Česká komora architektů, jako stavovská profesní organizace, připomíná v souvislosti se sněmovními volbami politickým stranám a hnutím několik témat důležitých pro rozvoj sídel, jejich architekturu, kvalitu vystavěného prostředí a udržitelný rozvoj. Tato témata jsou důležitá nejen pro architekty, kteří zpracovávají územní plány či navrhují stavby, ale pro všechny, kteří užívají vystavěné i přírodní prostředí, tedy všechny občany této země. Česká komora architektů přináší tato témata, významná pro zodpovědnou správu státu, s výzvou volebním uskupením, aby je zahrnula do svých volebních programů a následně do programových dokumentů nové vlády ČR.
Hlavní téma a motivace:
Usilovat o kvalitní a udržitelné prostředí v ČR pro život dnešní generace i generací budoucích
Pro péči o prostředí vytvořené člověkem má ČR po vzoru ostatních evropských států zpracován vládní dokument Politika architektury a stavební kultury. V každodenním rozhodování se však bohužel uplatňuje jen minimálně. Politika architektury a stavební kultury by se měla stát základním koncepčním materiálem v péči o prostředí. Prostředí vytvořené člověkem totiž vyjadřuje kulturní identitu národa, ukotvuje obyvatele v jejich vlasti, regionech, obcích a umožňuje sebevědomé fungování států v globalizovaném světě. Kvalitní prostředí je „ovocem demokracie“.
Nový stavební zákon je stále důležitým tématem. Některé jeho části, jako např. zjednodušení a zpřehlednění způsobu projednávání stavebních záměrů, jsou velmi kladným přínosem, jiné bohužel zůstaly daleko za skutečnými potřebami výstavby. Jde zejména o malou váhu samospráv v procesu územního plánování a povolování staveb. V systému územního plánování by územní plány krajů a obcí/měst měly být strategickými a koncepčními dokumenty. Předem daná, jasná a všem známá pravidla pro výstavbu by měla být obsažena v regulačních plánech. Při digitalizaci, kterou čeká dokončení a optimalizace, se nesmí zapomínat na otevřené datové formáty a software, aby nedošlo k omezení volného trhu a nebránilo se inovacím.
Zákon o zadávání veřejných zakázek zakazuje výběr pouze podle jednoho kritéria, a to nejnižší ceny. I přesto však nadále přetrvává neblahá praxe, kdy je výrazně převažujícím a u zakázek malého rozsahu stále jediným kritériem při výběru zhotovitele nejnižší cena. Vede k tomu i podvědomá obava veřejných zadavatelů z kriminalizace, pokud by rozhodovali jiným postupem, který jim ovšem zákon umožňuje. Tato praxe je neslučitelná se zodpovědnou péčí hospodáře a poškozuje ve výsledku spotřebitele, tedy jak veřejného zadavatele, tak nás všechny. Pro výběr zhotovitele projektu stavby či územního plánu obce/města je – a to i pro veřejné zakázky malého rozsahu – daleko vhodnější soutěž s hodnocením návrhů nebo výběr podle ekonomické výhodnosti, kdy se k nabídkové ceně (jež nesmí být dominantním kritériem) přidají ještě další kritéria zohledňující kvalitu, zkušenosti a reference zhotovitele. Pozitivní příklady dobré praxe již existují a informace o nich by měly být dostupné. Digitalizace by se mohla výhodně využít i jako zpětná vazba pro zlepšování veřejných zakázek a staveb.
Pro zodpovědný územní rozvoj ČR a správu státního majetku navrhujeme ustavit Kancelář plánování a rozvoje ČR, s respektovanou osobností v čele, jako obdobu v mnoha městech a obcích již úspěšně působících kanceláří městských nebo obecních architektů. KAPR ČR by měl kontrolovat naplňování Politiky územního rozvoje a připravovat podklady pro její pravidelnou aktualizaci, přičemž tento významný vládní dokument by měl obsahovat hlavní strategické priority územního rozvoje na celostátní, nadregionální i (středo)evropské úrovni. KAPR ČR by měl spolupracovat s krajskými architekty (a zajistit tak mj. provázanost celostátní Politiky územního rozvoje s krajskými Zásadami územního rozvoje), městskými architekty, stejně jako se sousedními státy. KAPR ČR by měl aktivně podporovat a řídit naplňování Politiky architektury a stavební kultury – zejména koordinací práce ministerstev a státních organizací – a zároveň by měl iniciovat a spolupracovat na tvorbě příslušné legislativy, metodik a dalších prováděcích dokumentů. KAPR ČR by měl připravovat a koordinovat zadávání veřejných zakázek a zpracování investičních strategií na státní úrovni tak, aby stát pečoval o státní majetek a fungoval jako zodpovědný hospodář. Měl by připravovat podklady pro (strategická) rozhodnutí týkající se majetku státu (dohled na kvalitu státních investic do výstavby, dohled na náklady údržby objektů a pozemků státu, výběr zhotovitele podle kvality, ne podle nejnižší ceny).
Jedním z hlavních cílů KAPR ČR by měla být propagace kvalitního vystavěného prostředí, po vzoru mnoha západoevropských států, například zemí Beneluxu. Pro trvalou vzdělávací a osvětovou činnost v oblasti kvalitního vystavěného prostředí, tvorby krajiny, architektury a designu, by bylo žádoucí iniciovat trvalé Národní centrum architektury, podporující výchovu a vzdělávání v duchu skandinávských a dalších zemí.
V novém volebním období nás čeká také implementace aktualizace evropské směrnice pro úsporné budovy (EPBD IV). Česká republika by měla sladit její implementaci s ostatními státy EU, aby se nesnížila naše konkurenceschopnost. Zároveň je potřeba přestat se soustředit pouze na vydávání metodik a formulářů a investovat do lidského kapitálu. V současnosti chybí procesní podpora vlastníků včetně samospráv k plánování a provádění komplexních rekonstrukcí. Stát by měl plnit roli koordinátora a měl by poskytovat odbornou podporu samosprávám, tak aby investované prostředky byly použity se znalostí lokálního prostředí, a tudíž efektivně. Nezbytnou součástí tohoto procesu je také sběr dat a poskytování zpětné vazby. S podporou rekonstrukcí souvisí i druhé zásadní téma – dostupné bydlení (viz dále).
Udržitelný rozvoj a zachování příjemného prostředí i budoucím generacím je klíčovým tématem současnosti. Města, obce a jednotlivé stavby jsou zásadními spotřebiteli energie. Je důležité, aby se téma udržitelnosti pojímalo v celé komplexnosti, a ne jen jako úzce ekonomický nebo ekologický problém, který se dá řešit jen normami nebo nařízeními. Česká republika je specifická vysokým podílem malých a středních měst. Zároveň je prostředím zcela zásadně ovlivněným a přetvořeným člověkem, velmi těžko se u nás najde panenská divočina. Ta musí být chráněna, nicméně větší pozornost než dosud by měla být věnována prostředí vytvořenému člověkem, ať už se jedná o města, či venkov, či volnou krajinu. Architektura, krajinářská architektura, urbanismus a územní plánování jsou proto zásadními, ale málo využitými nástroji. Součástí tématu udržitelného rozvoje je i úspornost. Ta je zatím pojímána bohužel velmi technokraticky. Přednostně jsou podporována technická jednostranná opatření, protože jsou snadno měřitelná. Přitom daleko zásadnější než konkrétní opatření (jako jsou tepelné izolace či rekuperace) mohou být rozhodnutí o uspořádání měst či krajiny. Česká republika by měla rovnoprávně podporovat nejen technologická řešení, ale i řešení týkající se kvality prostředí a širších vztahů a vždy je navzájem vyvažovat. Důležitá je také úspornost staveb v následné rozumné údržbě, resp. v jejich celém životním cyklu.
Téma udržitelného rozvoje se v současnosti nejpalčivěji projevuje v krizi bydlení, která je intenzivně přítomná nejen v ČR, ale i v Evropě a celém světě. Dostupné bydlení je nejvhodnější řešit komplexním přístupem a využít tak synergií právě s udržitelností, rekonstrukcemi a energetickou úsporností. Problém není stejný v Praze a Jeseníku a je tak nezbytné jej řešit v lokálním kontextu, se kterým pomohou městští a obecní architekti. Stejně tak je nutné do něj promítnout trend stárnutí populace. I zde bude opět zásadní podpora státu obcím, přičemž nutné je využití ekonomických nástrojů v oblastech, jakými jsou investiční bytová výstavba a krátkodobý pronájem. Bez synergické spolupráce většiny ministerstev se téma komplexních rekonstrukcí, udržitelného rozvoje ani dostupného bydlení řešit nepodaří.
S udržitelným rozvojem souvisí i komplexní krajinné plánování, které je prozatím v ČR nedostatečné a není legislativně ukotvené. A přitom právě komplexní pohled na krajinu v rámci všech lidských a stavebních aktivit je základem adaptace krajiny na klimatické změny. Česká republika se jako signatář Evropské úmluvy o krajině v roce 2015 zavázala k implementaci krajinného plánování do legislativy ČR, což se dosud nestalo, resp. děje se tak pouze formou nezávazných územních studií. Krajinářská architektura ve spolupráci s územním plánováním nabízí celostní pohled na co nejharmoničtější propojování volné krajiny s urbanizovanou krajinou při zachování přírodních a přirozených hodnot území s důrazem na obnovu a posílení biodiverzity. S udržitelným rozvojem souvisí také zelená infrastruktura jako páteř krajiny prostupující urbanizovaným územím, která plní mimo ekosystémové také psychohygienické a rekreační funkce a zvyšuje obytnost prostoru v sídlech i mimo ně. Veřejná prostranství mají zásadní vliv na kvalitu života obyvatel. S postupující změnou klimatu se stávají zásadním nástrojem pro tvorbu mikroklimatu měst a obcí, pro sociální inkluzi a tvorbu komunit nebo podporu udržitelné dopravy. Jejich navrhování tak musí být komplexní, aby se nestávala pouze technickým či dopravním prostorem. Je třeba zajistit, aby technická infrastruktura podporovala příjemné a zdravé prostředí a nebyla jeho překážkou. Součástí přípravy na změnu klimatu musí být promyšlený systém hospodaření s dešťovou vodou. V mnoha situacích mohou, oproti složitým stavebně technickým řešením, která mnohdy vyvolávají další náklady na údržbu a péči, pomoci levnější biotechnická řešení.
Jednou ze slabin správy České republiky je malá podpora inovací a nízký přenos příkladů dobré praxe. Státní správa musí pomoci komunikaci mezi samosprávami a předávání zkušeností. Zásadní je též zaměření se na reálná data o prostředí včetně budov. Právě nedostatek takovýchto dat zabraňuje efektivnímu rozhodování o vhodnosti investic, a je tak překážkou v naplňování udržitelného rozvoje. Vhodným lokálním expertem k tématu dobré praxe je městský architekt.
Dotační programy se nesmí orientovat na pouhou snahu utratit co nejvíce prostředků. Základním cílem musí být smysluplné investování pro budoucnost. Musí být preferovány komplexní projekty s důrazem na kvalitu výsledku. U dotačních titulů, které se týkají prostředí, musí být dostatečný čas na zpracování projektů a kvalitativní rozhodování o jejich podpoře. Dotace nesmí opomíjet správu veřejného prostoru, participační procesy a kvalitativní výběr zpracovatelů z více návrhů. Souvisejícím tématem, které je nezbytné v dotačních titulech zohlednit, je také obnova po živelných katastrofách a odolnost proti nim (tzv. Build back better).
Česká komora architektů je připravena podat příslušné komentáře či upřesnění k předloženým tezím týkajícím se územního rozvoje a kvality vystavěného prostředí.
ČKA k volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2025
(stručné resumé)
Hlavní cíl:
Kvalitní a udržitelné prostředí pro život dnešní i budoucí generace.
1️. Politika architektury a stavební kultury: uplatňovat tento vládní dokument jako základní koncepci státu, propojit jej s každodenním rozhodováním.
2. Nový stavební zákon a územní plánování: nastavit jasná pravidla v regulačních plánech, posílit roli samospráv, implementovat otevřené datové formáty
při digitalizaci.
3️. Veřejné zakázky: hodnotit kvalitu, zkušenosti a reference, podporovat architektonické soutěže, využít digitalizaci pro zpětnou vazbu.
4. Kancelář plánování a rozvoje ČR (KAPR): koordinace územního rozvoje a kvality státních investic, spolupráce s kraji, obcemi i sousedními státy.
5. Národní centrum architektury: osvěta, vzdělávání a propagace kvality prostředí, inspirace ze skandinávských zemí a Beneluxu.
6. Komplexní, ne pouze energetické rekonstrukce: implementovat evropskou směrnici o úsporných budovách v souladu s PASK, posílit podporu vlastníků a samospráv.
7. Dostupné bydlení: pojímat jej komplexně (urbanismus, architektura, krajina) a využít synergií s udržitelností, rekonstrukcemi a energetickou úsporností.
8. Krajinné plánování a zelená infrastruktura: tvořit kvalitní, klimaticky odolné a inkluzivní prostředí, při hospodaření s vodou najít přírodě blízká řešení.
9. Data a inovace: sběr a sdílení reálných dat o prostředí (budovách), přenos dobré praxe mezi obcemi.
10. Dotace: směřovat na kvalitní projekty a procesní podporu, ne na rychlé utrácení finančních prostředků, podpořit obnovu po katastrofách („Build back better“).
Česká komora architektů je připravena podat příslušné komentáře či upřesnění k předloženým tezím týkajícím se územního rozvoje a kvality vystavěného prostředí. (srpen 2025) (2.9.2025)
