Lepší penzijko – 3 výhody pro klienty

Lepší penzijko přináší klientům tři výhody, díky kterým si naspoří na stáří nejméně o milion korun více než dnes. Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová představili výhody pro děti a mladé klienty, podporu strategie životního cyklu a ukončení zastaralých a málo výnosných transformovaných fondů. Ministerstvo financí dnes novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření předložilo do připomínkového řízení.

„4 roky v opozici jsem jako stínová ministryně financí sledovala, jak rostou zisky bank a penzijních společností. Tady zatím seděl ministr bank Zbyněk Stanjura a jeho jediná reakce byla, že přiznal bankám právo na poplatek při předčasném splacení hypotéky a naoko na banky uvalil windfall tax, ze které očekával výběr 33 miliard korun a vybral necelou jednu miliardu celkem. V penzijním spoření provedl jisté kosmetické změny, ale ke snížení poplatků se neodvážil. Naše vláda k tomu odvahu má, ale jdeme mnohem dál než jen ke snížení poplatků. Projekt Lepší penzijko přináší tři komplexní výhody pro necelé 4 miliony stávajících klientů a všechny budoucí nové klienty. Rozpočtový dopad přitom bude pouze zhruba 1,2 miliardy korun ročně,“ sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová.

Ministerstvo financí dnes předkládá do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření, která se zaměřuje na tři oblasti konkrétních výhod pro jeho klienty. Cílem první oblasti je pod heslem Spoření od kolébky zatraktivnit penzijní spoření pro mladé dospělé a posílit motivaci rodičů, popřípadě prarodičů, aby penzijní spoření zakládali dětem. V současnosti platí pro všechny věkové skupiny vyjma důchodců, že státní příspěvek činí 20 % z měsíčního vkladu v rozmezí 500-1700 Kč. Nezletilým střadatelům (do 18. narozenin) se dolní hranice pro státní příspěvek snižuje již na 100 Kč. Všem střadatelům do jejich 30. narozenin se státní příspěvky zdvojnásobí na 40 % z jejich měsíčního vkladu. Všem střadatelům do jejich 36. narozenin se nově zavádí možnost po minimálně deseti letech spoření jednou jednorázově vybrat až třetinu vlastních vkladů a jejich zhodnocení bez sankce a se zbytkem úspor pokračovat ve spoření. Výběr není podmíněn žádným konkrétním účelem. Doposud byl možný jen mezi 18. a 20. rokem života.

„Rodiny s malými dětmi často čelí nutnosti spousty různých výdajů na dětskou výbavu, oblečení, pleny, později školní pomůcky, k tomu mateřská a rodičovská znamenají pokles příjmů jednoho rodiče. Ne každá rodina si může dovolit posílat dítěti na spoření třeba tisíc korun měsíčně, proto tuto hranici snižujeme na sto korun a zdvojnásobujeme státní příspěvek dětem. Na začátku spoření nemusí být velké sumy, důležitější je začít co nejdřív. K vložené stokoruně tak stát přispěje čtyřicet korun, při maximální měsíční úložce 1700 Kč stát pošle dětem a dvacátníkům 680 Kč. Vnímáme, že řadu zájemců může od spoření odrazovat, že si na peníze bez sankce sáhnou až v šedesáti letech a že je mohou potřebovat dříve na studium, bydlení či cestování, proto rozšiřujeme možnost jednorázového výběru až do věku 36 let,“ vysvětluje ministryně financí.

Druhým předpokladem pro naspoření dostatečné finanční rezervy na stáří je vedle včasného startu dlouhodobého spoření správná spořicí strategie, aby peníze pracovaly. V současnosti platí, že každý zájemce o penzijní spoření musí před uzavřením smlouvy vyplnit tzv. investiční dotazník, který klientu dle jeho odpovědí doporučí, jak konzervativní nebo naopak dynamickou strategii investování by měl zvolit. Klient se sice nemusí výsledkem dotazníku řídit, přesto je řada zájemců dotazníkem nasměrována do zbytečně konzervativních dluhopisových investic, přestože se jedná o mladé lidi, kteří před sebou mají více než dvacet let investování a pro maximalizaci jejich úspor by byla vhodnější mnohem dynamičtější strategie. Povinnost vyplňovat investiční dotazník proto bude zrušena. Penzijní společnosti nově budou novým klientům jako první a nejjednodušší volbu s minimem administrativy nabízet strategii životního cyklu. Podle ní bude klient do 50 let věku mít min. 80 % svých investic v akciovém fondu a max. 10 % v alternativním fondu. Tyto investice totiž v dlouhodobém časovém horizontu vykazují výrazně vyšší investiční zhodnocení než investice do dluhopisů, pokladničních poukázek nebo repo vkladů v centrální bance. Akciové investice ale mohou kolísat a krátkodobě se propadnout do ztráty, což není v zájmu klienta, který se blíží věku pro výběr svých úspor. Po dosažení 50 let věku se proto začnou investice postupně překlápět do konzervativního fondu s nižším zhodnocením, ale stabilní hodnotou bez výkyvů.

K datu 31. 12. 2036 bude ukončena činnost transformovaných fondů. Nelze do nich vstupovat od roku 2013, nicméně stále v nich spoří 1,7 milionu klientů s 340 miliardami korun úspor. Jejich specifikem je garance nezáporného zhodnocení na konci každého kalendářního roku. V praxi však vede k vysoce konzervativnímu investování, jehož výnosy jsou často nižší než inflace. Řadu klientů nicméně k setrvání v nich motivuje mechanismus tzv. výsluhové penze, který klientům v transformovaných fondech umožňuje si po 15 letech spoření polovinu prostředků bez sankce vybrat. „Desetiletý časový horizont jsme zvolili ze dvou důvodů. Za prvé kvůli legitimnímu očekávání klientů v transformovaných fondech. Uzavřeli smlouvu za podmínek garance nezáporného zhodnocení a výsluhové penze a je jejich právem za těchto podmínek dospořit. My nejsme Fialova vláda, která 3. pilíř novelizovala tak nešikovně, že v něm uzamkla přes 200 000 poctivě spořících důchodců, což jsme museli opravit rychlou poslaneckou novelou podpořenou mimochodem i hlasy většiny poslanců bývalé vládní koalice,“ uvedla Alena Schillerová.

Největší výhodou Lepšího penzijka je snížení poplatků. Jejich dosavadní dvousložková struktura a celkem čtyři různé poplatkové stropy pro různé druhy fondů se ukázala jako neefektivní, netransparentní a pro většinu klientů zcela nesrozumitelná. U transformovaných, konzervativních, smíšených i dynamických fondů se ruší výkonnostní poplatek. Strop na poplatek za správu, resp. obhospodařování plošně bude nastaven ve výši 0,5 % ročně. Jedná se o jednoduchý, srozumitelný a transparentní model. Změna se netýká alternativního fondu, tam zůstávají poplatky beze změny, protože alternativní investice například do startupů by při sníženém poplatkovém stropu nebylo možné provádět.

„Snížení poplatků se samozřejmě bankám a penzijním společnostem nebude líbit, ale poradí si s ním stejně jako si poradili se snižováním a eliminací poplatků u běžných bankovních služeb. Vzpomeňme si, jak banky křičely, že se neobejdou bez poplatku za běžnou odchozí platbu. To bylo křiku. Můj kolega Patrik Nacher by mohl vyprávět. Chceme, aby peníze z úspor šly lidem, ne finančním ústavům. Snížení poplatků samozřejmě pocítí, ale ostatní výhody Lepšího penzijka jim naopak výnosy zvýší. Díky zrušení investičního dotazníku ušetří na nákladech. Naše vláda letos ve státním rozpočtu ušetřila přes 11 mld. Kč na provozních výdajích. Když takto umí ušetřit stát, pak nevidím důvod, proč by to obdobně neuměly udělat penzijní společnosti. Penzijní spoření je tu proto, aby se jeho účastníci zajistili na stáří. Není tu proto, aby přihrávalo penzijním společnostem zisky ve výši více než 50 % před zdaněním. Jedná se o byznys, který stát ročně podporuje 18 miliardami korun z rozpočtu, proto má plné právo žádat jeho maximální efektivitu a maximální prospěch pro klienta. Není důvod, aby v ČR byly poplatky mezi nejvyššími v celé Evropě. Jsou snad správci fondů dvakrát efektivnější ve Švédsku, na Slovensku, v Lotyšsku nebo v Maďarsku, že umějí spravovat penzijko za méně než poloviční poplatky? Při stanovení výše poplatku jsme vyšli z několika srovnávacích studií mimo jiné na základě spolupráce s experty z Akademie věd, konečná výše je samozřejmě mým politickým rozhodnutím,“ sdělila jednoznačně ministryně Schillerová.

„Z našich výpočtů vyplývá, že pokud by k žádné poplatkové změně nedošlo, pak by příjmy penzijních společností z poplatků v roce 2036 mohly přesáhnout 50 miliard korun. Při navržené úpravě se přibližně do roce 2034 vrátí vybrané poplatky na dnešní úroveň. Přínos pro klienta je na druhé straně obrovský. Současné nastavení dlouhodobě spořícího klienta může připravit o více než polovinu jeho konečných úspor. Díky navrženým úpravám tento úbytek klesne na necelou pětinu a úspory klienta za 35 let spoření se zvýší o milion korun. Pokud se klient rozhodne pro čerpání dvacetileté renty, pak dosáhne na její trojnásobnou výši,“ vysvětlují ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník z výzkumného pracoviště CERGE-EI, které spadá pod Univerzitu Karlovu a Akademii věd. (3.6.2026)