Až tři čtvrtiny zaměstnanců, kteří dnes dostávají stravenky, by raději přešly na peněžní stravenkový paušál. Drtivá většina z nich by přitom své stravovací návyky nezměnila. Čtyři pětiny restaurací by zase přivítaly, kdyby u nich méně lidí platilo stravenkami. To jsou jen některá zjištění komplexního průzkumu, který pro Ministerstvo financí provedla agentura Median.
Průzkum proběhl na reprezentativním vzorku 1 212 osob starších 18 let ze tří cílových skupin – zaměstnanců, zaměstnavatelů a provozovatelů restaurací. Dotazováni byli respondenti ze všech krajů České republiky. Cílem průzkumu bylo zmapovat současnou situaci v oblasti daňově zvýhodněného stravování a zjistit dopady zavedení stravenkového paušálu.
„Dnešní režim zachováváme a nijak jej neomezujeme. Pouze ke stravenkám a firemním jídelnám přidáme třetí možnost, díky které mohou zaměstnanci dostat nezdaněný příspěvek na stravování rovnou v penězích. Kdo chce, pojede stále ve stejném režimu a nic se pro něho nezmění. Ale výsledky průzkumu mluví jasně – stravenky to u zaměstnanců prohrávají na celé čáře,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
Plných 74 % respondentů z řad zaměstnanců, kterým dnes zaměstnavatelé dávají stravenky, by do budoucna dostávalo raději příspěvek ve formě peněz. Jen 6 % respondentů bylo se stravenkami spojeno natolik, že peněžní příspěvek naprosto odmítá. Zaměstnancům na stravenkách nejčastěji vadí, že s nimi nemohou zaplatit na všech místech. Vyjádřilo se tak sedm z deseti respondentů dostávajících stravenky.
Pokud tito lidé skutečně přejdou ze stravenek na peněžní paušál, až osm z deseti se bude stravovat jako doposud. Lidé přitom už dnes zdaleka nevyužívají stravenky jen k placení v restauracích. 76 % zaměstnanců za ně nakupuje potraviny v obchodě, v restauracích s nimi platí 66 % respondentů a 21 % je dává svým rodinným příslušníkům. Samotné restaurace přitom nemají strach, že k nim po zavedení stravenkového paušálu chodilo méně hostů. Až 80 % provozovatelů by bylo dokonce radši, kdyby u nich méně lidí platilo za jídlo stravenkami.
„Jídlo je základní potřeba. A stravenky samy o sobě nezajistí jídlo třikrát denně ani ‚čas na oběd‘. Buď má člověk ve svém okolí hospodu, kde vaří dobře, nebo ne. Lidé, kteří preferují teplé jídlo s obsluhou, budou v případě poskytnutí finanční částky ke mzdě navštěvovat restaurace i nadále. Nebudou měnit svůj životní styl jen proto, že nemají stravenky,“ dodává Alena Schillerová.
Jedním z hlavních cílů zavedení stravenkového paušálu je umožnit čerpání příspěvku na stravování i dalším zaměstnancům, kteří v současnosti na tento benefit nedosáhnou. A i pro tyto lidi přitom je peněžní příspěvek osvobozený od daní zdaleka nejpřitažlivější formu podpory stravování, preferuje jej 47 % z nich. Klasické papírové stravenky upřednostnilo jen 17 % dotázaných a stravenkové karty 18 % respondentů.
V současné době svým zaměstnancům nenabízí žádnou formu daňově zvýhodněné stravování 36 % zaměstnavatelů. Velká část z nich by ale za příznivějších podmínek příspěvek na stravování poskytovala. Pokud by ale existovala možnost nabídnout daňově zvýhodněné stravování bez vysokých poplatků a přebytečné administrativy, celkem 35 % takových zaměstnavatelů by jej nově začalo nabízet. A dalších 27 % pak tuto možnost zcela nevyloučilo.
„Návrh stravenkového paušálu je teprve na začátku legislativního procesu, ale už dnes je mnoho firem ochotno příspěvek na stravování začít poskytovat. To považuji za velmi dobrý signál. Ukazuje se jako zcela reálné, že až vejde stravenkový paušál mezi zaměstnavateli ve větší známost, získá tento benefit i milion zaměstnanců, kteří dnes nedostávají nic,“ uzavírá ministryně financí.
Návrh stravenkového paušálu je součástí připravovaného daňového balíčku na rok 2021. Je v souladu se závazkem vlády zjednodušovat daňový systém a provádět revizi existujících daňových výjimek. Návrh už prošel vnitřním připomínkovým řízením a v nejbližší době jej čeká mezirezortní připomínkové řízení. Jeho účinnost je navržena od 1. ledna 2021. (21.2.2020)
