Unikátní living lab, neboli živá laboratoř, zaměřená na studium faktorů ovlivňujících lidské zdraví vznikne v příštích letech v Brně díky aktivitám centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MU). Pracoviště, které se dlouhodobě věnuje výzkumu toxických látek v prostředí a jejich negativních dopadů na člověka, posílí mezioborovou spolupráci napříč univerzitou a vytvoří dlouhodobé partnerství s předními evropskými výzkumnými institucemi, jako je University College London a ETH Zurich nebo síť evropských biobank BBMRI. Umožní to téměř miliardová dotace z Evropské unie z prestižního grantového programu Horizon 2020 zaměřeného na šíření výzkumné excelence v Evropě, kde centrum jako jediná evropská instituce uspěla hned ve třech výzvách současně.
Univerzita chce v rámci tohoto projektu posilovat také partnerství s městem Brnem, Jihomoravským krajem, fakultními nemocnicemi a dalšími regionálními institucemi. „Naším cílem je vybudování komunity, která bude společně pracovat na zdravé budoucnosti naší společnosti. Kromě spolupráce s výzkumnými institucemi, státními a regionálními orgány chceme prohloubit vazby s místními podniky a samozřejmě i s obyvateli regionu, kteří nám pomáhají získávat cenná data, a proto by měli nové vědecké poznatky také jako první využívat,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.
Projekt zapadá i do inovační strategie České republiky. „Země, které se rozhodly zasvětit budoucnost inovacím, jsou dnes na vrcholu socioekonomického žebříčku. Vizí České republiky je dostat se do roku 2030 mezi dvacet nejvyspělejších ekonomik světa, být v duchu národní hospodářské značky zemí pro budoucnost – Czech Republic: The Country For The Future,“ řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: „Pro letošní rok zajistila Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace na vědu a výzkum jen z národních zdrojů rekordní částku ve výši 37,5 miliardy korun – tedy o celé dvě miliardy vyšší, než tomu bylo v roce 2018. Se zaváděním poznatků vědy a výzkumu efektivně pomáhají a pomáhat budou, jak ukazuje právě brněnská živá laboratoř, i evropské programy. Pomáháme také s debyrokratizací či internacionalizací vědy či se zaměstnáváním zahraničních expertů a vědeckých pracovníků.“
Komplexní dopady prostředí a životního stylu na zdraví člověka je možné hodnotit pouze v dlouhodobých epidemiologických a klinických studiích. RECETOX proto v novém projektu spojuje své síly se zahraničními partnery, kteří svými zkušenostmi přispějí k vytěžení dat dostupných z dlouhodobé studie CELSPAC, která už skoro 30 let sleduje život a zdraví dětí narozených v Brně. Budou se také podílet na jejím dalším rozšíření a propojení s dalšími regionálními zdroji tak, aby nové poznatky přispěly k ochraně prostředí a lidského zdraví i lepší kvalitě života, zejména u citlivých a zranitelných populačních skupin.
„Propojení mnohovrstevných dat o výskytu škodlivých látek v prostředí, jejich účinku na organismus, zdravotním stavu obyvatel, jejich životním stylu, návycích i sociálním postavení a současná aplikace nejnovějších informačních technologií, metod umělé inteligence a strojového učení přispěje k poznání klíčových parametrů rozvoje chronických onemocnění a umožní hledat nejefektivnější cesty jejich prevence a diagnostických i terapeutických nástrojů,“ přiblížila ředitelka centra RECETOX Jana Klánová, čím se chtějí zabývat.
Cílem projektu nazvaného CETOCOEN Excellence je vytvořit dostatečnou kapacitu pro výzkum faktorů, které stojí za rostoucím výskytem chronických onemocnění a poruch. Nejedná se jen o nemoci spojené se stárnutím populace, jako jsou neurodegenerativní onemocnění typu Alzheimerovy choroby nebo kardiometabolické nemoci, ale i poruchy chování a učení u dětí, rozvoj alergií a autoimunitních onemocnění nebo pozorované snížení plodnosti.
Centrum RECETOX vzniklo na Masarykově univerzitě před 36 lety a věnuje se základnímu i aplikovanému výzkumu v oblasti chemické bezpečnosti a ochrany lidského zdraví před účinky znečištěného prostředí. Provozuje mimo jiné mezinárodní monitorovací sítě, pro Environmentální program OSN vyvíjí systémy pro sběr dat a spolupracuje se Světovou zdravotnickou organizací. V současnosti realizuje 18 projektů podpořených evropským programem Horizon 2020. (15.1.2020)