„V české architektuře je podle porotců kladen trvale silný důraz na kvalitu provedení, vysokou úroveň řemeslného zpracování, jemnost detailu a autenticitu.“ Tisková zpráva ČKA, 3. června 2025
Do 10. ročníku České ceny za architekturu (ČCA), kterou pořádá Česká komora architektů, je přihlášeno 271 staveb realizovaných v posledních pěti letech na území České republiky. Mezinárodní odborná porota z nich vybere užší okruh 25 nominovaných, který bude oznámen na nominačním večeru 19. června v Kotelně Uhelného mlýna v Libčicích nad Vltavou. Zároveň zde bude předána Cena za výjimečný počin v architektuře za loňský rok a poprvé v historii ČCA bude spuštěno hlasování veřejnosti. Nejvyšší ocenění, tedy finalisté ČCA a vítěz hlavní ceny ČCA, pak budou vyhlášena na galavečeru 13. listopadu. Generálním partnerem přehlídky je již posedmé společnost CENTRAL GROUP.
Do soutěžní přehlídky České komory architektů se letos mohla přihlásit díla realizovaná na území České republiky mezi roky 2020 až 2024. „Věřím, že ČCA kromě jiného pomáhá formovat povědomí investorů, ať už soukromých, či veřejných, o tom, jak důležité je kvalitní vystavěné prostředí pro úspěšný život celé společnosti,“ přiznává Jan Kasl, předseda České komory architektů.
Stejně jako v předchozích ročnících soutěžních přehlídky bylo nejvíce přihlášených staveb realizováno v posledních dvou letech 2023 a 2024, resp. 126 realizací bylo dokončeno v loňském roce a 90 realizací bylo dokončeno v roce 2023. Oproti loňskému roku, kdy byl poměr vyrovnaný, letos převládají novostavby (175) nad rekonstrukcemi (101), přičemž u pěti staveb se rekonstrukce a dostavba prolíná.
Typologie
I letos se potvrzuje, že důležitým tématem výstavby v České republice zůstává bydlení. Rodinné a bytové domy, rezidenční komplexy, byty, chaty i chalupy tvoří více než třetinu přihlášených děl (110).
Pokračuje trend budování školských a vzdělávacích zařízení (16), sportovních hal a tělocvičen se zázemím (11) i v menších městech, budov občanské vybavenosti včetně kulturních a společenských zařízení, knihoven, divadel a komunitních center (31), administrativních center (21) či zdravotnických zařízení (6).
Oproti předchozímu ročníku více než dvojnásobně narostl počet přihlášených rekonstrukcí a konverzí památek či významných historických budov (16) i sakrálních staveb (7), zejm. kapliček.
Své stálé místo mezi přihlášenými mají také krajinářské počiny a úpravy veřejného prostranství (15), výstavba budov zajišťujících služby (33), jako např. hotely, penziony, kavárny, restaurace či vinotéky včetně úprav designu interiéru. Mírně narostl počet přihlášených výtvarných děl, designových počinů a drobných staveb. Mezi přihlášenými se objevily také dočasné či trvalé expozice výstav, galerií. Za zmínku určitě také stojí, že se mezi přihlášenými častěji objevují dřevostavby, a to nejen rodinných domů. V neposlední řadě jsou do soutěže přihlášeny i dopravní stavby, resp. dvě lávky a most, či nádraží a zastávky zejména v menších městech. Letos byla přihlášena i jedna územní studie. Přehled všech přihlášených děl je volně přístupný na webu soutěžní přehlídky.
.jpg)
Podíl soukromých a veřejných zakázek, jsou mezi nimi i realizace z architektonických soutěží
Realizací financovaných veřejným investorem je v letošním ročníku 104. Pět z nich vzešlo z architektonických soutěží s potvrzením regulérnosti ČKA – patří mezi ně revitalizace Štěpánčina parku v Prachaticích (soutěž 2017), budova Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (soutěž 2015), přístavba knihovny v Rožnově pod Radhoštěm (soutěž 2016), mateřská škola Fulnek (soutěž 2014) a park na Moravském náměstí v Brně (soutěž 2016). „Výběr návrhu a zpracovatele projektu pomocí posouzení více soutěžních studií od kvalitních týmů je nejlepším možným způsobem zadání veřejné zakázky na projekční práce. Soutěžní studie je možné posoudit, prověřit a porovnat mezi sebou v celé komplexnosti od estetiky, zásahu do okolí až po cenu výstavby, což žádný jiný způsob výběrového řízení neumožňuje. Rozhodnutí poroty je transparentní, zdůvodněné a přezkoumatelné,“ vysvětluje výhody výběru návrhu pomocí architektonické soutěže místopředseda ČKA Petr Lešek.
Přihlášené stavby dle krajů
Do 10. ročníku ČCA byly přihlášeny realizace ze všech krajů ČR, přičemž tradičně nejvíce jich bylo realizováno v Praze (63), Středočeském kraji (52) a Jihomoravském kraji (47). Ve srovnání s předchozími ročníky narostl počet realizací přihlášených z kraje Moravskoslezského (19).
Podrobněji dle krajů:
* Hl. m. Praha – 63
* Jihomoravský kraj – 47, z toho 27 v Brně
* Středočeský kraj – 52
* Královéhradecký kraj – 7
* Jihočeský kraj – 10
* Liberecký kraj – 15
* Olomoucký kraj – 10
* Pardubický kraj – 5
* Zlínský kraj – 13
* Plzeňský kraj – 10
* Kraj Vysočina – 10
* Moravskoslezský – 19
* Karlovarský kraj – 5
* Ústecký kraj – 5
Dvě třetiny autorů sídlí v Praze a Brně
Z přihlášených děl dvě třetiny navrhli architekti sídlící v Praze či Brně (Praha 156, Brno 45). Relativně dost ateliérů (v poměru k ostatním lokalitám) je z Moravy – např. Vsetín, Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm či Dolní Hrozenkov, jeden ateliér sídlí v Bratislavě.
Náklady na stavby
U 153 realizací byly náklady nižší než 30 milionů Kč, u 56 realizací byly náklady v rozmezí 30 až 100 milionů Kč a částka vyšší než 100 milionů Kč se týkala 61 realizací (jeden z přihlášených náklady neuvedl). Mezi nejnákladnějšími stavbami najdeme zejména větší bytové a rezidenční domy postavené ve větších městech, školní budovy, sportovní stavby, administrativní a multifunkční objekty, kulturní a společenské budovy (knihovny atd.), v některých případech se jedná také o investice do kultivace veřejného prostoru (městský park apod.).
Udržitelnost
Pořadatel přehlídky, Česká komora architektů, sleduje i aspekt udržitelnosti soutěžících děl, kterou letos autoři potvrdili u 131 realizací (což nemusí znamenat, že ostatní díla udržitelná nejsou). Stejně jako v předchozích letech lze tedy říci, že většina autorů posuzovala udržitelnost přihlášené stavby z pohledu energetických úspor, které zajišťují především orientací budovy vůči světovým stranám, minimalizací tepelných ztrát (kompaktností obálky a jejím zateplením), využíváním obnovitelných zdrojů (pomocí fotovoltaických panelů, slunečních kolektorů či tepelných čerpadel), minimalizací umělého osvětlení (pokud je umělé osvětlení, pak s úspornými žárovkami), co možná největším využitím denního světla, řízeným větráním s rekuperací a podporou přirozeného proudění vzduchu. U mnohých realizací jsou použita opatření modrozelené infrastruktury – pomocí zasakování a rezervoárů je na místě zadržována dešťová voda, jež je pak využita na zalévání či splachování; mnohdy jsou instalovány čistírny odpadních vod; je snížena spotřeba pitné vody u toalet a kohoutků; často jsou navrhovány vegetační střechy zlepšující klima i biodiverzitu ad. Někteří autoři nenaplňovali principy udržitelnosti jen z pohledu energetických úspor, ale sledovali celý životní cyklus stavby – tedy i proces výstavby, při níž upřednostňují rekonstrukci, konverzi či revitalizaci stávající stavby před demolicí, využívají recyklovaných a recyklovatelných materiálů, stavebních materiálů šetrných k životnímu prostředí, dbají na minimalizaci stavebního odpadu, využívání lokálních materiálů a zdrojů. Pro snižování dopadu dopravy jsou v některých projektech zvažovány sdílené elektromobily, v některých stavbách je instalován systém měření a regulace s automatickým ovládáním vnitřního klimatu (topení, chlazení, větrání, stínění ad.). Řada staveb získala certifikáty BREEAM, LEED atd.
Mezinárodní odborná porota
Letošní díla přihlášená do České ceny za architekturu bude hodnotit 5členná mezinárodní porota. Jubilejní ročník se Česká komora architektů rozhodla využít i k reflexi vývoje na české architektonické scéně, a proto byli k účasti v porotě osloveni architekti a architektky, kteří usedli v porotách prvních pěti ročníků. Jsou jimi architekt a pedagog na fakultě architektury v Mariboru Boris Bežan (Slovinsko/Španělsko), architektka a zakladatelka neziskové organizace Woman Architects podporující profesní rozvoj žen v architektuře Andrea Klimko (Slovensko/UK), krajinářská architektka, urbanistka a kurátorka Yael Moria Klain (Izrael), architekt, urbanista a akademik Roger Riewe (Německo) a architekt, který aktivně působí v mnoha profesních sdruženích, Jeroen van Schooten (Nizozemsko).
Díla přihlašovali sami architekti i nominovali odborníci
Své práce mohli do soutěže přihlásit jak sami autoři, tak jejich přihlášení mohlo být iniciováno členy Akademie České ceny za architekturu. O ocenění se mohla ucházet i díla přihlášená do předchozích ročníků, vyjma těch, která se v nich dostala mezi užší okruh nominovaných. Podrobnější seznámení s jednotlivými nominovanými díly přinese Bulletin ČKA 2/2025, následné výstavy v regionech a pochopitelně web, Facebook a Instagram ČCA. Během října budou v hlavním vysílacím čase na ČT Art odvysílány medailonky všech nominovaných staveb včetně krátkých rozhovorů s jejich autory. (5.6.2025)