Letecká doprava: dlouhá cesta k oživení?

Aby se zabránilo šíření pandemie COVID-19, přijaly země po celém světě od začátku roku 2020 řadu omezujících opatření. Bezprostředně jimi byl ovlivněn průmysl letecké dopravy. První dopad byl viditelný v březnu 2020, kdy došlo ke 44% snížení celkového počtu komerčních letů (cestujících, nákladu a pošty) v EU ve srovnání se stejným měsícem v roce 2019. S plným účinkem omezení COVID-19 a změnami v cestovních preferencích byl nejvýraznější pokles počtu komerčních letů zaznamenán v dubnu (-91 % ve srovnání se stejným měsícem roku 2019), květnu (-90 %) a červnu (-84 %).
Během vrcholných letních měsíců došlo pouze k částečnému oživení, kdy v červenci poklesly o 64 % a v srpnu o 53 %, přičemž další poklesy byly pozorovány v září (-59 %) a říjnu (-62 %).
Ačkoli se rozsah dopadu a cesta k oživení v jednotlivých členských státech EU liší, největší pokles počtu komerčních letů byl zaznamenán v dubnu ve 21 členských státech, zatímco květen zaznamenal největší pokles ve zbývajících 6 členských státech EU.
Letiště Frankfurt / Main: nejvyšší pokles počtu komerčních letů v roce 2020
V období od ledna do října 2020 drtivá většina letišť v EU zaznamenala dramatický pokles počtu komerčních letů ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Největší byl zaznamenán v hlavních evropských uzlech letecké dopravy: Frankfurt / Main (-251 900 komerčních letů, -58 %), Paříž / Charles de Gaulle (-232 200, -55 %), Amsterdam / Schiphol (-225 700, -53 %), Mnichov (-218 300, -63 %) a Madrid / Barajas (-212 800, -60 %).
Prudký pokles byl zaznamenán také na dalších významných letištích v EU, jako jsou Barcelona / El Prat (-182 500, -63 %), Roma / Fiumicino (-172 400, -65 %), Wien / Schwechat (-13 600, -60 %) , København / Kastrup (-134 900, -61 %) a Palma de Mallorca (-129 200, -66 %).
Zdroj: Eurostat (8.12.2020)