Makroekonomická predikce - leden 2026

Shrnutí predikce

Globální ekonomika se nachází v prostředí stabilizované inflace, rostoucích reálných příjmů a zvyšujících se spotřebních výdajů domácností. Díky odeznívání restriktivního působení měnových podmínek postupně oživuje investiční aktivita, kterou však tlumí přetrvávající geopolitické nejistoty a překážky v mezinárodním obchodě.

Napětí v mezinárodním obchodě sice zmírnila dohoda mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, avšak nejistoty v souvislosti s tarifními opatřeními, omezováním vývozu v oblasti kritických technologií a strategických surovin, a to zejména v relaci mezi Spojenými státy americkými, Čínou a dalšími asijskými ekonomikami, nadále přetrvávají. V evropském kontextu představuje pozitivní impuls fiskální a daňový balíček v Německu, který by měl v následujících letech podpořit hospodářský růst nejen v tamní ekonomice, ale i v dalších členských státech Evropské unie včetně České republiky.

Růst reálného hrubého domácího produktu České republiky očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ve 3. čtvrtletí 2025 zrychlil na 2,8 % meziročně a 0,8 % mezičtvrtletně. Meziroční růst podpořila takřka výhradně domácí poptávka.

Za celý rok 2025 se HDP pravděpodobně zvýšil o 2,5 %. Meziroční snížení míry úspor a nárůst reálných příjmů se promítly do výraznějšího růstu spotřeby domácností. Investiční aktivita byla tažena veřejnými investicemi, které kromě investic z Nástroje pro oživení a odolnost podpořila i akcelerace stávající finanční perspektivy evropských strukturálních a investičních fondů. Kladně k hospodářskému růstu přispívala také obnovená akumulace zásob a spotřeba vládních institucí. Negativně na růst HDP pravděpodobně působilo saldo zahraničního obchodu, a to především v souvislosti s vyšším dovozem díky rostoucí spotřebitelské poptávce a očekávanému navyšování zásob. V roce 2026 by hospodářský růst mohl mírně zpomalit na 2,4 %. Dynamika by měla být nadále tažena výlučně domácí poptávkou. Kromě pokračujícího růstu spotřeby domácností očekáváme, že dojde také k oživení investiční aktivity firem, což však zároveň navýší objem dovozu. Stranu vývozu pak budou limitovat zvýšené obchodní bariéry a nízký objem exportních zakázek. Příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP by tak měl i nadále zůstat záporný.

Průměrná míra inflace v roce 2025 dosáhla 2,5 %. Zatímco růst cen služeb byl zvýšený, u zboží byl naopak utlumený, a to zejména vlivem zlevnění energií – elektřiny, zemního plynu i pohonných hmot. Letos bude protiinflační vývoj cen energií výrazně umocněn převedením financování poplatku za podporované zdroje energie plně na státní rozpočet. Inflační tlaky bude nadále mírnit měnová politika, očekávaný pokračující pokles dolarové ceny ropy, ale i další posilování koruny. Naopak proinflační faktory představuje pokračující dynamický růst mezd, navýšení disponibilních příjmů domácností a přetrvávající zvýšená cenová dynamika u služeb, a to především vlivem silného růstu nákladů vlastnického bydlení a nájemného z bytu. Průměrná míra inflace by letos mohla, zejména díky zlevnění regulované složky elektřiny, klesnout na 2,1 %.

Na trhu práce se i přes dílčí nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků mírně zvyšuje míra nezaměstnanosti, která v roce 2025 mohla dosáhnout 2,8 %. Silná poptávka po práci ve službách a stavebnictví bude nadále tlumit negativní dopady problémů v průmyslových odvětvích. V letošním roce by tak míra nezaměstnanosti mohla setrvat na 2,8 %. Přetrvávající frikce mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce nadále podporují dynamiku mezd a platů. Reálné výdělky by se měly zvýšit jak v roce 2025, tak i 2026.

Běžný účet platební bilance skončil ve 3. čtvrtletí 2025 přebytkem ve výši 0,7 % HDP. Za meziročním zhoršením bilance vnější rovnováhy stálo mimo jiné snížení přebytku bilance zboží, k němuž přispěl růst dovozu statků určených na spotřebu a vyšší objem dováženého materiálu. Stranu vývozu pak limitoval nižší objem exportních zakázek v odvětvích zpracovatelského průmyslu. Pro další vývoj běžného účtu budou vedle domácí poptávky a exportních zakázek směrodatná i zavedená cla na dovozy do Spojených států amerických, která budou limitovat export zemí Evropské unie. Odhadujeme proto, že běžný účet skončil v roce 2025 v přebytku 0,6 % HDP. Pro letošní rok by se kladné saldo mohlo za přispění oživující investiční aktivity dále zmírnit na 0,3 % HDP.

Pokračující ekonomické oživení a přijatá úsporná opatření pozitivně ovlivnily hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2025. To by mělo i navzdory navýšeným výdajům na obranu, vyšším sociálním dávkám či nákladům na odstraňování povodňových škod skončit meziročně stejným deficitem 2 % HDP. Zadlužení veřejných financí dále rostlo a mělo by dosáhnout 44,6 % HDP.

Rizika predikce ekonomického růstu považujeme v úhrnu vychýlená směrem dolů. Mezi hlavní nejistoty patří geopolitické napětí, cla a jiné překážky v mezinárodním obchodě a volatilita cen energií. Dalším rizikovým faktorem může být změna v nastavení fiskálních politik v členských zemích Evropské unie, zejména v Německu, a také přetrvávající růst cen ve službách.

Více na webu Ministerstva financí (26.1.2026)