.jpg?s3=1)
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Třeba výrobce mikroskopů nebo proudových motorů – ti už se stěhují do USA
Česko loni do Spojených států vyvezlo větší objem zboží, než dovezlo, což je poměrně nebývalé. Export dosáhl hodnoty 133,5 miliardy korun a byl nominálně historicky rekordní. Import z USA byl rovněž nominálně dějinně nejvyšší, neboť činil 129,3 miliardy korun. Česko tak dosáhlo přebytku v obchodu s USA ve výši 4,2 miliardy korun. Předtím naposledy přebytku se Spojenými státy dosáhlo roku 2016 (viz tabulka ČSÚ).
Český vývoz do USA loni meziročně narostl o výrazných takřka devatenáct procent, zatímco dovoz z USA jen o půldruhého procenta. V uplynulých minimálně deseti letech meziroční změna českého vývozu do USA nikdy tolik nepřevýšila meziroční změnu dovozu z USA. Pozitivnímu vývoji česko-amerického obchodního vztahu ale může učinit přítrž americký prezident Donald Trump.
Dnes totiž oznámil, že hodlá na dovoz ze zemí EU, včetně Česka, uvalit 30procentní clo, a to od 1. srpna. To je vyšší clo, než jaké na dovoz ze zemí EU uvalil v rámci stanovení svých recipročních cel začátkem dubna, které činilo pouze 20 procent. Vyjednavačům EU se tedy nedaří si Trumpa naklonit, spíše naopak.
Kteří z tuzemských vývozců do USA by byli novým Trumpovým clem nejvíce poškozeni?
Z hlediska hodnoty byly loni vůbec největší samostatnou položkou z hlediska hodnoty českého vývozu do USA telefony, včetně mobilních, jichž se exportovalo za 6,4 miliardy korun. Následovaly je mikroskopy – ty elektronové, nikoli optické –, kterých Česká republika do USA vyvezla za 6,3 miliardy korun. Na třetím místě pak skončily proudové motory, resp. jejich díly. Těch se do USA vyvezlo za 5,9 miliardy korun.
Co se vývozu elektronových mikroskopů týče, představují Spojené státy pro Česko vůbec největší zahraniční odbytiště, ještě tedy společně s Nizozemskem. Elektronové mikroskopy vyváží například brněnský podnik Thermo Fischer Scientific, jehož největším odbytištěm je ovšem Asie. Turnovská firma Crytur zase rozvijí výrobu přesných mechanických dílů pro elektronovou mikroskopii, jež umožňuje například lidský vlas zvětšit na šířku řeky. Takového zvětšení optický, neboli světelný mikroskop nedosáhne. Dílů elektronových mikroskopů se loni z Česka vyvezlo za 0,7 miliardy korun.
Jediným výrobcem proudových motorů v Česku je společnost PBS z Velké Bíteše. Pro ni Spojené státy představují naprosto klíčový trh. Probíhá tam finální montáž dílů vyrobených v Česku a také testování. Její proudové motory se využívají třeba v leteckých střelách, cvičných terčích, ve vysokorychlostních dronech či v bojových bezpilotních letounech. Firma by se však možným Trumpovým clům mohla již brzy alespoň zčásti vyhnout, protože nyní investuje do dvou výrobních hal přímo v USA.
Uvalí Trump v pondělí devastační 500procentní clo?
Uvalí Trump v pondělí devastační 500procentní clo na Slovensko a Maďarsko za jejich pokračující odběr ruských surovin?
Americký prezident Donald Trump zásadně obrací ve svém dosavadním přístupu k Rusku. Zdá se, že poté, co mu nevyšla metoda „cukru“, zkusí nyní metodu „biče“. Jeho „rány“ mají přitom dopadnout i na jiné země, než je Rusko. Konkrétně na ty, které odebírají ruskou ropu, plyn, uran a další vývozní položky.
V EU se jedná zejména o Slovensko a Maďarsko. Na tyto země může Trump již v pondělí uvalit nové, takzvané druhotné clo v drakonické výši až 500 procent. Ale taková cla by uvalil také třeba na Čínu nebo Indii, což už může pořádně zatřást světovým obchodem a globálními burzami a finančními trhy.
Trump slibuje, že v pondělí přijde se zásadním oznámením ohledně Ruska. V posledních dnech viditelně narůstá jeho frustrace s režimem prezidenta Vladimira Putina. Již koncem června uvedl republikánský senátor Lindsey Graham, že Trump se začal přelomově zaobírat možným uvedením do praxe legislativního balíku nových sankcí, jehož součástí je právě i 500procentní druhotné clo na země, které od Ruska nakupují suroviny typu ropy nebo zemního plynu. Graham je společně s demokratickým senátorem Richardem Blumenthalem předkladatelem zmíněného legislativního balíku, který nyní ve stočlenném americkém Senátu podporuje více než 80 zákonodárců. Na tahu je Trump.
Pokud Trump přikývne, Bratislava a Budapešť by vážně pykaly za to, že stále nakupují ropu či zemní plyn z Ruska. Letos v červnu byly největšími odběrateli ruských fosilních energetických surovin ze zemí EU po řadě Maďarsko, Belgie, Francie, Slovensko a konečně Nizozemsko, vyplývá z dat finského institutu CREA (viz níže). Belgie, Francie a Nizozemsko ovšem námořně dovážejí ruský zkapalněný plyn. Tento dovoz pro ně není až tak, životně, důležitý, jako je dovoz ruských surovin pro vnitrozemské státy Slovensko a Maďarsko, které ropu a zemní plyn odebírají potrubně.
Senátor Graham už letos na jaře o navrhovaných druhotných clech hovořil tak, že by dotčeným ekonomikám „měla zlámat všechny kosti v těle“. Tehdy ale ještě neměl takovou Trumpovu podporu, kterou má nyní.
Trump totiž potřebuje zvýšit tlak na Rusko, aby ukončilo své válčení na Ukrajině. „Druhotnost“ zvažovaných cel spočívá v uvedení až likvidačních celních sazeb na země, které odebírají ruské suroviny. Fundamentálně tak cla mají poškodit ruskou ekonomiku, vedlejším efektem však bude i těžký úder zemím, které s ním stále výrazněji obchodují.
Ovšem 500procentní clo na země, jež obchodují s Ruskem, by znamenalo nejen faktickou likvidaci obchodu USA se Slovenskem a Maďarskem, ale hlavně s Čínou či Indií. Čína a Indie letos v červnu představovaly světově suverénně největší odběratele ruských fosilních energetických surovin, následované Tureckem, vyplývá z dat zmíněného institutu CREA. Teprve čtvrtá byla pak EU jako celek, pátá se umístila Brazílie (viz graf níže).
