Na Ministerstvu průmyslu a obchodu se debatovalo o chytrých brýlích s umělou inteligencí a jejich využití pro lidi se zdravotním postižením. U kulatého stolu náměstka Jana Sechtera se sešli zástupci Mety s reprezentanty organizací NRZP ČR, SONS a SNN. Probrali, jak brýle fungují v praxi, jaké jsou zkušenosti s dosavadními technologiemi, ale i o chystaném testování a legislativě.
Od mobilních telefonů k nositelné technologii
AI funkce se v asistenčních pomůckách objevují již dnes, avšak většinou jde jen o aplikace v mobilních telefonech. Předchozí pokusy se speciálními brýlemi se v praxi příliš neuchytily, protože nenaplnily vysoká očekávání a byly málo praktické. Výhodou nových AI brýlí od Mety je přechod k nositelné technologii, která uživatelům ponechává volné ruce. Klíčový je také běžný civilní design bez rizika stigmatizace, cenová dostupnost a intuitivní ovládání. Cílem je, aby technologie pomáhala i běžným uživatelům bez pokročilých technologických znalostí. Systém navíc od minulého měsíce zvládá komunikaci v češtině, která je aktuálně ve fázi vývojového ladění.
Pomoc v náročných situacích i přepis řeči
Pro lidi se zrakovým postižením nabízejí brýle popis okolí v reálném čase nebo rozpoznávání objektů. Přínosem mohou být brýle třeba v domácnosti při rozpoznávání nejrůznějších předmětů, jako jsou potraviny v různých obalech, léky, kosmetické a drogistické produkty a nejrůznější další předměty každodenní potřeby, které člověk běžně rozpoznává vizuálně. Brýle se dají propojit s asistenčními aplikacemi jako Oorien nebo Be My Eyes, přes které může situaci vyhodnocovat AI nebo živý dobrovolník na dálku. Lidem se sluchovým postižením zařízení nabízí přímé zesílení hlasu konkrétního mluvčího v hlučném prostředí nebo přepis řeči do textových titulků přímo na sklíčku brýlí. Do budoucna se počítá i s využitím technologií pro překlad do znakového jazyka.
Ochrana soukromí a české legislativní podmínky
Přestože jsou brýle v Německu či Rakousku běžně dostupné, v dalších zemích EU narážejí na přísnou regulaci kvůli obavám z nahrávání lidí na veřejnosti. Zástupci organizací NRZP ČR, SONS a SNN zdůrazňují, že chtějí přístup k užitečným pomůckám, a nabídli pomoc při argumentaci. Z pohledu MPO se česká legislativa soustředí hlavně na to, jak AI nakládá se zpracovávanými daty, jak je zajištěna kybernetická bezpečnost a jaká právní odpovědnost leží na samotném uživateli. K úspěšnému vyjednávání s Úřadem pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) však komunitní organizace potřebují konkrétní argumenty z praxe.
Testování v terénu a význam přímého dialogu
Zástupci NRZP ČR, SONS a SNN proto projevili zájem si chytré brýle nejdříve sami vyzkoušet v běžném provozu. O případném zapůjčení testovacích sad budou se společností Meta v nejbližší době jednat. Ověřit chtějí například to, jak snadno se brýle ovládají, nebo zda čtení titulků na displeji neodvádí pozornost nedoslýchavých od sledování okolí a mimiky mluvčího, což je důležité i vzhledem k odlišné gramatice znakového jazyka.
Součástí setkání proto byla i přímá ukázka funkcí brýlí. Celá debata potvrdila, že přímý dialog mezi vývojáři velkých technologických platforem, státní správou a organizacemi OZP je pro vývoj smysluplných pomůcek zcela zásadní. (28.10.2026)
