Krizové vysílání rozhlasu: Lépe být připraven, než zaskočen

Když se něco stane, lidé potřebují klid, jistotu a věrohodné informace. A právě v těchto chvílích je role Českého rozhlasu zásadní. Mimořádné události nelze předvídat, ale lze se na ně připravovat. Rozhlas proto systematicky pracuje na tom, aby dokázal být oporou i ve chvílích, kdy selžou běžné komunikační kanály. Ať jde o povodně, pandemii nebo rozsáhlý výpadek proudu, rádio je médium, které lze spustit i bez internetu a mobilní sítě.

Připravenost dnes řeší i stát. Ministerstvo vnitra nedávno představilo brožuru 72 hodin, která má pomoct domácnostem zvládnout první tři dny krizové situace. Mimo jiné doporučuje mít vždy připravené i rádio na baterky „Český rozhlas trvale pracuje na tom, aby byl stále stejně spolehlivým zdrojem, jakým ho lidé podle zpětné vazby vnímají. Jako zdroje potravy a vody, lidé potřebují v mimořádných situacích i spolehlivé informace. A tu nastupuje Český rozhlas, ostatně jako tomu bylo i při pandemii koronaviru, povodních nebo nedávném blackoutu,“ vyzdvihuje generální ředitel René Zavoral.

Technologická připravenost je základ

Český rozhlas investuje do nových technologií, které pomohou reportérům v terénu vysílat v krizových podmínkách, třeba pří delším výpadku proudu. Ve speciální výbavě reportérských aut jsou například bateriová úložiště a také ochranné pomůcky a základní materiál pro poskytnutí první pomoci. A na mobilní síti nezávislá technologie pro přenos dat a vysílání. Na přípravě Rozhlas spolupracuje s jednotkami IZS, se kterými konzultuje technické detaily a způsob komunikace při mimořádných událostech. 

Současně je Český rozhlas schopen a připraven zajistit vysílání i při výpadku proudu, jako tomu bylo při posledním blackoutu. Napájení vysílání Českého rozhlasu je zajištěno vícestupňově, aby nedošlo k přerušení provozu ani při výpadku distribuční sítě. „Nejprve se využívají UPS zdroje, které okamžitě přebírají zátěž a udrží klíčové technologie v chodu. Jde o překlenutí krátkého výpadku a čas potřebný k nastartování záložních motorů. Následně se zapojují dieselagregáty, schopné dlouhodobě dodávat elektřinu pro vysílací pracoviště i technologické zázemí,“ říká Karel Zýka, ředitel Techniky a správy Českého rozhlasu. Celý systém je navržen tak, aby přechod mezi jednotlivými zdroji byl automatický a bez výpadku signálu. Díky této kombinaci má rozhlas garantovanou nepřetržitou kontinuitu vysílání i v krizových situacích.

Postupy, procesy, týmy

„Příprava krizového vysílání je dlouhodobý proces. Nejde jen o techniku, ale i o jasné postupy, kvalitní podkladové materiály, školení lidí a spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému. My dnes v rozhlase pracujeme na scénářích pro 22 typů mimořádných situací. Už dnes jsme připraveni spustit velmi rychle nepřetržité speciální vysílání v jakoukoliv denní i noční hodinu. Cílem je okamžitě dokázat v krizích nabídnout rychlé, přesné a praktické servisní informace,“ popisuje Ondřej Suchan, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu (na snímku).

Projekt divize Zpravodajství koordinuje Martin Pařízek, vedoucí vědecké redakce zpravodajství, který má dlouholeté zkušenosti z terénu a patří mezi jednoho z autorů dokumentárních sérií, jako jsou „Když jde o vteřiny“ a „Urgent“, které se věnovaly právě fungování složek IZS. Společně s kolegy pracují na přípravě vybavení pro vysílání v náročných podmínkách a technologií pro udržení spojení v situacích, ve kterých může jít o čas, přesnost a životy či majetky lidí.

Týmy reportérů v terénu v následujících měsících čeká proškolení, jak s novým vybavením pracovat. Nadstavbou bude i základní školení první pomoci, aby zvládli ošetřit různá poranění anebo správně poskytnout první pomoc například u srdeční zástavy. (27.11.2025)