Má vláda zvyšovat plošný rodičovský příspěvek?

Komentář Lukáše Kovandy

Nebo jen přileje oleje do inflačního kotle? Co místo toho navýšit zacílený přídavek na dítě?

Na počátku roku 2020, kdy se rodičovský příspěvek zvedal naposledy, se za 300 tisíc korun, což je jeho nynější celková nominální částka na jedno dítě, dalo koupit to, nač teď člověk potřebuje zhruba 380 tisíc korun. Z důvodu tohoto inflačního znehodnocení kupní síly rodičovského příspěvku by bylo namístě jej zvýšit. Určitým kompromisem může být vzestup na 350 tisíc od příštího roku. Takový nárůst by i tak citelně zaostával za inflací nasčítanou od výchozího roku 2020.

Jenže každé navýšení té či oné sociální dávky dále přilévá oleje do inflačního kotle. Zvláště, jde-li o dávku plošnou. Což právě je případ rodičovského příspěvku. Proto se jako rozumnější – protože z hlediska veřejných rozpočtů úspornější a mnohem méně proinflační – jeví varianta ponechání rodičovského příspěvku na stávající úrovni, ovšem při současném dalším zvýšení přídavku na dítě. Ten představuje zacílenou dávku, která tedy není plošná jako rodičovský příspěvek.

Přídavek na dítě podporuje rodiny s nižšími příjmy, tedy ty, které jsou současnou rapidní inflací poškozeny nejvíce. Bohatší rodiny mohou zvládnout popasovat se s ní bez navyšování jim příslušejících dávek. A to i proto, že takzvané zrušení superhrubé mzdy, jež je platné od začátku roku 2021, navyšuje disponibilní příjmy ve větším rozsahu právě bohatším domácnostem.

Běžný účet platební bilance je rekordně hluboký

Přes 415 miliard korun. Proč tomu tak je a proč koruna přesto neoslabuje, ba vůči euru letos posílila na patnáctiletá maxima?

Běžný účet české platební bilance padl loni do suverénně historicky rekordního schodku, přes 415 miliard Kč. Důvodem je mohutný odliv dividend, motivovaný i snahou bank snížit odvody na dani z mimořádných zisků, a také to, že se do rekordního schodku propadl zahraniční obchod ČR.

Výrazné zvýšení objemu odlivu dividend souvisí také s kompenzací situace z doby pandemie, kdy byl odliv dividend administrativně omezený. Teprve loni si tak majitelé zahraničních společností, které v Česku působí, toto „zadržení zisků“ kompenzovali. K vyššímu odlivu dividend je ale částečně motivovala daň z mimořádných zisků. Ta sice platí až od letoška, ale dotčené společnosti, tedy vybrané banky a petrochemické a energetické podniky, už loni zavedly rozličná opatření vedoucí k daňové optimalizaci za účelem snížení daňové povinnosti plynoucí z mimořádného zdanění.

Odliv dividend byl poměrně masivní už v letech před pandemií. Tehdy ale jej v rámci běžného účtu platební bilance zpravidla i více než kompenzoval přebytek zahraničního obchodu. Loni tomu ale tak nebylo. Naopak, výsledek zahraničního obchod deficit běžného účtu ještě prohloubil.

Zahraniční obchod České republiky totiž loni vykázal svůj vůbec největší schodek v historii, takřka 200miliardový. Takový schodek zahraničního obchodu je v novodobé české historii zcela nebývalý. Vždyť v období od roku 2005 vykázal zahraniční obchod dosud nejvyšší schodek v roce 2008, tehdy činil 44,3 miliardy korun, a byl tak zhruba jen pětinový oproti tomu loňskému. V letech 2011 až 2020 pak zahraniční obchod ČR vykazoval soustavně přebytky, zpravidla zhruba stomiliardové a vyšší.

Klíčovým důvodem hlubokého schodku zahraničního obchodu ČR byly loni mimořádně drahé energie, zejména ropa a ropné produkty a také plyn. Česko je jejich čistým dovozcem, takže jeho zahraniční obchod loňské důsledky války na Ukrajině opravdu citelně poznamenaly. Prostřednictvím výrazného prodražení dovozu.

Hluboký schodek běžného účtu je obecně negativní zprávou pro mezinárodní devizové obchodníky. Vytváří tlak na oslabení měny dané země. Koruna však takovým problémům nyní nečelí. Naopak, vůči euru letos zpevnila na maxima od roku 2008.

Mezinárodní investoři totiž většinově vnímají, že dramatické prohloubení schodku běžného účtu je dáno souhrou nepříznivých okolností, které se již letos nejspíše nebudou v takové intenzitě opakovat. Vždyť letošní schodek zahraničního obchodu by měl být zhruba jen poloviční oproti loňskému. Současně také „vybírání zadržovaných zisků“ ze strany zahraničních vlastníků letos oproti loňsku oslabí, stejně jako jejich snaha daňově optimalizovat kvůli mimořádné dani. Navíc koruně pomáhá vysoký rozdíl v úročení na koruně a úročení na euru či dolaru a připravenost České národní banky kdykoli za účelem podpory české měny intervenovat prodejem deviz.

Menšina mezinárodních finančních expertů se ovšem domnívá, že Česku letos hrozí dokonce měnová krize, a to právě i z důvodu vysokého schodku běžného účtu. S takovou prognózou přišel už loni koncem roku japonský finanční dům Nomura. Tato prognóza se ovšem zatím ani vzdáleně nenaplňuje. (17.3.2023)