Kryptoměny se postupně přesouvají z prostředí, které dlouho fungovalo především na hraně regulace, do světa standardizovaných pravidel a institucionálních investorů. V Česku je tento posun dobře vidět na zavádění evropského nařízení MiCA. ČNB se od února 2025 stala orgánem dohledu nad poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy a o rok později vydala prvních šest povolení. Za první rok přitom obdržela 248 žádostí, jeden z nejvyšších počtů v Evropské unii. Co regulace skutečně změnila a znamená větší institucionalizace také menší riziko pro investory?
„MiCA podle mě změnila hlavně to, že se evropský trh digitálních aktiv začal přesouvat z režimu ‚kdo umí rychle něco spustit‘ do režimu, kde musí poskytovatel umět dlouhodobě prokázat, jak funguje. Konkrétně kdo za službu odpovídá, jak řídí rizika, chrání klientská aktiva, řeší střet zájmů, kybernetickou bezpečnost nebo výpadek služby,“ říká Martin Míšek , spoluzakladatel Quartum Capital.
Pro řadu firem jde o zásadní změnu. Nestačí už službu pouze spustit, ale je potřeba mít jasně nastavené procesy a odpovědnosti, které obstojí před dohledem. Samotná regulace ale neznamená, že konkrétní token nebo investice je bezpečná. MiCA nastavuje pravidla pro emitenty, poskytovatele služeb i infrastrukturu kolem trhu. Investor tak stále musí rozumět samotnému aktivu, jeho výnosu i riziku.
Regulace neznamená bezpečné krypto
Větší regulace může snížit riziko spojené s poskytovatelem služby, ne však automaticky riziko samotného aktiva. Cena bitcoinu nebo jiného kryptoaktiva může dál výrazně kolísat a regulace neodstraní ani riziko špatného projektu, technologické chyby, ztráty likvidity nebo špatného investičního rozhodnutí.
„Regulovaný subjekt je pro mě lepší výchozí bod než anonymní protistrana, ale není to náhrada vlastní analýzy a jasně nastaveného rizikového limitu,“ vysvětluje Martin Míšek. Regulace řeší především kvalitu a fungování samotného poskytovatele. Neříká však, že investice, kterou přes něj člověk realizuje, bude úspěšná, ani neodstraňuje tržní riziko kryptoaktiv.
Instituce nekupují jen příběh
Rozdíl mezi retailovým a institucionálním přístupem ke kryptu začíná už u základní otázky. Zatímco retail často řeší, kam podle něj půjde cena, instituce musí nejdřív vědět, jakou expozici chce získat, jak zapadne do celého portfolia a jak velkou ztrátu je ochotná akceptovat.
Do rozhodování proto vstupuje také úschova a přístupová oprávnění, prověření protistran, likvidita ve stresu, oceňování, účetní a daňové dopady nebo koncentrace rizika. U digitálních aktiv má navíc významnou roli technologické a bezpečnostní riziko.
„Pokud někdo neví, kdo drží klíče, kde jsou aktiva vedená nebo jak vypadá krizový scénář, pak ve skutečnosti ještě nevyřešil podstatnou část investice,“ říká Martin Míšek. Institucionální přístup tak nemusí znamenat pomalejší rozhodování. Rozdíl je především v disciplíně procesu. Investice by neměla stát jen na emocích, jednom příběhu nebo na tom, že něco v posledním roce rostlo.
Krypto jako součást portfolia
Právě proto dává větší smysl přemýšlet o digitálních aktivech jako o jedné ze složek portfolia než jako o samostatném světě. Investor nakonec neřeší pouze to, jak se daří kryptu, ale také to, co konkrétní pozice dělá s celkovým rizikem, likviditou a očekávaným výnosem.
„Digitální aktiva mají vlastní technologii, vlastní tržní infrastrukturu i specifický cyklus, ale ve chvíli silného stresu se mohou chovat mnohem podobněji jiným rizikovým aktivům, než si lidé v dobrých časech myslí,“ upozorňuje Martin Míšek.
Klíčová je proto velikost expozice, její role v portfoliu a připravenost na výrazný pokles. Stejná disciplína přitom platí i pro akcie, nemovitosti nebo private equity. Každá složka může být zajímavá, ale žádná by neměla rozhodovat o osudu celého portfolia.
Co kryptu ještě chybí?
Další rozvoj institucionálního trhu bude stát především na důvěře v infrastrukturu. Instituce potřebují prověřenou úschovu, jasnou odpovědnost, funkční krizové postupy a protistrany, které obstojí i v horším období trhu.
Důležitá bude také konzistentní regulace napříč Evropou. MiCA sice nastavila společný základ, ale teprve praxe ukáže, jak jednotně budou pravidla v jednotlivých státech vykládána a vymáhána. Vedle toho trhu stále chybí delší a srovnatelná historie, která by ukázala, jak se digitální aktiva chovají v různých tržních scénářích a během stresu.
A změnit se podle všeho musí i samotná debata o kryptu. Nemělo by být automaticky prezentováno ani jako budoucnost všeho, ani jako podvod či kasino. „Z pohledu institucionálního investora je podstatné, jestli pro konkrétní aktivum existuje srozumitelný ekonomický důvod, přiměřená velikost pozice a způsob, jak riziko průběžně řídit,“ uzavírá Martin Míšek.
Debata se tak může postupně přesunout od otázky, zda do portfolia patří „krypto“, k mnohem konkrétnější otázce: za jakých podmínek do něj patří konkrétní digitální aktivum?
*
Quartum Capital SICAV je fondem kvalifikovaných investorů dle zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, jeho akcionářem se může stát výhradně kvalifikovaný investor dle § 272 tohoto zákona. Správce upozorňuje investory, že hodnota investice do fondu může klesat i stoupat a návratnost původně investované částky není zaručena. Výkonnost fondu v předchozích obdobích nezaručuje stejnou nebo vyšší výkonnost v budoucnu.
Sdělení klíčových informací fondu (KID) je k dispozici na webu fondu www.quartumcapital.com anebo na webu investiční společnosti https://deltais.cz/fondy/quartum-capital-sicav.
Uvedené informace mají pouze informativní charakter a nepředstavují návrh na uzavření smlouvy nebo veřejnou nabídku podle občanského zákoníku. (27.9.2026)