Logistika je zásadní pro obchod, pro cenu výrobků a jejich uhlíkovou stopu. Někdy do toho vstoupí geopolitika

Na otázky CzechIndustry odpovídá Tomáš Holomoucký, Managing Director pro kontraktní logistiku společnosti DSV

Společnost DSV, původně dánský dodavatel přepravních a logistických služeb, byla založena před půlstoletím. Dnes je největší logistickou firmou s tržním podílem přibližně sedm procent celosvětového trhu.  V čem je tajemství tohoto úspěchu, přesněji, jak se z ryby stala velryba?

DSV vznikla v roce 1976 tak, že Leif Tullberg oslovil dalších devět speditérů, aby spojili síly, know-how a technologie a společně poskytovali smluvní přepravy. To vše s co nejmenším množstvím zdrojů, a na takové úrovni, kterou zákazníci očekávají. To je to, co odlišuje DSV od mnoha společností, tehdy i dnes.

Filosofie růstu prostřednictvím akvizic společnosti dlouhodobě vychází. V roce 2019 došlo ke spojení s Panalpinou, což pro společnost představovalo skokový nárůst. A loňská akvizice DB Schenker pak firmu katapultovala na pozici globálního logistického lídra.

Spojení DSV se společností Schenker jí dalo prvenství. Čtenáře by jistě zajímalo, které hlavní důvody vedly německou společnost s českými kořeny k tomu kroku?

Logistická divize Schenker byla pro Deutsche Bahn nejúspěšnější část podnikání. Její prodej umožnil mateřské společnosti investice do dalšího rozvoje infrastruktury. Po rozhodnutí o prodeji následovalo dlouhé období námluv, kdy o velkou logistickou společnost měly zájem společnosti z Evropy, USA i Blízkého východu, některé z oboru, jiné mimo něj. Jako vítěz z tohoto klání vzešla právě dánská DSV, která měla ze všech uchazečů k Schenkeru svým zaměřením nejblíže a lze tak využít vzájemných synergií.

Co představuje DSV dnes v celosvětovém měřítku?

Dnes DSV patří ke globálním logistickým leaderům. Je globální jedničkou v leteckých a námořních přepravách, evropskou jedničkou v pozemních přepravách a patříme mezi pět největších hráčů v oblasti kontraktní logistiky. Působíme ve více než 80 zemích světa, máme přes 3000 poboček a terminálů, kde zaměstnáváme okolo 160 tisíc spolupracovníků. Pro naše zákazníky přepravíme přes 100 milionů zásilek ročně.

A pokud jde o Českou republiku?

Také u nás poskytujeme služby ve třech hlavních specializacích: námořní a letecké přepravy, silniční přepravy a kontraktní logistika. Zaměstnáváme téměř 2000 lidí a najdete nás ve 13 terminálech a 21 skladech po celé republice.

V příštím roce oslaví DSV třicet let působení na českém trhu. Jakými změnami prošla za uplynulý čas?

Celý sektor prošel ohromnou proměnou. Zcela zásadně narostly objemy přeprav a procesy se velmi zautomatizovaly. Neustále připravujeme spoustu inovací a optimalizací, které jsou nutné díky cenovému tlaku a velkému zostření konkurenčního prostředí.

„Dokončení akvizice je odrazovým můstkem pro novou éru v české logistice,“ uvádí se v tiskové zprávě vydané při této příležitosti. Můžete to více konkretizovat?

Díky fúzí se společností Schenker se DSV v České republice stává vedoucím hráčem s mimořádným dosahem a kapacitou. Posilujeme naše schopnosti poskytovat komplexní, efektivní a spolehlivá řešení po celém světě, se zvláštním zaměřením na potřeby lokálních zákazníků. Integrace nám umožnila vytvořit nejširší síť pozemních přeprav v Evropě, což našim zákazníkům v České republice přináší bezkonkurenční efektivitu. A to vše zároveň s rostoucím zaměřením na udržitelná řešení.

Tedy komparativní výhody pro naše exportéry i importéry?

Kombinujeme globální sílu s lokální inteligencí. Máme schopnost propojit všechny divize do jediného řešení pro zákazníka – od skladu přes celnici až po doručení kamkoli ve světě. V tom jsme skutečně unikátní. Je za námi opravdu dlouholetá zkušenost, znalost trhu a pochopení potřeb zákazníků. Máme zkušené lidi, kteří logistice dobře rozumí, a máme schopnost rychle reagovat i na nestandardní situace. To z nás dělá partnera, který je schopen dodávat inovativní, robustní a globálně propojená řešení. Dodavatelské řetězce našich zákazníků tak mohou prosperovat na dynamickém trhu. To samozřejmě platí jak pro dovozce, tak i pro exportéry.

Služby společnosti DSV pokrývají silniční, leteckou a námořní přepravu. Každá má svá specifika, která to jsou?

V silničních přepravách máme nyní nejrozsáhlejší distribuční síť v Evropě – více než 200 terminálů, 700 linek a více něž 2000 odjezdů týdně. To znamená, že dokážeme pokrýt prakticky jakoukoliv destinaci v Evropě spolehlivě a v solidních přepravních časech.

Naší specialitou jsou například Control Tower týmy – dedikované skupiny odborníků, které velkým zákazníkům poskytují jeden kontaktní bod pro vše. Od koordinace přeprav až po řešení nestandardních nebo krizových situací. Zákazníci stále nejvíce oceňují, že od nás dostanou rychlou pomoc od člověka, ne od chatbota.

V leteckých a námořních přepravách nás odlišuje především globální síť poboček, která nám dává vyjednávací sílu, jakou lokální spedice nemají. To se projevuje zejména v krizových situacích – když jsou kapacity nedostatkové nebo zásilka uvázne, my máme prostředky, jak situaci vyřešit. Pro zákazníky to znamená předvídatelné ceny a jistotu odbavení. Naši klienti také oceňují platformu MyDSV – online přehled zásilek, tracking v reálném čase, reporty a KPIs na jednom místě.

 A k tomu celní služby, které jsou naším trumfem napříč všemi divizemi včetně kontraktní logistiky.

Do vaší činnosti patří, jak jste zmínil, kontraktní logistika a další služby. Řekněte nám o nich více.

V kontraktní logistice je naší největší silou kombinace špičkového know-how, moderních technologií a zkušeného týmu. Disponujeme téměř 500 000 m² skladových ploch, ve kterých dnes pracuje i 145 autonomních mobilních robotů. Umíme navrhnout řešení pro nejnáročnější provoz – ať už jde o just-in-time dodávky pro zákazníky z oblasti automotive, e-commerce fulfillment nebo komplexní supply chain management. Naše sklady splňují přísné certifikační standardy včetně IATF a BREEAM. Ale co zákazníci velmi oceňují je hrdost, profesionalita a nasazení, které u nás na každém místě najdou.

Inovace a udržitelnost je téma samo o sobě. Jak zaznělo na nedávné tiskové konferenci, je to „součást vaší práce“. Můžete uvést konkrétní řešení?

Udržitelnost je závazek zakořeněný v naší strategii nebo, chcete-li DNA. V praxi to znamená rozšiřování flotily vozidel s alternativními pohony, využívání HVO 100 a bionafty, investice do fotovoltaiky na terminálech a inovativní projekty jako je například naše první hydroponická farma na pěstování salátů na střeše libereckého terminálu.

Věříme, že spojení DSV a Schenker nám umožní naplnit naše klimatické cíle ještě dříve, než jsme se k nim zavázali. Zákazníkům pak pomáháme sledovat a snižovat jejich vlastní CO₂ stopu v celém dodavatelském řetězci.

Kdybych to měl shrnout, tak poskytujete služby s vysokou přidanou hodnotou. Vnímají to tak vaši stávající, popřípadě budoucí zákazníci?

Nad rámec standardního přepravního či skladového výkonu nabízíme celou škálu služeb s přidanou hodnotou. Mezi nejčastěji využívané patří celní deklarace a celní poradenství – v tom jsme skutečně špička a propojuje nás to napříč všemi třemi divizemi.

Zajišťujeme také balení a přebalování zásilek, správu zásob, vyzvedávání vzorků nebo komplexní řešení objednávek pro e-shopy. Pro automobilový průmysl zajišťujeme montážní linky, just-in-time a just-in-sequence dodávky. A pro velké zákazníky provozujeme Control Towery, kde má zákazník jen jeden kontaktní bod. To vše oceňují stávající zákazníci a budoucí si nás podle toho vybírají jako potenciálního partnera.

Česká republika bývá označována za křižovatku Evropy, jaké výhody či nevýhody to přináší?

Na mapě jsme sice ideální transitní zemí, ale infrastruktura tomu neodpovídá. Nedokončená síť dálnic, nedostatek odpočívadel pro řidiče, nevyužitý potenciál pro navazující byznys, nedostatek nabíjecích stanic pro elektrické kamiony, kterých máme stále více. Více kamionů na našich silnicích už veřejnost nechce, ale doručení zboží z e-shopu do 24 hodin vyžaduje každý.

Tisíce kamionů, které křižují Česko všemi směry, nejsou důvodem k radosti. Přitom prognózy jsou spíše negativní. Existuje řešení, jak zefektivnit nákladní dopravu?

Je důležité, aby kamiony jezdily smysluplně vytížené a dařilo se plánovat trasy tak, abychom měli co nejméně prázdných kilometrů. S tím pomáhají naši specialisté přeprav i chytré systémy pro optimalizaci tras.

Od pádu železné opony se hovoří o posílení a větším využití železniční nákladní přepravy. Přitom opak je pravdou. Dopravní výkony dále klesají ve prospěch kamionů s řadou nepříznivých dopadů. V tomto případě si Brusel přinejmenším protiřečí. Chybí politická vůle nebo to má i další důvody?

Hlavním důvodem je nedostatečná kapacita železniční sítě pro nákladní dopravu. Sice u nás máme od dob Rakouska-Uherska skvělé pokrytí železnicí, využívá se ale zejména pro osobní dopravu. Uvažované vysokorychlostní tratě a nově budované koridory by tuto kapacitu mohly trochu uvolnit, ale věci se dávají do pohybu pomalu, stojí to hodně peněz. Dokud se tedy nebude investovat do železniční infrastruktury, bude nákladní železniční přeprava nadále minoritní záležitostí, která se hodí například pro přepravy materiálů a surovin. Nyní ale není konkurenceschopná pro nákladní přepravy.

Logistika je zjednodušeně vnímána jako služba spojená s přepravou zásilek z místa A do místa B. Ve skutečnosti se bez nadsázky jedná o vědní obor, který stále více ovlivňuje národní i světovou ekonomiku. Souhlasíte se mnou?

Bavíme se o řízení dodavatelských řetězců. Logistika je zásadní pro obchod, pro cenu výrobků, i pro jejich uhlíkovou stopu. Zároveň je v posledních letech a zejména posledních měsících vidět, jak zásadně do toho umí vstoupit geopolitika. V dnešním propojeném světě všechno souvisí se vším a logistika na to musí umět pružně reagovat. Je to obor, který se neustále vyvíjí. I pro mě osobně je tento obor neustálou inspirací, a proto se mu věnuji praktický celý můj profesní život a nemám v plánu to měnit.

V Evropě chybí tisíce řidičů a s tím spojených profesí. Jak tuto problematiku řešíte v DSV?

Nedostatek řidičů v oboru je vleklý strukturální problém a upřímně si nemyslím, že by to pro nastupující generace bylo atraktivní zaměstnání, jakkoliv je to profese pestrá, zajímavá a také náročná. Stejně tak ale nejsem dostatečně velký high-tech optimista a nevěřím, že se v následujících letech budou po dálnicích prohánět autonomní kamiony, i když i to už v mnoha zemích testujeme. Už před lety naši kolegové v zahraničí v praxi ověřovali hybridní model, kdy kamiony jezdily v konvojích, přičemž první řídil řidič-člověk a ty následující by byly řízeny autonomně. Teoreticky to realizovatelné je, ale pouze na dálničních trasách. Jakmile kamion sjede a měl by se dostávat k terminálu v nějaké obci jako konvoj, to už je komplikované. Myslím, že to nakonec bude nějaká kombinace více řešení.

Umělá inteligence je skloňována ve všech pádech, dopravu a logistiku nevyjímaje. V čem vidíte její hlavní přínosy, a naopak případná rizika?

O autonomně řízených kamionech jsem se už zmínil, a tak se můžeme přesunout do skladů. My dnes zaměstnáváme asi 145 robotů, kteří se podílí na vychystávání milionů položek ročně. Míra automatizace se liší sklad od skladu – vždy ji přizpůsobujeme konkrétnímu zákazníkovi a jeho produktu. Ne každá automatizace dává ekonomický smysl, a my to otevřeně říkáme. Ale tam, kde se vyplatí, jdeme do automatizace naplno. Využití umělé inteligence, jako podpory při každodenní práci našich spolupracovníků se stalo již samozřejmostí.

Přibližně ve stejné době, kdy DSV vznikla, se začalo psát o globalizaci ekonomiky. Nakolik ji tento trend ovlivnil?

DSV se významnou globální společností stala někdy na přelomu milénia, kdy další akvizicí nejenže posílila svou globální síť, ale také vstoupila do nových segmentů trhu. Kromě silniční dopravy ve Skandinávii, Velké Británii, Pobaltí a Evropě zajistila komplexní logistické uspořádání a klíčové postavení v letecké nákladní dopravě a zámořské dopravě na trhy v USA a Asii a Tichomoří. Taková velikost firmy si nakonec vyžádala rozdělení do tří divizí, které máme dodnes: Silniční, Letecké a námořní přepravy a Smluvní logistika.

A jak je tomu dnes v čase deglobalizace a deindustrializace?

Od covidu se hovořilo o nutnosti geografické diverzifikace výroby, byly slyšet snahy o navrácení výrobních kapacit zpět do Evropy, kde už ale mezitím začaly chybět kapacity personální. Žádná revoluce se tedy zatím nekoná.

Bezpečnost se prolíná veškerou vaší činností. Jen toto téma by vydalo na samostatný rozhovor. Když byste to měl sumarizovat, jakým bezpečnostním hrozbám a rizikům jste vystaveni a jak na ně reagujete?

Bezpečí našich zaměstnanců je na prvním místě a je to něco, kde není prostor pro debatu. Každý zaměstnanec má svou roli a je důležitý pro fungování celku. Seriózně pracujeme na řízení rizik spojených s pracovním prostředím a prevenci pracovních úrazů. V provozech, kde se pohybují lidé, vysokozdvižné vozíky i těžké zásilky, může o bezpečnosti rozhodovat správně nastavený pohyb osob po hale, pravidla nakládky a vykládky nebo včasné vyhodnocení rizik.

Vedle toho máme také rizika kybernetická a s větší závislostí na technologiích jsme také více zranitelní, resp. abychom nebyli, musíme na to vydat více prostředků než kdy dříve. To všechno pak ovlivňuje ekonomiku toho, co děláme.

Zdroj: časopis CzechIndustry 2/2026