Mapa světového obchodu se změní. Evropskému průmyslu pomůže soběstačnost v energetice i v dopravě

Dopady výnosů amerického prezidenta ohledně cel na tuzemský průmysl a související trh industriálních prostor zatím nelze předvídat – už kvůli jejich odložení pro EU do začátku července. Nařízení Donalda Trumpa a jeho administrativy se dále vyvíjejí, zasahují stále jiná odvětví a hlavně – nejsou pravděpodobně definitivní. Podle realitně-konzultantské společnosti 108 REAL ESTATE se však rýsuje několik podstatnějších změn. Evropa se začne více orientovat na nové obchodní partnery pro odbyt i import, včetně užší spolupráce jednotlivých evropských států.

Konkurenceschopnost Evropy v rámci globálního trhu ovlivní rovněž vyšší míra energetické soběstačnosti. Zapadá do ní i větší využití solárních panelů či tepelných čerpadel pro energetické potřeby průmyslu, ať už výrobních, nebo skladovacích prostor. Trend certifikací budov podle BREEAM je už v České republice několik let jasně patrný. I to je jedním z důvodů, proč se 108 REAL ESTATE rozhodla přehodnotit metodiku klasifikace budov a více reflektovat tento trend.

„Lze se ztotožnit s výrokem jednoho z předních světových ekonomů, že skončila éra globální ekonomiky, jak jsme ji znali. Pokud nebude situace eskalovat a státy nepůjdou cestou izolace, otevírá se pro Evropu velká příležitost, jak na světové mapě výroby i obchodu posílit,“ domnívá se Jakub Holec, CEO 108 REAL ESTATE. Naplnění tohoto scénáře je podmíněno řadou faktorů. Patří k nim zajištění přísunu strategických nerostů a dalších surovin, zmíněná větší energetická soběstačnost nebo také společný postup při rozvíjení obchodních dohod po celém světě. Proces, na kterém Evropská komise již pracuje.

Další cestou je větší využití železniční přepravy na dlouhé vzdálenosti pro dodavatelské řetězce. Důvody jsou ekonomické i strategické – právě propojenost vysokorychlostními tratěmi je důležitá pro celkovou spolupráci evropských ekonomik, ale třeba i společnou obrannou strategii. Právě nový druh zboží by mohl nahradit uhlí a další obvyklé komodity, kterých se po železnici přepravuje stále méně. Dokládají to i data za rok 2024 potvrzující klesající objem přepravy po kolejích v Česku.

Pokud se do budoucna jeví nějaký aspekt trhu průmyslových prostor jako stěží udržitelný, pak je to kamionová doprava. Vyžaduje soustavně nové investice do budování i oprav dopravních staveb. Je závislá na ceně a dostupnosti fosilních paliva. Sektor, který v roce 2023 tvořilo v Evropě téměř přes 6 milionů kamionů, trápí navíc nedostatek řidičů. Podle přepočtu zveřejněném Evropskou komisí ve studii „On Track for Europe 2024-2029“ může jeden strojvedoucí nahradit až 40 řidičů kamionů. Kamionová doprava je navíc negativně hodnocena obyvateli, je stresovým faktorem i pro běžné řidiče.

„Samozřejmě, hlavně logistika se bez tohoto typu přepravy zboží ještě dlouho neobejde. Ale zároveň musíme mít na paměti závazek 30% podílu logistiky po železnici do roku 2030. I když s vysokou pravděpodobností dojde k posunutí tohoto cíle v čase, už nyní vidíme po celém evropském kontinentu záměr investovat do tohoto typu přepravy,“ konstatuje Michal Bílý, Head of Research, 108 REAL ESTATE, podle nějž se objem zboží a komodit přepravených po železnici v ČR v roce 2024 zřejmě dostal na své minimum a začne růst.

Na výzvu zareagovaly už některé významné logistické společnosti. Například DHL se k této transformaci celého odvětví přihlásila s poukazem, že přeprava zboží po železnici produkuje jen pětinu skleníkových plynů oproti kamionové dopravě. To ostatně odpovídá nové strategii EU „Clean Industrial Deal“ z února letošního roku.

Problém, který bude muset Česká republika velmi rychle vyřešit, je nedostatečná kapacita na úrovni elektrifikovaných, a zejména (vysoko)rychlostních železničních tratí. Podle údajů z konce roku 2023 tvořil podíl elektrifikovaných tratí v ČR pouze 34 %. Ovšem na Slovensku to bylo 44 % a v Polsku dokonce 62 %! Vysokorychlostní tratě, vyjma dvou úseků v Polsku, ve střední Evropě chybějí zcela. Už letos se však mají začít budovat úseky Nezamyslice-Kojetín a Kojetín-Přerov. To pomůže s napojením například areálu Panattoni Amazon a dalších budov třídy A+. Správa železnic i Ministerstvo dopravy však avizovaly změnu: namísto rychlosti 320-350 km/h mají nové tratě, včetně úseku z Přerova směrem na Brno, dosahovat nižší rychlosti - 200 km v hodině.

Z hlediska logistiky je na postupný přechod přepravy zboží na železnici nejlépe připraveno opět Polsko, jež disponuje více než čtyřiceti cargo terminály. V Česku se tento logistický uzel dle dostupných studií zatím neřeší do potřebného detailu. A to přesto, že ambicí například chystaného Terminál vysokorychlostní trati Praha Východ v Nehvizdech je částečně nahradit leteckou dopravu. „To je samozřejmě výzva i pro spediční služby. Ale tento faktor je v dostupných studiích spíše upozaděn. Vidíme důraz na dopravu cestujících, přeprava zboží v prezentacích zatím chybí. Přitom se i díky blízkosti dálnice D11 přímo nabízí. Jde o impuls pro developery, logistické operátory i společnosti zajišťující kolejovou přepravu, aby své požadavky a potřeby u investora, kterým je Správa železnic, prosazovali aktivněji,“ doplňuje Michal Bílý z 108 REAL ESTATE.

Podle 108 REAL ESTATE se skladba, a hlavně objem přepravovaného zboží a komodit po železnici budou měnit. Velký vliv bude mít mimo jiné logická snaha Evropské unie o větší soběstačnost v oblasti strategických surovin – ať už těžených na území EU nebo dovážených z jiných zemí.

„Pokud nová kolejová spojení budou doprovázena přijatelnou finanční nabídkou, řada logistických společností bude i díky rychlosti a spolehlivosti motivována měnit své modely. Důležité zůstane rovněž environmentální hledisko, z nějž železniční doprava s návazností na dostupnější a čistější energie vychází nejlépe. Nemluvě o důležité impulsy pro rozvoj regionů, zaměstnanost a celkově mezinárodní spolupráci,“ domnívá se Jakub Holec, CEO 108 REAL ESTATE, která dostupné informace a predikce vtělila do nejnovější studie Developers Report 2024/2025 pro Českou republiku a Slovensko. (5.6.2025)