Miliardy z EU umíme získat i vyčerpat. Ne vždy ale přinášejí očekávaný efekt

Česká republika má v letech 2021 až 2027 získat z evropských fondů více než 1,3 bilionu korun. Tyto zdroje by měly být využity hospodárně, efektivně a pouze tam, kde jejich použití dává smysl. Nejde o to je jen utratit. Kontrolní zjištění NKÚ však dlouhodobě ukazují, že české subjekty se naučily podporu čerpat formálně správně, ale směrují ji často tam, kde ji není potřeba, nebo na projekty, které v čase pozbývají smyslu.

„V době rekordních rozpočtových schodků už si stát prostě nemůže dovolit rozpouštět miliardy korun v dětských hřištích, chodnících odnikud nikam a v sepisování stohů metodik, které nikdo nepoužívá. Nic z toho celkový výkon české ekonomiky nezvýší. Dotace se v leckteré ekonomické diskusi dopracovala k synonymu plýtvání, neadresnosti a mrhání potenciálem. Samotné utracení peněz není úspěchem. Úspěch je nasměrovat peníze tam, kde přispějí největší měrou k růstu celé společnosti,“ říká prezident NKÚ Miloslav Kala.

Právě na potřebu zásadní změny přístupu upozorňuje dnes zveřejněný „EU report 2026“, již devatenáctá zpráva NKÚ o finančním řízení prostředků Evropské unie v České republice. Zpráva mj. shrnuje výsledky 14 kontrolních akcí, které byly zcela nebo částečně zaměřeny na prostředky EU a byly ukončeny v období mezi 1. dubnem 2025 a 31. březnem 2026.

Méně peněz, větší důraz na výsledky

V příštím programovém období, tj. v letech 2028 až 2034, bude Česká republika pravděpodobně hospodařit s nižším objemem evropských prostředků než dosud. O to důležitější bude, jak budou nastaveny podmínky jejich využití. Podle NKÚ je nutné soustředit podporu na podstatně menší počet strategických oblastí, omezit roztříštěnost dotačních programů, zjednodušit administraci a především hodnotit skutečný přínos podporovaných projektů.

Stejnou změnu přístupu prosazuje i Evropská unie. Od roku 2028 plánuje přejít na model podmíněného čerpání, v němž bude výplata evropských prostředků nově vázána na plnění konkrétních cílů, milníků a reforem. Úspěchem už nemá být samotné vyčerpání alokace.

Návrat tržních principů

NKÚ považuje za klíčové vrátit do dotačního prostředí standardní tržní principy a motivace. „Je nutné zvýšit tzv. spoluúčast příjemců dotací, tedy podíl, který zaplatí z vlastní kapsy. Jediný, kdo dokáže skutečně uhlídat efektivitu a hospodárnost využití evropských peněz, jsou příjemci. A to za předpokladu, že se budou muset významně podílet na dané investici a ponesou rizika s ní spojená,“ konstatuje Miloslav Kala.

NKÚ zároveň doporučuje výrazně rozšířit využívání finančních nástrojů, jako jsou úvěry či záruky. Česká republika je v jejich využívání hluboko pod unijním průměrem. Zatímco v Česku představují necelá 2,5 % podpory z evropských fondů, průměr EU dosahuje přibližně 9 %.

Pozitivním krokem může být také nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí účinný od ledna 2027, který klade důraz na odpovědnost za výsledky, řízení rizik a dodržování zásad účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti.

Utracené miliardy, výsledky tristní

Kontroly NKÚ v posledních letech ukázaly řadu případů, kdy evropská podpora nepřinesla očekávané výsledky. Pár příkladů z letošního EU reportu:

• Čistá mobilita: Navzdory investicím 5,3 mld. Kč patří Česko v rozšíření elektromobility mezi nejslabší země EU, mj. nesplnilo část cílů v oblasti dobíjecí infrastruktury.

• Energetické úspory a obnovitelné zdroje: Podpora ve výši 26,4 mld. Kč měla jen zanedbatelný dopad na celkovou spotřebu energie v průmyslu a ve službách, a to ve výši 1,1 %. Ani ostatní programy nepřinesly očekávané výsledky.

• Připravenost nemocnic na mimořádné situace: Podpora 18,6 mld. Kč – místo systémových změn, které by vedly k posunu českého zdravotnictví při zvládání mimořádných situací, byly často pořizovány zbytné přístroje jen do zásoby.

• Přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici a vodu: Navzdory podpoře ve výši 650 mil. Kč objem kombinované dopravy klesá, zatímco silniční doprava roste.

• Digitální vzdělávání: Celkem 8,2 mld. Kč nepřineslo naplnění žádného z prioritních cílů programu.

• Zaměstnanost znevýhodněných skupin: Projekty za 1,2 mld. Kč přinášely převážně krátkodobé efekty bez prokazatelného dlouhodobého dopadu.

„Pokud se opět významně nezapojí soukromý kapitál a ona bájná neviditelná ruka trhu, žádná, byť sebegeniálnější, změna pravidel pro čerpání dotací nemá šanci tenhle rozjetý vlak vrátit zpátky na koleje,“ uzavírá prezident NKÚ Miloslav Kala.  

Zpráva o finančním řízení prostředků Evropské unie v ČR (EU report 2026)  2.11.2026)