podkopává ekonomickou životaschopnost zemědělských podniků v celém regionu V4.

Opětovně vyzýváme Evropskou komisi, aby neprodleně aktivovala Zemědělský rezervní fond cíleným a přiměřeným způsobem na podporu nejvíce postižených členských států. Bez okamžitého zásahu existuje rostoucí riziko nevratných strukturálních škod v mlékárenském sektoru.

Zemědělské komory zemí V4 upozorňují na přetrvávající vysoké ceny pohonných hmot a hnojiv, které výrazně zvyšují náklady zemědělské výroby a oslabují konkurenceschopnost evropských zemědělců. Volatilita cen energií, geopolitické napětí a závislost Evropské unie na dovozu strategických surovin nadále vytvářejí značnou nejistotu pro zemědělské podniky. Prohlubující se efekt „cenových nůžek“ nadále oslabuje příjmy zemědělců, zvyšuje zadluženost a omezuje jejich investiční kapacitu.

Účastníci jednání proto vyzývají k:

• aktivaci mechanismů intervenčních nákupů, včetně aktualizace intervenčních cen,

• opatřením ke stabilizaci vnitřního trhu a usnadnění vývozu mimo EU,

• okamžitým i strukturálním opatřením na úrovni EU za účelem omezení nadměrného růstu výrobních nákladů a regulatorní zátěže zemědělců.

Účastníci dále vyzývají Evropskou komisi a národní vlády k přijetí koordinovaných opatření zaměřených na stabilizaci trhů s energiemi, pohonnými hmotami a hnojivy, podporu domácí výroby hnojiv, snižování administrativních a regulatorních překážek a vytváření podmínek pro dostupné a cenově přijatelné vstupy pro zemědělce.

V této souvislosti jsme analyzovali nedávný návrh Evropské komise týkající se Dočasného rámce státní podpory v souvislosti s krizí na Blízkém východě (METSAF) a Akčního plánu EU pro hnojiva. Tyto iniciativy považujeme za nedostatečné a vyzýváme Evropskou komisi a členské státy k zavedení ambicióznějších opatření. Bez účinných kroků hrozí další snižování zemědělské produkce, pokles investic a zhoršení potravinové bezpečnosti v regionu V4 i v celé Evropské unii.

Pokud jde o výzvy související s klimatem, účastníci potvrdili, že nestabilita počasí se v regionu během jara 2026 nadále zintenzivňuje. Pozdní mrazy, výrazné sucho a nerovnoměrné rozložení srážek stále více ovlivňují výnosy i plánování zemědělských podniků.

Přetrvávající problémy, jako je pokles hladiny podzemních vod a snížení půdní vlhkosti, zůstávají významným dlouhodobým problémem.

Zemědělské komory zemí V4 znovu opakují svou společnou výzvu k vytvoření specializovaného evropského fondu pro obtížně pojistitelná rizika, pokrývajícího dopady změny klimatu, šíření nákaz zvířat a rostlin a tržní šoky. Tento nástroj musí být vytvořen mimo rozpočet SZP, aby nedošlo k dalšímu oslabení stávajících podpůrných mechanismů.

Společná zemědělská politika EU po roce 2027

Účastníci konstatovali, že diskuse o budoucnosti SZP a Víceletého finančního rámce na období 2028–2034 vstoupily do rozhodující fáze. V této souvislosti zdůraznili, že SZP musí zůstat silnou, nezávislou a skutečně společnou politikou.

Účastníci znovu potvrzují následující priority:

1. Silná a skutečně společná SZP s odpovídajícím rozpočtem

SZP musí zůstat nezávislou politikou EU se silným vyčleněným rozpočtem ve výši nejméně 500 miliard EUR, který bude odrážet inflaci, rostoucí náklady a zvyšující se rizika pro potravinovou bezpečnost.

2. Odmítnutí renacionalizace a zachování druhého pilíře

SZP nesmí být oslabena začleněním do národních rámců. Silný a autonomní pilíř rozvoje venkova je zásadní pro investice, inovace a generační obměnu.

3. Spravedlivá odměna za potravinovou bezpečnost a produkci

Přímé platby musí být uznávány jako odměna za zajišťování potravinové bezpečnosti a udržování vysokých výrobních standardů, nikoliv jako sociální transfery.

4. Zjednodušení a flexibilita

Nová SZP musí být výrazně zjednodušena, což povede ke snížení administrativní zátěže zemědělců, bez dodatečné podmíněnosti, včetně obecného uznání SZP jako politiky naplňující zásadu „významně nepoškozovat“.

Zastropování, degresivita a diferenciace plateb podpory příjmů pro různé kategorie zemědělců by měly být pro členské státy dobrovolné, aby byla zajištěna dostatečná flexibilita. Při uplatňování zastropování a degresivity by mělo být možné odečítat náklady na pracovní sílu.

5. Ochrana produkčních kapacit, zejména v oblasti živočišné výroby, a jasná definice aktivního zemědělce

Politiky EU musí podporovat, nikoli oslabovat produkci — zejména v sektoru živočišné výroby. Definice aktivního zemědělce by měla být jednoduchá a založená na skutečné zemědělské činnosti.

6. Zachování způsobilosti zemědělců v důchodovém věku pro podporu příjmů

Vyloučení zemědělců v důchodovém věku ze způsobilosti pro plošnou podporu příjmů by mohlo negativně ovlivnit sociální a ekonomickou stabilitu venkovských oblastí. Starší zemědělci nadále hrají důležitou roli v zemědělské produkci, hospodaření s půdou a zachování venkovských komunit. Zachování jejich způsobilosti pro podporu příjmů přispívá ke generační kontinuitě, sociální soudržnosti a dlouhodobé udržitelnosti zemědělského sektoru.

7. Dostupnost přípravků na ochranu rostlin

Zajištění přístupu k účinným přípravkům na ochranu rostlin je zásadní pro zachování zemědělské produkce v EU. Současné tempo stahování přípravků a regulatorních omezení bez odpovídajících alternativ ohrožuje produkci klíčových plodin.

Jsou zapotřebí naléhavá a pragmatická řešení, včetně:

• přepracování systému hodnocení rizik,

• výjimek pro případy bez životaschopných alternativ,

• rychlejších schvalovacích postupů,

• širšího využívání mimořádných povolení tam, kde je to odůvodněné,

• silnější podpory inovací.

Současně je nutné zabránit rozvoji rezistence způsobené opakovaným používáním omezeného počtu nedostatečně účinných přípravků. Bez okamžitých opatření hrozí EU pokles výnosů, snížení konkurenceschopnosti a zvýšená závislost na dovozu.

Obchodní vztahy EU se třetími zeměmi

Účastníci zdůraznili, že obavy související s asymetrií obchodních podmínek zůstávají plně oprávněné a v souvislosti s nedávným geopolitickým vývojem se dále prohloubily.

Zástupci agrární komor zemí V4 znovu potvrdili:

• svůj nesouhlas s obchodní dohodou EU–Mercosur a výzvu k pozastavení jejího prozatímního provádění do doby, než Soudní dvůr Evropské unie vydá své rozhodnutí,

• své obavy z otevření trhu EU zemědělským a potravinářským produktům z Ukrajiny, které nesplňují normy EU,

• potřebu zajistit reciprocitu evropských výrobních standardů a spravedlivou hospodářskou soutěž ve všech obchodních dohodách EU.

Přestože účastníci jednání ocenili snahy o otevírání nových trhů pro evropské zemědělské a potravinářské produkty, včetně jednání s Indií, zdůraznili, že potravinová bezpečnost a stabilita příjmů zemědělců v Evropě musí zůstat hlavní prioritou vyjednavačů EU. Ti musí vždy zohledňovat kumulativní dopady všech obchodních dohod na vnitřní trh EU, zejména u citlivých zemědělských produktů.

Geopolitický vývoj a asymetrické podmínky přístupu na trh nadále vytvářejí dodatečný tlak na zemědělce v EU, zejména v členských státech, které ztratily tradiční exportní trhy a procházejí strukturálními změnami.

Je nezbytné provést komplexní hodnocení založené na souhrnu zemědělských kvót v dosud uzavřených dohodách a v dohodách, o nichž se aktuálně jedná, protože mnoho „malých objemů“ se sčítá a ve svém souhrnu může mít významný deformující dopad na trh na úrovni EU.

Spolupráce zemědělských organizací V4 na evropské úrovni

Účastníci jednání zdůraznili, že v současné fázi jednání o Víceletém finančním rámci EU a budoucí SZP EU je koordinovaný a jednotný postup důležitější než kdy dříve, a proto:

• vyzývají předsedy vlád svých zemí, aby aktivně podporovali výše uvedené priority v Evropské radě,

• vyzývají Copa-Cogeca k aktivnímu prosazování pozic organizací V4 na nejvyšší politické úrovni v EU,

• znovu potvrzují svůj závazek společně usilovat o to, aby hlas zemědělců z regionu V4 byl plně zohledněn v rozhodovacích procesech EU.

Účastníci jednání se shodli, že pokračující koordinace bude v nadcházejících měsících zásadní, jelikož jednání o budoucnosti zemědělské politiky EU nabývají na intenzitě.

Toto komuniké bylo vyhotoveno ve čtyřech výtiscích, po jednom pro každou delegaci. Kopie budou předány Evropské komisi a Copa-Cogeca. (15.5.2026)