.jpg?s3=1)
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Maďarsko si zvolilo muže, jenž odmítá migrační pakt EU, je rezervovaný k Ukrajině, chce pragmatický vztah s Moskvou a nadále i její ropu a zemní plyn. Forint přesto citelně posiluje; v tom jediném Orbán uspěl – podařilo se mu přesvědčit nejen trhy, že Magyar je loutkou Bruselu
Forint v reakci na Magyarovo přesvědčivé vítězství v maďarských volbách citelně posiluje pod 15,20 za českou korunu, na svoji nejsilnější úroveň vůči české měně za poslední takřka čtyři roky (viz graf).
Devizoví investoři totiž věří, že Magyar zahladí spory s EU, takže Brusel Maďarsku poskytne nyní zmrazené prostředky z eurofondů. Tento vyhlížený příliv kapitálu již nyní tedy zpevňuje forint, protože v jeho rámci získané miliardy eur bude třeba směňovat za forinty, aby jimi byly financovány projekty v Maďarsku či související mzdy. To zvýší poptávku po maďarské měně, což ji již nyní zpevňuje. I vůči euru.
Maďarsko také nebude muset vydávat tolik nových dluhopisů, když bude mít financování nyní z vyšší míry obstaráno z Bruselu. Lze čekat pokles výnosu maďarských vládních dluhopisů a další přivření nůžek mezi jejich výnosem a výnosem dluhopisů německých, obecně považovaných za etalon bezpečnosti.
Méně emitovaných dluhopisů znamená relativně slabší zadlužování, tedy relativně nižší deficity, tedy relativně nižší inflační tlaky plynoucí z deficitního financování, tedy slabší tlak na inflační znehodnocování forintu, což nyní rovněž působí ve směru jeho zpevňování.
Přesto je otázkou, zda očekávání investorů nejsou přehnaná. Magyarova Tisza zastává zejména v otázce Ukrajiny, migrace a zemědělství velmi podobný postoj jako Orbánův Fidesz.
Magyar odmítá migrační pakt EU, odmítá i návrh nového rozpočtu EU na další sedmileté období, který podle něj zásadně ubírá právě zemědělcům. Dodejme, že ubírá zemědělcům, aby přidával například na bezpečnost. Ale i v otázce podpory Ukrajiny zachovává Magyar poměrně rezervovaný postoj, přičemž s Moskvou hodlá pěstovat pragmatický vztah.
Takže Magyar se s Bruselem může snadno dostat „do křížku“ právě třeba kvůli energetice. Slibuje totiž odstřižení od dodávek ruských energetických surovin, hlavně ropy a zemního plynu, ale až do roku 2035. EU se přitom od nich chce definitivně odstřihnout již během příštího roku, tedy o osm let dříve.
Co se týče eura, Magyar sice slibuje jeho přijetí, jenže Maďarsko momentálně neplní žádné z maastrichtských kritérií, jejichž splnění je pro vstup do eurozóny podmínkou. Pokud by chtěl přijímat euro do roku 2030, jak slibuje, musel by dramaticky snížit rozpočtové deficity a celkové zadlužení země. To si lze těžko představit bez prosazení rozsáhlých škrtů a úsporných opatření, které však pro svoji nepopularitu u veřejnosti budou vodou na mlýn opozici, tedy zejména Orbánovu Fideszu. Magyar proto může smělé plány na přijetí eura rychle zastrčit do šuplíku a zapomenout na ně.
Jak tedy nakonec bude urovnávat napjaté vztahy s Bruselem? Čím? Toť otázka. Trhy ale zatím věří, že to „nějak zvládne“. Porostou proto na ceně nejen maďarské dluhopisy, ale i akcie. Až prvotní nadšení ze změny opadne, investoři teprve začnou přemítat, v čem vlastně změna spočívá.
Někteří z nich možná i časem připustí, že sedli na lep Orbánovi, který Magyara, ještě donedávna svého spolustraníka, vykresloval tak přesvědčivě jako loutku Bruselu, až tomu sami uvěřili. A nyní zjišťují, že Magyar má blíže právě k Orbánovi než k Bruselu…
Agentura Moody’s po více než deseti letech mění rating společnosti ČEZ, zlepšuje jej a vrací na úroveň A3
Už loni pozitivně kvitovala, že rizika spjatá s výstavbou nových Dukovan přebírají z velké části místo ČEZ čeští daňoví poplatníci
Ratingová agentura Moody’s dnes zlepšila rating energetické společnosti ČEZ. Rating bonity dluhu společnosti zvýšila ze známky Baa1 na A3. Agentura rating zlepšuje, neboť pozitivně reviduje své hodnocení pravděpodobnosti možné mimořádné vládní podpory, jíž by se energetické společnosti mohlo potenciálně dostat. Jinými slovy, příznivě hodnotí fakt, že se podle ní upevňuje vztah mezi ČEZ a českým státem. ČEZ tak nyní nově dosahuje jen o tři stupně nižšího ratingu než Česko jako celek, které má u Moody’s známku Aa3.
Agentura Moody’s zlepšila už loni v druhé půli května ratingový výhled ČEZ, z „negativního“ hned na „pozitivní“, což byla první hmatatelná známka možného blížícího se zlepšení ratingu. Klíčovým důvodem byl loni v květnu fakt, že tuzemská vláda začátkem téhož měsíce získala 80procentní podíl ve společnosti EDU II, která bude zodpovědná za výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech a kterou předtím ze sta procent vlastnil ČEZ. Moody’s krok Fialovy vlády hodnotila pozitivně, neboť razantně snižoval vystavení společnosti ČEZ možným rizikům spjatým s výstavbou nových jaderných bloků. Tato rizika na sebe ve značné míře nyní berou místo akcionářů a věřitelů ČEZ daňoví poplatníci v České republice, což právě před takřka rokem vedlo ke zlepšení ratingového výhledu ČEZ nejen na „stabilní“, ale hned na „pozitivní“. Babišova vláda v očích Moody’s kroky vlády Fialovy ve své podstatě nijak nezpochybňuje, naopak ještě zřetelněji vyzdvihuje strategickou důležitost podniku poměrně jednoznačně deklarovaným záměrem získat alespoň jeho klíčovou část do plně státního vlastnictví.
Agentura Moody’s naposledy energetické společnosti měnila ČEZ rating v březnu 2016, kdy jej zhoršila ze známky A3 na Baa1, zejména kvůli tehdejším nízkým cenám energií. Nyní tedy ČEZ získává po více než deseti letech hodnocení A3 zpět.
Forint je světově nejsilnější měnou nejen dnes, ale i za poslední měsíc
Magyarovo přesvědčivě vítězství svědčí také maďarským dluhopisům, dařit by se mělo tamním akciím
Maďarský forint je zatím přesvědčivým devizovým vítězem dneška, to možná až tak nepřekvapí – vůči dolaru zpevňuje nejvíce ze všech měn světa, o více než dvě procenta. Maďarská měna je ale také celosvětovým devizovým vítězem celého posledního měsíce (viz graf Bloombergu). Zpevnila totiž vůči americkému dolaru o takřka deset procent. A to v pohnuté době války v Perském zálivu, během níž americká měna zafungovala jako jeden z mála takzvaných bezpečných přístavů.
Forint v reakci na včerejší přesvědčivé vítězství Pétera Magyara a získání ústavní většina pro jeho stranu Tisza citelně posiluje pod 15,00 za českou korunu, na svoji nejsilnější úroveň vůči české měně za poslední takřka čtyři roky.
Devizoví investoři totiž věří, že Magyar zahladí spory s EU, takže Brusel Maďarsku poskytne nyní zmrazené prostředky z eurofondů – jde o více než dvacet miliard eur. Tento vyhlížený příliv kapitálu již nyní tedy zpevňuje forint, protože v jeho rámci získané miliardy eur bude třeba směňovat za forinty, aby jimi byly financovány projekty v Maďarsku či související mzdy. To zvýší poptávku po maďarské měně, což ji již nyní zpevňuje. I vůči euru.
Maďarsko také nebude muset vydávat tolik nových dluhopisů, když bude mít financování nyní z vyšší míry obstaráno z Bruselu. Dnes tedy lze čekat pokles výnosu maďarských vládních dluhopisů a další přivření nůžek mezi jejich výnosem a výnosem dluhopisů německých, obecně považovaných za etalon bezpečnosti. Méně emitovaných dluhopisů znamená relativně slabší zadlužování, tedy relativně nižší deficity, tedy relativně nižší inflační tlaky plynoucí z deficitního financování, tedy slabší tlak na inflační znehodnocování forintu, což nyní rovněž působí ve směru jeho zpevňování.
Rozdíl výnosu maďarských vládních dluhopisů s desetiletou splatností oproti výnosu dluhopisů stejné splatnosti vlády německé zase dnes ráno klesl na nejnižší úroveň od začátku roku 2024. Takzvaný spread mezi maďarskými a německými dluhopisy dané splatnosti nyní činí méně než 3,44 procentního bodu, zatímco ještě koncem března byl takřka a procentní bod vyšší.
Dařit by se dnes mělo také maďarským akciím. Hlavní ukazatel budapešťské burzy, index BUX, zhodnotil v uplynulém týdnu, v očekávání Magyarova triumfu, nejvýrazněji ze všech hlavních burzovních indexů světa s výjimkou jihokorejského. V dolarech maďarské akcie zhodnotily v posledních pěti obchodních dnech o 14,2 procenta.
Konečně maďarské akcie rostou nejen díky vyhlíženému vyššímu kreditu Maďarska v očích mezinárodních investorů, ale také díky předpokládanému ústupu od sektorových daní a obecněji od orbánovských zvratů v regulatorní oblasti. Oboje v uplynulých letech investory od Maďarska odrazovalo, kvůli zvýšené nejistotě investičního prostředí. Největší maďarské burzovně obchodované firmy – petrochemický podnik MOL, banka OTP či farmaceutická společnost Richter Gedeon – proto v rostoucí míře investovaly mimo Maďarsko.
