Komentář Lukáše Kovandy
Tu ale Stanjurova ODS pomohla zrušit, takže snížit schodek pod 280 miliard korun musí ministr jinak.
Mezinárodní měnový fond ve své pravidelné zprávě ke stavu české ekonomiky, kterou zveřejnil tento týden, doporučuje za účelem ozdravení veřejných financí přehodnotit opatření zavedená během pandemie. Zejména pak takzvané zrušení superhrubé mzdy a rovněž zrušení daně z nabytí nemovitostí.
Podle MMF by tedy už rozpočet na rok 2022, který nyní Fialova vláda připravuje v režimu provizoria, měl zahrnovat obnovení superhrubé mzdy i daně z nabytí nemovitostí. MMF totiž považuje nynější střednědobý plán popandemického zotavování veřejných financí, který s obnovením superhrubé mzdy ani s obnovením daně z nabytí nepočítá, za nedostatečně ambiciózní. To proto, že tento plán by podle MMF nedocílil stabilizace veřejných financí, konkrétně veřejného dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu, ani do roku 2026.
Vzhledem k vnitropolitickému rozložení sil je ale nepravděpodobné, že Fialova vláda doporučení MMF vyslyší. Na schválení zrušení superhrubé mzdy se totiž v roce 2020 podílela ODS, tedy strana současného premiéra i ministra financí a klíčová politická síla vládní koalice. Pokud tedy ministr financí Zbyněk Stanjura chce letos hospodařit se schodkem pod 280 miliardami, jak dnes oznámil v České televizi, jde o poměrně ambiciózní cíl. Zejména právě proto, že nepočítá s obnovením superhrubé mzdy, jak MMF doporučuje, kterou sama Stanjurova ODS pomohla rozhodujícím způsobem zrušit.
Nejsi očkovaný? Máš padáka! Firmy začínají propouštět své neočkované zaměstnance; zda jde o nový trend, to se teprve uvidí
Americká divize společnosti T-Mobile se připravuje propustit všechny své zaměstnance, kteří nejsou očkování proti covidu. Pokud si zaměstnanci nezajistí plné očkování do 2. dubna letošního roku, čeká je vyhazov. Zprávu dnes přináší agentura Bloomberg, které měla možnost nahlédnout do dokumentů z vnitřní komunikace firmy.
Opatření se týká všech zaměstnanců amerického T-Mobilu, kteří pravidelně nebo příležitostně dochází do kanceláří společnosti. Výjimky firma připouští ze zdravotních nebo náboženských důvodů.
Americký T-Mobile je první větší společností, která se k takovému kroku uchyluje. Zaměstnává zhruba 75 tisíc lidí.
Některé jiné společnosti se snaží na zaměstnance také tlačit, aby se nechali očkovat, avšak nezacházejí do krajnosti. Například American Express vykazuje neočkované zaměstnance k práci mimo kancelář, tedy k práci na distanční bázi, například formou „home officu“.
Nelze tak s určitostí tvrdit, že americký T-Mobile nastoluje nový trend. Každopádně je zřejmé, že korporátní Amerika bude vůči neočkovaným stále nesmlouvavější. Stále nekompromisněji budou proti neočkovaným zjevně postupovat také evropské firmy.
Korporátní svět tak tlačí na vakcinaci, neboť vnímá, že s celosvětově zrychlující inflací a rostoucím zadlužením se omezují možnosti vládní pomoci ekonomikám za veřejné peníze při případných dalších lockdownech. Korporace tak logicky vakcinaci vnímají jako nejlepší možnost, jak si do budoucna uchránit ziskovost svoji i svých akcionářů.
Podobná logika platí jak v Americe, tak v Evropě.
Ostatně největším akcionářem amerického T-Mobilu je německý Deutsche Telekom, jenž vlastní takřka 47 procent akcií. Hlavním, takřka třetinovým akcionářem Deutsche Telekom je pak Německo, resp. německá vláda. Německo přímo ovládá takřka čtrnáct procent akcií Deutsche Telekom. Dalších sedmnáct procent kontroluje KfW, tedy německá státní investiční a rozvojová banka. (30.1.2022)
