.jpg?s3=1)
Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS
Tržby v maloobchodu se i v červenci svižně zvyšovaly. Oproti červnu si maloobchod připsal šest desetin procenta, meziročně pak téměř pět procent. Přesto lze stále hovořit jen o umírněném nákupním boomu, protože letošní meziroční výsledky jsou poměrně rozkolísané. Od začátku roku se přitom reálné tržby v maloobchodu zvýšily o 4,1 %, což téměř přesně odpovídá růstu reálných mezd.
Nákupní horečku nenaznačuje ani srovnání s rokem 2019. Reálné tržby jsou aktuálně vyšší pouze o 6,7 %, což po téměř sedmi letech rozhodně nepředstavuje žádný mimořádný výkon spotřebitelů. A už vůbec to nevypovídá o nějakém rozpouštění covidových úspor.
Nejde tedy o bezhlavé utrácení, ale spíše o trend, který sledujeme už téměř tři roky po odeznění období vysoké inflace.
Z vyšší ochoty domácností utrácet těží především internetové obchody. Od začátku roku v nich lidé nakoupili o 14,2 % více než ve stejném období loňského roku. Z růstu spotřeby tak profitují zejména virtuální obchodníci.
Dlouhodobě se daří také obchodům s kosmetikou, a to prakticky už od covidu. Naopak slabší zůstávají prodeje IT techniky. Reálné tržby v tomto segmentu od začátku roku poklesly o 0,5 %, přestože samotný červenec naznačil příznivější vývoj.
Co čekat dál? Maloobchod může i ve zbytku letošního roku růst tempem okolo čtyř procent. Na současných trendech se nejspíš mnoho nezmění. Češi sice stále rádi navštěvují nákupní centra, současně však stále více nakupují na internetu. Podobný obrázek lze očekávat i v roce 2027, kdy však tempo růstu maloobchodu pravděpodobně zpomalí ke třem procentům, mimo jiné v důsledku vyšší inflace a pomalejšího růstu reálných příjmů.
Inflace jen těsně pod cílem
Inflace v srpnu podle očekávání vzrostla na 1,9 %, a byla tak jen těsně pod cílem ČNB. Inflaci i nadále brzdily zlevňující potraviny, které českou inflaci vylepšují o 0,7procentního bodu.
Naproti tomu v srpnu opět zdražily PHM v důsledku nepříznivého vývoje na komoditních trzích.
Růst cen služeb zvolnil na 4,5 %, ale je daleko od toho, co by mohlo být považované za optimum. Zrychlený růst cen služeb navíc pokračuje už pět let. Prakticky od pandemie rychle zdražují služby spojené s volným časem, stravováním a ubytováním. Následně se k nim přidalo i nájemné a tzv. imputované nájemné, které odráží vývoj cen bytů na realitním trhu. Právě vytrvalý růst cen služeb představuje pro ČNB dlouhodobý problém a je jedním z hlavních důvodů, proč úrokové sazby zůstávají stále relativně vysoko.
Brzy se však ke službám začnou přidávat i energie. Zatím jsme mohli pozorovat zdražování pohonných hmot, stále zřetelnější ovšem bude i dopad rostoucích cen zemního plynu a elektřiny. Dosud inflaci tlumí skutečnost, že jsou v Česku na rozdíl od řady západoevropských zemí široce rozšířené fixace cen energií. Se změnami ceníků dodavatelů a distributorů se však situace na přelomu roku začne obracet a energie budou inflaci opět urychlovat. Navíc odezní i efekt převzetí poplatku za OZE státem, který v současnosti uměle snižuje inflaci přibližně o čtyři desetiny procentního bodu.
Výhled: Do konce roku by se inflace měla postupně růst nad dvě procenta. Už na začátku příštího roku však může snadno atakovat hranici tří procent, zejména pokud se obrátí současný dezinflační trend u potravin, který se zdá být stále méně udržitelný.
Umírněný růst mezd po revizi dat
Ve druhém čtvrtletí letošního roku se průměrná mzda v ČR zvýšila o 6,4 %. Na první pohled její růst výrazně zbrzdil, ve skutečnosti však ani náhodou. Výsledky prvního kvartálu se totiž výrazně revidovaly směrem dolů, takže namísto původně avizovaných 8,1 % nyní platí, že průměrná mzda vzrostla v úvodu roku jen o 6,1 %. Průměrná mzda byla zrevidována zhruba o tisícovku dolů.
Druhý kvartál tak v nominálním i reálném vyjádření kopíruje vývoj ze začátku roku, takže se žádné mzdově-inflační drama neodehrává.
Nejvíce si v prvním pololetí polepšili pracovníci v administrativních a podpůrných činnostech, kde ovšem průměrná mzda nedosahuje ani 40 tisíc korun. Šlo především o profese na spodních příčkách mzdových žebříčků, jako jsou pracovníci ostrahy, úklidu apod., kam se rozhodně nezaměstnaní nehrnou.
Ve zpracovatelském průmyslu, jakožto největším odvětví tuzemské ekonomiky, které navíc letos ekonomiku táhne nahoru, se nepřidávalo ani o šest procent. Ve stavebnictví, které si nejvíce stěžuje na nedostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků, se mzdy zvyšovaly o 6,9 %.
Co napovídá vývoj mezd v prvním letošním pololetí? V reálném vyjádření dosahuje růst mezd 4,3 % a neodchyluje se od trendu, který byl patrný již v loňském roce. Žádná akcelerace mezd, jak původně naznačovala data za první kvartál, nenastala. Zaměstnancům se zlepšila reálná bilance příjmů díky nízké inflaci, která jim umožňuje dohánět úroveň kupní síly mezd z roku 2019. Na mzdově rekordní rok 2021 to ovšem ještě nestačí.
Za celý letošní rok se průměrná mzda, na kterou ovšem nedosáhne většina zaměstnanců, zvýší pravděpodobně o 6,5 %. S ohledem na nižší inflaci může kupní síla reálně vzrůst v průměru o zhruba 4,5 %. Růst mezd sice neodpovídá tempu růstu produktivity práce, stále však platí, že české mzdy dosahují ani ne poloviny německého průměru, zatímco produktivita práce rozhodně není německé úrovni zdaleka tak výrazně vzdálená. Prostě konvergujeme.
Průmyslový PMI na 52měsíčním maximu
Index nákupních manažerů dosáhl v srpnu nejvyšší úroveň za poslední více než čtyři roky. Jde jednoznačně o pozitivní výsledek tuzemského průmyslu, protože nestojí pouze na náladách ale v první řadě na zakázkách. Ukazuje se, že firmy v největším odvětví dokážou získávat nové objednávky i v nelehkých časech drahých energií a nejisté zahraniční poptávky.
Růst zakázek spolu s vyšší rozpracovaností výroby vytvářejí dostatečnou zásobu práce pro další měsíce, i když částečně tento problém není důsledkem nedostatečných kapacit výrobců jako spíše pokulhávajícím zásobováním. Podle průzkumu dokonce firmy začaly najímat nové zaměstnance, což je změna oproti dosavadnímu trendu, kdy byl právě průmysl hlavním „producentem“ nezaměstnaných.
Průmyslu se z pohledu indexu nákupních manažerů nedařilo pouze v srpnu, ale velmi dobré výsledky vykazuje už posledních šest měsíců. Dává to velkou naději na to, aby si toto odvětví udrželo pozici motoru české ekonomiky a výrazně tak přispělo k ekonomickému růstu země. Jak už ostatně ukázala data za druhý kvartál, průmysl si svoji dominantní pozici potvrzuje nejenom v průzkumech, ale i v tvrdých datech. (4.9.2026)