CzechIndustry > Meziroční růst cen zrychlil již podesáté za sebou
Meziroční růst cen zrychlil již podesáté za sebou
Spotřebitelské ceny se meziměsíčně zvýšily o 1,8 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v dubnu o 14,2 %, což bylo o 1,5 procentního bodu více než v březnu.
Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v dubnu o 1,8 %. V oddíle bydlení byly vyšší zejména ceny elektřiny o 4,3 %, zemního plynu o 4,7 %, tepla a teplé vody o 2,8 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 2,3 % a tuhých paliv o 3,9 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly především ceny masa o 8,7 % (z čehož ceny vepřového masa byly meziměsíčně vyšší o 23,3 %), zeleniny o 4,3 %, cukru o 17,9 %, polotučného trvanlivého mléka o 6,8 %, vajec o 8,4 %, mouky o 21,9 % a olejů a tuků o 2,4 %. Meziměsíční pokles cen byl zaznamenán v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde byly nižší ceny vína o 4,1 %, lihovin o 2,5 % a piva o 1,2 %. V oddíle doprava klesly ceny pohonných hmot a olejů o 3,3 %.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,9 % a ceny služeb o 1,6 %.
Meziroční srovnání
„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému dubnu o 14,2 %. Bylo to nejvíce za poslední tři desetiletí, kdy v prosinci 1993 meziroční růst cen dosáhl hodnoty 18,2 %. Výši dubnového meziročního indexu nejvíce ovlivnily ceny bydlení, pohonných hmot a potravin,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v dubnu o 14,2 %, což bylo o 1,5 procentního bodu více než v březnu.
Zrychlení meziročního cenového růstu nastalo zejména v oddíle bydlení a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny o 30,1 % (v březnu o 24,7 %), zemního plynu o 44,2 % (v březnu o 37,7 %), tuhých paliv o 24,1 % (v březnu o 19,9 %) a tepla a teplé vody o 17,5 % (v březnu o 13,9 %). V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje zrychlil růst cen mouky na 52,3 % (v březnu 30,3 %), masa na 11,0 % (v březnu 2,2 %), polotučného trvanlivého mléka na 31,3 % (v březnu 20,1 %), vajec na 14,2 % (v březnu 1,9 %) a cukru na 25,5 % (v březnu 10,3 %). V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 19,5 % (v březnu o 15,0 %). Naopak v oddíle alkoholické nápoje, tabák meziroční růst cen zpomalil. Ceny lihovin klesly o 4,1 % (v březnu růst o 0,7 %), ceny vína se v dubnu meziročně nezměnily (v březnu růst o 5,0 %) a ceny piva vzrostly o 2,0 % (v březnu o 3,8 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v dubnu nadále největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení, vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,5 %, vodného o 5,3 % a stočného o 6,4 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle doprava, kde byly vyšší ceny automobilů o 13,8 % a pohonných hmot a olejů o 41,5 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně vyšší ceny chleba o 20,3 %, másla o 31,6 % a brambor o 19,2 %. Ceny oděvů vzrostly o 21,4 % a obuvi o 15,2 %.
Imputované nájemné (náklady vlastnického bydlení) vzrostlo o 17,7 % (v březnu o 16,3 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů, stavebních prací a cen nových bytů pro vlastní bydlení. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl 113,7 %. (Více informací k indexu imputované nájemné: Metodická poznámka.)
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 15,3 % a ceny služeb o 12,1 %.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v dubnu 7,0 % (v březnu 6,1 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů vzrostl v dubnu HICP v Česku meziměsíčně o 1,8 % a meziročně o 13,2 %. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v dubnu 2022 za Eurozónu 7,5 % (v březnu 7,4 %), na Slovensku 10,9 % a v Německu 7,8 %. Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v březnu 7,8 %, což bylo o 1,6 procentního bodu více než v únoru. Nejvíce ceny v březnu meziročně vzrostly v Litvě (o 15,6 %) a nejméně na Maltě (o 4,5 %).
(Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP.) (10.5.2022)